Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Hledat filmy

Žánr
Rok
Země původu
Typologie
 

Hledat Osobnosti

Profese
Rok narození
Rok úmrtí

Hledat společnosti

Typ

Hledat v revue

Typ
Autor

Hledat v kalendáři

Typ
Doporučujeme
Výsledků: 967

Anna Kryvenko: Zajímá mě téma osobní a historické paměti

Rozhovory

Anna Kryvenko je filmová režisérka, střihačka a fotografka. Narodila se v Kyjevě na Ukrajině a v Praze studovala v Centru audiovizuálních studií FAMU. Její filmy a performance byly prezentovány na festivalech Fluidum Festival, MFDF Ji.hlava, Intermedia BB (Slovensko), Visions du Réel (Švýcarsko) a jinde. Její film Potichu jako kometa vyhrál v roce 2014 Cenu za nejlepší experimentální akt na Famufestu. Následující snímek Poslechnout horizont získal Cenu za nejlepší český experimentální film na MFDF Ji.hlava v roce 2015. Celovečerní debut a zároveň absolventský film Můj neznámý vojín bude promítnut v pondělí 19. 11. v 18 hodin v kině Ponrepo v rámci cyklu Paralelní kino.

Otrávené světlo a Příchozí z temnot na DVD

Události

V roce 1921 měly krátce po sobě premiéru dva napínavé žánrové filmy, Otrávené světlo a Příchozí z temnot, společné dílo ambiciózního filmařského dua Jan S. Kolár – Karel Lamač a jejich spolupracovníků jako Anny Ondráková nebo Otto Heller. Vypravěčsky i stylisticky pozoruhodná a zahraniční tvorbou zřetelně ovlivněná díla jsou nyní díky vydání na DVD přístupná všem zájemcům o počátky československé kinematografie.

Pavel Bednařík: Zlínská filmová škola staví na provázanosti profesí

Rozhovory

Pavel Bednařík je filmový historik, pedagog, kurátor, dramaturg a publicista. V současnosti vede ateliér Audiovizuální tvorby na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Vyučuje filmovou historii, kulturní sociologii a projektový management. V rámci odborné profilace se zaměřuje na oblast filmové výchovy a audiovizuální gramotnosti a na dějiny filmové kultury ve Zlíně. Rozhovor jsme vedli při příležitosti projekce několika krátkých filmů ze Zlína v kině Ponrepo v rámci cyklu Paralelní kino při zahájení spolupráce kurátorského oddělení studentských filmů Národního filmového archivu s ateliérem Audiovizuální tvorby FMK UTB. Téma rozhovoru je především zaměřeno na situaci v ateliéru s ohledem na blížící se přijímací řízení. (Uzávěrka přihlášek k přijímacímu řízení je 30. 11. 2018, dne 9. 11. proběhne na ateliéru Den otevřených dveří s možností konzultací plánovaného studia.)

Návrat ztraceného syna

Filmy

V životě člověka nastávají okamžiky, kdy pochybuje. O smyslu života, který vedl, života, který vede, i života, který by mohl vést. Někdy se pochybnosti rozrostou a stane se z nich nový modus vivendi. Zdá se zbytečné investovat energii do čehokoliv jiného než do rozhodnutí, které nelze zvrátit. Zřejmě žádný český film nedokázal pocit ztráty smyslu a víry ve vlastní existenci zprostředkovat lépe než Návrat ztraceného syna od Evalda Schorma.

Realizace filmu Zborov aneb Nesnadná cesta za filmovou epopejí

Fokus

Film Zborov (1938) přišel do kin v lednu 1939, asi o rok a půl později, než bylo plánováno. Toto zpoždění zásadně spoluurčilo jeho finální podobu i místo v dějinách české kinematografie. Z archivních fondů a dobového tisku si lze udělat představu, jak spletitá cesta ke vzniku snímku se vznešeným podtitulem Filmová epopej z boje za svobodu národa vedla.

Malá abeceda filmu: Estetické, nebo ideologické čtení filmu?

Fokus

Neskrývaný obdiv k sovětské filmové avantgardě a Sovětskému svazu samotnému tvoří jednu z méně probádaných rovin v textech významného českého filmového publicisty a teoretika Lubomíra Linharta. Doktorand olomoucké Katedry divadelních a filmových studií Karel Mohyla se politickému rozměru Linhartovy psaní věnuje podrobněji na příkladu jeho první knižní publikace Malá abeceda filmu.

Ludvík Šváb: Uklidit až po mé smrti

Události

Pozoruhodným estetickým objektem i přínosným ohlédnutím za osobností nedosti známého filmového teoretika i praktika Ludvíka Švába (1924–1997) je právě vycházející publikace Národního filmového archivu Ludvík Šváb – Uklidit až po mé smrti.

Klapzubova jedenáctka

Filmy

„Byl jednou jeden chudý chalupník, jmenoval se Klapzuba, a ten měl jedenáct synů. Ve své chudobě nevěděl co s nimi, a tak z nich udělal fotbalové mužstvo.“ Takto začíná historie fiktivní fotbalové jedenáctky, jak ji ve své rozverně pojaté knížce zaznamenal Eduard Bass. Na sto stránkách lehkým stylem popisuje, jak starý Klapzuba ze svých synů vytrénoval špičkový manšaft, který si díky talentu pro hru a mimořádné vynalézavosti hravě poradí s kluby z celého světa i s kmenem lidožroutů, kterými jsou klapzubáci zajati při návratu z utkání proti hráčům Austrálie.

Černý Petr: mezi filmovým modernismem a smíchovou kulturou

Fokus

Málokdo by rozporoval, že Formanův debutový snímek Černý Petr (1963), dílo posvěcené jak odbornou kritikou, tak většinovým publikem, náleží ke zdejší kinematografické tradici kvality. Pro současné badatele však počiny tohoto rázu představují v jistém smyslu profesní riziko. Lze k takto dlouhodobě a ze všech stran skloňovanému filmu říct cokoli neotřelého? Je možné jej zbavit mýtů, aniž by bylo nutné sklouznout k samoúčelnému ikonoklasmu? A do jaké míry je vhodné problematizovat zažité výklady jeho smyslu a přitom se vyhnout ahistorickému vidění či slepému následování trendů? V případě Formanova filmu by odpověď na všechny tři otázky mohlo přinést obecné zamyšlení nad otázkou, co se skrývá za oslavovanou veristickou metodou a zdali její účinky nesahají dále než za iluze realističnosti, pravdivosti či autenticity.

Videorozhovor: Tereza Frodlová o digitálním restaurování filmu Démanty noci

Rozhovory

Kurátorka a restaurátorka Národního filmového archivu Tereza Frodlová přibližuje proces digitálního restaurování filmu Démanty noci (1964). Snímek Jana Němce měl obnovenou premiéru v květnu na festivalu v Cannes a nyní je opět uváděn v českých kinech.

Nebyl den, kdy bych nerada šla do práce. Rozhovor s filmovou laborantkou Františkou Chromkovou

Rozhovory

Františka Chromková, za svobodna Hutěčková, se narodila v roce 1939 ve Zlíně. V roce 1957 nastoupila do pozitivní úpravny zlínských filmových laboratoří. S výjimkou přestávek na mateřskou dovolenou tam pracovala třicet čtyři let až do svého odchodu do penze. Rozhovor s bývalou laborantkou ukazuje dobovou praxi zpracovávání filmů v jednom ze dvou závodů československých filmových laboratoří.

Wonder Woman Hedy Lamarr

Profily

Hedy Lamarrová byla považována za jednu z nejkrásnějších hereček filmového plátna. Méně se ví, že kdyby jí nebylo, zřejmě dnes nemáme mobilní telefony a bezdrátový internet.

Démanty noci

Filmy

Celovečerní debut Jana Němce naturalisticky, takřka v reálném čase zachycuje bezprostřední pocity dvou mladíků při útěku z transportu smrti. Vrcholné dílo československé nové vlny zkoumání lidského údělu v časech války zároveň rozšiřuje směrem k existenciálnímu dramatu. Psychicky i fyzicky vyčerpávající zkušenost dvou utečenců vyjadřuje bytostnou lidskou touhu po úniku před omezujícími vnějšími okolnostmi. Zastavit se by znamenalo zřeknout se své individuality, ustrnout na místě a zemřít. Vytoužený klid se zdá být nedosažitelný. Kdo chce žít, musí utíkat.

Marienbad 2018 uvádí bilanci dosavadní tvorby Adély Babanové

Události

Na festivalu experimentálního filmu Marienbad, který se již potřetí uskuteční v Mariánských Lázních, bude k vidění ucelená bilance tvorby Adély Babanové (*1980, Praha). Její krátké snímky, které byly většinou primárně určeny pro prezentaci v galeriích, budou promítány ve třech tematicky orámovaných pásmech, jež autorka osobně uvede. V letošním roce měl premiéru její první středometrážní film Neptun, který se již dočkal několika speciálních uvedení v kinech. Babanové se tak podařilo protnout umělecký provoz s filmovým prostředím, jejichž nástroje ve své tvorbě dlouhodobě dekonstruuje i imituje, interpretuje i paroduje.

Digitálně restaurované Démanty noci se vrací zpět do kin

Aktuality

Na konci srpna čeká digitálně restaurovaný snímek Jana Němce z roku 1964 Démanty noci opětovný vstup do distribuce. V kinech po celé České republice se snímek o útěku dvou židovských mužů z transportu smrti objeví 30. srpna 2018.

Bílý ráj

Filmy

Jako „český film, který svými scénami romantickými, dramatickými, komickými i skutečně napínavými vyhoví vkusu všeho obecenstva“ a zároveň nabídne „skvělé lyžařské snímky, pořízené za pomoci nejmodernějších fotochemických fines", bylo v Českém filmovém zpravodaji v roce 1924 inzerováno melodrama Karla Lamače, v němž si dotyčný zahrál uprchlého trestance, který svým dobrým srdcem a pronikavým pohledem očaruje Anny Ondrákovou v roli tyranizované siroty.

Snění o světě zjasněném láskou. Zahraniční přijetí Starců na chmelu

Fokus

Jeden z komerčně nejúspěšnějších a divácky nejoblíbenějších českých filmů šedesátých let si cílenou propagací, chytlavými písničkami a neokoukanými mladými tvářemi vydobyl mimořádnou diváckou popularitu nejen doma, ale i za hranicemi, třebaže ohlasy v tisku byly prostoupeny nejen nadšením, ale i skepsí.

Hříchy lásky

Filmy

Hříchy lásky jsou jeden z českých filmů, který ničím nepřipomíná, že byl vyroben v našich malých poměrech,“ psalo se v československém tisku v době uvedení obsazením i námětem kosmopolitního melodramatu Karla Lamače, který bezchybně zrežírovaným filmem opět předvedl, jak zásadní vypravěčskou i stylistickou inspirací pro něj představovala hollywoodská tvorba.

75 let českého filmového archivnictví

Fokus

V roce 2018 slaví Národní filmový archiv 75 let. S ohledem na významné výročí je vhodné připomenout si alespoň ty nejdůležitější momenty v dosavadní existenci instituce, tři čtvrtě století pečující o naše a světové kulturní dědictví. Ve zkratce zde proto přiblížím okolnosti založení Filmového archivu ve čtyřicátých letech 20. století, přejímání vědeckého paradigmatu do filmově-archivářské praxe, trend, který lze v domácím prostředí pozorovat od šedesátých let, a nakonec transformaci paměťové instituce na dnešní Národní filmový archiv, k níž došlo na začátku devadesátých let.

Erich Wolfgang Korngold

Profily

Zázračné dítě, úspěšný operní skladatel v Evropě, průkopník symfonické filmové hudby v Hollywoodu. Hudební génius, který se vyrovnal největším osobnostem klasické hudby. Autor soundtracků k filmům jako Captain Blood, Dobrodružství Robina Hooda nebo Pán sedmi moří. Brněnský rodák Erich Wolfgang Korngold.

Straka v hrsti

Filmy

Zdaleka ne všechny osobnosti československé nové vlny mohly za normalizace bez delší pauzy pokračovat ve filmové režii. Z těch, kterým se to podařilo, zase jen málokdo dokázal udržet vysokou kvalitativní úroveň své tvorby. Poměrně bohatě jsou zdařilé a nadčasové snímky zastoupeny ve filmografii Juraje Herze, který zároveň projevoval největší odvahu prozkoumávat nová žánrová teritoria a pouštět se do projektů, u nichž existovala vysoká pravděpodobnost, že budou mít problémy při schvalovacím řízení. Nejtvrději překvapivě nenarazil s motoristickým hororem Upír s Feratu (1981), nýbrž až s následující Strakou v hrsti, vymykající se všem kategoriím, které československá kinematografie do té doby poznala.

TGM Osvoboditel

Filmy

Střihová dokumentární esej Věry Chytilové je osobitým portrétem i důstojnou připomínkou filozofa, politika, sociologa a prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, muže, který před sto lety zásadně přispěl ke vzniku samostatného Československa.

Komponovaný program Kdo se bojí Ester Krumbachové?

Aktuality

V pátek 4. května bude v kině Ponrepo uveden celodenní komponovaný program, inspirovaný tvorbou Ester Krumbachové.

Na festivalu v Cannes bude uvedena restaurovaná verze filmu Démanty noci

Aktuality

Celovečerní debut Jana Němce Démanty noci, který digitálně zrestauroval Národní filmový archiv, se dostal do výběru snímků uváděných v rámci sekce Classics na filmovém festivalu v Cannes. Spolu s Démanty noci budou uvedeny například filmy 2001: Vesmírná Odyssea, Zloději kol, Byt, Pomáda, Magická hlubina či Řidič slečny Daisy. Po Ikarii XB 1 je to v posledních letech již druhý československý snímek zařazený do Cannes Classics, kde se každoročně představují restaurované snímky významných tvůrců světové kinematografie.

Adéla Babanová: Baví mě nenaplnit očekávání

Rozhovory

Rozhovor s umělkyní Adélou Babanovou, jejíž tvorbu charakterizuje vztah k filmovému médiu, zájem o historické události, jejich paralely se současností a cit pro podvratný humor.