Lidice

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2011

Rok výroby

2010

Premiéra

2. 6. 2011

Minutáž

126 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Lidice

Český název

Lidice

Anglický název

Lidice

Anotace

Následky atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha (27. května 1942) se v poměrně krátké době už podruhé staly inspirací pro české filmaře. Zatímco Marek Najbrt v Protektorovi (2009) historický motiv využil v obecněji pojatém „kolaborantském“ příběhu, scenárista Zdeněk Mahler a producent Adam Dvořák se ve snímku Lidice vydali jinou cestou. Na základě Mahlerovy novely Nokturno (2000; 2. upravené vydání, Labyrint, Praha 2011) a stejnojmenného scénáře, který získal v roce 2007 Cenu Sazky, zvolili kombinaci psychologického dramatu a historické rekonstrukce. Osudy obyvatel středočeských Lidic, kteří byli v odvetě za atentát ze značné části vyhlazeni a jejichž obec byla srovnána se zemí, jsou líčeny jednak „zevnitř“ přes postavu mladíka Karla Šímy, jeho matky, přátel a sousedů a také přes postavu četníka Vlčka, jednak „zvenčí“, prostřednictvím Karlova otce Františka. Ten tragédii (o níž nemá ani tušení) přežije, protože si ve vězení odpykává čtyřletý trest za zabití staršího syna. Toto téma dodržel i režisér Petr Nikolaev, jenž projekt těsně před začátkem natáčení převzal v červnu 2010 po Alici Nellis, která odstoupila kvůli nemoci (prapůvodně měla zájem o látku i Agnieszka Hollandová). – Tragédie Lidic je spojována s datem 10.6.1942, autoři však postavy exponují už v roce 1938, kdy Šíma spáchal svůj zločin. Vyprávění začíná prologem z června roku 1945, pak se vrací do minulosti a vrcholí tryznou za zničené Lidice v létě 1945. To autorům umožňuje vřadit Šímův příběh do kontextu často manipulované poválečné české historie: jediný žijící dospělý muž z Lidic se nehodí do „hrdinského“ konceptu. – Politickou a společenskou situaci v okupovaných Čechách tvůrci sledují sice útržkovitě, ale v souladu s objektivními výstupy pamětníků a historiků. Největší změny oproti realitě nastaly v charakterizaci hrdinů, kteří jsou bezvýhradně dobří (nevěra či zrada kamaráda jsou líčeny jako drobné poklesky, jež ztratí význam v konfrontaci s finální tragédií). Např. synovrah a záletník František Saidl, jenž byl předlohou pro hlavní postavu, rozhodně nebyl žádným „kladným hrdinou“. – Po realizační stránce patří ambiciózní, náročný projekt k nejvyrovnanějším dílům polistopadové české kinematografie. Nejviditelnější podíl na tom mají vyvážené výkony hereckého ansámblu (s vynikajícím Karlem Rodenem v čele) a efektní kamera Antonia Riestry. To však nemůže zamaskovat některé sporné aspekty učebnicově pojatého filmu, související ovšem už s dramaturgií látky. – Pod závěrečnými titulky běží jména (případně fotografie) žen, pojmenovaných na památku obce Lidice. – Zdeněk Mahler vydal ještě „volnou variaci na známé téma“ Muž, který přežil Lidice (Jota, Brno 2011), jež je podle ediční poznámky volnou, rozšířenou a necenzurovanou autorskou verzí textu Nokturno a jež se blíží konečné filmové podobě. – Osudu druhé české obce, vyhlazené za heydrichiády, se věnuje snímek Ležáky 42 (2010; r. Miloš Pilař). – V rámci propagace filmu bylo v limitovaném prodeji vydáno stejnojmenné CD, zčásti se soundtrackem a zčásti s písněmi známých interpretů.

Obsah

Když se budoucí generace zeptají, zač jsme bojovali, připomeňte jim příběh Lidic. Frank Knox, ministr námořnictva USA (1940–1944). – (10.6.1945.) František Šíma a Marie Vaňková se setkají na místě, kde kdysi stávaly Lidice. – (Léto 1938.) František je ženatý s invalidní Anežkou, udržuje však poměr s vdovou Marií, která má dcerku Růženku. Vědí o tom sousedé v Lidicích i záletníkova rodina. Na svatbě Václava Fialy v místní hospodě napadne Františka opilý starší syn Eda a muž ho nešťastnou náhodou zabije nožem. – Na pohřební hostině hraje místní kapela. Je to naposled: Josef Horák a Josef Stříbrný se chystají emigrovat do Anglie, aby mohli bojovat proti Němcům. Šímův mladší syn Karel musí zůstat s matkou a doma zůstane i ženáč Václav. – František Šíma je odsouzen na čtyři roky. – Mlčenlivý synovrah sdílí celu s upovídaným kasařem Petiškou a s polským padělatelem Kowalským. Pracují ve vězeňské tiskárně. Muže navštěvuje jen Marie. – Velitel kladenské služebny Wiesmann pověří lidického četníka Vlčka velením místní četnické stanice, protože je po matce Němec. – Karel Šíma nemůže po zavření škol nacisty studovat. Nastoupí do kladenské železárny, kde pracoval i jeho otec. – Marie nenápadně pomáhá hrdé Anežce. – Na hospodské oslavě lidického fotbalového týmu se nesmělý Karel opije na kuráž, ale žádnou dívku nezíská. Později se mu v kladenském kině zalíbí půvabná Anička. Aby nerozhodnému kamarádovi pomohl, vymyslí Václav způsob, jak ji a její kamarádku Helenu zaujmout. Pošle dívky do Lidic s „konspiračním“ vzkazem pro Horákovi: jejich syn je v Anglii v pořádku. – Ve vězeňské tiskárně se tisknou letáky o vyhlášení stanného práva a popravách. Vězni se o dění dozvídají i z rádia, jež v dílně tajně poslouchají čeští dozorci Zeman a Zvolský. – Václav s Karlem pozvou dívky na schůzku k posedu u lesa. Prý tu mapují terén pro parašutisty. Aničku jejich „práce pro odboj“ zaujme, Helenka však uteče poté, co je u posedu přistihne Vlček s německým mladíkem. – Karel na Mariinu prosbu navštíví otce ve vězení. – Farář řekne Anežce o chystané žádosti o zkrácení Františkova trestu. Musí ji však podepsat i ona. Žena po Karlovi pošle manželovi upletené ponožky. – Karel se ocitne s pozvanými kladenskými dělníky na Pražském hradě na koncertu, při němž účinkuje Heydrich. Nasleduje opulentní hostina. – (1942) Kowalski dostane novou „zakázku“, z níž mají bachaři kšeft: padělá pasy. – Anička, jejíž rodina je v koncentráku, pokračuje v tajných schůzkách s Václavem. Ženatý mladík už neřeší, že dívku oslovil kvůli Karlovi. – 27. května 1942 spáchají parašutiské Jozef Gabčík a Jan Kubiš atentát na Heydricha, který zemře na následky zranění (4.6.1942). Nacisté ihned vystupňují teror. Ve vězeňské tiskárně se tisknou dlouhé seznamy popravených. Vyděšený dozorce Zeman zničí rádio. – Vlček dostane od Wiesmanna rozkaz pátrat po parašutistech a jejich kontaktech. – Františka navštíví ve vězení lidický farář. Ukáže mu žádost o propuštění. – Karel vyčte příteli, že mu přebral Aničku. Václav se rozhodne s dívkou rozejít. Nechá jí v tovární vrátnici dopis, v němž předstírá, že odchází do ilegality. Vrátný si nevyzvednutý dopis (Anička je nemocná) přečte a odevzdá na gestapu. Dívka při brutálním výslechu přizná, že mladík, jehož jméno nezná, ji poslal se vzkazem k Horákovým do Lidic. Rodiny Horákových a Stříbrných jsou zatčeny. – Vlček se marně pokouší zbrzdit aktivního Wiesmanna. Musí nadřízenému říct o tom, jak viděl Aničku v lese s Václavem. Také Fiala je zatčen. – Aby nacisté měli přímý důkaz o spojení vesnice s odbojáři, podstrčí do jednoho z domů vysílačku. – (9.6.1942) Lidice obklíčí jednotky SS a německé policie. Musí jim asistovat čeští četníci. Marie vezme k sobě do domu Anežku. Přes kontroly se večer vrátí z Kladna do vsi dělníci včetně Karla. Začne razie. Jsou odděleny ženy a děti od mužů nad patnáct let. Farská Tonička, která je přespolní, odmítne Vlčkovu nabídku na záchranu; zůstane se starým farářem. – Vlček dostane na starost zabavený dobytek a domácí zvířectvo. – Farář se modlí s muži uvězněnými ve sklepě Horákova statku. Ráno začnou Němci s popravami. Zastřelen je i Karel. Začne metodické srovnávání obce se zemí. – Ženy s dětmi přenocují ve škole a ráno jsou převezeny do tělocvičny kladenského gymnázia. Lékaři z dětí vyberou ty, jež se hodí k převýchově. Zbytek je zplynován (2.7.1942) v upravených nákladních autech. – Protože v tiskárně se mají tisknout seznamy popravených z Lidic, pošlou dozorci Františka na jinou práci. Ani Petiška spoluvězni nic neřekne. – Mezi přivezenými vězni zahlédne Šíma ztýraného Václava, ale esesáci ho srazí dřív, než s ním může promluvit. – Anička a Václav jsou ve vězení zastřeleni. – Lidické ženy skončí v koncentračním táboře Ravensbrück. Marie s Růženkou se starají o Anežku. – Zničený Vlček, který dostal odměnu za spolehlivost, schraňuje poštu, která pořád chodí do Lidic. – (Prosinec 1942) František je na základě žádosti propuštěn z vězení. Svou vesnici však nenajde. Zoufá si na sněhové pláni. Když pochopí, co se stalo, marně žádá, aby ho Wiesmann také zastřelil. V poště, kterou mu dá Vlček, objeví starý dopis od Anežky. – Útočiště muž najde v nepoužívaném železničářském domku, kam mu Vlček nosí jídlo. Oba muži se časem sblíží, četník se však na konci války zastřelí. – 10.6.1945. Na tryzně za vyhlazené Lidice se František marně snaží nabídnout úřadům svou pomoc při znovuvybudování obce. Jeho příběh se do oficiální historie nehodí. – (Viz začátek) Marie, která s Růženkou přežila koncentrák, najde Františka na místě bývalé obce. Řekne mu o Anežčině smrti. -ap-

Poznámka

Po onemocnění režisérky Alice Nellis v červnu 2010 převzal projekt režisér Petr Nikolaev.

Hrají

Karel Roden

František Šíma

Zuzana Fialová

Marie Vaňková

Zuzana Bydžovská

Anežka Šímová

Marek Adamczyk

Václav Fiala

Jan Budař

kasař Petiška

Ondřej Novák

Karel Šíma

Adam Kubišta

Eda Šíma

Detlef Bothe

zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich

Sabina Remundová

Tonička Farská

Zuzana Diatlová

starostová

Petr Stach

Stříbrný

Zdeněk Dušek

dělník Marek

Zdeněk Fator

dělník Hataš

Karel Zima

dělník

Petr Srna

mladý dělník

Petr Sedláček

promítač

Petr Bucháček

otec Horák

Marcela Nohýnková

matka Horáková

Antonín Hardt

železničář

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

David Strangmüller, David Rauch (druhá režie)

Předloha

Zdeněk Mahler (Nokturno – novela)

Scénář

Zdeněk Mahler, Alice Nellis /ž/ (spolupráce na scénáři)

Druhá kamera

Jan Filip

Asistent kamery

Lubor Riedl

Architekt

Jan Vlček

Výprava

Miroslav Čáslavka, Josef Bórik, Lukas Katakalidis, Jan Koděra, Kamil Najser, Petr Skřivánek, Michal Svoboda, Ondřej Wachsmann, Miroslav Vítek

Návrhy kostýmů

Simona Rybáková

Vizuální efekty

Michal Křeček (supervize), Magic Lab

Zvláštní efekty

Vít Petrášek (koordinátor)

Koordinátor kaskadérů

Pavel Bezděk

Producent

Adam Dvořák

Koproducent

Robert Schaffer, Ľuba Féglová (Magic Box), Jaroslav Kučera (ČT), Tomáš Vican (Vinná galerie)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Vrbová, Filip Brouk

Spolupráce

Julie Vrabelová (fotografka), Tomáš Vaverka (fotograf), Martina Vicanová (fotografka), František Koch (vojenská technika), Jaroslav Šebek (automobily), ZABABA (vlaky), Lukáš Kulhánek (koordinátor vlakových scén), Ota Bareš (práce se zvířaty Fauna Film), Michal Šťovíček (práce se zvířaty – trenér), Radim Mácha (práce se zvířaty – trenér), Martin Mareš (práce se zvířaty – trenér)

České podtitulky

Hana Janovská

Výrobce českých podtitulků

Linguafilm

Hudba

Nahrál

Český symfonický orchestr, Jiří Mráz, Václav Vávra, Martin Zpěvák, James Harries, Lumír Hrma, Jana Kubánková /hudba pro Heydrichův koncert/, Petr Malíšek /hudba pro Heydrichův koncert/, Karolína Strašilová /hudba pro Heydrichův koncert/, Jakub Janšta /hudba pro Heydrichův koncert/, Stanislav Lukš /hudba pro Heydrichův koncert/, Pavel Drešer /hudba pro Heydrichův koncert/

Produkční údaje

Originální název

Lidice

Český název

Lidice

Anglický název

Lidice

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2011

Rok výroby

2010

Produkční data

začátek natáčení 26. 7. 2010

Premiéra

slavnostní premiéra 31. 5. 2011 (multiplex CineStar Anděl, Praha)
distribuční premiéra 2. 6. 2011 /doporučená přístupnost od 12 let/

Distribuční slogan

Opravdu si myslíte, že znáte příběh Lidic?

Výrobce

MOVIE s.r.o., Magic Box, a.s. (koprodukce), ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), Vinná galerie (koprodukce), Slovenská televízia (koprodukce), Soundsquare, a. s. (koprodukce)

Distribuce

Bioscop

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

126 min

Distribuční nosič

35mm , DCP 2-D

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital

Verze

česká

Mluveno

česky, německy

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Nominace

Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011

2012
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Adam Dvořák

Nominace

Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011

2012
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Antonio Riestra

Nominace

Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011

2012
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Marek Hart

Nominace

Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011

2012
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Zdeněk Mahler

Vítěz

Festival: 12. filmový festival ve Phoenixu 2012

2012
Phoenix, Arizona / Spojené státy americké
Cena diváků

Nominace

Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011

2012
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Karel Roden nejml.

Vítěz

Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011

2012
Praha / Česká republika
Cena filmového portálu Kinobox.cz
Petr Nikolaev

Vítěz

Akce: 11. ceny Novoborské akademie spojených kinematografií Asociace provozovatelů kin ČR

2011
Nový Bor / Česká republika
výroční cena za nejlepší mužský herecký výkon za roli Františka Šímy
Karel Roden nejml.

Vítěz

Akce: 11. ceny Novoborské akademie spojených kinematografií Asociace provozovatelů kin ČR

2011
Nový Bor / Česká republika
výroční cena za nejlepší český film
Petr Nikolaev

Vítěz

Akce: 18. divácká soutěž premiérových českých a slovenských filmů uvedených v roce 2011 – Tachovská dýně

2011
Tachov / Česká republika
1. místo
Petr Nikolaev

Vítěz

Akce: 15. výroční ceny Český lev 2007

2008
Praha / Česká republika
1. cena Sazky (ocenění pro nejlepší dosud nerealizované scénáře celovečerních hraných filmů), udělena při vyhlašování cen Český lev 2007 za scénář Nokturno (Nocturno)
Zdeněk Mahler