Můj otec George Voskovec

Země původu

Česká republika

Copyright

2011

Rok výroby

2011

Premiéra

13. 10. 2011

Minutáž

73 min

Kategorie

film

Žánr

životopisný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Můj otec George Voskovec

Český název

Můj otec George Voskovec

Anglický název

My Father George Voskovec

Pracovní název

George Voskovec – americký herec / George Voskovec / My Father Voskovec

Anotace

Snímek Libuše Rudinské (nar. 1974) Můj otec George Voskovec je dokumentem o „americkém životě“ významného českého divadelníka Jiřího Voskovce (19. 6. 1905 – 1. 7. 1981), neodlučitelně spjatého s Janem Werichem. Při pouti s mladší Voskovcovou dcerou Gigi navštívila režisérka důležitá místa jeho života v americkém exilu, přičemž se pro obě odhalovaly nové skutečnosti a niterné detaily. Gigi se starší sestrou Vicki navštívily během natáčení i Českou republiku. – Ve snímku na umělce vzpomínají kromě dcer a jejich blízkých i jeho manželka Christine, přátelé, kolegové a různé osobnosti. Tematicky snímané reálie především tepajícího a „bezbřehého“ New Yorku dokreslují úryvky ze zvukových záznamů rozhovoru Voskovce s Karlem Kynclem z roku 1963, Rozhovorů přes oceán V + W z roku 1964, z telefonického rozhovoru s Karlem Krautgartnerem ze 17. ledna 1964 a především pasáže Voskovcových úvah ze sebrané korespondence V + W, jež čte Miloslav Mejzlík. Samozřejmostí jsou fotografie z rodinných archivů a pečlivě „epicky“ poskládané ukázky z filmů a z divadelních představení. Film tak přibližuje Voskovcovu neutuchající energii s nadhledem a důstojností přijmout exilový osud, s českými kořeny se zorientovat v „americkém snu“, věčnou snahu uspět navzdory bariérám v profesním i soukromém životě. Zároveň však akcentuje i odvrácenou tvář: umělcovy těžko skrývané deprese a pocity neuspokojení. Odráží se v nich další zločin komunistické moci, která vypudila z rodné země špičkového umělce a rozdělila kongeniální dvojici. -kk-

Obsah

Mladší ze dvou adoptovaných dcer Gigi vzpomíná na otce, který jí a sestře v jejich dětství odpíral výlet k Soše Svobody. Důvodem bylo jeho trauma z jedenáctiměsíční internace na Ellis Islandu v roce 1950. Ladislav Matějka (editor třísvazkové korespondence V + W) zmiňuje okolnosti odchodu Voskovce z Československa do Francie a USA. Slávka Peroutková a vdova Christine potvrzují, že byl Voskovec v USA nařčen ze špionáže a označen za komunistu. Hrozila mu deportace. Až po zásahu advokáta a díky svědectví Ferdinanda Peroutky a Petra Zenkla byl očištěn a mohl zůstat ve Spojených státech. – Gigi s manželem Edwardem Gotfriedem shledávají i po letech imigrační budovy jako nepřátelské místo. – Scenárista Jerome Coopersmith tehdy na zakázku napsal televizní hru o českém herci internovaném na Ellis Islandu, jež Voskovce zviditelnila. – Divadelník s manželkou Anne Garletovou adoptovali dcery Vicki a nedlouho poté malou Gigi. – Mladší dcera vzpomíná na dětství v bytě na Washington Square 39 1/2 v Greenwich Village. – Matějka objasňuje Voskovcovy nedokončené pokusy o román (Anděl s hodinami) a o zpracování zkušeností z internace (Stíny Svobody). – Přítel Jiří Planner hodnotí Voskovcovu situaci: uplatnění našel ve filmech, vznikajících v Hollywoodu a v New Yorku. Marně toužil využít své režisérské schopnosti. Posléze se uchytil na Broadwayi, zvláště ho těšily role v Čechovově Rackovi a Strýčku Váňovi. – Anne po vážné nemoci zemřela v roce 1958, když byly Gigi dva roky. Voskovec se čtyři roky snažil skloubit práci s výchovou. Cítil se chudý, vykořeněný a osamocený. Hereckých příležitostí měl v té době dost, uplatňoval se mj. v televizi. Posléze se seznámil s Irčankou Christine McKeownovou. – Christine vzpomíná na nejlepšího muže svého života, s nímž prožila dvacet let. Neuměla se však starat o jeho děti a navrhla rozchod. V životním dilematu se Voskovec rozhodl pro partnerku a děti byly dány na výchovu k partnerčiným příbuzným do Filadelfie. Dcery pak jezdily otce navštěvovat do New Yorku. – Přítel Josef Lustig hodnotí Voskovcovo herecké umění: byl především charismatický divadelní herec, ale kvůli akcentu mohl hrát ve filmu jen cizince. To potvrzuje i Miloš Forman, který ho nechtěl obsazovat do „němých štěků“. – Sestry navštíví Českou republiku. Vicki vzpomíná, že vídaly otce hlavně o prázdninách. Občas se díky němu setkaly s hvězdami, např. s Richardem Burtonem či Elizabeth Taylorovou (při inscenaci Hamleta). – Divadelní režisér rumunského původu Andrei Şerban obdivuje Voskovcovo charisma. – Gigino oblíbené představení byl Kabaret. – Dcera prochází Voskovcův bývalý byt u Central Parku. Moc se tam toho nezměnilo. – Sestry navštíví otcovo rodné stavení na Sázavě, které nyní patří Karlu Štefanovi. – Christine vzpomíná na nekonečnou řadu bujarých večírků se slavnými lidmi. – Gigi s tetou Marií polemizují o Voskovcově nejisté pracovní pozici; nikdy u něj nevnímaly známky skepse. Oproti tomu Miloš Forman je přesvědčený, že Voskovec byl v Americe nešťastný. Gigi otce vnímá jako člověka, který se přes potíže přenášel s humorem. Şerban vysledoval melancholii ve Voskovcově duši, ale míní, že se muž v USA adaptoval. – Sestry v Praze navštíví výstavu fotografií a plakátů V&W. – Václav Havel zmíní několik setkání s Voskovcem v Americe a načrtne rozpory, s nimiž se musel inteligentní a široce vzdělaný Voskovec v emigraci vyrovnávat. – Gigi se po desetiletích setká s manželi Plannerovými. Rozebírají Christinin nešťastný nákup nemovitosti v mohavské poušti, kam se Voskovcovi přestěhovali a kde nebyli šťastní. – Lustig zmiňuje přítelovo krédo: když už jsme něco prosrali, je důležité se z toho neposrat. Şerban zmiňuje Voskovcovu noblesu, kultivovanost a smysl pro tradici. – Lustig a Planner vzpomínají na smrt Jana Wericha, na poslední setkání s Voskovcem a na jeho úmrtí. – Manželův popel Christine rozdělila a část odvezla do Čech. Druhá část zbyla Gigi, která později splnila přání otce a Christine, jež zemřela 12.3.2009, a 28.10.2009 rozptýlila jejich popel na Long Islandu do Atlantického oceánu. -kk-

Komentář

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Libuše Rudinská, Michal Janoušek

Autor komentáře

Libuše Rudinská

Technický scénář

Libuše Rudinská

Dramaturg

Jana Hádková (ČT), Jana Škopková (šéfdramaturgyně ČT)

Střih

Miloš Málek, Pavel Dvořák (střih záznamu)

Koproducent

Petr Morávek (šéfproducent ČT)

Vedoucí výroby

Libuše Rudinská

Vedoucí produkce

Alexander Nardelli (ČT)

Odborný poradce

Jakub Škorpil

Hudba

Použitá hudba

Glenn Miller, Patsy Cline

Výběr hudby

Michal Janoušek

Hudební dramaturgie

Michal Janoušek

Produkční údaje

Originální název

Můj otec George Voskovec

Český název

Můj otec George Voskovec

Anglický název

My Father George Voskovec

Pracovní název

George Voskovec – americký herec / George Voskovec / My Father Voskovec

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

životopisný

Země původu

Česká republika

Copyright

2011

Rok výroby

2011

Premiéra

premiéra 13. 10. 2011 /přístupný/ (kino Lucerna, Praha)

Distribuční slogan

Americký příběh české legendy.

Výrobce

RUDINSKAfilm, ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce)

Nositelé copyrightu

RUDINSKAfilm, ČESKÁ TELEVIZE

Distribuce

RUDINSKAfilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

73 min

Distribuční nosič

DVD

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky

Podtitulky

české