Nadohled

Země původu

Česká republika

Copyright

2010

Rok výroby

2010

Premiéra

10. 11. 2011

Minutáž

42 min

Kategorie

film

Žánr

esej

Typologie

dokumentárnídistribučnístudentskýstředometrážní

Originální název

Nadohled

Český název

Nadohled

Anglický název

In Sight

Pracovní název

Vězení

Anotace

Neobvyklý dokument Andrey Slovákové Nadohled pojednává ve třech kapitolách o společnosti, jež se permanentní kontrolou a dohledem blíží představě ideálního vězení, kde je disciplína udržována neustálou přítomností neviditelné moci. Většina rozhovorů k tématu je vedena na střechách výškových budov ve Francii a v Rusku. Pro podtržení dojmu dotěrného dohledu krouží kamera kolem postav a vymezuje tak úzký prostor jejich interakce s režisérkou. Vězení vystupuje ve filmu, inspirovaném knihou Michela Foucaulta Dohlížet a trestat, jako symbol principů, na nichž stojí novodobá společnost, jež nahradila „boží dohled“ na lidské konání vzájemnou kontrolou svých členů. Není podstatné, kdo koho a proč sleduje, ale že soudržnost systému je zajišťována už samotnou možností dohledu. Leitmotivem se stává model panoptikonu, dokonalého vězení, navrženého v druhé polovině 18. století Jeremym Benthamem a ovlivňujícího většinu vězeňské architektury do šedesátých let minulého století. Neviditelný dozorce v něm neustále vidí všechny vězněné. Distribuce moci v panoptikonu je účinná právě tím, že její vykonávání je nahrazeno strachem z její možné přítomnosti, a disciplína je díky tomu udržována i bez nutnosti moc vykonávat. Témata ovládání a dohledu jako principu moci jsou pro autorku pojítkem rozhovorů o vězeňské architektuře, tajných službách, bezpečnostních kamerách i o samotném věznění. – Snímek Nadohled je filmovou esejí, která zdánlivě volnými asociacemi dochází k inspirativním závěrům. Odpovědi na otázky, kde leží hranice svobody současné společnosti a co udržuje její konzistenci, však nejsou ani v nejmenším příjemné. -jbh-

Obsah

Diagram moci. Hovoří osobnosti, pocházející z odlišných prostředí i politických systémů. Bývalý tajný agent Pierre Martinet a Michail Trepaškin, dřívější pracovník KGB a posléze i zkušený vězeň, docházejí ke stejnému závěru: o každém členu společnosti je možné zjistit naprosto cokoliv. Odborník na bezpečnostní systémy Peter Ostromecký mluví o dozoru bezpečnostních kamer a o programech, identifikujících např. tváře. Život „v panoptikonu“ se všudypřítomnými odposlechy popisuje několikrát vězněný spisovatel a politik Eduard Limonov. Hlasy doprovázejí záběry z bezpečnostních a „knoflíkových“ kamer z pražských ulic. – Inteligence disciplíny v kameni. Historik architektury François Loyer hovoří o vězení jako o stavebním typu a jeho výklad o „panoptikálním“ základu věznic dokreslují snímky vězeňských budov z Googlemaps (jehož družicové fotografie světa mj. představují nejširší rámec dohledu). Pečlivě rozdělený čas a prostor není ovšem výsadou věznic a „disciplinovaná těla“ se nepohybují jen za jejich zdmi. – Nová politická anatomie. Loyer přirovnává vězení k současným letištím a supermarketům, uplatňujícím podobné principy dohledu. Komu však slouží informace z kamer a hromadící se osobní údaje? Autorčin komentář potvrzuje počáteční tezi: systém pozorování, zaznamenávání a klasifikování neslouží konkrétním zájmům, ale pouze naplňuje princip panoptikonu. Závěrečný výklad o alternativě k panoptikálnímu vězení, realizované v Rennes (strážcovskou věž zde nahradila zahrada, přes níž na sebe všichni vězni vzájemně viděli), jež nakonec byla nesnesitelná, končí Loyer provokativní myšlenkou: není nic horšího než vězení beze zdí: je tudíž lepší být zavřený v cele, než být na svobodě vystaven neustálému pohledu druhých... -jbh-

Komentář

Účinkují

Michail Trepaškin

bývalý agent KGB – Komitětu gosudarstvennoj bezopasnosti a FSB – Feděralnoj služby bezopasnosti Rossijskoj Feděracii

Pierre Martinet

bývalý agent francouzské tajné služby DGSE – Direction Générale de la Sécurité Extérieure

Eduard Limonov

ruský básník a politik

François Loyer

francouzský historik a teoretik architektury

Peter Ostromecký

slovenský specialista na bezpečnostní systémy

Karel Malý

profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

Harun Farocki

německý filmový režisér

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Andrea Slováková

Předloha

Michel Foucault (Dohlížet a trestat /Surveiller et punir/ – kniha)

Autor komentáře

Andrea Slováková

Architekt

Barbara Garcia /ž/ (model panoptikonu)

Zvuk

Martin Ženíšek, Sergej Kurbako (záznam zvuku)

Návrhy titulků

Marek Duda

Produkce

Taťjana Cebyseva /ž/ (natáčení v Moskvě)

Vedoucí výroby

Pavlína Kalandrová (Duracfilm), Marek Jindra (FAMU)

Zástupce vedoucího výroby

Ctibor Pouba

Spolupráce

Ondřej Soukup (průvodce v Moskvě), Nina Falkovskaja /ž/ (průvodkyně v Moskvě), David Kumermann (fotoanimace), Jan Machonin (moskevská spojka)

Produkční údaje

Originální název

Nadohled

Český název

Nadohled

Anglický název

In Sight

Pracovní název

Vězení

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribučnístudentský

Žánr

esej

Studentský film

5. ročníkKatedra dokumentární tvorby FAMUabsolventský

Země původu

Česká republika

Copyright

2010

Rok výroby

2010

Premiéra

premiéra 10. 11. 2011 /přístupný/ (kino Bio Oko, Praha)

Distribuční slogan

Filmová esej o klasických a postmoderních dohlížecích mechanismech.

Distribuce

Duracfilm, DOCALLIANCEFILMS.COM

Technické údaje

Délka

středometrážní

Minutáž

42 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, francouzsky, slovensky, rusky

Podtitulky

české