Síla lidskosti – Nicholas Winton

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2001

Rok výroby

2001

Minutáž

60 min

Kategorie

film

Žánr

životopisný

Typologie

dokumentárnínedistribučnístředometrážní

Originální název

Síla lidskosti – Nicholas Winton

Český název

Síla lidskosti – Nicholas Winton

Anglický název

The Power of Humanity – Nicholas Winton

Souběžný název

Sila ľudskosti – Nicholas Winton

Pracovní název

Nicholas Winton – Síla lidskosti

Anotace

Historicky významnému dokumentárnímu filmu režiséra Mateje Mináče Síla lidskosti – Nicholas Winton předcházel hraný snímek Všichni moji blízcí (1999), inspirovaný skutečným příběhem, zmíněným v knize Perličky dětství od Věry Gissingové, o záchraně českých dětí, které byly před druhou světovou válkou odvezeny do Anglie a vychovány náhradními rodiči. Ojedinělá záchranná mise, již podnikl třicetiletý burzovní makléř Nicholas Winton, tvůrce natolik zaujala, že se rozhodli zachytit ji i prostřednictvím dokumentárního filmu. – Nicholas Winton přijel v roce 1938 zcela neplánovaně do Prahy a začal okamžitě organizovat emigraci pro ohrožené děti. Do začátku války uskutečnil osm transportů, celkem se podařilo zachránit 669 dětí. O své akci řadu desetiletí mlčel. Až v roce 1988 náhodou našla jeho manželka knihu dokumentů a předala ji historičce Elisabeth Maxwellové. Ta vyhledala desítky „Wintonových dětí“, které se až tehdy dozvěděly, díky komu přežily. Patřil mezi ně i reportér kanadské televizní stanice CBC Joe Schlesinger, který je průvodcem filmu. Kromě mnoha vzácných archivních záběrů a dokumentů tvůrci využili i emotivní záznam televizní show That’s Life, kde je zachránce nečekaně konfrontován s kdysi zachráněnými „dětmi“. – Nicholas Winton se zúčastnil v roce 1999 premiéry hraného filmu, později pražského uvedení dokumentu a letos byl hostem 37. mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. -kk-

Obsah

Hlasatelka České televize komentuje návštěvu Nicholase Wintona v České republice. – Záběry z válečných konfliktů druhé poloviny dvacátého století jsou alarmující. Některé natočil kanadský reportér Joe Schlesinger. I když se celý život zajímal o lidské příběhy, ten jeho mu byl donedávna utajen; totiž kdo a proč jej v dětství zachránil před nacisty. Rozuzlení přineslo až náhodné objevení knihy s výstřižky. – Některé ze zachráněných dětí, dnes lidí ve zralém věku, vzpomínají na své dětství v bývalé vlasti a popisují předválečnou atmosféru. – Po podepsání Mnichovské dohody a po okupaci Sudet přijel náhodně do Prahy britský úředník Nicholas Winton. Připojil se k příteli Martinu Blakeovi, pracujícímu pro organizaci, jež pomáhala ohroženým občanům do emigrace. Winton se angažoval na záchraně dětí. Oslovil státy, od nichž očekával pomoc. Kladnou odpověď dostal pouze ze Švédska a ze své vlasti. Musel splnit řadu podmínek; především vybrat nejohroženější děti a sehnat pěstounské rodiny. Zároveň pracoval pod velkým časovým tlakem. Se svými spolupracovníky dokonce někdy falšoval dokumenty, neboť britské ministerstvo vnitra pracovalo pomalu. – První vlak s dětmi odjel 14. března 1939 z Wilsonova nádraží. Malí pasažéři netušili, že své rodiče většinou už nikdy neuvidí. Dnes vzpomínají na loučení se silným pohnutím. – V nové vlasti si děti vzájemně pomáhaly. Mnohé navštěvovaly Československou školu ve Walesu. Děti židovského původu i přes protesty rabínů navštěvovaly křesťanské kostely. – Do 2. srpna 1939 bylo vypraveno z Prahy osm transportů. Největší, připravený na 1. září 1939, již neodjel. – Emigranti se postupně doslechli o koncentračních táborech. Winton nemohl pokračovat ve své činnosti a vstoupil do služeb RAF. – Po roce 1945 některé děti přijely do Československa hledat své rodiče, málokdo však zjistil, kde a jak jeho nejbližší zemřeli. – Po padesáti letech. Winton o své předválečné akci nemluvil. Až v roce 1988 jeho žena Greta našla knihu s fotografiemi a dokumenty. Předala ji historičce holocaustu Elisabeth Maxwellové. Ta napsala na 669 adres, kam byly kdysi děti umístěny. Dostala 210 odpovědí. Všichni se konečně dozvěděli, kdo byl jejich „spasitelem“. K prvnímu dojemnému setkání došlo v televizním pořadu BBC That's Life. – Do svého „nového“ života si „Wintonovy děti“ přinesly potřebu pomáhat druhým. I jejich zachránce celý život pracoval pro společnost... – Nicholas G. Winton obdržel mj. Řád britského Impéria za služby pro společnost, Řád T. G. Masaryka (v roce 1998) za záchranu 669 českých dětí. V roce 2001 se podílel na vybudování nového „Wintonova domu“ pro staré lidi... -kk-

Poznámka

Výňatky z materiálů České televize: Identita Věry Gissingové, Hledání ztraceného času, Příběh lodi Patrie.

Účinkují

Simon Wiesenthal

Yehuda Bauer

Elisabeth Maxwellová

Joe Schlesinger

zachráněné dítě z Kanady

Věra Gissingová

zachráněné dítě z Velké Británie

Lord Alfred Dubs

zachráněné dítě z Velké Británie

Karel Reisz

zachráněné dítě z Velké Británie

Tom Schrecker

zachráněné dítě z Austrálie

Tom Graumann

zachráněné dítě z USA

Hugo Marom

zachráněné dítě z Izraele

Jozef Girvat

zachráněné dítě z Izraele

Amos Ben Ron

zachráněné dítě z Izraele

Cedonia Gunsová

zachráněné dítě z Izraele

Tom Berman

zachráněné dítě z Izraele

Kurt Stern

zachráněné dítě z Izraele

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Martina Štolbová

Původní filmový námět

Matej Mináč, Patrik Pašš

Scénář

Matej Mináč, Patrik Pašš, Joe Schlesinger (spolupráce na scénáři)

Autor komentáře

Matej Mináč, Patrik Pašš

Výtvarník

Zdena Matušová (výtvarné návrhy)

Triky

Barbora Paššová

Vedoucí výroby

Arnošt Doležel

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Síla lidskosti – Nicholas Winton

Český název

Síla lidskosti – Nicholas Winton

Anglický název

The Power of Humanity – Nicholas Winton

Souběžný název

Sila ľudskosti – Nicholas Winton

Pracovní název

Nicholas Winton – Síla lidskosti

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnínedistribuční

Žánr

životopisný

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2001

Rok výroby

2001

Premiéra

nedistribuční premiéra 17. 9. 2001 /přístupný/ (televizní uvedení ČT 2)

Distribuční slogan

bez sloganu

Výrobce

ČESKÁ TELEVIZE, TS Rudolfa Růžičky (ČESKÁ TELEVIZE), W.I.P. s.r.o., Trigon Production, Slovenská televízia (koprodukce), Horizont Slovakia o. c. p. (koprodukce), SFÚ Bratislava (koprodukce), GCH Praha (koprodukce)

Nositelé copyrightu

Česká televize, W.I.P. s.r.o.

Technické údaje

Délka

středometrážní

Minutáž

60 min

Natáčecí formát

Betacam SP, Digital Video

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital

Verze

česká, anglická

Mluveno

česky, komentář, anglicky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: 16. výroční ceny Český lev 2008

2009
Praha / Česká republika
cena za nejlepší český dokumentární film (1993 – 2007), udělena 30. 1. 2009 při vyhlášení nominací cen Český lev 2008
Matej Mináč

Vítěz

Akce: Cena slovenské filmové kritiky 2002

2002
Trenčianske Teplice / Slovensko
Cena slovenské filmové kritiky 2002 v kategorii dokumentární film
ex aequo

Vítěz

Akce: Ceny Igric, 13. ročník výročních cen Slovenského filmového svazu, Unie slovenských televizních tvůrců a Literárního fondu SR za audiovizuální tvorbu roku 2001

2002
Trenčinske Teplice / Slovensko
Cena Igric v kategorii filmová a TV dokumentární tvorba
Matej Mináč

Vítěz

Festival: 12. mezinárodní festival dokumentárních filmů a programů s etnografickou tematikou – ETNOFILM 2002

2002
Čadca / Slovensko
Čestné uznání
Za působivé zpracování humanistického postoje jednotlivce v extrémní historické situaci.

Vítěz

Festival: Devět bran 2002 – Festival česko-německo-židovské kultury Praha

2002
Praha / Česká republika
KřišSálový sedmiramenný svícen – cena za námět, scénář a režii v kategorii dokumentární film

Vítěz

Akce: Cena International Emmy Award

2002
New York / Spojené státy americké
Cena International Emmy Award v kategorii dokumentů
Udělená za nejlepší dílo vzniklé mimo televizní společnosti USA na 30. ročníku udělování těchto televizních.

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní festival česko-německo-židovské kultury – Devět bran

2002
Praha / Česká republika
Křišťálový sedmiramenný svícen – cena v kategorii dokumentární film za námět, scénář a režii
Matej Mináč

Vítěz

Akce: Ceny TRILOBIT Beroun 2001

2001
Beroun / Česká republika
TRILOBIT BEROUN 2001 za režii a podíl na scénáři
Matej Mináč