Národ sobě aneb České moře v osmnácti přílivech

Země původu

Česká republika

Copyright

2003

Rok výroby

2001—2003

Premiéra

25. 10. 2003

Minutáž

89 min

Kategorie

film

Žánr

esej

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Národ sobě aneb České moře v osmnácti přílivech

Český název

Národ sobě aneb České moře v osmnácti přílivech

Anglický název

Situation of the Street or The Czech Sea in Eighteen Tidal Waves

Pracovní název

Ulice / Národ sobě

Anotace

Snímek Jana Gogoly ml. a spoluscenáristy Pavla Klusáka Národ sobě aneb České moře v osmnácti přílivech se vymyká už svým názvem i podtitulem „street movie s národem k použití“ z běžných žánrových měřítek. Nezvyklé experimentující dílo koresponduje s linií české kinematografie, představované tvorbou Karla Vachka nebo Jana Němce. Oproti běžnému „narativnímu“ filmu vyžaduje od publika interakci, přičemž se neustále snaží konfrontovat diváka s předkládaným artefaktem. Pohybuje se na hraně dokumentu a hraného filmu a akcentuje inscenování akcí. Vztahuje se tak namísto k tradiční kinematografii více k současnému konceptuálnímu umění. V osmnácti kapitolách, označených názvy (jež zároveň deklamuje režisér Jiří Krejčík) se odvíjí „sled různě intenzivních situací odlišné žánrové povahy, a to s více či méně zjevnými souvislostmi, které vždy sjednocuje konkrétní podoba daného časoprostoru, tedy v našem případě devadesát odpoledních minut Národní třídy dne 28. října 2001, která nabízí setkání v rámci divadla, novinářského rozhovoru, výzkumu veřejného mínění, muzikálu, grotesky, školy před školou, národní přednášky, akčního únosu, ordinace, subjektivního pohledu nevidomého, telefonního rozhovoru, mýtického souboje, recitace nebo třeba filmu ve filmu“ (J. Gogola ml.). Z budovy Národního divadla vychází v 15.00 herečka Zuzana Stivínová, představující moře a snažící se přesvědčit chodce, že jsou vlny. V dalších epizodách „animují“ ulici a její okolí nahá tanečnice nebo akční umělci, kteří pracují pro „nadnárodní agenturu“ Uneseme všechno. Oběťmi jejich únosů se stanou nejen malá holčička nebo nevěsta, ale i samotný film či tabule s uličním označením. Součástí díla jsou četné dialogy, mj. mezi zamilovaným studentským párem, nebo mezi bývalými spolužáky, jejichž rozhovor se změní v „politickou proklamaci“. Místo mají i proslovy zmíněného Jiřího Krejčíka. Kamera se pohybuje nejen po ulici, nýbrž i v kavárně Slávie, v Espreso-baru, či v kavárně Louvre. Důvtipnou epizodou je svérázná léčba filmem. – Významnou roli v téměř dadaistickém balábile hrají různé skladby a písně i jejich interpreti (Smetanova Vltava, muzikant Králíček, zpěvačka Jana Kratochvílová). – Kontroverzní a ne vždy zvládnutý film (srv. místy amatérský herecký projev) byl natočen na formát 16mm a je uváděn na mimořádných představeních či na různých festivalech. -tbk-

Obsah

Z Národního divadla vychází v kostýmu herečka Zuzana Stivínová, provázena nápovědkou. – 1. Herečka, podle scénáře představující moře, přesvědčuje kolemjdoucí na mostě, že jsou „vlny“. – 2. Redaktor stanice Vltava Jiří Ješ vede na kanoi u mostu Legií rozhovor s olympijským vítězem Lukášem Pollertem. K tomu zní Smetanova Vltava a na pramičkách kolem nich hrají členové symfonického orchestru. Pollert mluví o smrti i o prodaných medailích. Pomohl za peníze potřebným a republice zůstalo jeho vítězství. – 3. Dlouhovlasý analytik veřejného mínění zpovídá v podchodu podle dotazníku o národním povědomí mladou tanečnici. Ta odpovídá pouze pokývnutím hlavy. Pak se svleče do naha, vyběhne na most. – Na blízkém parníku Vltava hraje kapela muzikanta Králíčka písničku Nazdar jídlo! Ahoj pití!. – 4. Hudebníci meditují na parníku o názvu pro svou kapelu. Vybírají z novin a ptají se číšníka. Muzikant Králíček jde raději hrát. Zpívá píseň Lžičky, ale moc mu to nejde, tak toho nechá. – 5. V kavárně Slávia přesvědčuje komik filmového vědce, že jeho láska je skutečná. Vědec jeho vyprávění o milence komentuje odkazy na filmy (kavárenský „sitcomový“ smích), což komika rozčílí a mrští po něm dort. Vypukne dortová bitka, jež se změní v černobílou grotesku včetně obtloustlého komika Charlieho. – 6. Před církevní školou v Ostrovní ulici promluví učitelka 2. C na téma víry. Malý chlapec tvrdí, že musí být na dálku ve spojení s léčitelem. – 7. Režisér Krejčík promlouvá z terasy Národního divadla o svědomí národa a o vědomí dějin. Vzpomíná na historické události, jež se odehrály na Národní třídě. Pak se rozčiluje nad skateboardisty na plazze u divadla. Mezitím si maminka Eva Holubová odvede synka od školy. – 8. Akční umělci v rolích obtloustlého komika Charlieho a Hitlera unesou jako členové Nadnárodní agentury Uneseme všechno od školy malou Karolinu Holubovou. Dopraví ji do podzemí Rock Café, kde má sídlo tetovací salon Artamira. – 9. Tamní mistr tatér jí má vytetovat cifru, kterou musí její otec složit jako výkupné. Dívenka se tam baví s unesenou nevěstou a pak si přeje tetování jako má Madonna. – 10. Zatím její maminka s bratříčkem navštíví očního lékaře. Ten chce ozařovat nemocné dítě filmem a hned pustí ukázku z Božské Emy. Pak chlapce instruuje, jak se dívat na film a jak se chovat v kině. – Mezitím Jiří Krejčík mluví o svém snu s „ombudsmanem“ na mostě Legií. – 11. Národní třída „vede“ slepce, jemuž Charlie vyměnil hůlku (obraz je rozmlžený). Slepec ulici důvěrně zná a mluví o ní se svou průvodkyní, zpěvačkou Janou Kratochvílovou. – 12. Ta pak hovoří mobilem s fotografem Janem Saudkem, s nímž se „poznává“ jen prostřednictvím telefonu. Muž jí sděluje svou představu vzájemného setkání v prázdném, „svlečeném“ bytě. – 13. Fotograf si představuje zpěvačku jako Múzu Národní. Zpěvačka v kostýmu s kapelou zpívá na ulici písničku Národní třída. – Komici unesou fotografa i film. – 14. Hitler čte klientovo prohlášení o filmu a o národě. – Unesený film se ocitá u základních kamenů Národního divadla, kde komici pustí Libušino proroctví z filmu Z mého života. – 15. Do knihkupectví Academia vstoupí diagnostik strojů v montérkách. Narazí tam na „živou knihu“, Jaroslava Duška v bílém obleku, který mu začne recitovat. Muž uteče na ulici a posléze se „živé knihy“ zbaví. Při nákupu v blízkém obchodě však začne veršovat on i prodavačka. – 16. V Espreso-baru se setká manažer a vydavatel s Jaroslavem Duškem. Monitoruje odtud čtenáře-brigádníky, kteří na ulici propagují novou knihu. Manažer odvede Duška do kavárny Louvre, kde jemu i dalším hostům dá ochutnat jedlý týdeník Literární recepce. – Před kinem Evald, do něhož směřují maminka Holubová a její synek, se baví zamilovaní studenti. – 17. Studentovi se nechce do kina, a tak vezme dívku domů. Tady však místo sexu začne jí a posléze divákům přednášet o sametové revoluci a o normalizaci. Zklamaná dívka odejde. – 18. Bývalí spolužáci, mladík a dívka, se potkají u pomníčku 17. listopadu 1989 v podloubí a jdou do Espreso-baru. Tady začnou plánovat společnou budoucnost. Jejich dialog se změní v prohlášení o ideálním globalizovaném světě. Oba sklidí potlesk hostů; jsou to ostatně herci Národního divadla. Odcházejí spolu na ulici, kde komici „unášejí“ uliční cedule. Zní píseň Lásko neber! -tbk-

Hrají

Miroslav Lirš

čtenář brigádník

Jiří Ješ

rozhlasový redaktor

MUDr. Lukáš Pollert

olympijský vítěz ve vodním slalomu

Jaroslav Huk

analytik veřejného mínění

Petr Marek

filmař, muzikant Králíček

Jiří Nebeský

básník, esejista

Jan Svoboda

filmový vědec

Jiří Krejčík st.

režisér, pedagog

Vít Klusák

student s videokamerou

Naděžda Černá

třídní učitelka 2. C

Jiří Sirůvka

akční umělci

Karolína Holubová

žákyně 2. C

Marek Pražák

akční umělci

Petra Nová

mladá paní

Adam Holub

žák 2. C

Josef Kalous

nevidomý ladič pian

Jan Saudek

fotograf

Jaroslav Dušek

živá kniha

Jan Balcar st.

čtenář brigádník

Norbert Drahorád

čtenář brigádník

Pepa Námořník

čtenář brigádník

Jana Janěková

herečka Národního divadla

Petr Bláha

herec Národního divadla

ID

tatér

Jan Moravec

fakír, diagnostik strojů

skupina Illuminati

Hudba

Použitá hudba

Bedřich Smetana (výňatky ze symfonické básně Vltava z cyklu Má vlast a z opery Libuše)

Produkční údaje

Originální název

Národ sobě aneb České moře v osmnácti přílivech

Český název

Národ sobě aneb České moře v osmnácti přílivech

Anglický název

Situation of the Street or The Czech Sea in Eighteen Tidal Waves

Pracovní název

Ulice / Národ sobě

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

esej

Země původu

Česká republika

Copyright

2003

Rok výroby

2001—2003

Premiéra

premiéra 25. 10. 2003 /přístupný/

Distribuční slogan

Street movie s národem k použití.

Distribuce

NEGATIV s.r.o.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

89 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české