Kuře melancholik

drama

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Melancholic Chicken

Minutáž

116

Země původu

Česká republika

Copyright

1999

Rok výroby

1999

Premiéra

30.09.1999

Jazyková verze

česká

Režie

Jaroslav Brabec

Scénář

Jaroslav Brabec, Vladimír Körner

Anotace

...o vášni a nevinnosti.

Kameraman a režisér Jaroslav Brabec si pro svůj třetí režijní opus zvolil poněkud neobvyklou předlohu: povídku Kuře melancholik zapomenutého autora Josefa K. Šlejhara, která poprvé vyšla v roce 1889. Ve volném zpracování této látky, na němž se s ním scenáristicky podílel Vladimír Körner, klade v duchu svého kameramanského školení důraz zejména na sílu výtvarně koncipovaného obrazu. Jednoduchý příběh, pojatý jako osudové rodinné drama, se odehrává především na horském statku v blíže neurčené minulosti. Sem si přivádí vitální sedlák mladou manželku, která mu brzy porodí chlapce. Rodinné štěstí však zhruba po čtyřech letech rázem ukončí blesk z čistého nebe, který způsobí ženinu smrt. Zatímco se malý chlapec upíná k malému kuřeti, jež jediné přežilo na dvoře útok dravého ptáka, otec nachází útěchu u smyslné šenkýřky Rózy. Ožení se s ní a přivede si ji domů. Hned při svatbě však žena nešťastnou náhodou potratí, což zcela změní její osobnost. Stává se z ní zatrpklá nerudná manželka a macecha. Pod jejím vlivem se mění také sedlákův vztah k milovanému dítěti. Lojzík, vracející se ve svých vizích k zemřelé mamince, těžce onemocní. Při požáru stavení zahyne chlapec i jeho kuře. Z původní šťastné rodiny tak zůstává jen zoufalý a proklínající otec. – Jaroslav Brabec věnoval náročnému projektu čtyři roky usilovné práce. Na první pohled málo nosná látka jej zcela pohltila. Bohaté obrazové a zvukové ztvárnění (pořízené s pomocí nejmodernější snímací i trikové techniky) však zahlušuje tragický lidský příběh, v němž dominuje animální pudovost. Do pozadí se ztrácí i v próze obsažená paralela mezi životem člověka a zvířete. – Značná část filmu se točila ve zbudovaných reálech u slovenské vesnice Terchová.. -tbk-

Obsah

Při venkovské tancovačce v hospodě zaujme horkokrevného sedláka krásná rusovlasá dívka, která je tu se sestrou. Dvojice později podlehne omamné svatojanské noci... – V kostele se koná svatba těhotné dívky se sedlákem. Žárlivě to sleduje její sestra. Další žárlící ženou je smyslná šenkýřka Róza, s níž sedlák předtím chodil. Tu svérázně utěšuje neurvalá hospodyně Pepina. Majitel hospody, Rózin strýc, se zlobí: sedlák nemá dost peněz ani na vlastní svatbu. - Novomanželé žijí na horském statku. Narodí se jim syn. – Chlapci Lojzíkovi jsou asi čtyři roky. Ve stodole vezme dítě zpod slepice vejce a v ruce se mu vylíhne kuřátko. Nad dvorem krouží dravec. – Mladá rodina je stále pospolu. Otec Alois plete s Lojzíkem pomlázku na maminku, ta se však umí ubránit. Večer čte Maruška synkovi z velké obrázkové knížky pohádku. - Otec při orání na poli narazí na velký kámen. Odpočívá se ženou pod stromem. V dálce zní hřmění první jarní bouřky, ale nebe je zatím jasné. – Koně se splaší, když Lojzík objeví v brázdě hada, a utečou do statku, kde je zastaví starý čeledín Josef. Sedlák přiběhne za nimi. – Josef má neblahé tušení. Běží ke stromu, pod nímž najde mrtvou Marušku, chránící svým tělem chlapce. Z čistého nebe sjel blesk a větev, sražená ze stromu, ženu zabila. Josef dopraví mrtvou domů. Sám se postará o její vystrojení do hrobu. Sedlák je zhroucený. Půjčí čeledínovi na úpravu nebožky stříbrný hřeben a zrcátko, jež se chystal dát manželce jako dárek. Lojzík zatím nechápe, co se děje. – Otec zavede před pohřbem chlapce k otevřené rakvi. Dítě se zlobí na tetu, která přijela na sestřin pohřeb a která chce kvůli němu zůstat na statku. Ani Aloisovi se její úmysl příliš nezamlouvá. – Po skromném pohřbu, při němž teta ztropila hysterickou scénu, se vrací Josef s Lojzíkem na statek. Až příliš pozdě zaženou dravého ptáka, který na dvoře roztrhal slepici i kuřata. Přežilo jen jedno kuřátko, o něž se smutný chlapec začne obětavě starat. – Otec v hospodě zapíjí pohřeb. Baví se v kuchyni s Rózou. Nejdříve je vyruší strýc, potom Pepina. Po Aloisově odchodu konstatuje hospodyně, že takový chlap nevydrží dlouho bez ženské, jinak ho skolí chlast. – Při návratu domů se sedlák rozpláče. Pak ukládá Lojzíka do postele a zpívá mu ukolébavku. – Dny plynou. Čeledín Josef se příliš neshodne s tetou. Ta skrývá svou žádostivost po sedlákovi. Muž se večer zastaví před dveřmi její světnice, kde na něj roztoužená žena čeká, ale odejde. – Sedlák se synkem a se švagrovou jedou na trh. Žena si rozpustila vlasy a vypadá trochu jako sestra. – Lojzíka na trhu šokuje, když vidí, jak trhovci podřezávají kůzle. – Trojice se staví v hospodě. Místní německý doktor přemluví Aloise na partičku karet. Muž se opije a všechno prohraje. Švagrová ho marně přemlouvá, aby jeli domů. – Po zavírací hodině se muž neudrží a divoce se pomiluje s chtivou Rózou. Pak odnese spícího chlapce k vozu, kde na něj v dešti pod plachtou čeká příbuzná, která všechno viděla. Déšť ženě splavil narudo obarvené vlasy. Alois se s ní pohádá, vysměje se jí a nechá ji tam. – Teta přijde domů až k ránu. – Sedlák se budí s kocovinou a hledá chlapce. Lojzík utekl a vylezl na strom, pod nímž zemřela maminka. Volá na ni; jakoby ji viděl v podobě obrázku z pohádkové knihy. Otec ho najde pod stromem nad mrtvým mládětem dravce, jež vypadlo z hnízda. Rozzlobený sedlák setřese hnízdo ze stromu, takže zahynou i zbylá mláďata. Pak utěšuje plačícího synka. – Teta odjede ze statku. – Josef jde na příkaz hospodáře spravit posed na stromě a zakroutí krkem dravci, trápícímu se kvůli mláďatům. – Otec přiveze na návštěvu Rózu, která se k čeledínově nelibosti hned hrne do práce. Žena je těhotná, to jí však nebrání v divokém milování s Aloisem. Lojzíkovi se Róza zamlouvá mnohem víc než teta. – Svatba se odbývá na statku. Rózin strýc se baví s doktorem o pěkném, ale zadluženém gruntu, který podle něj spadne do klína Rózinu dítěti. – Opilý Alois vyjede na žebřiňáku s nevěstou a pomiluje se s ní na horské louce. Koně, jedoucí tryskem, při návratu ohrožují na dvoře neopatrného Lojzíka. Róza chce zabránit neštěstí a přitom vypadne z vozu. – Po pádu novomanželka potratí. Neštěstí ji zcela změní. Z vitální ženy se stane zatrpklá apatická bytost, nenávidějící chlapce, který to podle ní všechno zavinil. Lojzík ji oslovuje jako maminku, ale ona nesnese ani jeho, ani Josefa. Při jedné hádce s manželem nasazuje i na nebožku: kdoví, s kým Lojzíka měla. Muž ji udeří. Podléhá však stále více jejímu vlivu. – Róza si přiveze na statek Pepinu a donutí hospodáře, aby na místě vyhodil Josefa. Lojzík je kvůli čeledínovu odchodu smutný. Večer ruší svým pláčem dvojici, která se chce milovat. Rozzuřená Róza pošle k němu do postele Pepinu, která chlapci vnutí svůj prs. – Ráno Lojzík náhodou rozbije okno a otec ho potrestá. Dítě vyšplhá do koruny stromu a svlékne se do naha. Volá maminku; chce umřít. – Lojzík je nemocný. Podle doktora má záškrt, což by mohlo ohrozit zvláště Rózu. Proto musí být dítě v karanténě. Lékař pak vyšetří i Rózu, která má údajně chatrné zdraví; prý z těžké práce v hospodě. Doporučí sedlákovi, aby poslal ženu do lázní. – Alois se loučí s Rózou, odjíždějící na léčebné kúry. Dá jí zrcátko a hřeben, které měl pro svou první ženu. Róza najde na hřebenu Maruščiny vlasy. (Josef hřebenem česal nebožku před uložením do rakve.) – Je podzim. Otec pálí oheň a churavý Lojzík si vzpomíná, jak s maminkou pekli brambory. - Hospodář se pohádá s Pepinou, která nemocné dítě přestěhovala do nahrubo vybílené světničky vedle chléva. Hospodyně také tvrdí, že dítě možná ani není jeho. Sedlák ji udeří. – Alois se opíjí v zavřené hospodě s Róziným strýcem. Přijde sem sešlý čeledín Josef; bývalá švagrová posílá chlapci koláčky a vzkazuje, že se má ozvat, až mu bude nejhůř. Josef odmítne pánovo pozvání na kořalku. Sedlák se pak pohádá s příbuzným a doma usne v chlapcově posteli. Lojzík si opět představuje šťastnou rodinu. – Vrací se velkoměstsky vystrojená Róza. Alois kvůli ní opravuje a bílí statek. Žena je zděšena Lojzíkovým stavem: chlapec musí do nemocnice. Otec ho tam chce odvézt až druhý den. Nadšeně pouští dítěti gramofon, který manželka přivezla. – Večer čeká sedlák netrpělivě v posteli na Rózu. Ta se mu předvádí ve vyzývavém spodním prádle, obstaraném až z Paříže. Těsně před milováním si však Alois všimne, že v prádle je díra, propálená doutníkem. Ztropí Róze scénu. Na okno zběsile klove Lojzíkovo kuře. Muž se je snaží zahnat, a pak se za ním honí po blátivém dvoře. Kuře vběhne do chléva, kde tancuje přiopilá Pepina se zedníkem. Plete se jim pod nohama. Opilci přitom zvrhnou petrolejku, která zapálí slámu. Hořící kuře běhá kolem, dokud je někdo nepolije. Navzdory hašení se oheň rychle šíří a zachvátí i světnici, v níž leží Lojzík. – Popálené kuře vyskočí na chlapcovu postel. Oba zemřou. – Róza a Pepina vší silou zadržují zoufalého sedláka, který křičí Lojzíkovo jméno a který chce vběhnout do plamenů. Muž potom vzývá svou první ženu, aby si vzala i jeho. Proklíná svůj osud. – (Vize) Do nebe stoupá madona s dítětem (Maruška s Lojzíkem), tak jako na náboženských obrazech. – Je zima. Pod mostkem běží voda přes dřevořezbu madony s dítětem, kterou tam před časem potopil čeledín Josef... -tbk-

Štáb a tvůrci

Předloha

Josef Karel Šlejhar (Kuře melancholik)

Technický scénář

Jaroslav Brabec

Kamera

Martin Čech (obraz), Jiří Macák (obraz), Jaroslav Brabec (obraz)

Asistent kamery

Jan Carda

Návrhy kostýmů

Milan Čorba

Zvuk

Marek Hart (speciální zvukové efekty), Pavel Dobrovský (speciální zvukové efekty), Pavel Rejholec (speciální zvukové efekty)

Triky

Martin Oberlander, Universal Production Partners, s. r. o. (triková realizace), Boris Masník (supervize a výtvarná spolupráce), Antonín Weiser (triková realizace – kamera)

Zvláštní efekty

Martin Oberländer, Flash Barrandov

Kaskadéři

Monika Fišerová – JK FADEX

Výkonná produkce

Jarka Řezníčková (Beltfilm)

Producent

Miloš Remeň

Vedoucí výroby

Miloš Remeň, Petr Herák (ČT)

Odborný poradce

Zdeněk Tempír, Lídie Petráňová, Václav Tomšovský (vedení zvířat), Viktor Čahoj (vedení zvířat), Bystrik Ambruš (vedení zvířat)

Spolupráce

Jan Kališ (obrazová spolupráce)

Hudba

Písně

Valčík

Text písně

Jan Amos Hrdlička (Valčík)

Zpívá

Tomáš Trapl (Valčík), Petra Kohoutová (Valčík)

Produkční údaje

Původní název

Kuře melancholik

Anglický název

Melancholic Chicken

Pracovní název

Kuře

Copyright

1999

Rok výroby

1999

Premiéra

30.09.1999

Výrobce

BELTFILM, s. r. o., Česká televize, TS Alice Nemanské a Heleny Slavíkové (Česká televize), Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (s přispěním)

Distribuce

BONTONFILM, a. s., Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (s přispěním)

Technické údaje

Nosič

Cinemascope

Formát

Widescreen

Barva

colour

Zvuk

Dolby Digital

Verze

česká

Ocenění

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Karel Roden nejml.

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Marek Hart

Vítěz

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Jaroslav Brabec
obraz

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Milan Čorba

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Filip Issa

Vítěz

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Jiří Macák

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Lubomír Kostelka

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Jan Jirásek

Vítěz

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Václav Vohlídal

Vítěz

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Martin Čech

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Vlasta Chramostová

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Pavel Dobrovský

Vítěz

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Karel Vacek

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.