The Plastic People of the Universe

Země původu

Česká republika

Copyright

2001

Rok výroby

2001

Premiéra

1. 3. 2001

Minutáž

74 min

Kategorie

film

Žánr

hudební

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

The Plastic People of the Universe

Český název

The Plastic People of the Universe

Anglický název

The Plastic People of the Universe

Pracovní název

Z Bojanovic do Španělského sálu

Anotace

Umělecký dokument Jany Chytilové The Plastic People of the Universe zachycuje různé etapy ve více než třicetileté existenci legendární rockové kapely, spjaté i s politickým vývojem naší země. Ve snímku, koncipovaném jako ohlédnutí do minulosti, se objevují unikátní archivní záběry, fotografie, dobové tiskové materiály apod., jež jsou spojeny výpověďmi samotných hudebníků i lidmi z jejich okruhu (včetně Václava Havla a Loua Reeda). Nezbytnou součástí jsou i hudební ukázky. Jádro celovečerního dokumentu tvoří zejména období postupného zrání skupiny pod vlivem Martina Jirouse a Egona Bondyho a doby represí proti českému undergroundu. Snímek nijak neglorifikuje ani kapelu ani její jednotlivé členy, mimoděk však zachycuje růst osobností typu Milana Hlavsy a zasazuje tvorbu The Plastic People of the Universe do širšího kontextu. -tbk-

Obsah

Americký muzikant Lou Reed vzpomíná na setkání s kapelou The Plastic People of the Universe (PPU), která znala jeho písně lépe než on sám. – Představují se členové skupiny Milan Mejla Hlavsa (basová kytara, kytara, zpěv), Vratislav Brabenec (saxofony, zpěv), Josef Janíček (klávesy, zpěv), Jiří Kabeš (viola, zpěv), Joe Karafiát (kytara), Jan Brabec (bicí). – Hlavsa mluví o tom, že v roce 1997 to vypadalo kvůli sporům tak, že se kapela už nedá dohromady. Vše změnil koncert k výročí Charty 77 ve Španělském sále Pražského hradu. – Na koncertu ve Spojených státech hraje s PPU také Garry Lucas, který později mluví o tom, jak se k Plastikům dostal. – Podle Hlavsy měla na vznik skupiny největší vliv americká kapela Velvet Underground a česká Primitives Group. Původní břevnovská kapela (ve složení M. Hlavsa, Michal Jernek, P. Števich a Pavel Zeman) se začala scházet od září 1968 a měla zájem o hudební performance. K těm patřilo vystoupení s názvem Dělá chybu, kdo nejí rybu. – Martin Magor Jirous se ujal Plastiků, když je viděl na jednom koncertu. Přivedl do skupiny Josefa Janíčka. – Kapela začala být známá a profesionalizovala se. Po potížích se zřizovateli se však rozpadla. Někteří členové šli pracovat do lesa u Humpolce. Po návratu do Prahy se k nim přidal Jiří Kabeš a později i Vratislav Brabenec. Koncerty tenkrát uváděl Pavel Zajíček. – Dana Němcová vzpomíná na osudné vystoupení v Rudolfově u Českých Budějovic v roce 1974. Policejní komando tehdy tvrdě zasáhlo proti „špinavým máničkám“. O surovém zákroku mluví Martin Bezouška. – Magor pak vymyslel vystoupení na „soukromých“ akcích, zejména svatbách. – Plastici začali hrát zhudebněné verše Egona Bondyho z padesátých let. Básník a filozof na to vzpomíná. – Známý byl koncert v Postupicích a potom také Magorova svatba v Bojanovicích. Tehdy pronásledování státní mocí vyvrcholilo. Na okolnosti procesu vzpomínají tehdejší obhájci obžalovaných Otakar Motejl a Karel Stome. – Václav Havel mluví o tom, proč se tehdy postavil za Plastiky. Díky značné podpoře Plastiků se komunisté zalekli a z chystaného monstrprocesu sešlo. Několik lidí však bylo odsouzeno. Ti vzpomínají v ruzyňské věznici na tehdejší dobu. – Vznikla Charta 77, k níž se připojil i nový člen skupiny, Jan Brabec. – Po vyčerpání legálních možností mohli PPU hrát jen v soukromí. Jejich příznivci kupovali velké zchátralé venkovské domy. Konspirativní koncerty měly charakter komponovaných tematických programů. – O vystoupení v Nové Vísce pro tři sta lidí mluví František Stárek. Koncert byl věnován Ladislavu Klímovi. – Květa Princová vypráví o koncertu v červenci roku 1977 na rozloučenou se členem kapely, Paulem Wilsonem. Dům v Rychnově nad Kněžnou byl brzy po vystoupení Princovým vyvlastněn a zbourán. – Plastici jsou na návštěvě na Hrádečku a s Václavem Havlem vzpomínají na provedení Pašijí velikonočních ve zdejší stodole. – Jan Velát mluví o koncertech v Kerharticích u České Lípy. Plastici tu vystupovali v roce 1981 s pásmem Co znamená vésti koně. Po dvou měsících dům vyhořel. Následovala další tvrdá protiakce StB, jejímž důsledkem byly výslechy, vyhazovy z práce a emigrace z donucení. – Podle Jana Brabce byly ústrky státní moci cenou za vnitřní svobodu, v níž underground žil. – Mejla Hlavsa se na závěr koncertu z devadesátých let loučí s publikem... -tbk-

Poznámka

Ve filmu jsou použity archivní materiály Josefa Dlouhého, Aleše Havlíčka, Tomáše Lišky, Ondřeje Němce, Pavla Prokeše, Petra Prokeše, Jana Ságla, Emila Voráče a Miroslava Vránka.

Účinkují

Milan Hlavsa

člen skupiny The Plastic People of the Universe

Vratislav Brabenec

člen skupiny The Plastic People of the Universe

Josef Janíček

člen skupiny The Plastic People of the Universe

Jiří Kabeš

člen skupiny The Plastic People of the Universe

Joe Karafiát

člen skupiny The Plastic People of the Universe

Jan Brabec

člen skupiny The Plastic People of the Universe

Václav Havel

prezident České republiky

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Asistent režie

Původní filmový námět

Jana Chytilová

Technický scénář

Druhá kamera

Asistent kamery

Architekt

Produkce

Josef Dlouhý (FATE), Alexej Guha (ČT)

Zástupce vedoucího výroby

Odborný poradce

Milan Hlavsa

Hudba

Text písně

Zpívá

Výběr hudby

Hudební režie

Hudební dramaturgie

Produkční údaje

Originální název

The Plastic People of the Universe

Český název

The Plastic People of the Universe

Anglický název

The Plastic People of the Universe

Pracovní název

Z Bojanovic do Španělského sálu

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

hudební

Země původu

Česká republika

Copyright

2001

Rok výroby

2001

Premiéra

premiéra 1. 3. 2001 /přístupný/ (Divadlo Archa, Praha)

Distribuční slogan

Příběh kapely, která proti své vůli tvořila dějiny.

Výrobce

Česká televize, TS Antonína Trše (Česká televize), Video 57

S podporou

Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, Soros Documentary Fund, Open Society Institute New York, Open Society Fund

Nositelé copyrightu

Česká televize, Video 57

Distribuce

FALCON, a. s.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

74 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká, anglická

Mluveno

česky, anglicky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české