Návrat ztraceného ráje

Země původu

Česká republika, Spojené státy americké

Copyright

1999

Rok výroby

1998

Premiéra

27. 5. 1999

Minutáž

112 min

Kategorie

film

Žánr

poetický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Návrat ztraceného ráje

Český název

Návrat ztraceného ráje

Anglický název

Which Side Eden

Anotace

Autobiograficky laděným poetickým snímkem Návrat ztraceného ráje se režisér Vojtěch Jasný vrací do české kinematografie, z níž byl po roce 1968 vykázán normalizátory. Tvůrce, žijící dlouhá léta v exilu, přináší ve svém díle hluboce osobní výpověď, v níž se dotýká řady závažných témat, především vztahu k vlasti či k domovu, vztahu k minulosti i k současnosti, ale i intimních vztahů mezi blízkými lidmi. – Exulant se symbolickým jménem Jan Poutník, který našel nový domov v New Yorku, přijíždí do rodného městečka a přemýšlí o definitivním návratu. Setkává se s řadou lidí, posléze se však vrací zpět do Ameriky. Vedle Poutníkova putování milovaným New Yorkem i rodným krajem se odvíjí příběh mladé ženy Pampelišky, která se zamiluje do Poutníkova amerického přítele Adama, jehož představuje bývalý Jasného žák Adam Davidson (mj. držitel Oscara za nejlepší krátký film The Lunch Date z roku 1991). Kromě těchto dvou linií se ve snímku objevují různé epizody dalších postav (např. mladého Švandy) a také reminiscence, v nichž Poutník vzpomíná na své rodiče. – Vojtěch Jasný po více než třiceti letech navázal na slavné Všechny dobré rodáky, když ve snímku použil některé postavy z tohoto veledíla a především když umístil děj do městečka Bystré u Poličky, kde se Rodáci natáčeli. Jako své alter ego zvolil Vladimíra Pucholta, který s výjimkou německého filmu Malatesta (1970, r. Peter Lilienthal) od dob své emigrace nehrál. Film se odvíjí ve třech „větách“, z nichž dvě se odehrávají v New Yorku (odtud též četné anglické dialogy s českými podtitulky) a jedna na Českomoravské vysočině. V poetických a zároveň dokumentárně laděných obrazech autor jasně vyjadřuje svůj vztah k milované americké megapoli i ke krajině a lidem, jež musel z donucení opustit. Jeho „poselství“ se však rozbíhá příliš do šířky, postrádá pevnou dramaturgii a zatěžuje herecký projev příliš patetickými slovy. -tbk-

Obsah

Profesor Jan Poutník z newyorské umělecké školy zaznamenává videokamerou s přítelem Adamem všední život ve městě. Přátelé zaslechnou volání o pomoc a objeví v křoví nahého muže, kterého přepadli zloději. Pomohou mu dostat se do luxusního bytu v blízkém mrakodrapu. Vyjde najevo, že se jedná o prezidenta jedné televizní společnosti. – Ve škole vyhledá Jana mladá Češka, která se mu představí jako dcera Veselé vdovy s přezdívkou Pampeliška. Je ředitelkou školy v Janově rodném městečku a jako angličtinářka přijela na zkušenou. Předá krajanovi kapesní hodinky po jeho otci, jež mu posílá Arnošt, přítel jeho zemřelého bratra Mirka. Adam se ochotně cizinky ujme a dva dny ji provází po městě. V domku na pobřeží se z nich stanou milenci. Pampeliška pak odjede. – Janovi zavolá z Německa manželka Dana, která tam pracuje jako bytová architektka. Jan ženě navrhne, aby se setkali v Čechách, kam ho Pampeliška srdečně zvala. Muž touží podívat se tam, kde měl kdysi domov, zároveň z toho však má obavy. – Jan si nad hodinkami vzpomene na dětství. Otec ho jednou přistihl, jak u včelína naschvál zabil včelu. Podle tatínka zabít včelu bylo stejné jako zabít člověka. – Česká republika. Jan směřuje po silnici k městečku. Zastaví u něj bryčka, kočírovaná mladým farářem. Poutník si přisedne ke starému známému, varhaníku Očenášovi, který mu představí místní starostku a farářova příbuzného, jemuž se říká Strejček. – Nad staveními létá na motorovém padáku starostčin zeť Švanda. – Jan se ubytuje ve škole, v pokoji, kde se narodil. Setká se tu se zestárlou Veselou vdovou a s Pampeliščiným devítiletým synem Joskou. – Navrátilec si vybaví další scénu z dětství. Jednou ho jako chlapce málem unesli Cikán s Cikánkou. Naštěstí ho za městečkem vyhodili ze svého vozu. – Jan se s Pampeliškou vydá za starým Arnoštem, který žehrá na blížící se smrt a který vzpomíná na Mirka. – Do městečka přijede Adam, ale zaskočená Pampeliška se k němu staví odmítavě. – Jan pokračuje s videokamerou ve svých toulkách městečkem a jeho okolím. Na hřbitově potká s Arnoštem křídlovkáře, který sem chodí hrát mrtvým. U Mirkova hrobu vzpomíná Arnošt na Janova bratra, který učil na univerzitě a pak musel do uranových dolů. – Očenáš, jenž se vrátil do městečka teprve nedávno, navštíví už po několikáté stavení, kde žil sedlák František. Ale vdova po něm nechce přijmout starcovu omluvu. Očenáš se jako komunista nepodílel přímo na Františkově perzekuci, má však možná na svědomí jiné oběti. – Jan s Adamem a Joskou sledují zkoušku místní dechovky. Adam později požádá Pampelišku, aby ho učila česky. – Poutník vzpomíná na minulost. Jako dítě pochopil, že tatínkovi hrozí po udání zatčení za odbojovou činnost. Šel s otcem k sedlákovi Františkovi, který jako jediný byl ochotný ukrýt důležité dokumenty. Tatínka brzy poté odvezlo gestapo a on ho už nikdy neviděl. – Při ochotnické zkoušce Strakonického dudáka „pohostinsky“ vystoupí na jevišti další rodák, exulant Karel Rada. Ten se po revoluci vrátil do Čech natrvalo a usadil se v Praze. – Při slavnostním fotografování na zdejším hřišti si vzpomene Jan na fotografie z dětství, když byl tatínek ředitelem školy. – Poutník se baví se starostkou u památného javoru nad městečkem. Mluví o exilu i o své ženě, která s ním nedokázala žít v Americe. Milují se však dál a žijí spolu "na dálku". V tu chvíli dole na silnici zastaví Dana. Manželé se vroucně obejmou. Jsou šťastní. – Jan se v hospodě dostane do sporu se starým Máčalou, který ho obviní, že nepomohl umírajícímu bratrovi. Návštěvník mu však připomene jeho vlastní hříchy z kolektivizace i z pozdější doby. – Při procházce s Danou rozvíjí Jan myšlenku na trvalý návrat. Ale žena ví, že manželův domov je teď v New Yorku. Připomíná mu těžké doby na počátku exilu, kdy muž prožíval životní krizi. – Švanda se chlubí známým malou drůbežárnou, již si koupil za peníze, vypůjčené od zdejšího zbohatlíka Tichošlápka. – Dana se při výletě na kolech baví s Pampeliškou. Vypráví o exilu a doporučuje učitelce, aby nechala ve vztahu se zamilovaným Adamem událostem volný průběh. – Ke svátečnímu obědu před Františkovým stavením přivede Jan přítele Očenáše. Vdova nemůže nezvaného hosta odmítnout. Poklid ukončí zlá zpráva: Švandova drůbežárna hoří. Všichni běží na místo, kde už jsou hasiči. – Švanda je zoufalý: ručil za půjčku svým domem, o který Tichošlápek velmi stál. – Švandova manželka později přiběhne za matkou; bojí se, že se muž chce zabít. Švanda létá nad městečkem na motorovém padáku jako zběsilý. Jen se tak však uklidňuje; všem spadne kámen ze srdce. – Pampeliška zavede Jana a Adama do domova pro mentálně postižené, kde vede hodiny kreslení. – Dana a Jan nabízejí starostce, že Švandovi vypomohou. – Adam česky poprosí Pampelišku, aby si ho vzala. Ta ho zavede do zahrady k manželovu hrobu. Muž se zabil, aby zkrátil své utrpení z nemoci. Pampeliška milenci vypráví o prokletí své matky, která přišla o čtyři muže. Zdá se, že kletba se vztahuje i na ni. Adam se na to vyptává Jana. Přítel se netají tím, že onomu prokletí také tak trochu věří. – Pod javorem vypráví Poutník manželce svůj sen. Koupil domek, a když ho měl už skoro opravený, napadlo ho pět mužů. On je pobil rýčem a pohřbil za domem. Když to však řekl Daně, ta odmítla ve stavení zůstat a chtěla utéct. V tu chvíli se však na pastvě proměnil kůň v malého Jana, který řekl dospělému muži: zabil jsi pět svých smrtelných hříchů. – Adam navrhne Pampelišce, aby s ním odjela do Ameriky: tak uniknou kletbě. – Při taneční zábavě na parketu v zahradě se Adam domluví s Joskou, který teď všude chodí s darovanou videokamerou. Joska souhlasí s odjezdem a Pampeliška posléze také. – New York. Jan a Adam ukazují Pampelišce výtvarnou školu, kde učí. Joska si odskočí na záchod a pak na ulici natáčí průvod v maskách. Videokameru mu ukradne starší kluk. Joska ho honí a zabloudí v ulicích. – Pampeliška je zoufalá. Adam ji marně uklidňuje. Obrátí se na policii. Později Adam požádá o pomoc televizního magnáta, jehož před časem našli v Central Parku. Televize odvysílá pátrací zprávu. Joska stráví noc vedle jednoho bezdomovce a ráno na ulici žebrá s toulavým psem, který se k němu připojil. Zastaví u nich dodávka veterinární služby. – Šťastná matka si vyzvedne synka v psinci. Jan s Danou, Adam s Pampeliškou a Joskou prožívají šťastné chvíle na pláži. Při pohledu na oceán se Janovi vybaví česká krajina a muž slyší otcův hlas, citující z Dostojevského Bratrů Karamazových slova o domově: „Vězte, že není nic vyššího, silnějšího a zdravějšího, potřebnějšího pro život, jako dobré vzpomínky z dětství a na rodný dům. Jestli s sebou vezmete do života co nejvíce takových dobrých vzpomínek, spasen je člověk na celý život.“ -tbk-

Hrají

Vladimír Pucholt

režisér Jan Poutník

Ingrid Timková

ředitelka školy zvaná Pampeliška

Adam Davidson

Američan Adam, Poutníkův student

Jakub Laurych

Joska, Pampeliščin syn

Ondřej Vetchý

podnikatel Švanda

Jana Brejchová

Dana, Poutníkova žena

Vlastimil Brodský

Očenáš, bývalý varhaník

Emília Vášáryová

starostka, Švandova tchyně

Jiří Sovák

Strejček

Radoslav Brzobohatý

sedlák František ve vzpomínkách

Věra Galatíková

Františkova vdova

Libuše Šafránková

Poutníkova maminka ve vzpomínkách

Josef Abrhám

Poutníkův tatínek ve vzpomínkách

Lubomír Lipský

exulant Karel Rada

David Matásek

podnikatel Tichošlápek

Lenka Škorníčková

Švandova žena

Drahomíra Hofmanová

vdova Machačová zvaná Veselá vdova, Pampeliščina matka

Jiří Tomek

Máčala, bývalý polír

Ivan Marek

Gavenda

Vojtěch Zajíc

režisér Jan Poutník jako dítě

Jaromír Komárek

fotograf Komárek

Christine Flanagan /ž/

naháčova žena

Joe Barbato

hráč na akordeon

Helen Choi /ž/

hudebnice s violou

Kal Couthen

muž-anděl

Aftar Khan

indický chlapec

Charles Persons

muž z dodávky

Angelo Todaro

zlodějíček

Ben Wolf

student režie

Dana Riddick /ž/

sekretářka

Jimmy Lovelage

člen Smalls Band

Frank Hewitt

člen Smalls Band

Ariel J. Roland

člen Smalls Band

William Michael Mullins

člen Smalls Band

Kenneth A. Kozol

člen Marching Band

Malion Walker

člen Marching Band

Sundar Viswanda

člen Marching Band

Joel O'Brien

člen Marching Band

Antonio Dangerfie

člen Marching Band

Danny Moore Quartet

skupina St. John's Band

Danny Moore

člen St. John's Band

Harold Mabern

člen St. John's Band

Jamil S. Nasser

člen St. John's Band

Yaron D. Isreal

člen St. John's Band

obyvatelé města Bystrého u Poličky

sousedé

Komentář

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Václav Hnát, Craig Teper

Asistent režie

Markéta Válková, Václav Kadrnka, Jaromír Zdražil (osobní asistent režiséra), Sarah Cameron /ž/

Původní filmový námět

Vojtěch Jasný

Technický scénář

Vojtěch Jasný

Kamera

Juraj Šajmovič, Jiří Krob (letecké záběry), Jiří Křepelka

Asistent kamery

Vlastimil Malaska, Karel Havelka, Robert Zalay (steadicam)

Assistent architekta

Václav Novák

Výprava

Bohumil Kadlec, Jaroslav Lehmann (rekvizitář), Karel Kočí (rekvizitář), Richard Staněk (rekvizitář), Jory Adam (rekvizitář USA)

Návrhy kostýmů

Jarmila Konečná

Kostýmy

Jaroslava Veselá, Mária Hubáčková, Jenni Lee /ž/, Heather M. Cottrell /ž/

Asistent střihu

Ivan Frossl

Zvuk

Zbyněk Mikulík (zvuk a mix zvuku), Pavel Rejholec (mix zvuku), Pavel Dobrovský (mix zvuku), Cinemasound (mix zvuku)

Triky

Pavel Kryml (realizace kopírovacích triků), Ivan Haták (realizace kopírovacích triků)

Vizuální efekty

Universal Production Partners, Boris Masník (supervize), Josef Šimůnek (kamera), Bohumil Získal (realizace počítačových triků), Helena Keslová (realizace počítačových triků), Petr Komrzý (produkce)

Zvláštní efekty

Václav Krejčík (pyrotechnik), David Krejčík (pyrotechnik), Pavel Burda (pyrotechnik)

Koordinátor kaskadérů

Ladislav Lahoda, Petr Drozda

Výkonná produkce

Přemysl Pražský (výkonný producent Luxor), Ben Bohen (výkonný producent)

Koproducent

Jason Kliot, Joanna Vicente /ž/ (Linguafilm)

Vedoucí produkce

Markéta Hájková (vedoucí natáčení), Andrea Ashton /ž/ (vedoucí natáčení)

Zástupce vedoucího produkce

Lenka Jandová (ekonomka), Jiří Synek (lokace)

Asistent vedoucího produkce

Daniel Ulrich, Monika Machytková (pokladní), Greg James, Tamora Berkowitz /ž/, Casimir R. Nozkowski, Stephen Hurley (asistent producentů), Zdena Sadovská (asistentka producentů), Kateřina Fleischerová (asistentka producentů)

Spolupráce

Gabriela Měchurová (klapka), Pavel Čáslavský (vrchní osvětlovač), Jaromír Komárek (fotograf), Ota Bareš (práce se zvířaty), Animals For Advertising (práce se zvířaty USA), Mark Kenna (Dolby konzultant)

České podtitulky

Dana Hábová

Výrobce českých podtitulků

Linguafilm

Hudba

Hudební režie

Juraj Ďurovič

Choreografie

Vlastimil Harapes

Písně

Lokace

Česká republika, Bystré u Poličky (Česká republika), Sulkovec (Česká republika), Praha (Česká republika), Českomoravská vrchovina (Česká republika), Spojené státy Americké, New York (Spojené státy Americké)

Produkční údaje

Originální název

Návrat ztraceného ráje

Český název

Návrat ztraceného ráje

Anglický název

Which Side Eden

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

poetický

Země původu

Česká republika, Spojené státy americké

Copyright

1999

Rok výroby

1998

Produkční data

začátek natáčení 3. 8. 1998
konec natáčení 20. 10. 1998

Premiéra

premiéra 27. 5. 1999 /přístupný/ (kino Blaník, Praha)

Distribuční slogan

O nevyzpytatelnosti osudu, lásce, toleranci a odpuštění.

Nositelé copyrightu

LUMAR PRODUCTION a. s.

Ateliéry

Hostivař

Distribuce

Bontonfilm – Beta (monopol do 14. 5. 2004)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

112 min

Původní metráž

3 190 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní filmový festival Tváře lásky 2001

2001
Moskva / Rusko
Zvláštní cena poroty