Zborov

drama, historický, válečný

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Zborov

Minutáž

112

Země původu

Československo

Copyright

1938

Rok výroby

1938

Premiéra

06.01.1939

Jazyková verze

česká

Režie

J. A. Holman (interiéry a exteriéry), Jiří Slavíček (interiéry)

Scénář

J. A. Holman

Námět

Rudolf Medek

Anotace

Digitálně restaurovaný film.

Válečná filmová epopej Zborov měla mít původně premiéru v roce 1937 k dvacátému výročí bitvy u ukrajinské obce Zborov, do níž poprvé zasáhly Československé legie na východní frontě Velké světové války. Z různých důvodů však byla natočena až o rok později a do kin se dostala až po Mnichovské dohodě, čímž její krátké uvedení dostalo netušený vlastenecký náboj. Snímek se z běžné prvorepublikové filmové produkce vymyká žánrem, velkolepostí i státní podporou. Závěrečné bojové scény, trvající zhruba jedenáct minut, se natáčely i za účasti několika tisíc vojáků Československé armády. Děj se odehrává od roku 1914 až do vítězství v bitvě 2. července 1917. Začíná v plzeňské zbrojovce Škodových závodů, kde je dílovedoucím zkušený mistr Kalina. Jeho dva synové se vzápětí po vyhlášení války ocitnou na protějších stranách: nadporučík Pavel Kalina bojuje na rakousko-uherské linii, zatímco Jenda Kalina se stane dobrovolníkem České družiny v Rusku. Oba bratři se setkají na válečném poli po bitvě u Zborova. Kromě nich sledujeme osudy jiných účastníků válečných událostí a zpočátku je zachycen i život v týlu. Film, jehož námět napsal slavný legionář, generál Rudolf Medek, se netají vlasteneckým zaměřením, zdůrazněným patetickým úvodním a závěrečným komentářem. Na svou dobu vcelku zdařile vystihuje život v zákopech na frontě a překvapuje zvládnutím davových válečných scén. Kromě mohutného komparzu se na realizaci podílela řada známých herců, byť třeba jen v epizodních rolích. – Snímek byl za protektorátu stažen z kin na sklonku léta 1939. V kinech se objevil po válce, avšak jen do roku 1948, neboť komunisté cílevědomě potlačovali legionářskou legendu. – Národní filmový archiv za spolupráce Ministerstva kultury České republiky uvedl v listopadu 2018 titul v digitálně restaurované verzi v rámci cyklu Filmové osmičky. Slavnostní premiéra byla 8. listopadu 2018 v pražském Národním památníku na Vítkově. Cílem digitálního restaurování bylo zpřístupnit film v podobě, jak jej mohli vidět a slyšet diváci v době jeho prvního uvedení v roce 1939. Ve filmu byly proto ponechány prvky, které vznikly při natáčení nebo laboratorním zpracování a jsou tedy dokladem dobových technologií a tvůrčích postupů. Zdrojem pro digitalizaci obrazu i zvuku byl duplikační pozitiv (originální negativ obrazu a zvuku se nedochoval) uložený v Národním filmovém archivu. Restaurování proběhlo v roce 2018 pod dohledem Národního filmového archivu v pražských studiích Universal Productions Partners a Soundsquare. -tbk-

V červenci 1917 se u ukrajinského Zborova odehrála bitva, v níž českoslovenští legionáři, do té doby roztroušení po východní frontě, poprvé bojovali jako armádní jednotka. Celovečerní film Zborov zachycuje prostřednictvím osudů několika postav řadu událostí, které bitvě předcházely. Především ale vyniká rekonstrukcí válečných bojů, která obstojí i před dnešním divákem. -ap-

Obsah

Tato filmová epopej za svobodu národa vznikla před nedávnými událostmi, kdy jsme byli sice bohatší o kus země, ale chudší o jedno veliké poznání. – Zborov ukazuje nám tradici udatnosti a odhodlanosti našeho národa. Zborovem se národ probudil a k dnešku zase mluví Zborov řečí, která navrací sebedůvěru a naději. Věrni sobě, v jednom šiku a nikoliv rozdvojeni jako před Zborovem, budujeme nové základy své bezpečnosti! Nechť nás vedou síly a ideje Zborova. Zborov nechť posílí naše tvůrčí síly a odolnost!1914. Dělníci v plzeňských Škodových závodech se při pauze baví o výrobě granátů a o následcích atentátu v Sarajevu. Dohadují se, jestli bude válka nebo ne. Před dílovedoucím Kalinou si dávají pozor. Podle některých to je „štrébr“, který ochotně vzal lepší místo. Jiní se ho naopak zastávají jako slušného člověka. – Kalinův syn Pavel, který pracuje jako úředník ve Vídni, přijel na svatbu mladšího bratra Jendy. Ten je zaměstnán u firmy Laurin & Klement v jejím moskevském závodě. Jeho otec se o něm baví v továrně s nadřízeným inženýrem, podle kterého je v Rusku hodně Čechů. – Jenda s nevěstou Haničkou se zastaví u ptáčníka Ledviny před jeho krámem. Když se dozví, že přijel Pavel, spěchají za ním domů. Po přivítání se sourozenci záhy neshodnou kvůli Rakousku-Uhersku. Pavel je proti českým radikálům. Matka situaci uklidňuje. – Kolem Ledviny jde železničář Rabas se synem Milošem, jednoročním dobrovolníkem, kterému koupil uniformu. Starý kočí před nimi vzpomíná na svá vojenská léta a vede protirakouské řeči, jež se loajálnímu Rabasovi nezamlouvají. – U Kalinů se bratři dál dohadují. Pavel je ve vypjaté politické situaci po sarajevském atentátu stoupencem zdravého rozumu. Podle rusofila Jendy Rusové nedovolí, aby Rakousko šlo na Srbsko. Uklidní je otec, který tvrdí, že válka nebude. V jejich zbrojovce by o tom věděli nejdříve. Ale podle Jendy válka bude a změní svět. Uražený mladší syn jde raději za Haničkou, která bydlí s rodiči nad nimi. Stěžuje si na Pavla a těší se, až spolu po svatbě odjedou do Moskvy. V Rusku je sice zpátečnická vláda, ale ruský národ je jiný. Hanička má strach, aby se nezapletl. Ženich ji učí ruská slovíčka a pak ji políbí. – Po telefonních linkách se od nejvyšších funkcionářů dostane k řediteli Škodovky Skřivanovi důležitá zpráva. Inženýr vzápětí řekne Kalinovi, že od zítřka pojedou na tři směny a že chlapi asi budou brzy rukovat. – Z fabriky odjíždí vlak se zbraněmi. – Kalina musí přibírat nové síly. Dělník Vojtek vykládá ostatním, že odmítl místo dílovedoucího třetí směny a znovu se zastává Kaliny. – Dílovedoucí se vrátí domů smutný; už ví, že bude válka. Pavel tomu však stále nevěří. Jeník odmítá jít na Srby a rozhodne se hned odjet. Chce to říct Haničce, ale nezastihne ji a nechá jí lístek. – Hanička si zkouší svatební šaty. U Kalinů najde vzkaz od ženicha, aby na něj čekala. Je sice smutná, ale věří mu. – V šatně plzeňského divadla se sboristé připravují na představení Prodané nevěsty. Jeden z nich, Zamrazil namaluje na zeď karikaturu císaře pána a s ostatními volá Ať žije Srbsko. Uklidní je garderobiér Hruška. – Na představení dorazí důstojník: byla vyhlášena všeobecná mobilizace. – Mezi českými odvedenci je i Pavel, uklidňující matku, že válka bude krátká a že se za měsíc vrátí domů. – Rabas se loučí s rukujícím Milošem. – Vojáci ve vagoně radostně zpívají píseň o Hercegovině. Míjí je vlak se zraněnými z fronty. – Muži záhy pochopí, že jedou na novou ruskou frontu. Jeden z nich, profesor Kodeš, jim křídou nakreslí na stěnu vagonu mapu. Konstatuje, že Rusové se jako silní zastávají slabých, tedy malého Srbska. – 1915, 1916. Ve Škodovce se tvrdě pracuje. – Hanka u Kalinů dělá kafe ze žaludů. Dorazí dílovedoucí. Podle něj je lepší, že Jeník tehdy stačil odjet. V soustružně prý zatkli dva dělníky za velezrádné proruské letáky. Sám jeden má; stojí na něm, že se blíží hodina osvobození českého národa. Rodiče dostanou dopis od Pavla, který zatím není na frontě. Ale vzápětí už jeho jednotka, v níž velí jako nadporučík, odjíždí. Při nástupu k nim řeční hejtman Knoteck. Vojáci se o rakouském oficírovi baví ve vagonu. – Na Uralu 1916. Čeští váleční zajatci dřou v povrchovém dole. V baráku se dohadují, co dál. Profesor Kodeš mluví o tom, že by bylo dobře dostat se do Kyjeva k České družině. – V lazaretu ošetří plukovní lékař lehce zraněného hejtmana Scheibeho, který se dobře stará o své vojáky a chce hned zpátky na frontu. – Ptáčník Ledvina v zákopu chová poštovní holuby. Baví se s hercem Zamrazilem. Zupáckému šikovateli Rabasovi se nelíbí jeho řeči. – Do zákopu, kde velí Pavel Kalina, dorazí Scheibe. Přivedou sem ruské zajatce, mezi nimiž je i Miloš Rabas jako dobrovolník České družiny. Ten se pozná s Ledvinou. Vojáci se baví o novinách od nadporučíka Kaliny. V Čechách je podle nich bídně. Před nimi je zasažen jeden voják. – Knoteck kontroluje ruské zajatce, když k nim dorazí Rabas s Kalinou. Zjistí, že jeden z nich je Čech, a zuří. – Miloš před vojenským soudem vystupuje velmi odvážně. Soudce ho přemlouvá, aby projevil lítost a zachránil si tak život. Ale Miloš to odmítne. Zoufalý Rabas za syna marně oroduje. Loučí se s ním a dostane od něj přívěsek. – Ledvina se baví se Zamrazilem o Milošovi a dá mu letáky, jež mu stačil zběh podstrčit. – Podle rozsudku má být Miloš Rabas zítra ráno oběšen. Jeho otec se zhroutí. Chce utéct ze zákopu, ale Pavel mu v tom zabrání. – Odsouzence vedou k šibenici. Záhy zazní umíráček. – Jan Kalina je vojákem v České družině. Všichni jsou však nespokojení, že dosud nebyli zapojeni do bojů. Jenda rázně utne defétistické řeči nad špatnými zprávami z domova. Tvrdí, že za svobodu je třeba se rvát. Podle něj je hůře Čechům na ruské frontě, kteří ani nevědí, že oni bojují i za jejich svobodu. – V dole přesvědčí náboráři České družiny řadu zajatců, aby se jako dobrovolníci přidali. Někteří z nich mají strach. Vědí, že kdyby padli do rakouského zajetí, budou popraveni jako zběhové. – Z České družiny vznikne První československý dělostřelecký pluk. U Čechů je i ruský kluk Kolja zvaný Mikulka, který hledá svého otce. Chce jít s nimi až do jejich vlasti. Vojáci se těší na boj. – Četník oznámí Kalinovým, že kvůli „zrádci“ Jendovi jsou pod policejním dozorem. – Skřivan nerad musí starého Kalinu kvůli synovi přeřadit jako dělníka do prachárny v Bolevci. V hospodě dělníci spokojeně kvitují, že je Kalina už zase jeden z nich. Baví se o tom, jak dílovedoucí k sobě ulejval lidi včetně měšťáků. Kalina přijde mezi ně a řekne jim o svém synovi v České družině. Muži se až teď dozvědí, že v ruské armádě bojují i Češi. Baví se o protirakouském odboji; vědí o Kramářovi, Rašínovi, Masarykovi, Benešovi i Štefánikovi. Kalina jim řekne, že jde pracovat do Bolevce. – V Bolevci dojde k velkému výbuchu prachárny. – Čeští dobrovolníci se v Jezerné baví o revoluci (je rok 1917) a o tamní situaci. Řada ruských vojáků zběhla. Jan Kalina odmítne pomáhat revolucionářům; Češi bojují za svou věc a nebudou se míchat do ruských vnitřních záležitostí. – Kolja stále hledá otce a chce také bojovat. Stará se o něj vousatý ruský poddůstojník a nechce mu to dovolit. Chlapec se pokusí utéct. – Česká brigáda odchází na frontu se vší parádou včetně kapely. Dorazí do zákopů, kde Rusové odmítají bojovat. Nemají náboje a zbraně jsou rozbité. Češi se snaží dát to do pořádku. Prvním padlým je velitel roty. – Skupina dobrovolníků vyrazí na hlídku. Vrátí se se zajatým Rabasem, kterého Jenda pozná. – Rabas má na přívěsku od Miloše jméno Koljova otce; ten totiž před smrtí dal křížek Milošovi. Rabas řekne druhům o smrti syna. Teď se chce starat o sirotka Kolju. Chápe ho jako dar od Boha i jako důkaz, že mu Bůh odpustil. – V rakouském zákopu hejtman Vacík telefonuje s povýšeným podplukovníkem Knoteckem a gratuluje mu ke šlechtickému titulu. Ledvina musí na bunkr napsat německý nápis: Kdo dobude tuto pozici, zničí rakouskou monarchii. – Do zákopů přijdou posily. Pavel Kalina se od vojáka Šindeláře dozví o neštěstí v Bolevci, netuší ovšem, že tam pracoval jeho otec. Pak si nad jedním úmrtním oznámením v českých novinách definitivně uvědomí, že bojuje na nesprávné straně. – V ruském štábu připravují útok i čeští důstojníci. – Boj začíná dělostřeleckou přípravou. Jenda velí do útoku s pokřikem Vítězství nebo smrt! Rakušané ustupují. Padne hejtman Scheibe. Čeští vojáci postupně dobývají rakouské linie. – Ledvina se vzdá před Knoteckovým bunkrem s nápisem. Podplukovník je zadržen. Rabas ho chce napadnout, ale neudělá to. Při dalším útoku padne k zemi Jenda. Na ústupu je zasažen i Pavel. – Je po boji. – Komentář připomíná hrdinství Čechoslováků v tradici Jana Žižky. A vítězové pochodují za zvuků husitského chorálu. – Večer se oslavuje vítězství. Češi přispěli k porážce velké rakouské přesily. – Profesor Kodeš vykládá druhům, že Zborovem tekla vždy krev. Věří, že jejich dnešní vítězství upozorní celý svět na to, že si Češi a Slováci zaslouží svobodu. – Na bojišti se probere z bezvědomí Jenda. Pomáhá zraněnému sténajícímu nepříteli. Vzápětí zjistí, že to je bratr Pavel, který má asi průstřel plic. Podpírá ho cestou k obvazišti. Dvojice narazí na umírajícího Rabase, hrdého, že odchází za synem jako legionář. – Zní patetický komentář jako na začátku s hlavním poselstvím: nezapomínejte na Zborov. -tbk-

Poznámka

Film byl v roce 2018 digitálně restaurován Národním filmovým archivem ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.

Hrají

František Smolík

dílovedoucí Škodových závodů Kalina

Marie Ptáková

Anna, Kalinova žena

Ladislav Boháč

nadporučík Pavel Kalina, starší syn Kalinových

Vladimír Šmeral

Jeník, mladší syn Kalinových

Jarmila Beránková

Hanička Langrová, Jeníkova nevěsta

Václav Trégl

ptáčník Karel Ledvina

Jiří Plachý

šikovatel Rabas, původně železničář

František Vnouček

dobrovolník Miloš, Rabasův syn

Vítězslav Boček

jednoročák Zamrazil, původně divadelní herec

Karel Dymák

ruský hoch Kolja Nikolaj Andrejevič Semjaško, zvaný Mikulka

L. H. Struna

Karpíšek, rakouský voják, později čs. dobrovolník

František Kreuzmann

Halama, rakouskývoják, později čs. dobrovolník

Gabriel Hart

profesor Kodeš, rakouský voják, později čs. dobrovolník

Alois Peterka

Hořica,rakouský voják, později čs. dobrovolník

Stanislav Neumann

Kopecký, rakouský voják, později čs. dobrovolník

R. A. Strejka

Zámečník, rakouský voják, později čs. dobrovolník

Vladimír Řepa

Kolenatý, rakouský voják, později čs. dobrovolník

Jaroslav Marvan

plukovní lékař

Nataša Gollová

ošetřovatelka

Karel Hradilák

náborník České družiny Fišer

Andrej Bagar

náborník České družiny Veselý

Bedřich Veverka

nadporučík Hausmacher

Jiří Vondrovič

dobrovolník

V. Ruban

dobrovolník

Franz Richter

major, později podplukovník baron von Knoteck

J. Volker

kapitán Scheibe

N. Nikolskij

plukovník Trojanov

Bedřich Frank

dělník Hašek

Bolek Prchal

dělník Homola

Karel Kolár

dělník Vojtek

Rudolf Hrušínský st.

dělník Randák

Karel Šanda

vojín Šindelář

Jan W. Speerger

rakouský četník

Josef Vošalík

divadelní garderobiér Hruška

Ladislav Janeček

poručík Voženílek, dobrovolník České družiny

Jaroslav Sadílek

dobrovolník České družiny

Emil Dlesk

dobrovolník České družiny

Adolf Horálek

dobrovolník České družiny

Josef Prídavok

poddůstojník-dobrovolník

Vladimír Štros

ruská spojka

Václav Menger

ruský poddůstojník

Antonín Zíb

inženýr v provozní kanceláři Škodovky Skřivan

Václav Mlčkovský

ředitel Škodovky Skřivan

Svatopluk Beneš

sborista Plzeňského divadla

Rudolf Hrušínský

sborista Plzeňského divadla

Vilém Pruner

rakouský důstojník

Josef Kraus (2)

rakouský vojín

Frank Rose-Růžička

rakouský vojín

Achmed Bekuh

ruský mužik-zajatec

Karel Veverka

člen polního soudu

Josef Kotalík

člen polního soudu

František Lašek

člen polního soudu

Antonín Frič

polní kurát

Fráňa Vajner

hostinský Josef Vaněček

Josef Příhoda

listonoš

Antonín Šolc

divadelní inspicient

Filip Balek-Brodský

host v hostinci

Marie Holanová

žena na nádraží

Riegl

Komentář

Štáb a tvůrci

Režie

J. A. Holman (interiéry a exteriéry), Jiří Slavíček (interiéry)

Původní filmový námět

Rudolf Medek

Scénář

J. A. Holman

Architekt

Jan Zázvorka

Výprava

V. Kliment

Střih

Jan Kohout, V. Novotný (montáže), J. Vácha (montáže)

Vedoucí výroby

Karel Feix, Václav Dražil

Odborný poradce

mjr. Emanuel Prüll (vojenství)

Hudba

Použitá hudba

Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta – opera), Johann Strauss (Radeckého pochod /Radetzky March/)

Písně

Hercegovina samá rovina, Ej uchněm, Zelení hájové, Kolíne, Kolíne, Kdož sú boží bojovníci

Zpívá

František Kreuzmann (Hercegovina samá rovina), mužský sbor (Hercegovina samá rovina)

Produkční údaje

Původní název

Zborov

Anglický název

Zborov

Copyright

1938

Rok výroby

1938

Premiéra

06.01.1939

Výrobce

Nationalfilm

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Nationalfilm (původní 1939), Národní filmový archiv (obnovená 2018)

Technické údaje

Nosič

35mm

Verze

česká

Revue

Realizace filmu Zborov aneb Nesnadná cesta za filmovou epopejí

Film <em>Zborov </em>(1938) přišel do kin v lednu 1939, asi o rok a půl později, než bylo plánováno. Toto zpoždění zásad...

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.