Turbina

Země původu

Československo

Copyright

1941

Rok výroby

1941

Premiéra

17. 10. 1941

Minutáž

98 min

Kategorie

film

Žánr

drama

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Turbina

Český název

Turbina

Anglický název

Turbine

Souběžný název

Turbine

Anotace

Podle románu Karla Matěje Čapka-Choda natočil Otakar Vávra v roce 1941 stylové společenské drama s Lídou Baarovou v hlavní ženské roli. Pád rodiny císařského rady Ullika je pojatý jako průběh jakési sociální choroby, již generuje touha po zisku a moci. Symbolem rozkladu je nová turbína, do které Ullik vkládá poslední naději, jak zachránit svůj krachující podnik. Radova starší dcera Tynda je talentovanou operní zpěvačkou, která však nedokáže vzdorovat ranám osudu ani uřídit svůj bouřlivý milostný život. V rámci kosmopolitně žánrově vystavěného kostýmního příběhu z přelomu století se Vávrovi povedlo uniknout tematickým omezením protektorátní tvorby. Mezi kvality snímku patří i kvalitní herecké obsazení, kterému jako nešťastný Ullik dominuje režisérův oblíbený spolupracovník František Smolík.

Obsah

Císařský rada Ullik se rozhodne modernizovat své staré mlýny instalací nové turbíny. Jeho podivínský švagr Artuš se tomu snaží zabránit, neboť stavební práce narušují statiku věže, ve které bydlí. Ullikova starší dcera Tynda je talentovaná zpěvačka. Obletovaná dívka tajně přijímá dvoření mužného Václava, syna nočního hlídače. Její mladší sestra, lékařka Marie, si přes otcův zákaz získá srdce a ruku astronoma Zouplny a odchází z domova. Bohatý Čechoameričan Mour slibuje Ullikovi finanční účast na jeho podniku, ale zájem má především o Tyndu. Ta mu slíbí, že se stane jeho ženou v případě, že neuspěje při svém vystoupení v Národním divadle. V předvečer premiéry vnikne Václav do Tyndiny ložnice a zmocní se jí. Druhý den je spuštěna turbína, ale špatně propočtená instalace způsobí velké otřesy. Rozrušená Tynda na jevišti úplně selže. Téhož večera spadne poškozená věž a Artuš v troskách zahyne. Následný požár zničí mlýny. Zoufalá Tynda ráda nachází útočiště u Václava.

Hrají

František Smolík

císařský rada Ullik, majitel mlýnů

Lída Baarová

zpěvačka Tynda, Ullikova dcera

Vlasta Matulová

lékařka Marie, Ullikova druhá dcera

Rudolf Hrušínský

Bohumil zvaný Bonďa, Ullikův syn

Meda Valentová

teta Rézi

Eduard Kohout

Artuš Fabian, Ullikův švagr

Marie Glázrová

dělnice Žofka Pečulíková, Fabianova milenka

Jaroslav Vojta

noční hlídač Nezmara

Vítězslav Vejražka

Václav, syn Nezmary

Karel Höger

dr. Arnošt Zouplna, asistent v observatoři

Jindřich Plachta

příštipkář Zouplna, Arnoštův otec

Vladimír Majer

Ing. John Mour, českoamerický podnikatel

Marie Brožová

profesorka zpěvu Májová

Karel Dostal

dr. König, berlínský hudební kritik

Božena Svobodová

primadona Boguslawská

Fred Bulín

inženýr stavbyvedoucí

Vojta Novák

prokurista firmy Ullik

Anna Gabrielová

služka u Ulliků

Růžena Gottliebová

pekařská dělnice

Stanislava Strobachová

pekařská dělnice

Elsa Vetešníková

pekařská dělnice

Josef Bělský

předseda tenisového klubu

Milada Horutová

dívka ze společnosti

F. X. Mlejnek

host v kavárně

Antonín Jirsa

host v kavárně, hráč karet

Jan Černý

akcionář

Vladimír Smíchovský

berní zřízenec

Karel Máj

uchazeč o místo v divadle

František Filipovský

výběrčí na dobročinné účely

Josef Hořánek

ředitel Národního divadla

Viktor Nejedlý

zřízenec v Národním divadle

Karel Němec

vrátný v Národním divadle

Karel Roden

Mourův komorník

Marie Oliaková

divačka v Národním divadle/divačka na koncertě

Jožka Charvát

dirigent v Národním divadle

Orchestr Národního divadla

orchestr v Národním divadle

Mluví

Zdeněk Podlipný

hlas inspicienta v Národním divadle

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Rudolf Stahl

Předloha

Karel Matěj Čapek-Chod (Turbina – román)

Scénář

Otakar Vávra

Návrhy kostýmů

Fernand Vácha

Vedoucí výroby

Eberhard Meichsner

Zástupce vedoucího výroby

Bohumil Šmída

Odborný poradce

J. M. Gottlieb (umělecký poradce), Karel Horký (jazykový poradce)

Spolupráce

Karel Hájek (fotograf), František Illek (fotograf), Alexandr Paul (fotograf), Willy Ströminger (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Richard Wagner (Lohengrin – árie Elsy), Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta)

Nahrál

Orchestr F.O.K. (Dirigent Jiří Srnka)

Produkční údaje

Originální název

Turbina

Český název

Turbina

Anglický název

Turbine

Souběžný název

Turbine

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama

Země původu

Československo

Copyright

1941

Rok výroby

1941

Produkční data

začátek natáčení 1. 7. 1941
konec natáčení 08/1941
datum cenzury 23. 9. 1941 (kulturně-výchovný)
promítání povoleno 09/1968

Premiéra

premiéra 17. 10. 1941 /nepřístupný mládeži/ (kina Adrie /3 týdny/ a Kapitol /3 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 24. 10. 1968 /nepřístupný mládeži/

Distribuční slogan

Český film režiséra Otakara Vávry, vyznamenaný I. Národní cenou 1941. K. M. Čapek-Chod. (1941) / Starší český film podle Karla Matěje Čapka-Choda. (1968)

Výrobce

Slavia-film

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

AB Hostivař

Laboratoře

AB

Distribuce

Slavia-film (původní 1941), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1968)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

98 min

Původní metráž

2 910 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Tobis – Klang

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české, německé

Ocenění

Vítěz

Akce: Národní ceny za umění filmové

1941
Praha / Československo
Národní cena za scénář
Otakar Vávra
udělena k 28. 9. 1941 ministrem průmyslu, obchodu a živností Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za filmy Pohádka máje a Turbina, které jsou opravdu filmovými přepisy literárních předloh a s přihlédnutím k celé scénáristické práci

Vítěz

Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností

1941
Praha / Československo
I. cena
Slavia-film
udělena k 28. 9. 1941 ministrem Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty jako národní filmová cena v podobě křišťálového poháru za český celovečerní hraný film a za odvážný pokus o velkorysou filmovou fresku, a v němž byly režisérem zdařile provedeny některé obtížné scény, svědčící o vyspělosti naší filmové techniky