Bílá tma

drama, psychologický, válečný

Typologie filmu

hraný

Anglický název

White Darkness

Minutáž

102

Země původu

Československo

Copyright

1948

Rok výroby

1948

Premiéra

27.08.1948

Jazyková verze

česká

Režie

František Čáp

Scénář

František Čáp, Leopold Lahola

Námět

Miloslav Fábera, Leopold Lahola

Anotace

Válečný snímek Františka Čápa Bílá tma vznikl k oslavám čtvrtého výročí Slovenského národního povstání. Tvůrci v něm zpracovali skutečnou epizodu z průběhu této významné historické události, ovšem zcela v duchu tehdejší ideologie, akcentující spojení českých, slovenských a sovětských partyzánů či vojáků a vyzdvihující úlohu „lidu“ a Rudé armády. Politický balast a patos jsou vyváženy dobrým profesionálním a působivým zpracováním. Přitom je zjevné, že natáčení muselo probíhat v obtížných podmínkách. – Při ústupu do hor musí partyzánská brigáda zanechat ve vánici několik raněných v zemljance, skryté pod sněhem na nepřístupném místě. Zůstávají tu s nimi doktor, ošetřovatelka Katka, dva vesničané z blízké obce, kteří se přidali k partyzánům, a také dívka Rozka, která se jako jediná z rodiny zachránila před Němci. Nepřátelští vojáci se postupně kolem zemljanky stahují. Oba vesničané se vydají v noci pro zásoby. Jsou však chyceni. Syn jednoho z nich se zřítí ze skály i s proviantem. Zachrání ho sovětský voják Saša Dugin, který unikl nástrahám Němců a který ho vynese po skále až do zemljanky. Tady všechny trápí hlad i obavy o budoucnost. Doktor musí chlapci amputovat rozdrcené prsty u nohou a pak se sám vydá pro pomoc ke vzdálené Rudé armádě. Osazenstvo zemljanky svede závěrečný boj s německou přesilou. Zachrání jej příchod sovětských vojáků. Saša je zastřelen v okamžiku, kdy boj skončil. – Název Bílá tma je označením pro velkou sněhovou vánici. – Snímek byl uveden na III. mezinárodním filmovém archivu v Mariánských Lázních 1948, kde získal putovní Národní cenu pro nejlepší československý film. Zároveň se hrál i na I. filmovém festivalu pracujících ve Zlíně, kde byl ale odsouzen dělnickou porotou, která filmu vyčítala patos dialogů, nedostatek optimismu a naturalismus. František Čáp se o tvrzení porotců vyjádřil neuctivě, což jej stálo další kariéru v československé kinematografii. Proto později emigroval a položil základy slovinského filmu. – Snímek byl uveden v únoru 2018 v rámci projektu Národního filmového archivu Filmové osmičky s dalšími tituly, spjatými s „osmičkovými“ výročími moderních československých/českých dějin. -tbk-

Obsah

Koncem léta roku 1944 povstal slovenský lid proti německým vetřelcům se starým bojovým heslem Mor ho! Koncem podzimu prohlásil německý velící generál, že povstání bylo potlačeno. Avšak bojovníci se stáhli do hor a boje pokračovaly i za cenu velkých obětí jak partyzánů, tak civilních obyvatel z podhorských vesnic. Tento film vypráví skutečný příběh několika raněných. Dík těm, kteří umírali, abychom my mohli žít. – Ve sněhové vánici ustupuje partyzánská brigáda do hor. Zadní voj pod velením rudoarmejce Saši Dugina kryje ústup. Při přestřelce s Němci zahyne jeden partyzán. Ostatní zachrání ve sněhu dívku Rozku, která utekla z jedné zdejší obce. Němci postříleli celou její rodinu. – Doktor Pavel oznámí veliteli brigády, majoru Mrázovi, že ranění nemohou pokračovat v cestě. Kolona však musí jít dál, jinak jí hrozí obklíčení. – Partyzán z blízké vesnice Ján Holeša navrhne, že by zranění mohli počkat v zemljance, o níž ví jen pár místních a jež je na nepřístupném místě. Mráz slíbí, že co nejdříve pošle pro raněné nosiče. S těmi zůstanou Holeša s dalším vesničanem Lacem, doktor, ošetřovatelka Katka a také Rozka. Raněných je osm. Všichni se jakžtakž zabydlí v zemljance, ale vědí, že jim hrozí nebezpečí. Laco se netají strachem z Němců. Každý raněný má jiné povahové vlastnosti. – Při dělostřelecké palbě dolétají granáty až k zemljance. Její osazenstvo vzápětí slyší střelbu z katuší. Rudá armáda se blíží, ale i tak je ještě příliš daleko. Někteří si s radostí zazpívají. – Ráno je jeden z raněných mrtvý. Všichni slyší štěkot psů. Laco zjistí, že dole pod nimi jsou Němci. Uhasí kvůli kouři kamna. Podle něj je fašisté obkličují. Doktor konstatuje, že se nepřítel usadil v protější kolibě. To znamená, že se pro ně nosiči z brigády nebudou moci vrátit. Je třeba pro jistotu zničit všechny osobní dokumenty. V noci vyrazí Holeša s Lacem do vsi pro proviant, protože v zemljance není co jíst. Zbyla tu jen trocha hrachu. Oba muži se spustí ze skal a blíží se k domovu. Laco řekne kamarádovi, že už se nahoru nevrátí. Je však na něj ochoten před vesnicí počkat. – Holeša dorazí domů. Než se může přivítat s manželkou Hankou a synem Jankem, objeví se ve stavení Němci. Muž se skryje pod podlahou a nepřátelé ho naštěstí neobjeví, i když kousek jeho kabátu vyčnívá mezi prkny. Holeša pak rozhodne, že s ním půjde do hor se zásobami Janko. Ten si za vesnicí vymění s Lacem kabát. Němci jdou ve stopách otce a syna. Laco to zdálky vidí, nadběhne dvojici a varuje ji. Holeša pošle Janka dál. Sám chce nepřítele zdržet. Laco zůstane s ním. Oba střílejí, dokud mají náboje, pak je vojáci chytí. Hana slyší střelbu a pochopí, co se stalo. – Hlídka přivede zajatce před opilého velitele a další opilé vojáky. „Bandité“ odmítnou vypovídat. Velitel přikáže vzbudit pilaře, který na pile musí zapnout katr. Přivedou i Hanu. Zajatci jsou připoutáni ke kládám, jež se posunují ke katru. Laco nevydrží a chce mluvit. Hana mlčky pozoruje krutou smrt manžela. – Janko šplhá po skále. Katka na hlídce zaslechne zvuky, vzápětí však slyší i jeho pád ze skály. Podle doktora raněným bez jídla hrozí fatální zhoršení stavu. – Dugin s partyzánem Andrejem putují k zemljance. Při přestřelce s německou hlídkou je Andrej zabit a Saša prchá potokem. Přijde přitom o batoh se zásobami. Podaří se mu před Němci se psy schovat. Když vojáci pronásledování vzdají, pozve partyzána do své chalupy vesničanka Helena. – V zemljance se chlapi dohadují kvůli papíru na balení cigaret. Katka řekne doktorovi o pádu někoho ze skály. Podle ní Holeša ani Laco už nepřijdou. – Saša se v chalupě usuší a hraje si s Heleniným miminkem. Dozví se, že její muž je také partyzán. Pak se s novými zásobami vydá opět na cestu. Podle ženy se totiž blíží „bílá tma“ (tedy sněhová vánice). V nečase Dugin najde pod skálou bezvládného Janka. Začne s ním na zádech šplhat vzhůru. – Doktor chce jít sám pro zásoby, avšak Katka mu to rozmluví. Později všem v zemljance oznámí, že venku je „bílá tma“ a že se k nim nikdo nedostane. Osazenstvo se dohaduje o tom, jak to bude po válce. – Saša po velkých obtížích vynese Janka až nahoru. Přijdou však přitom o pytel se zásobami. Rus dovleče chlapce do zemljanky a sám se potom zhroutí vyčerpáním. – Katka pozoruje Rozku, jak svádí nad miskou vnitřní boj, aby si nevzala pár hrášků. – Doktor se baví s Katkou o tom, že musí Jankovi amputovat rozdrcené prsty na noze. Potřebuje pro chlapce krev. Nakonec se z nezbytí rozhodne operovat. Krev dá k transfuzi jeden z těžce raněných. (Ani Katka ani Saša krev dát nemohou kvůli jiné krevní skupině.) – Němci najdou pod skálou pytel se zásobami. – Doktor řekne Jankovi, co ho bez umrtvení čeká. Nesmí prý při tom křičet. Při operaci Saša chlapci zpívá a ten se statečně drží. Zato začne křičet jeden ze zraněných. – Vánice už ustala. Doktor, spokojený s výsledkem zásahu, si vyjde ven zakouřit. Prozradí Sašovi, že nikdy neoperoval a že nemá ještě všechny zkoušky. Podle Rusa však tu nejtěžší právě složil. – Ranění se vyptávají Saši na brigádu. Zvenku je slyšet volání o pomoc. Doktor a Dugin však vidí, že to naschvál volá německá hlídka pod skálou, která má jejich pytel. – Podle něj je nutné spojit se s armádou. Na cestu se vydá doktor, který je nejvíc při síle a který musí k armádě urazit asi 60 kilometrů. Vzápětí po jeho odchodu je slyšet střelba. Saša i Katka se domnívají, že doktor zahynul. - Osazenstvo propadá skepsi. Je slyšet štěkot psů. Saša všem dodává odvahu. Vypráví o podobné situaci při boji o Moskvu. Další raněný zemře. – Už pátý den není slyšet německá střelba. V zemljance jsou všichni vyčerpaní hlady. Katka venku nakrátko omdlí ve sněhu. – Němci obkličují zemljanku. Každý, kdo může, vyjde ven bojovat. Do přestřelky se zapojí i Katka, Rozka a Janko. Situace se zdá beznadějná, když se náhle z druhé strany objeví běžící rudoarmejci s pokřikem. Němci prchají. Armádu přivedl doktor. Saša řekne jednomu ze zraněných, že tehdy u Moskvy také vydrželi. Vzápětí je zasažen zbloudilou střelou a zemře. Na místě jeho smrti je skromný křížek. V prolínačce křížků přibývá v záběrech na různé typy vojenských hřbitovů, od těch nejmenších až po ty velké s kamennými náhrobky a pomníky... -tbk-

Poznámka

Film byl znovu uveden do distribuce 1. února 2018 spolu s krátkým zpravodajským snímkem Československý Týden ve filmu 10. IV. (1948).

Film online

Hrají

Július Pántik

nedostudovaný lékař Pavel Kafka

Mária Prechovská

ošetřovatelka v lazaretu Katka

Boris Andrejev

sovětský partyzán Dugin

Nataša Tanská

ošetřovatelka Rozka Kafková

Jozef Budský

Laco Pánek

L. H. Struna

Jan Holeša

Oľga Sýkorová

Hana Holešová

Július Bártfay

Jano, syn Holešových

Karol L. Zachar

čtenář

Jozef Kováč

jedlík

Ladislav Chudík

věřící

Martin Ťapák

Nikolaj Grigorjevič Nazarov

Rudolf Deyl ml.

Karel Zika

Vladimír Durdík st.

major Mráz, velitel partyzánské brigády Štefánik

Jozef Šándor

spojka brigády Adam Hloško

Radovan Lukavský

německý velitel

Zdeněk Hodr

německý voják

Gustáv Valach

partyzán Demo

Branislav Koreň

partyzán

Ľudovít Ozábal

partyzán

Juraj Paška

raněný

Juraj Šebok

nosič

M. Paška

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Ján Jamnický (spolupracovník režiséra)

Asistent režie

František Jelínek (asistent scény), Robert Vyhlídka (asistent scény), Hubert Novotný (asistent scény)

Skript

Marta Klikarová

Původní filmový námět

Miloslav Fábera, Leopold Lahola

Předloha

Růžena Fischerová (Děti této země – filmová povídka)

Asistent kamery

Jaroslav Kníže, Jiří Šafář

Architekt

Karel Škvor

Vedoucí výroby

Josef Beran

Zástupce vedoucího výroby

František Novák

Výtvarník pozadí

Ferdinand Martinásek (malíř pozadí)

Odborný poradce

mjr. Ján Hudec, mjr. Jan Mareš

Spolupráce

Miroslav Pelc (asistent architekta), Jarmila Müllerová (asistentka střihu), Vojenská posádka z Popradu, Vojenská posádka z Vyšných Hág, obyvatelé Štrby

Hudba

Nahrál

FISYO

Dirigent

Otakar Pařík (FISYO)

Produkční údaje

Původní název

Bílá tma

Anglický název

White Darkness

Pracovní název

Děti této země

Copyright

1948

Rok výroby

1948

Premiéra

27.08.1948

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Výrobní skupina

Vávra – Feix (V. výrobní skupina), Otakar Vávra, Karel Feix

Technické údaje

Nosič

35mm

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Čestné uznání za herecký výkon
Boris Andrejev
uděleno 22. 7. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Prémie za filmovou architekturu
Karel Škvor
v hodnotě 10 000 korun udělena 22. 7. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie za filmovou fotografii
Václav Huňka
v hodnotě 35 000 korun udělena 22. 7. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Predikát „film národního a uměleckého významu“
udělen 22. 7. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Uznání za filmový střih
Jan Kohout
v hodnotě 8 000 korun uděleno 22. 7. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie za filmovou hudbu
Jiří Srnka
v hodnotě 50 000 korun udělena 22. 7. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmovou režii
František Čáp
v hodnotě 60 000 korun udělena 22. 7. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Uznání za herecký výkon
Július Pántik
uděleno 22. 7. 1948 slovenskému kolektivu herců v čele s Oľgou Sýkorovou a Júliem Pántikem

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Uznání za filmový zvuk
František Šindelář
v hodnotě 8 000 korun uděleno 22. 7. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmový scénář
Leopold Lahola
v hodnotě 20 000 korun udělena 22. 7. 1948 spolu s Františkem Čápem

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní filmový festival Mariánské Lázně

1948
Mariánské Lázně / Československo
Národní cena za nejlepší československý film
ve formě putovní ceny

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Uznání za herecký výkon
Oľga Sýkorová
uděleno 22. 7. 1948 slovenskému kolektivu herců v čele s Oľgou Sýkorovou a Júliem Pántikem

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
Uznání za filmový námět
Růžena Fischerová
uděleno 22. 7. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmový scénář
František Čáp
v hodnotě 20 000 korun udělena 22. 7. 1948 spolu s Leopoldem Laholou

Revue

Bílá tma v československém tisku

„Dne 2. dubna t.r. vrátil se režisér Fr. Čáp se svým pracovním štábem ze Slovenska, kde byly snímány první exteriérové z...

9 filmů o Slovenském národním povstání

Ozbrojené povstání slovenského odboje proti německému Wehrmachtu vypuklo koncem srpna 1944. Trvalo necelé dva měsíce a z...

Bílá tma

Válečné drama Františka Čápa mělo být oslavou hrdinství protinacistického odboje, odrážející novou éru budování českoslo...

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.