Dům ztracených duší

Země původu

Československo

Copyright

1967

Rok výroby

1967

Premiéra

20. 10. 1967

Minutáž

83 min

Kategorie

film

Žánr

kriminální

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Dům ztracených duší

Český název

Dům ztracených duší

Anglický název

The House of Lost Souls

Anotace

Detektivní žánr se v českém filmu šedesátých let neobjevoval příliš často. Jednou z výjimek je atmosférické drama režiséra Jiřího Hanibala z roku 1967, na kterém jako scenárista spolupracoval spisovatel kriminálních a dobrodružných příběhů Pavel Hejcman. Komorně pojatý snímek si udržuje povlovné tempo. Přitažlivost vyprávění o hledání vraha uprchlého pacienta psychiatrické léčebny – bývalého nacistického válečného zločince – však dodnes zaručuje pečlivě budovaná, ponurá atmosféra. Ta působí autenticky i díky kombinaci neherců a zkušených hereckých představitelů (v čele s osvědčeným Jiřím Adamírou v roli kriminalisty Havla). Stopy po ziskuchtivých pachatelích zločinu vedou zpět do válečné minulosti a ke krádeži vzácných obrazů. Odhalení jednoho z viníků je však ve finále velmi překvapivé.

Obsah

Uprchlý pacient psychiatrické léčebny Franz Moose je nalezen zastřelený v lese. Kapitán Havel a poručík Mareš v průběhu šetření jen zvolna pronikají do spletitého případu. Z výpovědí zaměstnanců se Havel dozví, že Moose byl po válce postaven před soud pro válečné zločiny, ale nakonec byl poslán do ústavu. Tam sdílel pokoj s Kozderou, maloval a několikrát se pokusil o útěk. Občas ho navštívil německý občan Gebauer. Havel chce vyslechnout Kozderu, ale než k tomu dojde, je nešťastný pacient zavražděn. Zkoumání Moosových obrazů dovede Bezpečnost na Zlatou louku v lese, kde příslušníci objeví ve skále vzácné obrazy, které zde zřejmě ukryl Moose. Havlovi a jeho spolupracovníkům se podaří nalézt stopu Ute, jejíž portrét byl v Moosově pokoji. Ute však již dávno zemřela, ale její dcera Irena poskytne vyšetřovatelům fotografii, na níž je také ošetřovatel Werner z léčebny. A to je zřejmě Moosův komplic, který se zbavil nepohodlného společníka. Po návratu do ústavu však naleznou Wernera otráveného adrenalinem. Zdá se, že případ je uzavřen, ale ozve se pan Gebauer, který chce pozůstalost po Moosovi. Navrhuje schůzku v Karlově Studánce. Havel nastraží léčku, do níž má padnout český zájemce o obrazy a původce zločinu. Na setkání přijde Alena Rýdlová, vedoucí ústavní administrativy.

Poznámka

Námět zpracoval Pavel Hejcman jako román, který vydalo nakladatelství Svoboda pod názvem Dům za duhovou zdí již v době natáčení filmu. Pod stejným názvem byl námět zpracován a uveden i v Československém rozhlase.

Hrají

Jiří Adamíra

kapitán SNB Havel

Miroslav Zounar

poručík SNB Mareš

Jana Štěpánková

úřednice Alena Rýdlová

Alexandra Myšková

sestra Filiberta vlastním jménem Anna Václavíková

Jiřina Jirásková

MUDr. Radka Dvořáková

Radoslav Brzobohatý

MUDr. Jan Kolář

Josef Bláha

primář MUDr. Holý

Jan Jánský

ošetřovatel Werner

Stanislav Litera

pacient Josef Kozdera zvaný Kazate

Karel Dellapina

správce garáží

Eva Kubešová

Marta Holá, primářova žena

Ota Sklenčka

policejní lékař

Vladimír Menšík

praporčík VB Skořepa

Milan Riehs

kunsthistorik

Jiří Cimický

pacient Beneš

Jiří Kostka

hajný Pešek

Jana Marková

Irena Schwarzová

Jiří Fuchs

pacient Beránek

Stanislava Bartošová

dívka z archivu

Eva Schneiderová

sestra Vaňková

Jan Kotva

Irenin přítel

Antonín Kryl

řidič

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Ota Koval

Asistent režie

Karel Kovář

Původní filmový námět

Pavel Hejcman

Technický scénář

Jiří Hanibal

Druhá kamera

Václav Helliman

Asistent kamery

Bohumil Vodička

Assistent architekta

Jiří Hlupý

Výprava

František Kacafírek, František Jandus, Karel Kočí, Jaroslava Vilímková

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček

Vedoucí výroby

Eliška Nejedlá

Zástupce vedoucího výroby

Vladislav Špidra, Jiří Zika

Asistent vedoucího výroby

Ján Doman

Odborný poradce

pplk. Josef Menoušek, doc. MUDr. Josef Prokůpek, MUDr. Zbyněk Souček

Spolupráce

Elena Strupková (klapka), Alena Červená (fotografka)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent František Belfín)

Produkční údaje

Originální název

Dům ztracených duší

Český název

Dům ztracených duší

Anglický název

The House of Lost Souls

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

kriminální

Země původu

Československo

Copyright

1967

Rok výroby

1967

Produkční data

schválení literárního scénáře 26. 10. 1966
začátek natáčení 17. 1. 1967
schválení technického scénáře 25. 1. 1967
konec natáčení 17. 4. 1967
promítání povoleno 5. 7. 1967

Premiéra

premiéra 20. 10. 1967 /nepřístupný mládeži/ (kina Jalta /4 týdny/, Metro /3 týdny/ a Orlík /1 týden od 10. 11./, Praha)
premiéra 20. 10. 1967 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)

Distribuční slogan

Kriminální příběh o záhadě, která stála několik životů.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Hostivař

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

83 min

Původní metráž

2 376 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Revue

Dům ztracených duší

Režisér Jiří Hanibal bývá téměř bez výjimek spojován s žánrem filmu pro mládež a o mládeži. Přesto v roce 1965 – tři rok...