Jedním z nejvýraznějších titulů ve filmografii režiséra Juraje Herze se stala adaptace stejnojmenné novely Ladislava Fukse z roku 1967. Temně absurdní příběh patří k těm spisovatelovým dílům, která v šedesátých letech reflektovala téma židovství a obecněji odcizení v násilnické realitě na bázi psychologické grotesky (Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Myši Natálie Mooshabrové). Hlavní postavou vyprávění je zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl, jenž miluje svou práci i svou rodinu – dokonce natolik, že mu obojí splyne a rozhodne se manželku a obě děti láskyplně a profesionálně zlikvidovat. Kopfrkinglova tchyně je totiž neárijského původu a „ubohá“ rodina nemá podle nové ideologie právo na existenci. Kopfrkingl udává i své známé a kolegy gestapu a účastní se štvanice na Židy. Vliv na proměnu laskavého, svědomitého muže v psychopatického vraha má ideologie nastupujícího nacismu – a paradoxně i bytostně mírumilovná, ale zcela chybně pochopená buddhistická filozofie... Lví podíl na kvalitách snímku má obsazení titulní role: Kopfrkingl patří k vůbec nejlepším rolím Rudolfa Hrušínského, který brilantně zvládl nenápadný přechod obyčejného muže v psychopatickou zrůdu. V roli Karlovy manželky Marie zaujala Vlasta Chramostová, Spalovač mrtvol se však nadlouho stal jedním z posledních filmových titulů v profesionálním portfoliu herečky, která se kvůli svým politickým názorům dostala na černou listinu komunistických cenzorů… Kombinace černé komedie a živé vzpomínky na německý expresionismus proměnila Spalovače mrtvol ve významný titul československé nové vlny. Důležitý podíl na kvalitách snímku má i kameraman Stanislav Milota, jenž s tehdy čtyřiatřicetiletým Jurajem Herzem úzce spolupracoval už na technickém scénáři. Obrazově vytříbený černobílý film patří k nejlepším Milotovým pracím. Osudy snímku byly pohnuté: Československo ho navrhlo do oscarové soutěže (do nominačního výběru se však nedostal), okamžitě po premiéře v březnu 1969 však skončil v pomyslném cenzorském trezoru. Do kin byl znovu uveden až v srpnu 1990.
Praha, konec třicátých let dvacátého století. Pan Kopfrkingl pracuje v krematoriu, je šťastně ženat a má dvě děti - Zinu a Milivoje. O rodinu se pečlivě stará a svou práci vykonává svědomitě. Ve Spolku přátel žehu má řadu známých, s nimiž se setkává na večírcích. Jedním z nich je fašista Walter Reinke, který se veřejně raduje nad připojením Rakouska k Velkoněmecké říši. Snaží se přesvědčit Kopfrkingla, že i on má jistě v sobě německou krev. Na Kopfrkingla, jehož psychika je poznamenaná stálou přítomností smrti, Walterova nacistická propaganda zapůsobí. Stane se členem nacistické strany, aktivně se zúčastní štvanice na Židy a udává své kolegy a přátele gestapu. Jednoho dne mu Walter připomene, že také jeho tchyně byla neárijského původu a to by Kopfrkinglovi mohlo vadit v budoucí kariéře. Kopfrkingl proto svou ženu se zvrácenou něhou oběsí. Když ho Walter upozorní, že i jeho děti mají židovskou krev, rozhodne se je zabít. Milivoje brutálně zavraždí, jen Zině se podaří uprchnout. Kopfrkingl, takto očištěn, přijme nabídku podílet se na přípravách masových kremací. Věří, že tím přispěje ke spáse světa.
Karel Kopfrkingl zvaný Roman
Karlova manželka Marie zvaná Lakmé/Dagmar, slečna z masérského salónu
Zina, dcera Kopfrkinglových
Milivoj, syn Kopfrkinglových
inženýr Walter Reinke
Erna, Reinkeova žena
MUDr. Richard Bettelheim, židovský lékař
agent krematoria Strauss
zaměstnanec krematoria morfinista
vrátný Vrána
zaměstnanec krematoria Pelikán
rámař Holý
Josífek Zajíc, zaměstnanec krematoria
hloupá žena
manžel hloupé ženy
Dvořák, nový zaměstnanec krematoria
hudebník/rozhodčí boxu/majitel panoptika
madam v masérském salonu
nacista ve smokingu
bledá dívka
růžolící dívka
mládenec růžolící dívky
Kája, Zinin nápadník
uklízečka Lišková
uklízečka Podzimková
Anežka, hospodyně MUDr. Bettelheima
lehká holka
lehká holka
Stein
Jan, Bettelheimův synovec
Bettelheimová
žena dožadující se rakvičky
zaměstnanec krematoria Beran
ředitel krematoria/vyvolávač na pouti
Prachař
Prachařová
Vojtík Prachař
židovský kantor
číšník
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna
blondýna v kasinu
blondýna v kasinu
blondýna v kasinu
blondýna v kasinu
blondýna v kasinu
členka dámského orchestru
členka dámského orchestru
členka dámského orchestru
členka dámského orchestru
členka dámského orchestru
členka dámského orchestru
členka dámského orchestru
masérka/zabitá žena v panoptiku
masérka
masérka
masérka
masérka
masérka
stará žena
průvodkyně staré ženy
starý muž
dorostenec
dorostenec
dorostenec
civilista
civilista
civilista
civilista
civilista
civilista
číšník Rybka
oběšenec
Lešetínská
ubitý hoch v panoptiku
dítě hudebník
vrah Moor
žena v kádi
mladík u kádě
penzista hudebník
zrzavý boxer
vrah pěti žen
zabitá žena
zabitá žena
zabitá žena
akrobatka
akrobatka
akrobatka
číšník
číšník
dvojče Lenka
dvojče Lála
trpaslík zvaný Skřítek Vítek
hlas morfinisty Fenka
Květa Lehovcová
Ladislav Fuks (Spalovač mrtvol – novela)
Bedřich Čermák, Karel Kytka, František Straka
Anna Proboštová, Jaromír Lukáš
Josef Kraus, Jitka Přibylová, Ladislava Klusáčková
Antonín Dvořák (Largo ze Symfonie č. 9 e moll Z Nového světa – převzatá)
František Belfín (FISYO)
Alfred Růžička
Spalovač mrtvol
Cremator
1968
1968
14.03.1969
Šebor – Bor, Vladimír Bor, Jiří Šebor
HD, DVD, Betacam
česká
Přehlídka: 5. mezinárodní týden fantastických filmů a hororů Sitges
1972
Sitges / Španělsko
Stříbrná medaile za nejlepší kameru
Stanislav Milota
Přehlídka: 5. mezinárodní týden fantastických filmů a hororů Sitges
1972
Sitges / Španělsko
Stříbrná medaile za nejlepší herecký výkon
Rudolf Hrušínský st.
Akce: Ceny Trilobit 1968
1969
Praha / Československo
Trilobit za režii
Juraj Herz
Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento
1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Juraj Herz
udělena režiséru za film
Akce: Ceny Trilobit 1968
1969
Praha / Československo
Trilobit za kameru
Stanislav Milota
Groteskní horor, parodie klasických hororů, kreslený horor, psychologický horor, loutkový horor, pokus o poetický horor,...
Český film
Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.
Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.
V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.
České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.
Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.
Televizní tvorba se v databázi nenachází.
Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.
Zahraniční distribuční film
Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.
Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.