Spalovač mrtvol
Typologie filmu
hranýAnglický název
The CrematorMinutáž
97Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1968Rok výroby
1968Premiéra
14.03.1969Jazyková verze
českáRežie
Juraj HerzAnotace
Jedním z nejvýraznějších titulů ve filmografii režiséra Juraje Herze se stala adaptace stejnojmenné novely Ladislava Fukse z roku 1967. Temně absurdní příběh patří k těm spisovatelovým dílům, která v šedesátých letech reflektovala téma židovství a obecněji odcizení v násilnické realitě na bázi psychologické grotesky (Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Myši Natálie Mooshabrové). Hlavní postavou vyprávění je zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl, jenž miluje svou práci i svou rodinu – dokonce natolik, že mu obojí splyne a rozhodne se manželku a obě děti láskyplně a profesionálně zlikvidovat. Kopfrkinglova tchyně je totiž neárijského původu a „ubohá“ rodina nemá podle nové ideologie právo na existenci. Kopfrkingl udává i své známé a kolegy gestapu a účastní se štvanice na Židy. Vliv na proměnu laskavého, svědomitého muže v psychopatického vraha má ideologie nastupujícího nacismu – a paradoxně i bytostně mírumilovná, ale zcela chybně pochopená buddhistická filozofie... Lví podíl na kvalitách snímku má obsazení titulní role: Kopfrkingl patří k vůbec nejlepším rolím Rudolfa Hrušínského, který brilantně zvládl nenápadný přechod obyčejného muže v psychopatickou zrůdu. V roli Karlovy manželky Marie zaujala Vlasta Chramostová, Spalovač mrtvol se však nadlouho stal jedním z posledních filmových titulů v profesionálním portfoliu herečky, která se kvůli svým politickým názorům dostala na černou listinu komunistických cenzorů… Kombinace černé komedie a živé vzpomínky na německý expresionismus proměnila Spalovače mrtvol ve významný titul československé nové vlny. Důležitý podíl na kvalitách snímku má i kameraman Stanislav Milota, jenž s tehdy čtyřiatřicetiletým Jurajem Herzem úzce spolupracoval už na technickém scénáři. Obrazově vytříbený černobílý film patří k nejlepším Milotovým pracím. Osudy snímku byly pohnuté: Československo ho navrhlo do oscarové soutěže (do nominačního výběru se však nedostal), okamžitě po premiéře v březnu 1969 však skončil v pomyslném cenzorském trezoru. Do kin byl znovu uveden až v srpnu 1990.
Obsah
Praha, konec třicátých let dvacátého století. Pan Kopfrkingl pracuje v krematoriu, je šťastně ženat a má dvě děti - Zinu a Milivoje. O rodinu se pečlivě stará a svou práci vykonává svědomitě. Ve Spolku přátel žehu má řadu známých, s nimiž se setkává na večírcích. Jedním z nich je fašista Walter Reinke, který se veřejně raduje nad připojením Rakouska k Velkoněmecké říši. Snaží se přesvědčit Kopfrkingla, že i on má jistě v sobě německou krev. Na Kopfrkingla, jehož psychika je poznamenaná stálou přítomností smrti, Walterova nacistická propaganda zapůsobí. Stane se členem nacistické strany, aktivně se zúčastní štvanice na Židy a udává své kolegy a přátele gestapu. Jednoho dne mu Walter připomene, že také jeho tchyně byla neárijského původu a to by Kopfrkinglovi mohlo vadit v budoucí kariéře. Kopfrkingl proto svou ženu se zvrácenou něhou oběsí. Když ho Walter upozorní, že i jeho děti mají židovskou krev, rozhodne se je zabít. Milivoje brutálně zavraždí, jen Zině se podaří uprchnout. Kopfrkingl, takto očištěn, přijme nabídku podílet se na přípravách masových kremací. Věří, že tím přispěje ke spáse světa.
Film online
Galerie
Hrají
Rudolf Hrušínský
Karel Kopfrkingl zvaný Roman, zaměstnanec krematoria
Vlasta Chramostová
Karlova manželka Marie zvaná Lakmé/Dagmar, slečna z masérského salónu
Jana Stehnová
Zina, dcera Kopfrkinglových
Miloš Vognič
Milivoj, syn Kopfrkinglových
Ilja Prachař
inženýr Walter Reinke
Zora Božinová
Erna, Reinkeova žena
Eduard Kohout
MUDr. Richard Bettelheim, židovský lékař
Jiří Lír
Strauss, obchodní agent
Dimitrij Rafalský
morfinista Fenek, zaměstnanec krematoria
Jan Vlček
vrátný Vrána, zaměstnanec krematoria
Václav Halama
Pelikán, zaměstnanec krematoria
Jiří Hálek
rámař Holý
Václav Kotva
Josífek Zajíc, zaměstnanec krematoria
Míla Myslíková
hloupá žena
Vladimír Menšík
manžel hloupé ženy
Jiří Menzel
Dvořák, nový zaměstnanec krematoria
Václav Štekl
hudebník/rozhodčí boxu/majitel panoptika/zákazník masérského salonu
Nataša Gollová
madam v masérském salonu
Jindřich Narenta
nacista ve smokingu
Helena Anýžová
bledá dívka
Jana Šulcová
růžolící dívka
Jan Řeřicha
mládenec růžolící dívky
Oldřich Vízner
Kája, Zinin nápadník
Carmen Mayerová
uklízečka Lišková, zaměstnankyně krematoria
Libuše Pešková
uklízečka Podzimková, zaměstnankyně krematoria
Růžena Vlčková
Anežka, hospodyně MUDr. Bettelheima
Marie Rosůlková
žena dožadující se rakvičky
Věra Vlčková
lehká holka
Eva Ulincová
lehká holka
Rudolf Iltis
Stein
Josef Střecha
Jan, Bettelheimův synovec
B. Mandausová
Bettelheimová
František Kubíček
Beran, zaměstnanec krematoria
Erich Fichtner
ředitel krematoria/vyvolávač na pouti
J. Hladký
Prachař
Jiřina Bílá
Prachařová
Jan Kraus
Vojtík Prachař, syn Prachařových
Alfred Růžička
židovský kantor
H. Absolonová
blondýna
Alena Balejová
blondýna
M. Baumrukerová
blondýna
S. Brabcová
blondýna
E. Brázdová
blondýna
V. Handlová
blondýna
Marie Hübschová
blondýna
M. Jílková
blondýna
J. Knollová
blondýna
Yvona Odehnalová
blondýna
J. Pacáková
blondýna
H. Schlechtrová
blondýna
J. Škrabanová
blondýna
M. Šotolová
blondýna
H. Troníčková
blondýna
C. Zeyerová
blondýna
L. Geussová
blondýna v kasinu
I. Kučerová
blondýna v kasinu
J. Seyfertová
blondýna v kasinu
J. Scheybová
blondýna v kasinu
S. Študentová
blondýna v kasinu
Pavla Břínková
členka dámského orchestru
H. Francová
členka dámského orchestru
E. Kamesleimerová
členka dámského orchestru
K. Kučerová
členka dámského orchestru
H. Sládková
členka dámského orchestru
M. Smolová
členka dámského orchestru
I. Svobodová
členka dámského orchestru
Zuzana Rumlová
masérka/zabitá žena v panoptiku
Olga Bušková
masérka
E. Otavová
masérka
A. Řezníčková
masérka
J. Šmídová
masérka
J. Tomšů
masérka
M. Bohatová
stará žena
Jiřina Jandová
průvodkyně staré ženy
Karel Hovorka
starý muž
J. Balík
dorostenec
J. Lebeda
dorostenec
M. Mach
dorostenec
Karel Fiala
civilista
Miloslav Šindler
civilista
Jaroslav Toms
civilista
Václav Vodák
civilista
J. Krupička
civilista
J. Zeman
civilista
František Häusler
číšník Rybka
Radomír Hubáček
pohodný, oběšenec v panoptiku
Helena Kotoučová
Lešetínská
Vl. Grygar
ubitý hoch v panoptiku
K. Geipel
dítě hudebník
Vratislav Hurych
vrah Moor v panoptiku
J. Englická
žena v kádi v panoptiku
Jiří Kaftan
mladík u kádě v panoptiku
Theodor Kunst
penzista hudebník
V. Kebrt
zrzavý boxer
František Poláček
vrah pěti žen v panoptiku
M. Janoušková
zabitá žena v panoptiku
A. Mařáková
zabitá žena v panoptiku
Z. Povolná
zabitá žena v panoptiku
V. Koželuhová
akrobatka
V. Malečová
akrobatka
E. Tichá
akrobatka
Felix Černý
číšník
Karel Přinesdomů
číšník
J. Němec
číšník
E. Šumberová
dvojče Lenka
Z. Šumberová
dvojče Lála
Zdeněk Šmidrkal
trpaslík zvaný Skřítek Vítek v panoptiku
Mluví
Josef Kemr
hlas morfinisty Fenka
Jiří Němeček
hlas nacisty ve smokingu
Vladimír Čech
hlas ředitele krematoria
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Květa Lehovcová, Vladimír Blažek
Asistent režie
Skript
Předloha
Ladislav Fuks (Spalovač mrtvol – novela)
Scénář
Technický scénář
Dramaturgie
Kamera
Druhá kamera
Architekt
Assistent architekta
Výprava
František Straka (vedoucí výpravy), Bedřich Čermák, Karel Kytka
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Asistent střihu
Ladislava Klusáčková
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Asistent vedoucího výroby
Spolupráce
Jitka Přibylová (klapka), Pavel Brodil (vrchní osvětlovač)
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Antonín Dvořák (Largo ze Symfonie č. 9 e moll Z Nového světa – převzatá)
Nahrál
Dirigent
František Belfín (FISYO)
Písně
židovská píseň
Zpívá
Alfred Růžička (židovská píseň)
Produkční údaje
Původní název
Spalovač mrtvol
Anglický název
Cremator
Copyright
1968
Rok výroby
1968
Premiéra
14.03.1969
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
Šebor – Bor, Vladimír Bor, Jiří Šebor
Prodej práv
Technické údaje
Nosič
HD, DVD, Betacam
Verze
česká
Ocenění
Vítěz
Přehlídka: 5. mezinárodní týden fantastických filmů a hororů Sitges
1972
Sitges / Španělsko
Stříbrná medaile za nejlepší kameru
Stanislav Milota
Vítěz
Přehlídka: 5. mezinárodní týden fantastických filmů a hororů Sitges
1972
Sitges / Španělsko
Stříbrná medaile za nejlepší herecký výkon
Rudolf Hrušínský st.
Vítěz
Akce: Ceny Trilobit 1968
1969
Praha / Československo
Trilobit za režii
Juraj Herz
Vítěz
Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento
1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Juraj Herz
udělena režiséru za film
Vítěz
Akce: Ceny Trilobit 1968
1969
Praha / Československo
Trilobit za kameru
Stanislav Milota
Revue
Hledání českého hororu
Groteskní horor, parodie klasických hororů, kreslený horor, psychologický horor, loutkový horor, pokus o poetický horor,...
Upozornění
Český film
Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.
Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.
V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.
České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.
Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.
Televizní tvorba se v databázi nenachází.
Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.
Zahraniční distribuční film
Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.
Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.