V rozsáhlé filmografii režiséra Otakara Vávry hrají důležitou roli výpravné historické snímky. Ve dvoudílné rekonstrukci událostí roku 1938 se nestor české režie vypravil do moderní československé historie. Společně s ostatními tvůrci filmu se sice Vávra zaštiťoval žánrem historické rekonstrukce a péčí o autenticitu, Dny zrady ovšem nabízejí výběr z faktů poplatný ideové koncepci zadané socialistickým státem. Ve filmu je tak zvýrazněna coby kladná postava Klementa Gottwalda i pozitivní role KSČ v tragických historických událostech, vedoucích ve svých důsledcích k obsazení Československa hitlerovským Německem. Protagonisty příběhu nejsou jen velikáni dobové politické scény, ale i členové fiktivní pražské dělnické rodiny, jejíž osudy pokračovaly i v následujících Vávrových filmech Sokolovo (1974) a Osvobození Prahy (1975).
Hraná rekonstrukce událostí roku 1938 je kronikou marného úsilí československého prezidenta Edvarda Beneše, politiků i obyčejných občanů zachránit před hitlerovským Německem samostatnost a územní celistvost země. 29. března 1938 navštívil vůdce sudetských Němců Henlein Hitlera. Hitler mu nařizuje stupňování požadavků na československou vládu. 24. dubna se Sudetendeutsche Partei v Karlových Varech usnesla na osmi požadavcích, které byly pro prezidenta nepřijatelné. Znamenaly by rozbití republiky. Přesto Beneš projevil určitou vstřícnost, ale to se Henleinovi nelíbilo. Němci se totiž rozhodli znemožnit další jednání incidenty a násilnostmi. Politbyro KSČ se usneslo upevňovat jednotu národa k obraně před fašismem. Hitlerovy štvavé projevy vyvolaly otevřené útoky proti československé státní moci, které si vyžádaly mrtvé. V pohraničních okresech muselo být vyhlášeno stanné právo. V dalších měsících jednají britští a francouzští politici, jejichž vlády nechtějí riskovat válku pro nějakou malou zemičku, a proto nakonec tvrdě nutí prezidenta, aby pohraniční prostor postoupil Německu. Beneš hořce konstatuje zradu dosavadních spojenců, ale Sovětský svaz o pomoc nepožádá, ačkoliv mu to doporučují komunisté. 22. září zastaví dělníci práci a manifestují před sněmovnou, kde ve své řeči Gottwald vyzývá k odporu. Chamberlain znovu jedná s Hitlerem, který žádá okamžitě připojení Sudet k Říši. Velení čs. armády vysílá do ohrožených území obrněné jednotky. Britský vyslanec doporučuje Benešovi mobilizaci. Mobilizace proběhne za všeobecného nadšení. Anglie a Francie neustále jedná s Hitlerem a ustupuje před jeho požadavky. Hitler si na pomoc pozve Mussoliniho. A tak 30. září podepisuje Chamberlain, Daladier a oba fašističtí vůdci mnichovský diktát. Téhož dne na mimořádné schůzi vlády navrhuje prezident Beneš přijmout spojenecké ultimátum. Po schválení tlumočí ministr zahraničí Krofta vyslancům bývalých spojenců rozhodnutí československé vlády podrobit se. Komunisté jsou stále odhodláni bránit republiku. Občané se s touto kapitulací nesmířili.
prezident Edvard Beneš
poslanec za KSČ Klement Gottwald
říšský kancléř a vůdce Adolf Hitler
britský premiér Neville Chamberlain
francouzský premiér Edouard Daladier
sovětský vyslanec Sergej S. Alexandrovskij
francouzský ministr zahraničí Georges Bonnet
lord admirality Alfred Duff Cooper
vyslanec dr. Paul Schmidt, Hitlerův tlumočník
poslanec za Sudetoněmeckou stranu K. H. Frank
říšský ministr propagandy Joseph Göbbels
říšský ministr letectví Hermann Göring
Frank Ashton Gwatkin, člen Runcimanovy mise
vůdce Sudetoněmecké strany Konrad Henlein
premiér československé vlády Milan
nástrojář z Českomoravské Antonín Horák
svobodník Jiří Horák, Antonínův syn
dělnický dopisovatel RP Karel Horák
učeň Standa, nejmladší Horákův syn
Božena, žena Antonína Horáka
dělnice Anka Kadlecová
generálplukovník Wilhelm Keitel
ministr zahraničí Kamil Krofta
Victor Léopold de Lacroix, francouzský velvyslanec
Jan Masaryk, československý vyslanec ve Velké Británii
Maxim M. Litvinov, lidový komisař zahraničních věcí SSSR
Vojtěch Mastný, československý vyslanev v Německu
Benito Mussolini, italský premiér
britský vyslanec Basil Cochrane Newton
dr. Jaroslav Preiss, ředitel Živnostenské banky
vyslanec dr. Jaromír Smutný, vedoucí prezidentské kanceláře
poslanec Jan Šverma, šéfredaktor Rudého práva
redaktor Rudého práva Eduard Urx
Bernardo Attolico, italský velvyslanec v Německu
Maurice Gustave Gamelin, šéf francouzského generálního štábu
generál Ludwig Beck, šéf generálního štábu vojska
generálplukovník Walther von Brauchitsch
Galeazzo Ciano hrabě di Cortellazzo, ministr zahraničí Itálie
strojvůdce Rudolf Čapek
generál Ludvík Krejčí, náčelník generálního štábu
plukovník Fiala
britský ministr zahraničí Edward F. L. W. Halifax
Neville M. Henderson, britský velvyslanec v Německu
dr. Wilhelm Sebekowski, poslanec Sudetoněmecké strany
dr. Ernst Kundt, poslanec Sudetoněmecké strany
generálporučík Franz Halder
poštovní úřednice Růžena Pardusová
četnický štábní strážmistr Jan Pardus
André François Poncet, francouzský velvyslanec v Německu
četař Václav Rataj
agrární poslanec Rudolf Beran
lesní dělník Alfred Reichmann
francouzský ministr financí Paul Reynaud
říšský ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop
lord Walter Runciman, vedoucí mise
Horace Wilson, zvláštní pověřenec britské vlády
lord strážce pokladu John Allsebrook
Georges Mandel, francouzský ministr kolonií
učitel v Habersbirku
armádní generál Jan Syrový
dřevorubec Vlček
Vlčkova žena
dítě Vlčkových
generálmajor Alfred von Wietersheim
pražský dělník Josef Zítek
William Strang, člen Runcimanovy mise
říšský vedoucí SS Heinrich Himmler
plukovník Friedrich Hossbach, stenograf
vojín Bagár
telefonista
poručík
vojín Moučka
poručík
radista
ordnerský bojůvkář Otto Plass
účetní v pivovaru
vesničan
plukovník wehrmachtu
policejní komisař v Aši
četnický strážmistr Přibek
četnický strážmistr Křepela
Hitlerův osobní fotograf Hoffmann
člen politbyra Václav Kopecký
člen politbyra Josef Krosnář
člen politbyra Viliam Široký
dr. Hubert Masařík, československý zástupce v Mnichově
ministr vnitra Jan Černý
Herbert Fiedler, člen freikorpsu
policejní komisař před tiskárnou Rudého práva
vedoucí Sudetoněmecké strany
starší žena v pohraničí
mladík v kožených kalhotách
vedoucí ordnerů v Habersbirku
listonoš
Chamberlainův mladý kurýr
redaktor Rudého práva Dolejší
ministr vnitra Josef Černý, člen druhé vlády
dělostřelec
dělostřelec
poslanec Ladislav Rašín
Winston Churchill, britský konzervativní politik
vyslanec Alexander von Dörnberg
generál Loeb
poštovní úřednice Marie Rezková
matka Pardusové
dcera Pardusových
četnický praporčík Koukal/strážmistr
Jan Henderson, člen Runcimanovy mise
Ivonne Kirkpatrick, tajemník britského vyslanectví
odborový předák Antonín Zápotocký
major Schmundt, pobočník
plukovník Engel, pobočník
podplukovník Koechling, Hitlerův poradce
Schaub, Hitlerův tělesný strážce
Rudolf Hess, říšský ministr a Hitlerův zástupce
dr. Bruno Meissner, šéf prezidentské kanceláře
šéf štábu SA Viktor Lutze
diplomat Ernst von Weizsäcker
dr. Hans Heinrich Lammers, říšský ministr
Philipp Bouhler, šéf vůdcovy stranické kanceláře
říšský tiskový šéf Otto Dietrich
SA obergruppenführer Wilhelm Brückner/italský vyslanec Francesco Fransoni
ministr francouzské vlády Leger
francouzský ministr Rochat
Clappier, člen francouzské vlády
četnický praporčík Josef Hošek
hostinský ve Schwaderbachu
četnický štábní strážmistr
strážmistr
strážmistr
generál SS Sepp Dietrich, velitel tělesné standarty
dívka při mobilizaci
americký žurnalista
anglický žurnalista
anglický žurnalista
Otto Ritter, vedoucí Sudetoněmecké strany v Aši
Brunclík
člen politbyra
člen politbyra
člen politbyra
člen politbyra
člen politbyra
člen politbyra
ministr školství a osvěty Emil Franke
Adolf Wagner, župní vedoucí v Horním Bavorsku
Martin Bormann, vedoucí štábu Hitlerova zástupce
Konstantin von Neurath, prezident tajné kabinetní rady
generál policie Kurt Daluege
generál Erhard Milch, státní tajemník, ministr letectví
prezident říšské banky Hjalmar Schacht/britský ministr MacDonald
říšský ministr pošt Wilhelm Ohnesorge
říšský min.dopravy Julius Dorpmüller
říšský ministr pro vědu Bernhard Rust
říšský ministr hospodářství Walther Funk
říšský ministr pro církevní záležitosti Hanns Kerrl
říšský vedoucí práce Fritz Todt
říšský ministr vnitra Wilhelm Frick
říšský ministr financí Lutz Schwerin
architekt Albert Speer, vedoucí výstavby
říšský rolnický vůdce Richard Walther Darré
velkoadmirál Erich Raeder, velitel válečného loďstva
generál Gerd von Runstedt
generál Alfred Jodl
generál Friedrich Paulus
generál Günther von Kluge
generál Franz rytíř von Epp
generál Vobratílek
Richter, poslanec národně socialistické strany
redaktor Rudého práva Křen
redaktor Rudého práva Šantroch
redaktor Rudého práva Václav Sinkule
redaktor Rudého práva Kurt Konrád
nadporučík v pevnosti
Malkin, vedoucí právního oddělení britského ministerstva zahraničí
Carnell, britský konzul v Mnichově
Anthony Eden, člen britské vlády
Robert Vansittart, šéf britské kontrašpionáže
Samuel Hoare, britský konzervativní politik
Leslie Hore-Belisha, britský ministr války
Alexander Cadogan, podtajemník britského ministra zahraničí
člen britské vlády Bridges
Roberts, úředník britského ministerstva zahraničí
Duglass, Chamberlainův tajemník
velvyslanec Corbin, člen francouzské delegace
De Margerie, člen francouzské vlády
Albert Serraut, člen francouzské vlády
poslanec Jaroslav Stránský
poslanec Jožka David
František Udržal, představitel agrární strany
pobočník plukovníka Fialy
pobočník plukovníka Fialy
Rezek
dveřník na Hradě
pobočník německého plukovníka
pobočník německého plukovníka
dívka s copem
bubeník
zřízenec Rudého práva
filmová režisérka Leni Riefenstahlová
kameraman při mnichovské konferenci
agrárník
hlasatel v lipského rozhlase
sazeč
adjutant SS
adjutant SS
technik British Broadcasting Corporation
řidič italského vyslanectví
sluha
sluha
stenograf
dr. Hans Frank, říšský vedoucí právního úřadu
říšský min.spravedlnosti Franz Gürtner
generál Wilhelm List
Košek, člen výboru pro obranu republiky
Křížek
důstojník SS
muž v civilu
člen předsednictva Společnosti národů
člen předsednictva Společnosti národů
člen předsednictva Společnosti národů
člen předsednictva Společnosti nár
člen předsednictva Společnosti národů
člen předsednictva Společnosti národů
člen předsednictva Společnosti národů
člen předsednictva Společnosti národů
člen předsednictva Společnosti národů
delegát Společnosti národů
delegát Společnosti národů
delegát Společnosti národů
delegát Společnosti národů
delegátka Valného shromáždění Společnosti národů
delegát Valného shromáždění Společnosti národů
delegát Valného shromáždění Společnosti národů
delegát Valného shromáždění Společnosti národů
delegát Valného shromáždění Společnosti národů
delegát Valného shromáždění Společnosti národů
delegát Valného shromáždění Společnosti národů
voják z pevnosti
voják předávající rozkaz
voják
voják
voják
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér/voják
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
kaskadér
hlas hlasatele rozhlasu
Miroslav Voštiar, Karel Brchel, Corina Schlesingerová
Bohumír Schwarzer
Dana Dudová, Věra Lukášová, Jan Syrový
Lucie Hertlová, Antonín Suchánek
Dr. Václav Král, plk. Alois Bíca
Ivana Malíková, Československá lidová armáda, Eliška Willigová, Ministerstvo vnitra ČSSR, Aleš Voleman, Národní výbor hl. města Prahy, Libuše Jahodová, Socialistický svaz mládeže, Karel Ješátko
František Belfín (FISYO)
Hymna německá /Deutschlandlied/, Internacionála, Kde domov můj, V Hodoníně za vojáčka mňa vzali, Ktož jsú boží bojovníci, Die Fahne hoch /Horst Wessel Lied/, For He's a Jolly Good Fellow, Preussens Gloria (píšťaly a bubny), Nemelem, nemelem
Joseph Haydn (Hymna německá /Deutschlandlied/), Pierre Degeyter (Internacionála), František Škroup (Kde domov můj), Etienne Nicolas Méhul (Die Fahne hoch /Horst Wessel Lied/), Johann Gottfried Piefke (Preussens Gloria)
August Heinrich Hoffmann (Hymna německá /Deutschlandlied/), Antonín Macek (Internacionála), Josef Skalák (Internacionála), Josef Kajetán Tyl (Kde domov můj), Horst Wessel (Die Fahne hoch /Horst Wessel Lied/)
sbor (Hymna německá /Deutschlandlied/), sbor (Internacionála), sbor (Kde domov můj), sbor (Die Fahne hoch /Horst Wessel Lied/), mužský sbor (For He's a Jolly Good Fellow)
Dny zrady
Days of Betrayal
1973
1972
27.04.1973
Betacam, DVD
česká
Akce: Kniha cti Svazu československo-sovětského přátelství
1980
Praha / Československo
Zápis do Knihy cti Svazu československo-sovětského přátelství
Otakar Vávra
za filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy
Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda
1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Otakar Vávra
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky
Festival: 11. mezinárodní filmový festival HEMISFILM ´77 San Antonio
1977
San Antonio / Spojené státy americké
Bronzová medaile
Otakar Vávra
Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda
1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Miloslav Fábera
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky
Přehlídka: 16. přehlídka avantgardních neorealistických filmů Avellino
1975
Avellino / Itálie
Hlavní cena Laceno d´oro – Zlatý štít
Festival: 22. shakespearovský festival Stratford Ontario
1974
Stratford / Kanada
Diplom za účast
udělen v rámci filmového festivalu při Nadaci shakespearovského festivalu Stratford Ontario
Festival: 12. festival českých a slovenských filmů Nitra
1974
Nitra / Československo
Zvláštní cena festivalového výboru
Akce: Cena Antonína Zápotockého
1973
Praha / Československo
Cena Antonína Zápotockého za film
Miloslav Fábera
udělena při příležitosti 25. výročí Února
Akce: Cena Antonína Zápotockého
1973
Praha / Československo
Cena Antonína Zápotockého za film
Otakar Vávra
udělena při příležitosti 25. výročí Února
Festival: 8. mezinárodní filmový festival Moskva
1973
Moskva / Rusko
Cena Svazu sovětských filmových pracovníků
v podobě diplomu
Festival: 17. filmový festival Londýn
1973
Londýn / Velká Británie
Diplom za účast filmu
Festival: 8. mezinárodní filmový festival Moskva
1973
Moskva / Rusko
Diplom poroty
Český film
Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.
Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.
V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.
České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.
Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.
Televizní tvorba se v databázi nenachází.
Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.
Zahraniční distribuční film
Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.
Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.