Adéla ještě nevečeřela

Anotace

Slavný americký detektiv, ďábelský botanik a masožravá kytka v barvité parodii brakových detektivek, která se stala kultovní komedií československé filmové historie.

Parodií Adéla ještě nevečeřela pokračovali scenárista Jiří Brdečka (1917-1982) a režisér Oldřich Lipský (1924-1986) ve spolupráci započaté parodií na rodokapsy Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964). Tentokrát se - opět s příznačným humorem a sobě vlastní poetikou - zaměřili na brakové detektivky. Hrdinou je slovutný americký detektiv Nick Carter, vyzbrojený nejnovějšími pátracími pomůckami a zdravým sebevědomím, který přijíždí do secesní Prahy, aby vyřešil záhadné zmizení v rodině hraběnky Thunové. K ruce je mu tělnatý český komisař (a navíc pivař a labužník) Ledvina, ďábelským protivníkem zlotřilý botanik a jeho „cvičená“ masožravá rostlina Adéla, objektem detektivova láskyplného vzplanutí půvabná Květuška… - Způsob vyprávění, jemná ironie, nadhled, humor i herecké projevy odkazují k Limonádovému Joeovi. Komedie je nabitá podprahovými gagy, vtipnými hláškami, popkulturními odkazy, má báječnou dobovou atmosféru a je vyznáním lásky k Praze, hospodám, pivu, uzenkám a také svéráznou poctou brakové literatuře. Konec filmu naznačuje možné pokračování. K tomu už však nedošlo. - Snímek je dalším digitálně restaurovaným titulem z projektu Digitální restaurování českého filmového dědictví, podpořeného zeměmi Evropského hospodářského prostoru (Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem). Partnery projektu, spolufinancovaného MK ČR, jsou Norská národní knihovna a sdružení CESNET. -kat-

Jedním z filmů, které šířily v sedmdesátých letech dobré jméno československé kinematografie po světě, byla detektivní parodie Adéla ještě nevečeřela. Při její realizaci se režisér Oldřich Lipský znovu setkal se scenáristou Jiřím Brdečkou, podle jehož předlohy už napsal a natočil v roce 1964 kovbojskou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Stejně jako Joe, i Adéla těží z okouzlení autorů americkým literárním a filmovým brakem, který byl v době vzniku filmu v českých zemích dávno zapomenutý. Protagonistou vyprávění je soukromý detektiv Nick Carter – literární postava, jež se ve filmu objevovala v různých podobách už od němé éry. Brdečka s Lipským ovšem neprůstřelného, geniálního, mužného a sofistikovanou technikou vyzbrojeného „nejlepšího pátrače amerického“ nechali přijet do secesní Prahy na přelomu 19. a 20. století. Ta je pro postavu v podání slovenského herce Michala Dočolomanského (předabovaného Františkem Němcem) „exotickým“ světem plným nečekaných překvapení. Případ záhadného zmizení v domě hraběnky Thunové má nedostižnému Američanovi pomoct vyřešit zkušený komisař Ledvina (přesný Rudolf Hrušínský) – bodrý a požitkářský znalec pražského podsvětí a plzeňského piva. Dvojice po všech stránkách odlišných společníků se dostává na stopu zlovolného barona von Kratzmara (vynikající Miloš Kopecký), který vypěstoval titulní, obrovskou masožravou květinu, jejíž chuťové buňky vždy spolehlivě nastartuje Mozartova ukolébavka. Adéla, zrozená ze surrealistické fantazie výtvarníka Jana Švankmajera, je sice hlavní, ale nikoli jedinou atrakcí zábavného snímku. Ten hýří situačními i slovními gagy, které vycházejí často z konfrontace dokonalého detektiva s nelogickým a nevypočitatelným českým prostředím. -ap-

Obsah

Proslulý americký detektiv Nick Carter ve své newyorské kanceláři s přehledem pacifikuje zločince, kteří ho přišli zabít. Vzápětí dostane dopis z Prahy; tamní policejní ředitel ho žádá, aby pomohl vyřešit záhadné zmizení v rodině hraběnky Thunové. – Carter na cestu do zámoří zvolí oblečení venkovského chasníka a vezme s sebou pro jistotu i dudy. Ve vlaku do Prahy se naučí česky. Na nádraží se oblečením od Pražanů odlišuje, ale tělnatý komisař Ledvina ho okamžitě pozná. – Nick, vybavený důmyslnými pátracími pomůckami i zbraněmi, se ubytuje v hotelu. Ledvina, který je stále při chuti, provede kolegu po pražských pivnicích. – Nazítří Carter a Ledvina navštíví hraběnku Thunovou. Hraběnčina půvabná společnice Karin dá Nickovi najevo, že se jí líbí. Šlechtična nechala pokoj, v němž došlo k neblahé události, zazdít. Když zedník odstraní cihly, vyjde najevo, že obětí záhadného zmizení byl hraběnčina mazlíček, doga s rodokmenem. Zatímco mu panička hrála jeho oblíbenou ukolébavku, pes z pokoje zmizel. Teď pro změnu zmizí Ledvinovi uzenka, odložená na stolku k pokojové květině. – V Praze se zdržuje zlotřilý hrabě von Kratzmar, který se vetřel do hraběnčiny přízně. Nicka, s nímž se už dříve střetl, nechává sledovat liliputánem a komorníkem. Tento mezinárodní zločinec, známý jako Zahradník, pěstuje ve skleníku masožravou rostlinu Adélu, reagující na ukolébavku Princi můj malinký, spi! tak, že se začne zvětšovat a vzápětí dokáže spolknout i psa. Hrabě s ní má velké plány. – Carter se při pátrání po Praze náhodou seznámí s profesorem botaniky ve výslužbě Bočkem a s jeho panenskou vnučkou Květuškou. Na první pohled se do ní zakouká, právě tak jako ona do něj. – Nick dostane záhadné pozvání do kabaretu, kam se vydá s Ledvinou. Vyjde najevo, že je psala Karin, žijící dvojím životem. Ve dne je ctnostnou hraběnčinou společnicí, večer maskovanou a vyhledávanou umělkyní v kabaretu, kočičí dámou. Žena chce Cartera ve své šatně uvěznit, ale nakonec na speciálně vybavené posteli skončí sama spoutaná. Až poté, co jí Nick začne nůžkami ničit garderobu, přizná, že květinu, jež způsobila zmizení psa, dala do pokoje na pokyn Kratzmara a že rostlina reaguje na ukolébavku. Postel se i s ní náhle propadne. – Hrabě se seznámí s Bočkem. Okouzlí ho botanickými znalostmi a pozve ho i s vnučkou na odpolední čaj. – Carter má podezření, že Zahradník není mrtev, i když se při jejich posledním střetnutí před jeho očima utopil v bažině. Zároveň tuší, že je sledován. Nechá tedy Ledvinu, jehož vzhled změní tak, že vypadá jako on, v hotelovém pokoji, a sám vyrazí ke Kratzmarovi ve speciálním létacím obleku. – Kratzmarovi muži v čele s komorníkem komisaře v domnění, že jde o Cartera, omámí, strčí do sudu a odvezou k hraběti. – Natěšený zlosyn se chystá předhodit Adéle profesora i vnučku. Pak má přijít na řadu Carter. Bočkovi se Zahradník hodlá pomstít za nedostatečnou z biologie, kterou od něho dostal na jindřichohradeckém gymnáziu. Zasáhne Carter, ale kdyby se v sudu včas neprobral Ledvina, dopadlo by to i pro detektiva špatně. Prchající hrabě míří v automobilu pražskými ulicemi na letiště, kde ho čeká balon. Podaří se mu uletět, i když má Cartera a Ledvinu v patách. Zklamaní policisté se vrátí do hotelu. Jenže díky obrácenému větru se uprchlík ocitne nad Prahou a je vidět z hotelového pokoje. Američan se zločince neúspěšně pokusí sestřelit solární puškou. Ledvina vystřelí prakem (který sebral na letišti malému klukovi) nůž a zločinec přistane přímo na vězeňském dvoře. – Carter dostane prosebný telegram z Egypta: zmizela Cheopsova pyramida. – Když se Nick na nádraží loučí s Květuškou, objeví se tu krajan Matějka, na něhož se Boček dříve Cartera vyptával. Právě dorazil z Ameriky a jako by Nickovi, až na blonďaté vlasy, z oka vypadl. – Detektiv se v kupé učí egyptsky. V lokomotivě přikládá do kotle Karin v mužském oblečení. Z hromady uhlí vykoukne umouněný, ale zjevně spokojený Kratzmar...

Poznámka

Autorství skladby Ukolébavka /Wiegenlied – Schlafe, mein Prinzchen/ bylo mnoho let mylně připisováno W. A. Mozartovi. Skutečným autorem byl německý lékař a skladatel Bernhard Flies (1770–1851), jenž ji složil na slova Friedricha Wilhelma Gottera pro divadelní hru Esther, zveřejněnou v Lipsku 1795. Český text ukolébavky „Princi můj maličký spi“ napsala slavná operní pěvkyně a také básnířka a spisovatelka Ema Destinnová. Milada Šubrtová dabovala zpěv Květy Fialové, Nadi Konvalinkové i nahrávku zpěvu z gramodesky.

Snímek byl v roce 2015 digitálně restaurován.