Vynikající formu Věry Chytilové potvrzovaly během osmdesátých let stylizované snímky Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983) či Kopytem sem, kopytem tam (1988). Na počátku desetiletí ovšem ceněná autorka realizovala – v návaznosti na svá díla ze sedmdesátých let – i civilně laděnou komedii Kalamita. Stejně jako v případě ostatních děl Chytilové je i příběh mladého strojvůdce výsledkem kompromisů, jež si autorka vyvzdorovala na barrandovské dramaturgii. Ta jí přitom projekt sama nabídla, protože o látku nebyl kvůli náročné realizaci v zimních exteriérech zájem. Scénář Josefa Šilhavého režisérka přepsala, takže z „konsolidačního“ příběhu o vysokoškolákovi nacházejícím nový smysl života mezi nádražáky se stalo hořce zábavné podobenství o soudobém Československu. Vznik Kalamity proto neohrožovala jen nevypočitatelná příroda, ale i cenzurní zásahy a tlaky. Film přišel do kin bez reklamní kampaně, a přestože se na něj diváci jen hrnuli, bylo jeho promítání v Praze nakonec zakázáno. Chytilová, jejíž otec vlastnil nádražní restauraci, neinscenovala zasněženou idylku, ale autenticky působící dílo plné protirežimních, dvojsmyslných „hlášek“. Nejen hrdina Honza Dostál, ale i řada dalších postav se navíc nachází v „kalamitní“ životní situaci, kterou jako společný – celospolečenský – problém odhalí finální scéna ve sněhem zasypaném vlaku. Klíčový podíl na nervní, provokativně neučesané podobě díla mají kameraman Ivan Šlapeta a střihač Jiří Brožek. V hlavní roli Chytilová poskytla první velkou příležitost tehdy dvaatřicetiletému Bolku Polívkovi. Po jeho boku se coby bezskrupulózní Majka objevuje Polívkova kolegyně z Divadla na provázku, Dagmar Bláhová, jež excelovala už v režisérčině Hře o jablko (1976). Zájem Chytilové o herce zvyklé improvizovat v rámci působení na malých, mimopražských scénách (zde brněnský Provázek a původně liberecká Ypsilonka) potvrzuje i obsazení Jany Synkové, Jaroslavy Kretschmerové, Jana Schmida či Jiřího Pechy.
Honza Dostál opustí studium vysoké školy, aby si mohl splnit sen a stát se strojvůdcem. Je trochu naivní, ale cílevědomý. Odmítne pracovat u otce v nádražní hospodě a přihlásí se v kanceláři ČSD. Vstupní lékařská prohlídka málem vše zhatí, když Honza z pečlivosti váhá nad testem určení barev. S rukama plnýma předpisů a nové uniformy se jde ubytovat. Budoucího spolubydlícího zastihne in flagranti, ale ten jen navrhne, že si pro dámské návštěvy sestaví „jízdní řád“. Při nákupu se Honza poraní. Dívka, s níž se potkal už ve vlaku, mu prst ošetří. Majka je sestrou na chirurgii a Honza rád přijme pozvání na převaz. Dívka však nemá službu, a tak mladík padne do rukou rázné primářce. Zaspání mu projde díky tomu, že náčelník stanice podle jména pozná, že Honza pochází ze starého železničářského rodu. Majka jezdí závodně na saních a Honzovo povolání ji moc neokouzlí. Od vztahu s ním si ale slibuje zlepšení svých sportovních výkonů. Konkurentka totiž podle ní sportovně vyzrála díky aktivnímu sexuálnímu životu. Honza se urazí. Nadbíhá mu pak průvodčí Květa i stárnoucí primářka. Přestože ho s lékařkou uvězní sněhová kalamita náhodou na noc v horské chalupě, Honza odolá a uprchne. Znovu najde Majku. Ta ho vezme ke svému otci lesníkovi a zatímco mladík zdvořile poslouchá odborný výklad, ujede Majka se sociologem Havránkem. Honza za autem běží a skončí v potoce. Zdravotní následky koupele v ledové vodě mu léčí samaritánka Květa zahříváním vlastním tělem. Jednoho dne vyjede Honza na první samostatnou jízdu. Do motoráčku přistoupí i Majka. Havránek ji zklamal a ona teď velmi spěchá na závody. Vymýšlí si, že chtěla vzbudit jen Honzovu žárlivost. Souprava uvízne v závěji a poté ji zasype lavina. Cestující jsou ve vlaku uvězněni. Dva kolegové s Honzou zkoušejí uvolnit sníh. Cestující se věnují rozmíškám, hádkám, občas zavládne panika. Pak náhle zasvítí oknem světlo. Lyžař zvenčí prorazil zával. Egoistická Majka ukradne zachránci lyže a ujede. Přes měkký sníh se bez lyží nelze dostat. Nakonec si lidé ale poradí. Ze svých těl vytvoří na sněhu řetěz a nejprve pomohou vylézt dětem.
Film byl po míchačkách dokončen 10. dubna 1980, ale nebyl schválen. Další úpravy skončily 8. června 1981 a promítání bylo schváleno 12. listopadu 1981. Copyright uvedený na kopii je 1980.
železničář Honza Dostál
zdravotní sestra Majka Kopecká
primářka
babička
průvodčí Květa
učitel
náčelník stanice
Honzův otec
řezník
syn řezníka
strojvůdce Lojza
sociolog Havránek
zachránce Horský
strojmistr Douda, Honzův přítel
uklízečka
číšník ve vlaku
zákaznice s dietou
řeznice Eliška
trenér
lesník, Majčin otec
slepec
manželka slepce
železniční opravář
milenec
milenka
starý muž
strojvedoucí Baláš
muž ve svetru ve vlaku
Kadrnožka
železničář
lékař
výpravčí
hráč karet
voják
rozčílený muž
sportovec
elegantní dáma
holčička ve vlaku
železničář
rozvádějící se dělník
posunovač
posunovač
posunovač
posunovač
dívka v jídelním voze
hlas staré ženy
Mojmír Ticháček
Zdeněk Pazdírek, Eliška Vojtová, Jana Goetzová
Miroslav Fára, Martin Růžička, Josef Večerek, Jiří Žůček
Ivo Pitrák, Milan Brabec, Hana Jarošová
Juraj Zach, Jan Kočí
Lidmila Eybergerová, Zdeněk Dukát, Barbora Brožková, Eva Horázná, Růžena Hejsková, Petr Pištěk, Petr Kastner
Štěpán Koníček (FISYO)
Nebudem, nebudem se spolu přít, Den je krásný, Prijdi, Jano, k nam
Laco Déczi (Nebudem, nebudem se spolu přít), Jiří Bažant (Den je krásný), Jiří Malásek (Den je krásný), Vlastimil Hála (Den je krásný), lidová píseň (Prijdi, Jano, k nam)
Jiří Šebánek (Nebudem, nebudem se spolu přít), Vratislav Blažek (Den je krásný)
ženský hlas (Nebudem, nebudem se spolu přít), Jana Synková (Den je krásný), Jaroslava Kretschmerová (Prijdi, Jano, k nam)
Kalamita
Calamity
1981
1980, 1981
29.01.1982
35mm, Betacam, DVD
česká
Český film
Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.
Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.
V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.
České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.
Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.
Televizní tvorba se v databázi nenachází.
Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.
Zahraniční distribuční film
Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.
Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.