Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Smrt krásných srnců

příběh

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Death of the Beautiful Deer

Minutáž

91

Žánr

příběh

Země původu

Československo

Copyright

1986

Rok výroby

1986

Premiéra

09/1987

Jazyková verze

česká

Režie

Karel Kachyňa

Scénář

Karel Kachyňa, Dušan Hamšík
Doporučujeme

Autobiografická kniha Oty Pavla Smrt krásných srnců (1971) nabízí v sedmi povídkách vzpomínky na šťastné dětství před druhou světovou válkou i na okupaci, která dramaticky zasáhla do osudů spisovatelovy smíšené, židovské rodiny. Povídku Králíci s moudrýma očima adaptoval do podoby televizního filmu režisér Miroslav Balajka v roce 1982. Kapry pro wehrmacht v roce 1975 jako svůj studentský film na FAMU realizoval Karel Smyczek. Ve stejném roce zfilmoval jeho kolega z FAMU – Vladimír Merta – povídku Smrt krásných srnců. Příběh o odvážném židovském otci, který poruší všechny nacistické zákazy a sežene srnce, aby nakrmil dva své syny odcházející do koncentráku, inspiroval i celovečerní film Karla Kachyni z roku 1986. Zkušený režisér a scenárista ovšem do vyprávění zapojil i motivy z ostatních Pavlových povídek. Protagonistou je tak tatínek Leo Popper, ve volných chvílích vášnivý rybář a milovník přírody, profesí úspěšný obchodní cestující firmy Elektrolux. Nacisté ovšem osudy židovské rodiny Popperových nasměrují k tragédii: Leo je vyhozen z práce a musí se s manželkou a třemi syny přestěhovat z Prahy na venkov. Když mají dva starší synové nastoupit do transportu, rozhodne se Leo pro podvyživené potomky riskovat život: v lesích kolem milované Berounky uloví srnce s pomocí divokého vlčáka svého přítele – převozníka Proška. Přes německé hlídky ho pak doveze domů… Hranici mezi symbolickým gestem vzdoru a reálným „vykrmením“ synů zesláblých válečným strádáním smývá v Kachyňově snímku poetická nadsázka. Té napomáhá i krásná kamera Vladimíra Smutného a herecké výkony hlavních představitelů – Karla Heřmánka (Leo), Marty Vančurové (maminka) a Rudolfa Hrušínského (Prošek). Popperovy starší syny si zahráli Jiří Strach a Jan Jirásek, nejmladšího potomka, přezdívaného Prdelka, ztvárnil Marek Valter.

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Leo Popper je vášnivým rybářem. Nejraději tráví čas se ženou a třemi synky u Berounky chytáním ryb a pozorováním přírody. Zvláště miluje srnky a obdivuje jejich nádherné oči. Nikdy by jim nedokázal ublížit. Pětičlenná rodina však musí jíst, a tak Leo nastoupí jako obchodní cestující u firmy Elektrolux. Zpočátku se mu nedaří, ale jednoho dne zachrání před utopením továrníka Studeného. Ten z vděčnosti nejen koupí od Lea vysavač a ledničku, ale doporučí ho všem známým. Leo se záhy stane nejlepším prodavačem. S kamarádem Hejtmánkem, kterého přizval ke spolupráci, objíždějí republiku a se svými neotřelými nápady mají čím dál tím větší úspěch. Občas se dostanou do problému při milostných avantýrách. Oba jsou pohlední a tak o dobrodružství není nouze. Vydělávají hodně peněz a Leo si splní sen: koupí rybník. Je však konec třicátých let a také konec samostatné republiky. S příchodem německých okupantů začnou platit rasové zákony a Leo jako Žid musí opustit práci a celá rodina je přinucena se přestěhovat z pražského bytu na venkov. Je mu nakonec zabaven i rybník. Z rodiny se vytratila radost, nahradily ji ponížení a strach. Leo se Němcům pomstí tím, že ze svého zabaveného rybníka vyloví se synkem všechny ryby. Jednoho dne přinese listonoš dopis: dva starší synové musí nastoupit do transportu. Leo se bojí, že synové transport nepřežijí, protože jsou hubení a slabí. Rozhodne se, že pro ně musí sehnat maso. Vypraví se na oblíbené u Berounky a s pomocí vlčáka starého Proška zabije srnce. Přes nebezpečí hrozící od německých hlídek, doveze maso domů a chlapce vykrmí.

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Karel Heřmánek

Karel Heřmánek

tatínek Leo Popper

Marta Vančurová

Marta Vančurová

maminka Herma Popperová

Rudolf Hrušínský

Rudolf Hrušínský

Karel Prošek

Jiří Krampol

Jiří Krampol

boxer Jenda Hejtmánek

Lubor Tokoš

Lubor Tokoš

akademický malíř mistr Nejezchleb

Dana Vlková

Dana Vlková

Irma Korálková

Ladislav Potměšil

Ladislav Potměšil

ředitel firmy Korálek, Irmin manžel

Oldřich Vlach

Oldřich Vlach

továrník Studený

Zuzana Geislerová

Zuzana Geislerová

Anička Studená, továrníkova žena

Ladislav Trojan

Ladislav Trojan

inspektor

Jan Přeučil

Jan Přeučil

inspektor

Marek Valter

Marek Valter

Prdelka, syn Popperových

Jiří Strach

Jiří Strach

Jirka, syn Popperových

Jan Jirásek (2)

Jan Jirásek (2)

Hugo, syn Popperových

Stanislav Zindulka

Stanislav Zindulka

prodejce Josef Vejvoda

Zdeněk Dítě

Zdeněk Dítě

starosta

Alois Švehlík

Alois Švehlík

rozvědčík

Bronislav Poloczek

Bronislav Poloczek

řezník Franc

Jana Synková

Jana Synková

sekretářka Gutová

Milan Riehs

Milan Riehs

JUDr. Jan Jakubíček

Karel Smrž

Karel Smrž

bubnující posel Kovařík

Valerie Čižmárová

Valerie Čižmárová

Lili Holečková, paní kapitánová

Jana Paulová

Jana Paulová

Zita Fialová, paní majorová

Daniela Bakerová

Daniela Bakerová

Kalousová

Eugen Jegorov

Eugen Jegorov

saxofonista

Jiří Knot

Jiří Knot

farář

Blanka Lormanová

Blanka Lormanová

hospodyně Růženka

Viktor Maurer

Viktor Maurer

ředitel Puppu

Gabriela Wilhelmová

Gabriela Wilhelmová

majitelka konzumu

Miloslav Štibich

Miloslav Štibich

vrátný akademie

Eva Ziliziová

Eva Ziliziová

rozvědčíková

Josef Vondráček

Josef Vondráček

Vojtíšek, muž v městečku

Bohumila Dolejšová

Bohumila Dolejšová

Maruška, žena v městečku

Roman Skamene

Roman Skamene

funebrák

Petr Pelzer

Petr Pelzer

hajný Kalous

Vladimír Hrabánek

Vladimír Hrabánek

montér Beznoska

Ivan Vyskočil

Ivan Vyskočil

gestapák

Arnošt Proschek

Arnošt Proschek

gestapák

Jindřich Hinke

Jindřich Hinke

gestapák

Jana Marková

Jana Marková

Jakubíčková

Alena Mihulová

Alena Mihulová

Bláža, služka u Studených

Petr Skarke

Petr Skarke

voják SS Hanz

Igor Smržík

Igor Smržík

voják SS

Milan Pěkný

Milan Pěkný

voják SS

Miroslav Dubský

Miroslav Dubský

voják SS

Romana Kvapilíková

Romana Kvapilíková

služka

Tomáš Jančařík

Tomáš Jančařík

úředník/funebrák řidič

Miroslav Krejča

Miroslav Krejča

úředník/pytlák

Jiří Hájek (2)

Jiří Hájek (2)

úředník

Petr Svárovský

Petr Svárovský

úředník

Ludvík Pozník

Ludvík Pozník

úředník

Jan Kotva

Jan Kotva

úředník

Jan Krafka

Jan Krafka

úředník

Eva Asterová

Eva Asterová

manekýna

Pravoslava Buřvalová

Pravoslava Buřvalová

manekýna

Vít Pešina

Vít Pešina

montér

Miloslav Homola

Miloslav Homola

zástupce

Jan Hájek

Jan Hájek

zástupce

Jindra Kvardová

Jindra Kvardová

vzeklá babka

Jan Polívka

Jan Polívka

hostinský

František Mikeš

František Mikeš

nemocný muž

Zdeněk Novotný

Zdeněk Novotný

pytlák

Pavel Střítezský

Pavel Střítezský

muzikant

Karel Vejvoda

Karel Vejvoda

muzikant

Eva Weissová

Eva Weissová

návštěvnice u Studených

Asistent režie

Dagmar Zelenková

Předloha

Ota Pavel (Smrt krásných srnců – sbírka povídek)

Technický scénář

Karel Kachyňa

Dramaturgie

Vladimír Bor

Druhá kamera

Jiří Pechar

Asistent kamery

Václav Zajíček

Výprava

Miroslav Fára,

Pavel Svoboda,

Miloslav Dvořák

Návrhy kostýmů

Irena Greifová

Vedoucí výroby

Oldřich Mach

Zástupce vedoucího výroby

Luboš Kozák,

Tomáš Baloun

Odborný poradce

Ing. Miloslav Vach ,

Ing. František Reiser,

Jiří Kloz,

Jaroslav Tomsa

Vítěz

Akce: 2. výroční ceny DAVID – DVD Group.cz za rok 2005

2006
Lokalita: Plzeň / Česká republika
Cena DAVID v kategorii klasický domácí film na DVD video (natočený do roku 1989)
BONTONFILM a.s.
udělená 5. 4. 2006 v Plzni společnosti Bontonfilm, a. s.

Vítěz

Akce: 17. ročník čtenářské ankety týdeníku Květy ve spolupráci s Československou televizí a Ústřední půjčovnou filmů

1988
Lokalita: Praha / Československo
4. místo v anketě Zlatý květ 1987 za roli ve filmu
Rudolf Hrušínský st.
za roli převozníka

Vítěz

Akce: 17. ročník čtenářské ankety týdeníku Květy ve spolupráci s Československou televizí a Ústřední půjčovnou filmů

1988
Lokalita: Praha / Československo
1. místo v anketě Zlatý květ 1987 za roli ve filmu
Karel Heřmánek
za roli tatínka

Nominace

Akce: Československá nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1987

1988
Lokalita: Praha / Československo
Oscar za nejlepší zahraniční film
ohlášena 11. 4. 1988 kandidatura filmu v 60. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1987

Vítěz

Festival: Mezinárodní festival filmů s židovskou tematikou Montpellier

1988
Lokalita: Montpellier / Francie
Velká cena festivalu

Vítěz

Festival: 25. festival českých a slovenských filmů Bratislava

1987
Lokalita: Bratislava / Československo
Zvláštní cena

Vítěz

Festival: 38. filmový festival pracujících – léto ´87

1987
Lokalita: 77 měst / Československo
Cena československé filmové kritiky za rok 1986
udělena 29. 6. 1987 v krytém amfiteátru na výstavišti Černá louka v Ostravě

Vítěz

Festival: 38. filmový festival pracujících – léto ´87

1987
Lokalita: 77 měst / Československo
Velká cena Filmového festivalu pracujících
udělena 29. 6. 1987 v krytém amfiteátru na výstavišti Černá louka v Ostravě

Nahrál

FISYO

Dirigent

Štěpán Koníček (FISYO)

Písně

Tisíc mil,

U Šímovic skály dva trempové stáli

Hudba k písni

Adolf Schächter (Tisíc mil)

Text písně

Jindřich Mlejnek (Tisíc mil)

Zpívá

sbor (Tisíc mil),

sbor (U Šímovic skály dva trempové stáli)

Choreografie

Michal Urban

Původní název

Smrt krásných srnců

Anglický název

Death of the Beautiful Deer

Copyright

1986

Rok výroby

1986

Premiéra

09/1987

Produkční společnost

Filmové studio Barrandov

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Jiří Blažek