Vracenky

Země původu

Československo

Copyright

1990

Rok výroby

1990

Premiéra

1. 11. 1991

Minutáž

90 min

Kategorie

film

Žánr

drama

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Vracenky

Český název

Vracenky

Anglický název

Lenin, Lord and Mother

Anotace

Kritika politických procesů padesátých let nesměla v kinematografii sedmdesátých a osmdesátých let samozřejmě zaznít. Vzápětí po pádu režimu se ovšem tématu chopili scenárista Milan Ležák a režisér Jan Schmidt. Vracenky (1990) danou dobu evokovaly černobílým formátem i příběhem desetiletého hrdiny, jehož rozvedená matka je přesvědčenou komunistkou. Honzík Domnosil má problémy ve škole i doma, kde se matka neustále potýká s milencem Františkem kvůli jeho „reakcionářským“ názorům. Když ovšem začnou politické procesy, s nimiž chlapcova matka nemůže souhlasit, skončí dosud tak horlivá žena ve vězení… Režisér Jan Schmidt pečlivě buduje stále temnější atmosféru světa malého hrdiny, do kterého rušivě zasahuje bouřlivě se měnící doba: z ulic mizí soukromé obchody, na Letné se staví Stalinův pomník a představa poklidného domova se stává pouhým snem, který Honzíkovi nedokáže materializovat ani Lenin, ani Bůh.

Obsah

V roce 1952 přijíždějí od tety z venkova do Prahy desetiletý Honzík Domnosil a jeho čtyřletá sestra Petrušku. Svou matku Vlastu po dlouhé době nepoznají. Když Honzík málem spadne do výtahové šachty, matka z rozčilení omdlí. Je křehká, za okupace byl manžel v koncentráku a teď jsou rodiče dětí rozvedení. Rodina je bez náboženského vyznání, matka je aktivní členkou KSČ. V nové škole je Honzík cílem šikany a maminka mu doporučí, aby se nebál a připomene husity. Honzík při rvačce kousne omylem zasahujícího ředitele školy do nohy a ten dostane otravu krve. Honzík ale získal respekt i u starších žáků. Při falšování matčina podpisu poničí žákovskou knížku a výprasku stejně neujde. V ulicích Starého Města kluci často hrají s kopacím míčem hru vracenky. Na Letné je budován Stalinův pomník a Honzík navštíví hodinu, kde ho okouzlí vyprávění o Kristových zázracích. Matka seznámí děti se „strýčkem“ Františkem, laskavým mužem, který ovšem naprosto nesdílí Vlastino nadšení pro komunismus. Honzík se dopouští řady klukovin a matka mu hrozí polepšovnou. Petruška těžce onemocní. Matka marně žádá bývalého muže, nyní vlivného funkcionáře, o sehnání penicilínu. Holčička se uzdraví i bez něj. Honzík marně prosí Pánaboha o dobré vysvědčení. Chce s dvěma kamarády utéct z domova. Na židovském hřbitově však vydrží jen do tmy a pak se všichni vrátí domů. Vlasta dá synkovi kufr za dveře, ale František se za něj přimluví. Na odborářské rekreaci způsobí František sarkastickým komentářem světlé budoucnosti skandál a Vlasta odmítne žít s „reakcionářem“, později se ale milenci smíří. Soukromé ordinace a obchody v okolí mizí. Honzík vstoupí do Pionýra. Probíhají politické procesy a hádky kvůli nim způsobí Františkův definitivní odchod. Kvůli údajnému matčinu pobytu v nemocnici jde Petruška k tetě a Honzík bydlí v rodině spolužáka Senfta. Ve zbohatlickém bytě je spousta hraček ale kluci si s nimi nesmějí hrát. Vysoký důstojník Senft kvůli hlouposti syna nemilosrdně zbije a stejně nelaskavá Senftová Honzíka vyhodí. Vlasta není totiž v nemocnici ale ve vězení, když jako upřímná komunistka napsala prezidentovi protestní dopis kvůli procesům. Brzy je naštěstí propuštěna. Umírá Stalin a brzy po něm Gottwald. Honzík koupí mamince v antikvariátu jeden díl Stalinových spisů, kvůli hezké barvě desek ale maminku dárek moc nepotěší. Stalinův pomník je slavnostně odhalen.

Poznámka

Hlavní dětskou postavu zahrála střídavě dvojčata Jan a Martin Morávkové.

Hrají

Jan Morávek

Honzík Domnosil

Martin Morávek

Honzík Domnosil

Karolina Soukupová

Petruška, Honzíkova sestra

Jana Špaňůrová

Vlasta, matka Petrušky a Honzíka

Oldřich Navrátil

František Křenek, maminčin přítel

Leoš Suchařípa

ředitel školy Škvára

Petr Loužecký

Senft, Honzíkův spolužák

Ondřej Dudek

Josef Douda, Honzíkův spolužák

Aleš Spurný

Jiří Mayer, rváč a Honzíkův spolužák

Jakub Čihák

Stanislav Lederer, Honzíkův spolužák

Jana Švandová

matka Senftová

Michal Pavlata

otec Senft

Lucie Svobodová

učitelka Váňová

Václav Kotva

kostelník

Marek Vašut

četník

Josef Ježek

svazák

Alena Kreuzmannová

babička, Františkova matka

Hana Frejková

teta Božena

Jaroslav Tomsa

příslušník SNB

Stanislav Zindulka

železničář

Jan Hraběta

automobilista

Vojtěch Belling

kluk

Lukáš Port

kluk

Alžběta Röschlová

dívka

Kristýna Kindlová

dívka

Ondřej Schmidt

kluk

Filip Novotný

kluk

Jáchym Valášek

kluk

Josef Čepelka

kluk

Zdeněk Dušek

vetešník

Josef Vondráček

příslušník SNB

Jana Marková

zástupkyně ředitele

Pavel Vondruška

postřelený muž

Jana Šedová

stará žena s deštníkem

Milan Charvát

rozčílený muž

Martin Faltýn

odborový referent zábavy

Lea Bernhardtová

Miluše Soukupová

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jiří Ostrý

Asistent režie

Alice Ronovská, Ivana Nováková (4)

Původní filmový námět

Milan Ležák

Scénář

Milan Ležák

Druhá kamera

Jiří Maxa

Asistent kamery

František Kučera

Assistent architekta

Zdeněk Lstibůrek

Výprava

Jan Hodný, Ladislav Balous, Karel Kočí

Návrhy kostýmů

Marie Franková

Asistent střihu

Eva Horázná

Vedoucí výroby

Jan Balzer

Zástupce vedoucího výroby

Zdeněk Fiala, Luděk Blažek, Tomáš Baloun

Asistent vedoucího výroby

Zdeňka Králíková, Lenka Seifertová

Spolupráce

Milada Adámková (klapka), Jaromír Komárek (fotograf), Jaromír Franta, Stanislav Sůva

Hudba

Použitá hudba

Giuseppe Verdi (Nabucco /sbor židovských otroků/), E. F. Burian (Předehra socialismu), Josef Suk (Vesnická serenáda)

Nahrál

FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)

Písně

Kupředu, zpátky ni krok

Hudba k písni Jan Seidel
Text písně Bedřich Bobek
Zpívá sbor

Čobogaj, něbogaj

Zpívá sbor

Maminko, kup mi koníčka

Zpívá Oldřich Navrátil

Kolíne, Kolíne

Hudba k písni František Kmoch
Zpívá sbor

Internacionála

Hudba k písni Pierre Degeyter

Budujeme /Teď když máme co jsme chtěli/

Hudba k písni Václav Dobiáš
Text písně František Halas
Zpívá sbor

Všichni jsme mladí

Hudba k písni Ludvík Podéšť
Text písně Vítězslav Nezval
Zpívá sbor

Produkční údaje

Originální název

Vracenky

Český název

Vracenky

Anglický název

Lenin, Lord and Mother

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama

Země původu

Československo

Copyright

1990

Rok výroby

1990

Premiéra

premiéra 1. 11. 1991 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Z pamětí pražského uličníka aneb Co v dějepise nebylo.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Distribuce

Lucernafilm

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Miloslav Vydra – Dana Dudová, Miloslav Vydra (vedoucí tvůrčí skupiny), Dana Dudová (vedoucí produkce tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

90 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti filmu za rok 1992

1992
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za režii filmu
Jan Schmidt
za období leden – listopad 1992

Vítěz

Festival: 20. mezinárodní filmový festival Štrasburk

1992
Štrasburk / Francie
Cena klubu Espace Cinema Philip Morris

Vítěz

Festival: 20. mezinárodní filmový festival Štrasburk

1992
Štrasburk / Francie
Cena Alcase Media v sekci Od Rýna po Ural

Vítěz

Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti filmu za rok 1992

1992
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za scénář filmu
Milan Ležák
za období leden – listopad 1992

Vítěz

Festival: 13. festival české a slovenské filmové veselohry Nové Město nad Metují

1991
Nové Město nad Metují / Československo
Čestné uznání
Jan Schmidt
scenáristovi Milanu Ležákovi a režiséru Janu Schmidtovi

Vítěz

Festival: 13. festival české a slovenské filmové veselohry Nové Město nad Metují

1991
Nové Město nad Metují / Československo
Čestné uznání
Milan Ležák
scenáristovi Milanu Ležákovi a režiséru Janu Schmidtovi