Tichá bolest

drama

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Silent Pain

Minutáž

95

Země původu

Československo

Copyright

1990

Rok výroby

1990

Premiéra

21.06.1991

Jazyková verze

česká

Režie

Martin Hollý

Scénář

Jiří Křižan

Anotace

Teprve po roce 1989 se českoslovenští filmaři mohli svobodně vyjadřovat k tragickým osudům příslušníků pomocných technických praporů (PTP). Vedle divácky mimořádně úspěšné tragikomedie režiséra Zdenka Sirového Černí baroni (1992) a stejnojmenného seriálu Juraje Herze (2004), inspirovaných humoristickým románem Miloslava Švandrlíka, se do vojenských táborů nucených prací padesátých let vypravil i režisér Martin Hollý v dramatu Tichá bolest (1990). V rámci autobiografického scénáře Jiřího Křižana se příběh hlavního hrdiny – Janka Kadavého – odvíjí ve dvou časových rovinách: zatímco ta první se týká dětství protagonisty, jehož otec byl v roce 1949 popraven, druhá se odehrává během vojenské služby u pétépáků. Zatímco v dětství se Janek kvůli otci stal terčem šikany ze strany dětí i dospělých, na vojně se mu dostane pochybné cti pečovat o tank věčně opilého nadporučíka Kopřivy. Mladíkův otec byl totiž sice nepřítelem lidu, jako letec v Anglii však dosáhl hodnosti kapitána a jeho syn má tudíž k vojenským strojům blízko. Světlým středobodem hrdinova života zůstává dědeček Kadavý, který Janka po matčině smrti vychovával. Mladý muž uteče z lágru, aby byl u starcova úmrtního lože, koloběh odplaty, viny a odpuštění ovšem nekončí smrtí jednoho starce ani návratem do „normálního“ života jeho vnuka... Tichá bolest je další z dramatických opusů Martina Hollého (Signum laudis /1980/, Mŕtvi učia živých /1983/, Nebo být zabit /1985/). Režisérovo obvykle cílené, robustní uchopení látky ovšem oslabilo soustředění na dvě časové linie vyprávění. V roli dědečka exceluje Rudolf Hrušínský. Partu Janka ve studentském věku se ujal Ivan Jiřík. Vítězslav Jandák s chutí vytvořil part Kopřivy. Martin Dejdar a Tomáš Juřička ztvárnili „neposlušné“ vojíny, kteří se odvážili protestovat proti všeobjímající hlouposti svých velitelů.

Obsah

V červnovém ránu 1956 pohřbí inspektor drah v.v. Kadavý v doprovodu svého vnuka, studenta Janka, do rodiného hrobu urnu s popelem syna. Jankův otec byl po politickém procesu před sedmi lety popraven a děda získal urnu od komunistických úřadů jen díky své neústupnosti. Se slovy „tož tak na světě“ děda odchází. Naposledy se modlil celou noc před synovou smrtí. Snacha zemřela krátce po synově zatčení a tak se o malého Janka začal starat sám. Uchránil hood dětského domova, kotroloři uznali, že prostředí v chalupě je prosté, ale úzkostlivě čisté. - Vojína Kadavého pověří věčně opilý velitel PTP nadporučík Kopřiva péčí o svůj tank. Janek je sice syn nepřítele lidu, ale jeho otec byl kapitán a bojoval v Anglii.Kopřiva byl z hodnosti kapitána degradován, když ze žárlivosti najel do domku svého konkurenta v lásce a zlomil u tanku hlaveň - teď škodu splácí. Janek vzpomíná jak se nestal pionýrem, když ho ze slavnosti vypověděl bdělý funkcionář. Chlapec v kabinetu pomaloval nachystané šátky neslušnými kosočtverci. Děda odmítl vnuka potrestat a škodu zaplatil. Nadaný Janek neměl být puštěn k maturitě, ale děda pohrozil jinému bdělému funkcionáři, že prozradí jeho minulost nacistického kolaboranta. Na vysokou školu se ale vnuk už nedostal a byl povolán na vojnu k pracovním jednotkám. Je tam svědkem zastřelení vojína Zunka, jenž se jako vegetarián snaží přeběhnout hranice na západ, kde je i v zimě k dostání zelenina. Kopřiva nepustí Janka za dědou, telegram se správou o jeho umírání považuje za podvrh. Janek ale uteče a stráví s dědou poslední noc. Vzpomínají mimo jiné na opakované pokusy najít na zahradě domku soudek se slivovicí, kterou tam děda před 40 lety zakopal a doposud nenašel. Děda zemřel ale na pohřeb Janek nesmí. Vede posádku tanku při zkušebním přejezdu dřevěného mostu postaveným vojáky jeho jednotky. Porve se na noční hlídce s Hvolkem, který udal jeho útěk za dědou. Ráno mu ale vytrhne bolavý zub. Ženisté bytelný most vyhodí do povětří a Kopřivovi vojáci mají postavit nový o kus dál. Jediný stavař mezi vojáky to odmítne, podloží je vlastně močál. Nadporučík rozhodne vyvrátit jeho námitky s pomocí tankua nařídí louku přebrodit. Janek odmítne rozkaz splnit a Kopřiva řídí tank sám. Utopí se i se zbylými členy posádky. Janek se vrací do vsi. Na dědovo doporučení prodá domek a odchází pryč. Lidé mezi sebou neradi vidí někoho, kdo jim připomíná, co provedli nebo čemu nezabránili.

Hrají

Rudolf Hrušínský

děda Kadavý

Ivan Jiřík

vnuk Janek

Jakub Vrabec

Janek jako dítě

Vítězslav Jandák

nadporučík Kopřiva, velitel oddílu PTP

Miroslav Táborský

vojín Hvolek

Jiří Sedláček

desátník Anděl

Martin Dejdar

svobodník ing. Šídlo

Tomáš Juřička

vojín Zunek

Jiří Pomeje

voják-zloděj Josef Holoubek

Dušan Cinkota

voják-cikán Gažik

Jiří Langmajer

vojín Gašparik

Tomáš Vacek

vojín Kubásek

Daniel Landa

voják-kuchař Vrábel

Radan Rusev

železničář Vilém

Marie Durnová

Štefka, Vilémova žena

Pavel Zedníček

voják Berousek zvaný Smrtibrácha

Oldřich Slavík

řídící

Jiří Novotný

funkcionář

Stanislav Zindulka

okresní tajemník Čabaj

Monika Žáková

úřednice sociálního odboru

Jan Vlasák

úředník sociálního odboru

Daniel Větrovský

voják

Jiří Kraus

Jankův otec

Petr Jákl

tajný

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milena Kropáčková

Asistent režie

Petr Strejček, Jarmila Kovtanová

Dramaturgie

Dušan Kukal

Asistent kamery

Vladimír Duben

Architekt

Jiří Hlupý

Výprava

Milan Janoštík, Vladimír Kvěch, Michal Kraus, Miloslav Dvořák

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček

Vedoucí výroby

Karel Kochman

Zástupce vedoucího výroby

Jarmila Tomišková, Vladimíra Kopecká, Eliška Sekavová

Asistent vedoucího výroby

Jana Jeřábková, Zdeno Kubina

Odborný poradce

pplk. Ing. Jan Plesnivý, Jaroslav Tomsa

Spolupráce

Martin Malý, Růžena Hejsková, Barbora Kropáčková

Hudba

Nahrál

FISYO

Dirigent

Mario Klemens (FISYO)

Písně

Píseň práce, Všichni jsme mladí

Hudba k písni

Josef Scheu (Píseň práce), Ludvík Podéšť (Všichni jsme mladí)

Text písně

František Hlaváček (3) (Píseň práce), Vítězslav Nezval (Všichni jsme mladí)

Zpívá

dětský sbor (Píseň práce), sbor (Všichni jsme mladí)

Produkční údaje

Původní název

Tichá bolest

Anglický název

Silent Pain

Copyright

1990

Rok výroby

1990

Premiéra

21.06.1991

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Dana Dudová, Miloslav Vydra

Technické údaje

Nosič

Betacam

Verze

česká

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.