Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů

Tento film vznikl na základě dochovaných dobových zpráv a legend a v odborné spolupráci s předními historiky a vědci. K výročí 1 150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na území dnešní Moravy. – Starý a nemocný Metoděj vzpomíná na svého mladšího bratra Konstantina. Oba pocházeli ze Soluně. Metoděj (původním jménem Michal) se po šťastném dětství a mládí stal v Konstantinopoli významným státním úředníkem, ale pak vstoupil do kláštera (a přijal jméno Metoděj). Po letech se v klášteře setkal s bratrem, který měl za sebou významnou misijní činnost. Oba se na příkaz císaře Michaela III. vydali na misii k Chazarům a našli na pobřeží Kaspického moře ostatky sv. Klimenta. – Po návratu do Konstantinopole chtěl císař oba významné učence vyslat na Velkou Moravu, odkud dostal od knížete Rostislava žádost o pomoc při šíření křesťanství na jeho území, kde zatím působí jen franští kněží. Konstantin před cestou vypracuje slovanské písmo glagolici (hlaholici) a přeloží do staroslověnštiny Nový zákon. Spolu s bratrem a malým doprovodem vyrazí na Moravu, kde se křesťanství sváří s pohanskými zvyky. – Veligrad, jaro. L.P. 863. Rostislav vřele přivítá posly z Konstantinopole. Bratři zahájí svou činnost; věnují se kněžským úkolům, ale i výchově žáků a zákonodárství. – Řezno, L.P. 866. Franské duchovenstvo si stěžuje na činnost bratrů arcibiskupu Adalwinovi. Ten posléze souhlasí s tím, že je proti nim potřeba svolat synodu. – Konstantin a Metoděj odjíždějí z Moravy se svými žáky, aby je papež vysvětil na kněze. Zdrží se v Benátkách, kde na synodě stále více nemocný Konstantin (trpící od mládí tuberkulózou) obhají slovanskou liturgii. Tím překříží plány východofranského krále Ludvíka II. (Němce), podněcovaného knězem Eibenem. – Řím, L.P. 868. Bratři a jejich doprovod jsou vřele přijati papežem Hadriánem II., jemuž předají část ostatků sv. Klimenta. Hlava církve schválí oprávněnost nové liturgie. Žáci jsou vysvěceni na kněze a jáhny. – Nemocí zesláblý Konstantin vstoupí znovu do kláštera a přijme mnišské jméno Cyril. Před smrtí zapřísahá bratra, aby se vrátil na Moravu dokončit započaté dílo. V únoru 869 umře. – Řezno, L.P. 869. Eiben dále podněcuje krále k útoku na knížete Rostislava, jenže ten vyslané vojsko porazí. – Nitra, L.P. 869. Proradný franský kněz přemluví ke zradě knížete Svatopluka (Rostislavova synovce). Ten se zmocní lstí strýce. – Řezno, L.P. 870. Král Ludvík dá zajatého knížete oslepit a uvrhnout do vězení. – Metoděj je vysvěcen na arcibiskupa a vrací se zpět na Moravu. Na hranicích je však zajat a dopraven do Řezna, kde je také uvězněn. Ludvíkovým zajatcem se však stal i Svatopluk. – Jenže Moravané se vzbouří a vyženou Franky ze své země. Na Eibenovu radu tam Ludvík vyšle v čele vojska Svatopluka. Jenže ten se u Veligradu přidá na stranu Moravanů, jimž velí Slavomír, a s nimi Franky porazí v boji. – Až v roce 873 se papež Jan VIII. dozví, co stalo Metodějovi, a postará se o jeho propuštění. – Veligrad, L.P. 873. Metoděj je přijat Svatoplukem, který však podléhá vlivu franského kněze Wichinga, jehož ve své zemi ponechal a později mu zajistí biskupství. Zatímco Metoděj pokračuje v započaté práci, Svatopluk znovu porazí Franky a svými výboji na východ si podmaňuje nová území. – Metoděj se svými nejbližšími dokončí překlad Starého zákona. Svatopluk se obává jeho vlivu a stále více naslouchá Wichingovi. – Umírající Metoděj si zvolí jako svého nástupce Gorazda. – Veligrad, L.P. 885. Metoděj zemře 6. dubna a je pohřben. – Na Moravu dorazí poselství papeže Štěpána V., který zakázal slovanskou liturgii. Gorazd a všichni slovanští kněží jsou brutálně vyhnáni ze země a jejich texty a knihy jsou spáleny. – Vyhnáním žáků Cyrila a Metoděje bylo násilně rozbito moravské centrum staroslovanské kultury a jeho svébytná církev. -tbk-