Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Colette

historický, příběh, milostný

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Colette

Minutáž

126

Žánr

historický, příběh, milostný

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

12.09.2013

Režie

Milan Cieslar

Scénář

Milan Cieslar, Arnošt Lustig (spolupráce na scénáři), Ladislava Chateau (spolupráce na scénáři)
Doporučujeme

Strhující příběh o lásce silnější než smrt.

Největší inspiraci pro české filmy o holocaustu dlouhodobě představují díla spisovatele Arnošta Lustiga (1926–2011). Spisovatelova povídka inspirovala studentský film Sousto, který v roce 1960 natočil Jan Němec, pozdější autor jiné legendární lustigovské adaptace, Démantů noci (1964). Arnošt Lustig se podílel na přepisu svého terezínského milostného dramatu Transport z ráje (1962), jež režíroval Zbyněk Brynych. Antonín Moskalyk pro televizi adaptoval jeho Modlitbu pro Kateřinu Horowitzovou (1965) a natočil jeho Ditu Saxovou (1967). Nyní k těmto snímků přibyl filmový přepis novely Colette: Dívka z Antverp (1992), jež vyšla později znovu pod zkráceným názvem Colette. Spisovatel se ještě před smrtí podílel na scénáristické přípravě obtížně zfilmovatelné předlohy. – Snímek o lásce, zrozené v pekle osvětimského lágru, vnímá scenárista a režisér Milan Cieslar v rámci jiných svých psychologických dramat z období 2. světové války s ženskými hrdinkami: Pramenu života – Der Lebensborn (2000) a Krve zmizelého (2005), realizovaných podle předloh Vladimíra Körnera. – Krásná belgická Židovka Colette Cohenová přežívá dva roky v Osvětimi díky zvrácené přízni mladého nacistického důstojníka Weissackera. Tajně se však schází s českým spoluvězněm Vilim Feldem, kterého miluje. Oba mladí lidé pracují v komandu Kanada, zajišťujícím hladký chod nacistické továrny na smrt. Zatímco Colette s dalšími vězeňkyněmi musí hledat v zabaveném šatstvu skryté cennosti, Vili se navzdory konfliktům s Weissackerem postupně vypracuje na zapisovatele. Stejně jako ostatní riskují neustále smrt, protože se kvůli holému přežití účastní krádeží a pašování nalezených věcí a jídla. Zatímco střádají diamanty k plánovanému útěku, musejí soužít s všednodenní děsivou realitou lágru a neustále bojovat o přežití a o lidskou důstojnost. – Vypravěčem příběhu je zestárlý spisovatel Vili, který se v roce 1973 v New Yorku osudovou náhodou setkává s budoucí tchyní svého syna, v níž poznává ztracenou lásku z koncentráku. Kromě tohoto rámce se film od předlohy liší minimalizací sexuálního násilí, páchaného na hrdince, a šťastným koncem. Na druhé straně se opírá o pravděpodobně působící kulisy osvětimského lágru, jejichž přesvědčivost však umenšuje Cieslarova režie, jež je místy až televizně neutrální. K věrohodnosti díla nepřispívá ani skutečnost, že mnozí zahraniční herci byli předabování (koprodukční projekt vznikal v angličtině). Šťastným rozhodnutím však bylo obsazení francouzské herečky Clémence Thiolyové a zvláště Jiřího Mádla do hlavních rolí. – Film je věnován památce slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Waltera Rosenberga), jimž se v dubnu roku 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a odhalit poprvé pravdu o nacistických zločinech proti lidskosti v koncentračních táborech, a dále Arnoštu Lustigovi a všem obětem holocaustu. -ap-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

New York, 1973. Spisovatel Vili Feld se setká se synem Josefem, který ho vezme na večeři do rodiny své snoubenky Hannah. Je tu i dívčina matka Yvette McCaine. Stejně jako Vili byla za války v koncentráku, o svých zážitcích však nikdy nemluví. Po válce se pokoušela žít v Izraeli, ale tam jí nemohli zapomenout, že přežila, zatímco jiní se z lágru nevrátili. Vili se po roce 1945 vrátil do Čech, ale vyhnali ho odtud komunisté. Ve svých dílech se často vrací do Osvětimi. Právě píše autobiografický příběh o mladíkovi, který si z lágru vedle traumatických zážitků přinesl i cenný diamant. – Mladý Vili se po válce pokouší v židovském klenotnictví diamant prodat. Jeden ze sousedů kámen pozná: patřil jeho známému, který zahynul v lágru. – Zestárlý Vili řekne synovi, že podle něj Yvette přežila lágr, jen protože byla po vůli nacistům. – 12.7.1943, Osvětim–Birkenau. Noví vězňové Vili a Elli se dostanou do pracovního komanda Kanada díky tomu, že se zalíbí kápu Fritzovi. – Vili pomáhá vykládat z vlaku židovský transport z Antverp. Všimne si krásné Colette Cohenové. Poradí jí, aby při selekci tvrdila, že umí šít, a aby se nehlásila k rodičům ani ke dvěma sestrám. Ti jsou ihned posláni do plynu. Colette si tak zachrání život, ale je přidělena do lomu, kde nikdo nevydrží dlouho naživu. Její krása zaujme mladého důstojníka Weissackera natolik, že si ji vyžádá do dranžírovací dílny na Kanadě, kde ženy párají zabavené svršky a hledají v nich ukryté cennosti. Aby Belgičance zajistil ceněné a „pohodlné“ místo, nechá zlikvidovat jednu z dívek přistiženou při krádeži. Navzdory neustálým kontrolám a trestům kradou všichni vězni z Kanady cennosti i jídlo. – Fritz organizuje kšeftování s kradenými věcmi. Nalezené léky posílá lékaři Davidovi. – Vězni z Kanady každý den přecházejí mezi ubikacemi a třídírnou věcí. U drátů vyhrává malá kapela, v níž jsou dva Elliho synové. – Colette si přes kápo Broderovou, která dohlíží v dílně, domluví tajnou schůzku s Vilim. Poděkuje mladíkovi za záchranu života. – Weissacker obtěžuje Colette; zachránil jí život, takže mu musí být po vůli. – Fritz se zamiluje do dozorkyně Korduly. Vili pro něj musí krást cenné „dárky“, lstivý a záludný Weissacker ho však odhalí. Mladík odmítne při mučení kápa udat. Přežije bití. Spoluvězni se o něj obětavě postarají: zařídí, aby ho lékař David operoval, a ukrývají ho tak dlouho, dokud není znovu schopen práce. S Fritzovou pomocí se Vili nakonec ocitne zpátky v Kanadě. – Weissacker zařídí, aby Colette nebyla na rozdíl od ostatních vězenkyň sterilizována. – Dívka se znovu setká s Vilim. Pomáhá mu, aby se dal do pořádku. Začne mu nosit diamanty, jež ukrývá při párání svršků. – Weissacker nechá zabít dívku z dílny, která umí číst z ruky; rozhlašovala prý o něm, že má v dlani vepsanou smrt. – Colette se dostane do problémů: zanítí se jí na ruce rány od žiletky, s níž párá zkonfiskované věci. Broderová jí umožní tajně chodit za Davidem do nemocničního baráku. Ten léčí i Viliho, jehož zdravotní stav se zhoršil. – Weissacker objeví Viliho mezi vězni v Kanadě a pošle ho na nejhorší práci: mladík musí pomáhat s vynášením latrín. V kalu najde drahocenný diamant, který předtím jeden spoluvězeň před Weissackerem spolkl, a ukryje ho. Seznamuje se s táborovou elitou, pracující u spalovacích pecí. Muži kšeftují se zlatými zuby po mrtvých. – Vili se tajně setkává s Colette. Při milování zapomínají na okolní hrůzy. – Září 1944. Vili začne plánovat útěk v náklaďáku vyvážejícím pravidelně z lágru dřevo. Chce řidiče podplatit diamanty od Colette, kterou vezme na svobodu s sebou. Plánují společnou budoucnost, ale dívka se obává, že nacistický milenec, který je stále surovější, ji dříve zabije. – Do lágru se dostane zpráva o potlačení varšavského povstání. – Elli neunese veřejnou popravu svého syna, který se pokusil o útěk. Před očima spoluvězňů je zastřelen. – Weissacker se dozví, že jeho mladší bratr padl na frontě. – Na kontrolu tábora přijíždí nacistický pohlavár Hermann. Vězni vědí, že konec války se blíží. Selekce však pokračují a transportů přibývá. Protože Colette musí na mimořádnou noční směnu, nedostaví se včas k náklaďáku, který má ji, Viliho a dalšího spoluvězně odvézt. Mladík kvůli ní přenechá své místo jinému. – Weissacker najde u Colette propustku. Dívka přizná, že ji dostala od Broderové. Dozorkyně spolkne jed, aby se vyhnula mučení. – Řidič uprchlíky zradí: shrábne od nich diamanty, zastřelí je a ještě sklidí pochvalu od velitele. Vili při mučení neprozradí kamarády, kteří útěk pomáhali organizovat. – Osvětim, kam už nepřijíždějí žádné transporty, se má likvidovat. Colette požádá Davida, aby ji dostal do Sachsenhausenu. Dá mu adresu, na níž ji Vili po válce najde. Je po vůli lesbické Kordule, aby dozorkyně pomohla Vilimu. – Weissacker marně hledá milenku, která mu unikla v transportu z Březinky. David, zahnaný do úzkých, mu řekne, že vězeňkyně čekala dítě. Nacista ho zastřelí, a k Vilimu se tak dívčin vzkaz nedostane. Weissacker se marně pokouší zjistit, s kým kromě něj ještě Colette spala. – 19.1.1945. Vili se probíjí sněhem v pochodu smrti. Když se před kolonou objeví skupinka kozáků, Weissacker začne prchající vězně střílet. Ti se na něj vrhnou a ubijí ho. – Antverpy, 1945. Vili marně pátrá po Colette. Doma v Praze dostane později zprávu, že dívka byla oficiálně prohlášena za mrtvou. – Zestárlý Vili dopisuje v New Yorku svůj příběh. Je ráno. Přijde za ním Yvette, tedy zestárlá Colette, která před dětmi předstírala, že ho nepoznává. Vypráví své první lásce, že tehdy v Hannoveru porodila dítě. Podle modrých očí pochopila, že otcem Hannah je Weissacker, a zřekla se jí. Při odchodu z porodnice si to rozmyslela. Přijala jméno zavražděné sestry a vdala se za Američana. – Na svatbě Hannah a Josefa se zestárlí Vili a Colette obejmou. -ap-

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Clémence Thiolyová

Clémence Thiolyová

Colette

Eric Bouwer

Eric Bouwer

hauptsturmführer Weissacker

Zuzana Mauréry

Zuzana Mauréry

Broderová

Ivan Franěk

Ivan Franěk

Gerard

Michal Sieczkowski

Michal Sieczkowski

David

Chris Gebert

Chris Gebert

Zigmund

Daniel Braun

Daniel Braun

Vili jako starší

Barbora Kodetová

Barbora Kodetová

Yvette McCaine

Michal Režný

Michal Režný

Jarek

Michal Slaný

Michal Slaný

Schrottel

Miroslav Táborský

Miroslav Táborský

Polák na revíru

Ondrej Koval

Ondrej Koval

Ernst

Jakub Rybárik

Jakub Rybárik

Laco

Jan Konečný

Jan Konečný

Rudi

Jiří Kout

Jiří Kout

Kolwitz

Jakub Lorenzovič

Jakub Lorenzovič

Sowa

Kajetán Písařovič

Kajetán Písařovič

sanitář

Václav Chalupa

Václav Chalupa

blokový

Anna Kočicová

Anna Kočicová

Rúth

Marián Chudovský

Marián Chudovský

zlatník

David Adri

David Adri

rabín

Jordan Haj

Jordan Haj

Joseph

Emma Smetana

Emma Smetana

Hannah

Jared Dorec

Jared Dorec

Jim

Jan Cína

Jan Cína

Jeremiáš

Alexander Shonert

Alexander Shonert

vězeň – houslista

Hana Frejková

Hana Frejková

stará židovka

Elena Podzámská

Elena Podzámská

ošetřovatelka v Hannoveru

Karel Polišenský

Karel Polišenský

ošetřovatel na revíru

Radek Balcárek

Radek Balcárek

důstojník

Pavel Urban

Pavel Urban

důstojník

Jitka Bednářová

Jitka Bednářová

důstojnice

Radek Vejs

Radek Vejs

voják

Petr Urban

Petr Urban

voják

Pavel Süke

Pavel Süke

voják

Michal Šorm

Michal Šorm

voják

Martin Dittrich

Martin Dittrich

voják

Tamara Farkašová

Tamara Farkašová

dítě

Lukáš Wolf

Lukáš Wolf

dítě

Tomáš Tóth

Tomáš Tóth

dítě

Šimon Tomášik

Šimon Tomášik

dítě

Emma Štulajterová

Emma Štulajterová

dítě

Ema Ovčíka

Ema Ovčíka

dítě

Nikolas Lojka

Nikolas Lojka

dítě

Martin Krutka

Martin Krutka

dítě

Alexandra Kopčová

Alexandra Kopčová

dítě

Filip Kopča

Filip Kopča

dítě

Róbert Karasz

Róbert Karasz

dítě

Hikmet Ramzi

Hikmet Ramzi

dítě

Hikmet Rahim

Hikmet Rahim

dítě

Ema Antičová

Ema Antičová

dítě

Romana Cibuľová

Romana Cibuľová

dítě

Vanessa Galambošová

Vanessa Galambošová

dítě

Sabina Rojková

Sabina Rojková

dítě

Filip Rojek

Filip Rojek

dítě

Adéla Rojková

Adéla Rojková

dítě

Kateřina Tučková

Kateřina Tučková

dítě

Filip Tuček

Filip Tuček

dítě

Eva Reiterová

Eva Reiterová

Denisa Pfauserová

Denisa Pfauserová

Philipp Kraiczy

Philipp Kraiczy

Jitka Jackuliak

Jitka Jackuliak

Barbora Skočdopolová

Barbora Skočdopolová

Janusz Hummel

Janusz Hummel

Richard Autner

Richard Autner

Juraj Adamík

Juraj Adamík

László Nagy

László Nagy

František Vida

František Vida

Tomáš Filo

Tomáš Filo

Michal Noga

Michal Noga

Michaela Lachová

Michaela Lachová

Karol Pavlu

Karol Pavlu

psi Assa, Isolda, Oliver, Nara, Zana, Kanto a Bára

psi Assa, Isolda, Oliver, Nara, Zana, Kanto a Bára

Petra Hřebíčková

Petra Hřebíčková

hlas Colette

Jan Teplý ml.

Jan Teplý ml.

hlas hauptsturmführera Weissackera

Jiří Bartoška

Jiří Bartoška

hlas staršího Viliho

Kristýna Valová

Kristýna Valová

hlas

Skript

Marika Brodilová

Předloha

Arnošt Lustig (Colette /1992, naposledy Mladá fronta, Praha 2013/ – novela)

Scénář

Milan Cieslar,

Arnošt Lustig (spolupráce na scénáři),

Ladislava Chateau (spolupráce na scénáři)

Dramaturgie

Kristián Suda (ČT),

Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg ČT),

Roman Brat (RTVS)

Druhá kamera

Vidu Gunaratna (kamera druhého štábu)

Asistent kamery

Jan Jirák (ostřič),

Jiří Bolina (ostřič),

Vladimír Hrubý (ostřič),

Ondřej Nedvěd,

Peter Ľahký

Architekt

Václav Novák (výtvarník dekorací),

Petra Nováková (druhá výtvarnice dekorací)

Výtvarník

Jan Zachariáš (grafik)

Výprava

Jindřich Rada,

Petr Zůza,

Marek Šíma (rekvizitář),

Pavel Dobš (rekvizitář),

Petr Kantor (rekvizitář),

Petr Ševčenko (rekvizitář),

Miroslav Zach (rekvizitář),

Jakub Hroch (rekvizitář),

Brad Bailey (rekvizitář),

Michal Sigut (rekvizitář),

Rado Bajer (rekvizitář),

František Koch (historické automobily),

Karol Pavlu (historické automobily),

Filip Myška (optik)

Návrhy kostýmů

Jan Kocman,

Petr Pluhař (uniformy)

Kostýmy

Patricie Šoptenková,

Alena Koucká,

Jiřina Eisenhamrová,

Renata Ryšavá,

Eliška Kosinová,

Věra Hindlová,

Dana Bártová,

Romana Dubná

Střih

Alena Spustová,

Patrik Pašš (supervize)

Zvuk

Michal Deliopulos (zvuk, střih, design, mix zvuku, nahrání postsynchronů),

Milan Jílek (mix a nahrání hudby),

Martin Ženíšek (mix zvuku, konzultace, nahrání ruchů a postsynchronů),

Štěpán Mamula (mix zvuku)

Vizuální efekty

Universal Production Partners,

Robert Pik (supervize),

Boris Masník (supervize),

Jaroslav Matys (vedoucí výroby),

Lenka Líkařová (vedoucí produkce),

Simona Jánská (produkce),

Petr Mentberger (koordinátor),

Michal Čech (střihač),

Denis Dallen (2D supervize),

Petr Hastík (2D supervize),

Aleš Dlabač (3D technologická supervize),

Pavel Kolář (3D supervize)

Postprodukce

Trigon Production, s. r. o. (střih a zvuk),

Kavky sound (zvuk),

Soundbox s.r.o. (zvuk)

Koordinátor kaskadérů

Luděk Jelen

Výkonná produkce

Jaroslav Kučera (výkonný producent ČT),

Viktor Mayer (výkonný producent)

Koproducent

Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT),

Tomáš Baldýnský (kreativní producent ČT),

Petr Tichý (Barrandov Studio),

Vít Komrzý (UPP),

Viktor Müller (UPP),

Ivo Marák (UPP),

Petr Komrzý (UPP),

Jan Malíř (UPP),

Ivana Kurincová (RTVS)

Produkce

Michaela Danišová (Wandal Production)

Vedoucí výroby

Tomáš Klenovský (Wandal Production)

Vedoucí produkce

Roman Jedlička (vedoucí natáčení; Happy Celuloid),

Jiří Koštýř (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Vrbová (ČT),

Růžena Kejzlarová (ekonom; Happy Celuloid),

Jana Macháčková (ekonom; Wandal Production)

Asistent vedoucího produkce

Waly V. Kolman (ČT),

Ivana Kolářová (Happy Celuloid),

Josef Kejzlar (pokladník; Happy Celuloid),

Miro Mráz (Wandal Production)

Odborný poradce

Dr. Maroš Borský,

rabín David Adri,

Chaim Kočí,

Pawel Sawicki,

Szabó László

Spolupráce

Eva Koppová (cvičitelka psů),

Kateřina Studená (cvičitelka psů),

Aleš Dostál (vedení psů),

Vojtěch Pechar (vedení psů),

Petr Soukup (vedení psů),

Jan Studený (vedení psů),

Petr Studený (vedení psů),

Karel Kopecký (koně; Koda s. r. o.),

Mary Carmel Angiolillo (supervizor dialogů při natáčení),

Jozef Krivošík (fotograf),

Lucia Porjandová (fotografka)

Dialogy české verze

Jiří Balcárek (úprava a supervize dialogů)

Režie české verze

Jiří Balcárek

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Zuzana Mauréry

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Marek Jícha

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší masky
Lukáš Král

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší filmová scénografie
Václav Novák

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší masky
Jaroslav Šámal

Hudba

Atli Örvarsson (hudba a orchestrace),

Jan Valta (orchestrace)

Použitá hudba

Georg Friedrich Händel (Concerto grosso č. 5 /Largo/),

Johann Strauss ml. (Na krásném modrém dunaji),

Karel Komzák (Vídeňská děvčátka),

Mick Parker (Guitar Fire),

Hans Rucker (Alpine Dairy Hut)

Nahrál

Epoque orchestra Prague,

Vlastimil Kobrle (sólo na housle),

Karel Untermüller (sólo na violu)

Dirigent

Jan Kučera (Epoque orchestra Prague)

Písně

Židovský žalm,

Parlez-moi d'amour,

různé skladby a písně

Hudba k písni

Jean Lenoir (Parlez-moi d'amour)

Text písně

Jean Lenoir (Parlez-moi d'amour)

Zpívá

Michael Dushinsky (Židovský žalm),

Lucienne Boyer (Parlez-moi d'amour)

Hudební režie

Václav Fiala,

Atli Örvarsson (nahrávka)

Lokace

Česká republika,

Praha (Česká republika),

Zlonice (Česká republika),

nádraží (Zlonice),

Vinařice (Česká republika),

Hornický skanzen důl Mayrau (Vinařice),

Svatý Jan pod Skalou (Česká republika),

Hornický skanzen Solvayovy lomy (Svatý Jan pod Skalou),

Výsluní (Česká republika),

Pchery (Česká republika),

Slovensko,

Bratislava (Slovensko)

Nosič

2-D

Formát

Widescreen

Barva

colour

Zvuk

Dolby Digital