Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Klauni

komedie, psychologický, smutná komedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Clownwise

Minutáž

120

Žánr

komedie, psychologický, smutná komedie

Země původu

Česká republika, Lucembursko, Slovensko, Finsko

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

28.11.2013

Režie

Viktor Tauš

Scénář

Petr Jarchovský

Námět

Petr Jarchovský, Boris Hybner, Viktor Tauš
Doporučujeme

Kdo se směje naposled…

Námět koprodukčního snímku Klauni se zrodil ve spolupráci známého mima Borise Hybnera a režiséra Viktora Tauše, který několik let působil v Hybnerově divadle. Scénář napsal zkušený Petr Jarchovský, který tu navázal na svou předchozí tvorbu mimo jiné odkazy na dusnou dobu normalizace nebo způsobem zpracování mezilidských vztahů. – Trojici protagonistů tvoří někdejší kamarádi, mimové z kdysi legendární skupiny Busters. Oskar v roce 1985 emigroval a nyní přijíždí do Prahy na vystoupení s partnerkou Fabienne a s vlastním souborem. Max se musí vypořádávat s diagnostikovanou rakovinou konečníku; nachází přitom oporu v mnohem mladší, milující manželce Markétě a dvou malých dětech. Obtloustlý Viktor se nedokázal vyrovnat s rozpadem Busters a je zahořklý a negativistický. Učí na škole a pečlivě se stará o manželku Sylvii, trpící Alzheimerovou chorobou. Až posléze vyjde najevo, že právě ona byla příčinou toho, proč se kamarádi rozešli ve zlém. Spojovacím prvkem vyprávění je diplomová práce Viktorova studenta o skupině. Nakonec se někdejší přátelé usmíří a možná si spolu i zahrají. – Film osciluje mezi smutnou komedií a psychologickým dramatem s melodramatickými prvky. Spíše než o klauny jde o mimy, předvádějící na jevišti klauniády a v soukromém životě drobné komické etudy. V ději se objeví ukázka z Oskarova vystoupení a dlouhá klaunská scénka Maxe a Oskara. Tvůrci se nepochybně inspirovali dobovou scénou, kdy moderní česká pantomima v podání Ctibora Turby, Borise Hybnera, Richarda Rýdy nebo Bolka Polívky patřila minimálně k evropské špičce. Objevuje se tu častý motiv emigrace jako zrady nebo naopak jako úniku z nesvobody. Další rovinu tvoří partnerské vztahy hlavních hrdinů, jež mají různou podobu, a neschází ani motiv mezigenerační (odmítavý postoj Oskarovy dcery Natálie k otci, který opustil rodinu, láskyplný vztah Maxe a Markéty apod.). Motivem, stále více traktovaným v současných filmech, je i zhoubná nemoc a její léčení. Výsledkem je dílo, těžící z hereckých výkonů, z propracovaných charakterů i zápletek, možná však trpící zdlouhavostí a repetitivností. – Zjevné jsou i koprodukční úlitby: např. je poněkud zvláštní, že roli českého emigranta hraje Francouz. Zato se však v roli Sylvie objevuje vynikající finská herečka Kati Outinenová. – Snímek je věnován „našim rodičům v životě i v umění“. -tbk-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Šedesátník Oskar přijíždí s přítelkyní Fabienne a se svým divadelním souborem na vystoupení do Prahy. V roce 1985 odtud emigroval a podařilo se mu etablovat se v zahraničí. – Max Neuman poslouchá ráno v rádiu zprávu o příjezdu krále klaunů. Chystá se večer na Oskarovo představení. Baví se o tom s mnohem mladší manželkou Markétou. Mají spolu malou Vendulku a o něco staršího Matěje. – Při televizním rozhovoru se moderátor vyptává Oskara na jeho emigraci. V Československu tehdy vystupoval s kamarády Maxem a Viktorem jako tým mimů Busters. Měli velký úspěch, ale on zmizel za hranicemi. Muž to odmítá brát jako zradu. Podle něj byl jejich soubor určitou fází generačního divadla, která prostě skončila. Rozpadli se, protože nemohli v nesvobodě pracovat. S Maxem byl občas ve styku, ale o Viktorovi nic neví a ani vědět nechce. Oskar se náhle rozzlobí, rozhovor mu připadá jako výslech a předčasně jej ukončí. – Viktor učí studenty pantomimu. Je u něj stále manželka Sylvie, postižená Alzheimerovou chorobou. – Student Adam chce psát diplomku o Busters a Viktor mu o nich vypráví cestou starým autem i ve zchátralé vilce (interiéry i zahrada jsou plné rozpadajících se věcí z divadla). Podle něj byl Oskarův odchod chybou; kolega pak už nic nedokázal a dělá jen komerci. Viktor ho vždy uznával, na rozdíl od Maxe, pro nějž nemá slůvka dobrého. Podle něj byl přítel neschopný a jen o všem mluvil. Pak se definitivně pohádali a on vystupoval se Sylvií. Max z politických důvodů hrát nemohl a dělal kulisáka. Podepsal dokonce nějakou petici a to byl konec celého divadla. Potom prý zkoušel bytové divadlo. Po listopadu 1989 si založil vlastní scénu, ale zkrachoval. – Max má jednání s kolegy Karlem a Soňou a se dvěma herci, kteří chtějí peníze za autorský podíl na představení. Max se do toho nemíní vměšovat. Je rezignovaný. Prohlásí, že mu právě doktor oznámil, že má rakovinu konečníku, a odejde. Kromě Soni mu to nikdo nevěří. – Markéta a Max se doma tiše obejmou. – Oskar s Fabienne a se souborem vystupují s pantomimou na motiv sebevraha a strážného anděla. Na afterparty se muž setká s bývalou manželkou, malířkou Annou, a s vnučkou Valérií. Anna se chová odtažitě. Řekne mu, že jejich dcera Naty (Natálie) má potíže s agresivním partnerem. – Max se doma pomiluje s manželkou. – Viktor v noci zjistí, že Sylvie asi spolykala prášky. Sanitka ji odveze do nemocnice. – Max podstupuje první chemoterapii. – Viktor odváží Sylvii z nemocnice a ona ho považuje za doktora. – Naty přijde domů za matkou. Když zjistí, že je tam na návštěvě otec, chce ihned odejít, on ji však uprosí, aby ho vyslechla. Řekne jí, že chce koupit v Praze byt. Naštvaná dcera mu ani teď nedokáže odpustit, že je tehdy s matkou nechal ve srabu, a odvede si Valérii. Holčička jí uteče z tramvaje, protože chce k babičce, a než se jí podaří vystoupit, ztratí se. Naty volá matce. Oskar vyběhne ven a vidí vnučku na setmělé ulici. – Oskar se budí oblečený na gauči vedle spící Anny. Vnučka s dcerou spí vedle. Muž odjede do hotelu taxíkem. Fabienne se na něj zlobí, že jí ani nezavolal (tvrdí, že měl vybitý mobil). Chce odjet se souborem, nakonec se s ním však usmíří a zůstane v Praze. – Adam ukáže diplomku Viktorovi a ten se vzteká, že tam jsou bláboly. Student mu řekne o Maxově nemoci a přizná, že se vyptával Oskara. Ten se naopak Maxe zastal. Kamarád byl podle něj tělem jejich party, zatímco Viktor byl jejím mozkem a on snad srdcem. – Nemocný Max doma neudrží stolici. Později podstoupí rituál s léčitelem a na jeho radu se koupá ve smrkových větvích, jež chodí s manželkou po večerech krást. Oba se tomu smějí. – Za Viktorem, který chce prodat vilku a dát Sylvii, o niž se už nedokáže starat, do sanatoria, přijde realitní makléř Štíbr. Realitka chce dům zbourat, protože se tam má stavět. Úlisný návštěvník je zaskočený Sylvií a pak i majitelem domu, který před ním sehraje osobitou etudu a nemíní mu skočit na špek. – Holohlavý Max dokáže na chemoterapii rozesmát spolupacienty. Podle lékařky léčba zabrala, ale i tak by měl podstoupit operaci, jež bude asi znamenat konec se sexem. Muž se kvůli tomu pohádá s Markétou, která tvrdí, že jí to rozhodně nevadí. Naposledy se spolu pomilují. – Viktor přijde se Sylvií za Adamem a prosí ho, aby diplomku spálil a psal o něčem jiném. – Maxova operace se zdaří, avšak pacient dostane nezvladatelnou škytavku, která ho vážně ohrožuje. Situaci zachrání Oskar, který za ním přijde. Když ho Max vidí, přestane škytat. Kamarádi si slíbí, že si spolu ještě jednou zahrají. – Viktor odveze Sylvii do sanatoria. – Oskar a Max předvádějí před Karlem a Soňou etudu se sekerou a klavírem. Chybí jim však třetí. Oskar navrhuje Fabienne, ale všichni cítí, že by to měl být chlap. – Adam vyrazí s diplomkou za Maxem. Ten odmítá komentovat Viktorovy výpady, ale rozjede se za ním do vilky. Bývalý přítel ho neochotně pozve dál. – Max (mimo obraz) vzpomíná, jak tehdy přivedl Oskar mezi ně „vílu“, tedy Sylvii. Chodil s ní a rozvedl se kvůli ní. Chtěl, aby s nimi hrála. Skončilo to však rozpadem představení i souboru. Oskar a Viktor se kvůli ní poprali a ona zůstala s Viktorem. Také proto tehdy kamarád odešel do ciziny. – Adam nechá diplomku Maxovi; může si s ní prý dělat co chce. – Max přivede Oskara do zasedačky, kde s Viktorem, Soňou a Karlem přemýšlejí o představení Kdo se směje naposled. Když emigrant vidí bývalého kolegu, naštve se a odejde: s ním rozhodně hrát nebude. Max za ním vyběhne a přemlouvá ho. Rozhněvaný muž do něj strčí, Max narazí na klavír a praskne mu vývod. Přijde pro něj Markéta. Kvůli zápachu musejí jít domů pěšky. V parku míjejí Matěje s partou dětí, kteří se baví o smradu. Syn se však srdnatě přidá k rodičům. – Viktor tráví večer sám doma, kolem je už staveniště. Náhle vidí na zahradě schoulenou Sylvii, která utekla z léčebny. Jemně jí pomůže. – Oskar a Fabienne jdou do klubu, kde je i Anna s Valérií. Naty tu zpívá s kapelou. – Viktor, Max a Oskar čekají v parku sanatoria na Sylvii. Každý má žlutou květinu. Žena k nim přijde. Krátce se dívá na Oskara. Pak prohlásí, že se chce projít s manželem a zamíří k Maxovi. – Komici se před branou sanatoria dohadují kvůli Viktorovu starému autu. Když do něj nasednou, vůz se rozpadne. – Tři muži čekají na opuštěné zastávce autobusu v krajině. Předvedou přitom krátkou etudu s cigaretami… -tbk-

Ve filmu zazněla zvuková ukázka z epizody Splašený večerníčku Příběhy včelích medvídků (1984; r. Libuše Koutná) a ukázka z počítačové hry Machinarium.

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Oldřich Kaiser

Oldřich Kaiser

mim Max Neumann

Jiří Lábus

Jiří Lábus

mim a pedagog Viktor Lauber

Didier Flamand

Didier Flamand

mim Oskar Franz

Kati Outinenová

Kati Outinenová

Sylvie, Viktorova manželka

Julie Ferrierová

Julie Ferrierová

Fabienne, Oskarova přítelkyně a členka souboru Les Orphelins

Eva Jeníčková

Eva Jeníčková

Markéta, Maxova manželka

Taťjana Medvecká

Taťjana Medvecká

malířka Anna, Oskarova bývalá manželka

Ivana Uhlířová

Ivana Uhlířová

Natálie, Oskarova a Anina dcera

Juraj Nvota

Juraj Nvota

divadelní manažer Karel

Zuzana Kronerová

Zuzana Kronerová

divadelní manažerka Soňa

Joseph Osborne

Joseph Osborne

Matěj, Maxův a Markétin syn

Michaela Procházková

Michaela Procházková

Vendulka, Maxova a Markétina dcera

Patricie Staňková

Patricie Staňková

Valérie zvaná Valinka, dcera Natálie

Radim Vizváry

Radim Vizváry

Adam, Viktorův student

Robert Nebřenský

Robert Nebřenský

herec Kolšovský

Jan Slovák

Jan Slovák

herec Toman

Lubor Šplíchal

Lubor Šplíchal

realitní makléř

Jean François Wolff

Jean François Wolff

léčitel

Petr Fischer

Petr Fischer

televizní moderátor

Veronika Dobešová

Veronika Dobešová

Maxova doktorka

Gabriel Boisante

Gabriel Boisante

doktor Jílek

Sodadeth San

Sodadeth San

členka Maxova souboru Les Orphelins

Ekaterina Zhigunová

Ekaterina Zhigunová

členka Maxova souboru Les Orphelins

Hermine Rigot

Hermine Rigot

členka Maxova souboru Les Orphelins

Faustine Tournan

Faustine Tournan

členka Maxova souboru Les Orphelins

Agnes Delachair

Agnes Delachair

členka Maxova souboru Les Orphelins

Lucien Reynes

Lucien Reynes

člen Maxova souboru Les Orphelins

Jérôme Coué

Jérôme Coué

člen Maxova souboru Les Orphelins

Tiecoura Sangaré

Tiecoura Sangaré

člen Maxova souboru Les Orphelins

Alexej Byček

Alexej Byček

člen Maxova souboru Les Orphelins

Tomáš Legierski

Tomáš Legierski

Viktorův student

Vladimír Polívka

Vladimír Polívka

Viktorův student

Tereza Tešínská

Tereza Tešínská

Viktorova studentka

Lenka Stolařová

Lenka Stolařová

Viktorova studentka

Michaela Hradecká

Michaela Hradecká

Viktorova studentka

Kateřina Votočková

Kateřina Votočková

Adamova přítelkyně

Joël Delsaut

Joël Delsaut

francouzský kulturní atašé

Jitka Routnerová

Jitka Routnerová

překladatelka

Claudine Peters

Claudine Peters

zpěvačka

Janos Nadasi

Janos Nadasi

pianistka

Henna Hakkarainen

Henna Hakkarainen

zdravotní sestra

Johanna Kokko

Johanna Kokko

zdravotní sestra

Kaisa El Ramly

Kaisa El Ramly

zdravotní sestra

Juha-Pekka Mikkola

Juha-Pekka Mikkola

doktor

Gintare Parulyte

Gintare Parulyte

barmanka

Jan Hušek

Jan Hušek

televizní kameraman

Zdeněk Lukavský

Zdeněk Lukavský

televizní kameraman

Daniel Adam

Daniel Adam

televizní kameraman

Finnegan The Hooligan

Finnegan The Hooligan

pes Bublina

Zdeněk Maryška

Zdeněk Maryška

hlas Oskara

Kryštof Hádek

Kryštof Hádek

hlas studenta Adama

Stanislav Majer

Stanislav Majer

hlas doktora Jílka

Stanislava Jachnická

Stanislava Jachnická

hlas zdravotní sestry

Kateřina Pindejová

Kateřina Pindejová

hlas zdravotní sestry

Běla Bílková

Běla Bílková

hlas zdravotní sestry

Eva Pérez Lescay

Eva Pérez Lescay

hlas barmanky

Leoš Noha

Leoš Noha

hlas bezdomovce

Petr Franěk

Petr Franěk

hlas doktora

Jiří Mareš

Jiří Mareš

hlas doktora

Petr Vorel

Petr Vorel

hlas doktora

Pomocná režie

Shakir Hafoudh,

Beatrice Pettovich (pomocná režisérka při přípravě natáčení; Lucembursko)

Asistent režie

Matěj Leš (druhý asistent režie),

Jan Musil (třetí asistent režie),

Stanislava Hošková (skript),

Kasimir Högnäs (druhý asistent režie; Finsko)

Původní filmový námět

Petr Jarchovský,

Boris Hybner,

Viktor Tauš

Dramaturgie

Kristián Suda,

James Ragan,

Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg ČT)

Druhá kamera

Martin Štěpánek (kameraman druhého štábu),

Jakub Dvorský (kameraman druhého štábu),

Tomáš Drdácký (kameraman druhého štábu)

Asistent kamery

Théo Théodorides (ostřič),

Jan Prokeš,

David Viktora,

Edgar ORtiz,

Petr Braun,

Radek Černý (steadicam operátor),

Martin Maryška (ostřič druhého štábu),

Martin Brych (ostřič druhého štábu),

Daniel Balzer (ostřič druhého štábu),

Adam Vejvoda (ostřič druhého štábu)

Architekt

Jan Kadlec,

David Voborský (druhý architekt)

Výtvarník

Libor Michálek (malíř),

Aleš Kuch (malíř),

Miloš Černý (malíř),

Studio Poukar (grafické práce),

Jana Kremanová (autorka obrazů)

Výprava

Pavel Chalupa,

Jaroslav Štrba (vrchní rekvizitář),

Jiří Moravec (vrchní rekvizitář),

Michal Pokorný (rekvizitář),

Tomáš Hájek (rekvizitář),

Tomáš Hnilica (rekvizitář),

Jakub Slížka (rekvizitář),

Alain Boucherie (asistent rekvizit; Lucembursko),

Teija Ahonen (vrchní rekvizitář; Finsko)

Návrhy kostýmů

Kateřina Polanská,

Ivana Řezáčová

Kostýmy

Zuzana Kolínová,

Carmen Di Pinto (Lucembursko),

Carine Ceglarski (Lucembursko),

Mélanie Cosentino (Lucembursko),

Jenna Jauhiainen (Finsko)

Masky

Jasmine Schmitová,

Dana Kohoutová,

René Stejskal (zvláštní maskérské efekty),

Katja Reinert (Lucembursko),

Béatrice Stéphany (Lucembursko),

Minna Pilvinen (Finsko)

Střih

Alois Fišárek,

Adam Patyk (koordinátor střihu a technická podpora)

Zvuk

Lukáš Moudrý,

Milan Petrinjac (záznam),

Lukáš Moudrý (záznam),

Petr Lenděl (mix zvuku),

Lukáš Moudrý (mix zvuku),

Jiří Gráf (střih),

Jan Šléška (střih),

Martin Tauber (střih),

Jan Richter (střih),

Jan Holzner (mix hudby),

Pavel Karlík (mix hudby),

Milan Jílek (mix hudby)

Vizuální efekty

Universal Production Partners,

Miro Gál (supervize),

Vít Komrzý (producent),

Viktor Müller (producent),

Petr Komrzý (výkonný producent),

Jan Malíř (výkonný producent),

Jaroslav Matys (vedoucí výroby),

Lenka Líkařová (vedoucí produkce),

Simona Jánská (produkce),

Lux Digital (Lucembursko),

Matthias Weber (producent),

Bruno Nicolas (vedoucí výroby)

Zvláštní efekty

Vít Petrášek

Postprodukce

Eva Pérez Lescay (koordinátor),

BEEP Sound Postproduction (zvuk),

Michaela Struhařová (produkce)

Návrhy titulků

Oleg Slepcoff (design titulkové sekvence)

Koordinátor kaskadérů

Mirek Manhart

Kaskadéři

Jiří Kuba

Výkonná produkce

Tomáš Rotnágl (výkonný producent),

Taru Mäkelä (výkonný producent Kinosto),

Jouko Seppälä (výkonný producent Kinosto)

Producent

Viktor Tauš (Fog'n'Desire Films),

Michal Kollár (Fog'n'Desire Films),

Donato Rotunno (Tarantula SARL)

Koproducent

Walter Kraft (Samastinor),

Jaroslav Kučera (ČT),

Markku Flink (Kinosto),

Taru Mäkeläová (Kinosto),

Jouko Seppälä (Kinosto),

Peter Bajzík (Sokol Kollar),

Tomáš Rotnágl (K Film Plus),

Jan Kadlec (K Film Plus),

Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT),

Tomáš Baldýnský (kreativní producent ČT)

Produkce

Anna Freund Lima (manažer produkce K Film Plus),

Dagmar Civišová (manažer produkce K Film Plus)

Vedoucí výroby

Jiří Holan,

Kateřina Zinglová,

Elise André (Lucembursko),

Markku Tuurna (Finsko)

Vedoucí produkce

Klára Botlíková (vedoucí natáčení),

Jiří Koštýř (ČT),

Elise André (Tarantula SARL),

Nadja Delcos (vedoucí natáčení; Finsko)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Vrbová (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Nastasija Gospičová,

Waly V. Kolman (ČT),

Fernand De Amorin (Tarantula SARL)

Výtvarná spolupráce

Patrik Stašek (kreslíř),

Pavel Tatar (kreslíř),

David Baxa (kreslíř),

David Vondrášek (kreslíř)

Spolupráce

Boris Hybner (scénář a režie klaunérií),

Mark Russell (asistent střihu),

Ota Bareš (práce se zvířaty),

Jiří Hanzl (fotograf),

Alžběta Jungrová (fotografka),

Ricardo Vaz Palma (fotograf; Lucembursko)

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Petr Jarchovský

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší film
Michal Kollár

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Oldřich Kaiser

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší film
Viktor Tauš

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Petr Ostrouchov

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší masky
René Stejskal

Nominace

Akce: 21. výroční ceny Český lev 2014 za filmovou tvorbu roku 2013

2014
Lokalita: Praha / Česká republika
Nejlepší filmová scénografie
Jan Kadlec

Hudba

Petr Ostrouchov (hudba a orchestrace)

Použitá hudba

Johannes Brahms (Symfonie č. 3 F dur),

Patrik Karpentski (Next Door Music),

Petr Iljič Čajkovskij (Labutí jezero)

Nahrál

Carolina Eyck (teremin sólo),

Andrea Pazderová (altová flétna),

Lucie Navrátilová (harfa),

Aleš Háva (celesta),

Beata Hlavenková (fender piano a klávesy),

Josef Štěpánek (elektrická a akustická kytara),

Jan Lstibůrek (baskytara),

David Landštof (bicí a perkuse),

Patrik Karpentski (klávesy a programming),

Petr Ostrouchov (klavír a žirafa),

Kati Outinenová (hřeben)

Dirigent

Adam Klemens

Písně

Zavři oči,

Kdo se směje naposled,

Je cherche après Titine,

Domácí kino,

Podívám se zblízka,

různé skladby a písně

Hudba k písni

Petr Ostrouchov (Zavři oči),

Petr Ostrouchov (Kdo se směje naposled),

Léo Daniderff (Je cherche après Titine),

Petr Ostrouchov (Domácí kino),

Zuzana Michnová (Podívám se zblízka)

Text písně

Tomáš Belko (Zavři oči),

Bertal-Maubon (Je cherche après Titine),

Henri Lemonnier (Je cherche après Titine),

Tomáš Belko (Domácí kino),

Zuzana Michnová (Podívám se zblízka)

Zpívá

Ivana Uhlířová (Zavři oči),

Oldřich Kaiser (Kdo se směje naposled),

Jiří Lábus (Kdo se směje naposled),

Zdeněk Maryška (Kdo se směje naposled),

Claudine Peters (Je cherche après Titine),

Sto zvířat (Domácí kino),

Marsyas (Podívám se zblízka)

Hudební režie

Petr Ostrouchov

Lokace

Česká republika,

Praha (Česká republika),

Lucembursko,

Ville de Luxembourg (Lucembursko),

Marnach (Lucembursko),

Dudelange (Lucembursko),

Finsko,

Turku (Finsko),

Helsinky (Finsko)

Původní název

Klauni

Anglický název

Clownwise

Pracovní název

Klauniáda

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

28.11.2013

Přístupnost

nevhodné pro děti do 12 let

Výrobce

Fog'n'Desire Films,

Tarantula,

Samastinor (koprodukce),

Česká televize (koprodukce),

Filmové centrum (Česká televize),

Kinosto (koprodukce),

Sokol Kollar (koprodukce),

K Film plus (koprodukce)

Distribuce

Falcon