Zkáza krásou

Anotace

Helena Třeštíková se ve spolupráci se střihačem a režisérem Jakubem Hejnou ve střihovém dokumentu Zkáza krásou (s podtitulem Film života Lídy Baarové) vrátila po dvaceti letech k osudu legendární herečky Lídy Baarové (vlastním jménem Ludmila Babková, nar. 7. 9. 1914, Praha – zem. 27. 10. 2000, Salcburk). V roce 1995 natočila režisérka během čtyř dnů s herečkou v jejím salcburském bytě rozhovor či vlastně bilanční monolog, který zpracovala do půlhodinového TV dokumentu Sladké hořkosti Lídy Baarové. Na popud Jakuba Hejny (který se podle slov režisérky podílel i na námětu a na scénáři) se k natočenému, přibližně šestihodinovému materiálu vrátila a po tříleté práci spolu uvedli nový devadesátiminutový umělecký dokument určený pro kinodistribuci. Využili původní rozhovor a přidali k němu záběry z portrétu Lída Baarová pohledem Otakara Vávry z cyklu GENUS společnosti Febio, z dokumentu ČT Vstaň a jdi dál, úryvky z hereččiných memoárů Útěky (1983) a Života sladké hořkosti (1991/1998), ukázky z jejích českých, německých, italských i španělských filmů, z dobových dokumentů, šotů z týdeníků či z hereckých zkoušek a dobové fotografie. Využili též dalších archivních materiálů pro uvedení do historického kontextu a k navození dobové atmosféry, včetně hudby. Místo původně plánovaných hraných dotáček v dokumentu zůstalo jen několik natočených záběrů přírody. Autoři sice ve filmu mapují celý život a hereckou kariéru Baarové, ale znovu se zaměřují především na její mnohokrát propíraný vztah s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem a na následné tragédie, jež postihly rodinu Babkových. – Tradičně zpracovaný dokument obohacují vynalézavý střih a ukázky ze zahraničních filmů a zpravodajských šotů, českému publiku dosud neznámé. Životní příběh je líčen víceméně z pohledu Lídy Baarové, která při natáčení v roce 1995 nebyla v dobrém fyzickém ani psychickém stavu. Čtenářům jejích pamětí nepřinese kromě zmíněného zdůraznění dobového kontextu příliš nových faktů, ale laickému obecenstvu srozumitelnou formou představí tuto femme fatale českého filmu 30. a 40. let, v jejímž životě se odrážejí dějiny 20. století i historie československého filmového průmyslu. – Dokument, dostupný od premiéry i prostřednictvím portálu Aerovod, je vhodným korektivem pro hraný film Filipa Renče Lída Baarová (pracovní název Hodina pokušení), vstupující do kin jen o několik dní později. –jl–

Obsah

Poznámka

ARCHIVNÍ MATERIÁLY: archivní filmové a fotografické materiály ze sbírek NFA, ČT, ČTK, archiv Milana Wolfa, National Film Archive Washington, K2 s.r.o.

VÝŇATKY Z FILMŮ: Sladké hořkosti Lídy Baarové (TV–1995; r. Helena Třeštíková), Lída Baarová pohledem Otakara Vávry (TV–1995; r. Otakar Vávra) z cyklu GENUS, Vstaň a jdi dál (TV–1990; r. Jiří Velička), Kariéra Pavla Čamrdy (1931; r. Miroslav J. Krňanský), Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa (1932; r. Karel Lamač), Jsem děvče s čertem v těle (1933; r. Karel Anton), Baby (1934; r. neuvedeno), Barkarola (1934–1935, Barcarole; r. Gerhard Lamprecht), Jak se dělá film (1936; r. Karel Melíšek, Jaroslav Mottl), Švadlenka (1936; r. Martin Frič), Panenství (1937; r. Otakar Vávra), Továrna na iluze (1937; r. Jiří Weiss), Zlomená křídla (1937, Patrioten; r. Karl Ritter), Preussische Liebesgeschichte (1938; Pruský příběh lásky; r. Paul Martin – V), Dívka v modrém (1939; r. Otakar Vávra), Ohnivé léto (1939; r. František Čáp, Václav Krška), Zajatý hlas (1939; r. Jiří Lehovec), Život je krásný (1940; r. Ladislav Brom), Druhé Filmové žně Zlín 1941 (1941), Turbina (1941; r. Otakar Vávra), Ti conosco, mascherina! (1943, Mě neoklameš!; r. Eduardo De Filippo), I vitelloni (1953, Darmošlapové; r. Federico Fellini - V), El batallón de las sombras (1956, Batalion stínů; r. Manuel Mur Oti); zpravodajské týdeníky: šoty Čeští filmaři před hotelem Esplanade (1928), Příjezd Anny Ondrákové na Kavalírku, Anny Ondráková v ateliérech Kavalírka (1929), Filmoví žurnalisté na Barrandově (1933), Besuch des Reichsministers Dr. Joseph Goebbels in Prag (1940, Návštěva říšského ministra Dr. Josepha Goebbelse v Praze), Co se starými filmy (1941), Ples filmových umělců v Lucerně (1941), Manifestace českého lidu 3.7.1942 (1942), Večer filmových umělců v Lucerně (1942), Herci v totálním nasazení (1945), Květnová revoluce v Praze (1945), Karel Lamač se vrátil ze západu (1945), Československý film znárodněn (1945), Na filmovém maškarním plese (1946), Spravedlnost zúčtovala s K.H. Frankem (1946), Sjednocení československé pracující třídy (1948), Vůle lidu zvítězila – shromáždění na Václavském náměstí (1948); filmové záběry pořízené Evou Braunovou; kostýmní a herecké kamerové zkoušky s Lídou Baarovou, Zorkou Janů, Jiřinou Bílou nebo Merinou Beranovou; další dobové týdeníky a záběry z českých a zahraničních archivů.