Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Očima fotografky

životopisný, dokument

Typologie filmu

hraný dokument

Anglický název

Through the Eyes of the Photographer

Minutáž

81

Žánr

životopisný, dokument

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

17.09.2015

Režie

Matej Mináč

Scénář

Matej Mináč
Doporučujeme

Opravdová láska jí zachránila život. Životní příběh známé fotografky Zuzany Mináčové.

Životopisný portrét Očima fotografky je nejnovějším snímkem režiséra a scenáristy Mateje Mináče, autora filmů o siru Nicholasi Wintonovi. Tentokrát filmař zpracoval příběh své matky, renomované fotografky Zuzany Mináčové (nar. 24.9.1931, Bratislava), která se uvolila k doposud nejucelenější životní rekapitulaci v historických souvislostech bývalého Československa. Vzhledem k židovskému původu rodiny byl pro ni zlomovým okamžikem holocaust a poté praktiky komunismu, jimž úspěšně vzdorovala. Matej Mináč tak významně rozšířil a zpřesnil svůj díl televizního pořadu 13. komnata Zuzany Mináčové (2010); kromě toho se osudem matky a její rodiny již dříve inspiroval ve svém hraném debutu Všichni moji blízcí (1999). – Vyprávění Mináčové se i přes vážné téma nese v pozitivním duchu. Její výpověď o dramatických životních událostech, někdy zaznamenaná přímo na autentických místech (Osvětim), doplňují archivní záběry, výňatky z hraných filmů, hrané rekonstrukce z doby dětství a dospívání, zachycující její přátelství s chlapcem, který jí zachránil život (což doposud tajila) a také „dobové“ kresby snachy Karin Mináčové. V další linii je představena její fotografická tvorba. V dokumentu vystupuje mnoho známých osobností, jež byli či jsou v hledáčku Zuzaniných aparátů. Pochvalně mluví o její profesionalitě, síle osobnosti a optimismu. – Světová premiéra filmu proběhla 8. července 2015 v rámci 50. MFF Karlovy Vary, na němž Mináčová čtyřicet let působí jako fotoreportérka. -mh-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Osobnosti české kinematografie považují respektovanou fotografku Zuzanu Mináčovou za nepřehlédnutelnou dámu plnou energie. – Režisér se během dokončování životopisného portrétu škorpí s rezolutní matkou, kterou již natáčení obtěžuje. – Mináčová se vždy snažila na pohnutou minulost zapomenout, ale kvůli natáčení se rozhodla vypovědět opravdu vše. Doufá, že jí to konečně přinese klid. – Zuzana Silbersteinová v dětství tvořila nerozlučnou dvojici s kamarádem Peterem. Prožívala idylické období. Peter ji doprovázel i do Betlanovců pod Tatrami, kde se v létě široká rodina Silbersteinových scházela. Předci v Betlanovcích shromáždili majetek i s pomocí „nepoctivých zdrojů“, jeden prý byl členem Jánošíkovy družiny. Příběh Silbersteinových byl ztvárněn ve snímku Mateje Mináče Všichni moji blízcí. – Peter byl nadaným kreslířem a Zuzana jeho múzou. Nevěřili, že je něco může rozdělit. – Na události druhé světové války, zejména na ty spjaté s holocaustem, se Zuzana snažila rychle zapomenout. Po válce panovala velká euforie, naděje a očekávání. Jako čtrnáctiletá kvůli hrůzným zážitkům předčasně dospěla. Rozhodla se stát fotografkou a nastoupila do fotografického oddělení Slovenského filmu. Zde si ji vzal na starost legendární představitel Jánošíka, herec a režisér Paľo Bielik. Po Únoru 1948 byla Zuzana vyslána na komunistické školení do Prahy, kde se seznámila s Oldřichem Novým. Ten dobovou atmosféru odlehčoval debatou o předválečné módě. U renomované návrhářky Hany Podolské jí objednal kostým. – Na jedné z povinných mládežnických brigád v padesátých letech se Zuzana setkala se scenáristou Jánem Mináčem. Zakrátko se vzali. – Žena popisuje, jaké útrapy přinesl komunismus jí a jejím přátelům. Procesy a pronásledování lidí jí připomínaly holocaust. Se synem Jánem vzpomíná na manželovu kariéru. Díky úspěchu filmu Drevená dedina, nominovanému na Státní cenu Klementa Gottwalda, se dostali do Prahy a povinně se museli jít podívat na nově postavený Stalinův pomník. – Ján Mináč starší nešťastnou náhodou zahynul 13. ledna 1965. Jako matka samoživitelka to Zuzana neměla lehké. V tu dobu poznala filmovou architektku Gabiku Jurechovou, která se stala její nejlepší přítelkyní a pomáhala jí se dvěma syny. Ti vzpomínají na Gabičinu přísnost. – Při natáčení filmu Siedmy kontinent se Zuzany ujal režisér Dušan Vukotić a zasvětil ji do výtvarné fotografie, jíž zcela propadla. Nejraději pořizovala portréty hereček. – Když fotografce nevyšla zakázka na portréty hollywoodských hvězd, naskytla se jí příležitost spolupráce s českými herci. – Zuzana předává Claudii Cardinaleové památné fotografie z festivalu Československého filmu v Sorrentu (1969). Zde poprvé spatřila známé fotografy v praxi a uvědomila si, jak důležitý je osobní kontakt s portrétovaným. – Svou první festivalovou fotografii, Tonyho Curtise, pořídila Mináčová v baru Florentina na 16. MFF v Karlových Varech v roce 1968. V té době se Československo otevřelo pro návštěvy z celého světa. Všichni věřili, že bude líp. – Vpád varšavských vojsk přiměl Zuzanu a syny k impulzivnímu odjezdu do Rakouska. Rodina spolu s přítelem Igorem Wasserbergerem vzpomíná na tehdejší situaci: hledali zemi, která by mohla být jejich novým domovem. Rozhodli se pro emigraci a vrátili se pro své věci do Bratislavy. Jenže se zavřely hranice a s plány byl konec. – Zuzana vyjádřila vzdor proti intervenci vytvořením čtyř fotografií, zachycujících mizející protiokupační nápisy. Prezentaci ve výstavní síni Cypriána Majerníka tehdy zahájila populární dvojice Július Satinský a Milan Lasica. – Mináčová se záhy dostala do křížku s normalizačním režimem při velkém procesu směřujícím k odstrašení disidentů. Pod nátlakem ji estébáci nutili svědčit proti nejbližším přátelům, manželům Kalinovým. Aby nemusela vypovídat, nechala se hospitalizovat na psychiatrii. Trik pomohl i dalším známým. – Na filmovém festivalu v Moskvě absolvovala Zuzana banket s režisérkou Jitkou Němcovou a s mnoha filmovými osobnostmi, mj. s Antoniem Gadesem a Marcellem Mastroiannim. – Mináčové se podařilo s pomocí přítele, jenž na úřadech předstíral, že je příslušníkem StB, dostat syna Jána do Kanady, kde si mohl jako nadaný matematik udělat doktorát. – Zuzana doufala, že systém jednoho dne padne. Fotila politická hesla, aby nadcházejícím generacím připomněla zrůdnost komunismu. – Po sametové revoluci fotografku zlákalo podnikání. Nafotila s modelkami kalendář, ale neuspěla s ním. Poté získala díky Jiřímu Bartoškovi práci na MFF v Karlových Varech. Festival se stal jejím druhým domovem. Při focení se úspěšně dorozumívá slovenštinou i s americkými herci. I jako profesionálka občas zažívá trému. – Fotografka je nyní úspěšná v práci i v soukromém životě, stále však nenašla klid. Na slovenských náměstích se objevují neonacisté, vyvolávající nepříjemné vzpomínky. V těžkém období holocaustu zůstal Zuzaně jedině Peter, s nímž zažívala nejedno riskantní dobrodružství. Po potlačení Slovenského národního povstání v roce 1944 se ukrývala se sestrou Annou v klášteře. Peter za nimi chodil a nosil jim jídlo. Při šťáře všechny tři zatklo gestapo. Mladík, ačkoliv nebyl Žid, se rozhodl zůstat se svou milovanou. Po příjezdu do koncentračního tábora v Osvětimi jí zachránil život, když ji při selekci přetáhl na svou stranu. Pak byl poslán na nucené práce do Německa. – Po skončení války bylo pátrání po Peterovi marné. Patrně zahynul stejně jako mnozí z její rodiny. Díky němu Zuzana i Anna přežily. – (Po titulcích) Mináčová nekompromisně utne návrhy syna na další dotáčky... -mh-

ARCHIVNÍ MATERIÁLY: Česká televize – Příběh módního salonu (TV-1998; r. J. Bouma), Prokletí moci (TV-1993; r. Jaroslav Hykl), Takoví nám vládli – Vrchol a zhroucení (TV-2000; r. Karel Fuksa), Tentokrát s filmaři o filmu (TV-1969; r. Miroslav Lang), Třistatřicettři (TV-2014), Festivalové vteřiny (TV-2000-2014); Národní filmový archiv – Jánošík (1935; r. Martin Frič), Kristian (1939; r. Martin Frič); RTVS – Konečná stanica rytmus (TV-1965; r. Georgis Skalenakis), Návštěva (TV-1989; r. Ilja Ruppeldt), Bublina (TV-1986), Tři z nich (TV-1970; r. Igor Lembovič); Universal Archives – Washington; Krátký film Praha – Hallo Satchmo (1965; r. Jan Špáta), Vítězný lid (1949; r. Drahoslav Holub), Československý filmový týdeník 1955/19, 20, 1948/30, 1968/25, 1959/40; Slovenský filmový ústav – Vlčie diery (1948; r. Paľo Bielik), Rodná zem (1953; r. Josef Mach), Film o filme 1/1966 (1966), V hodine dvanástej (1958; r. Josef Medveď, Andrej Lettrich), Kapitán Dabač (1959; r. Paľo Bielik), Psychodráma (1964; r. Jozef Zachar), Siedmy kontinent (1966; r. Dušan Vukotić), Deň, ktorý neumrie (1974; r. Martin Ťapák), Za slobodu (1945; r. Paľo Bielik), 10 rokov Čs. štátneho filmu (1955; r. František Žáček), 65,000.000 (1961; r. Miroslav Horňák), Filmové kapitoly z dejin IV. 1942-1945 (1963), Kľukatou cestou (1966; r. Arnold Jakub Fraňo), Nástup rokov 1940 a 1944 Tryzna (1969; r. Vlado Kubenko, Peter Mihálik, Dušan Trančík), Dobrý deň Sorrento (1969; r. Štefan Ondrkal), Previerka lásky (1956; r. Jozef Medveď), Od IX. sjazdu KSČ po IX. sjazd KSS (1950; r. Pavel Dubovský), Ideály (1968; r. Štefan Kamenický), Celé mesto spieva (1967; r. Milan Čermák, Otakar Skalski), Týždeň vo filme z let 1948, 1949, 1950, 1952, 1953, 1954, 1956, 1960, 1968, 1972, 1990. VÝŇATKY Z FILMŮ: Všichni moji blízcí (1999; r. Matej Mináč), Colette (2013; r. Milan Cieslar), Krok do tmy (2014; r. Miloslav Luther).

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Julie Ondráčková

Julie Ondráčková

Zuzana

Johana Nováčková

Johana Nováčková

Anna

Leslie Hallock

Leslie Hallock

Vladimír Vavrek

Vladimír Vavrek

Ján Mináč ml.

Ján Mináč ml.

Daniela Mrázková

Daniela Mrázková

Tereza Herrmannová

Tereza Herrmannová

Jana Elyjiwová

Jana Elyjiwová

Gabika Jurechová

Gabika Jurechová

Bessel Kok

Bessel Kok

Claudia Cardinaleová

Claudia Cardinaleová

Igor Wasserberge

Igor Wasserberge

neuveden

Jiří Borovička

Jiří Borovička

neuveden

Andrea Bartošková

Andrea Bartošková

neuvedena

Dávid Mináč

Dávid Mináč

neuveden

Asistent režie

Anastasiya Golovina (skript)

Scénář

Matej Mináč

Dramaturgie

Ivana Pauerová,

Věra Krincvajová (hlavní dramaturg FC ČT)

Kamera

Jan Drnek,

Peter Zubaľ,

Antoan Pepelanov,

Antonín Daňhel,

Martin Kubala,

Pavel Eiselt,

Mário Kičák,

Jan Gregor,

David Hahn,

Vladimír Matoušek

Asistent kamery

Petr Braun (ostřič),

Michal Klímek (ostřič)

Výprava

Josef Calta

Návrhy kostýmů

Jitka Matiášková

Kostýmy

Michaela Svobodová

Masky

Lída Kopecká

Střih

Róbert Cuprík,

Patrik Pašš (střihová spolupráce a supervize)

Postprodukce

Česká televize

Kaskadéři

IPON Jiří Kuba

Výkonná produkce

Jana Gospičová

Producent

Matej Mináč,

Patrik Pašš (Trigon Production),

Helena Uldrichová (FC ČT),

Martin Chalupecký,

Sylva Jančová (RWE ČR),

Dana Voláková,

Michaela Flenerová (Fénix Film)

Produkce

Lucie Zvěřinová (ČT)

Vedoucí produkce

Roman Blaas (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Tereza Kanuerová

Výtvarná spolupráce

Karin Mináčová (kresby)

Spolupráce

Patrik Pašš (dramaturgická spolupráce),

Marta Franeková (rešerše archivních materiálů),

Matej Mináč (rešerše archivních materiálů),

Karel Sieber (rešerše archivních materiálů),

Milan Antonič (rešerše archivních materiálů),

Ivana Vargová (rešerše archivních materiálů),

Richard Kováčik (rešerše archivních materiálů)

Vítěz

Festival: 13. mezinárodní festival filmů s židovskou tematikou ve Varšavě 2015

2015
Lokalita: Varšava / Polsko
Nejlepší dokumentární film

Vítěz

Festival: 13. mezinárodní festival filmů s židovskou tematikou ve Varšavě 2015

2015
Lokalita: Varšava / Polsko
Zvláštní cena

Použitá hudba

Janusz Stokłosa (hudba z filmu Všichni moji blízcí)

Písně

Jen pro ten dnešní den,

Bratříčku, zavírej vrátka,

Líbat se neumím

Hudba k písni

Sláva Eman Nováček (Jen pro ten dnešní den),

Karel Kryl (Bratříčku, zavírej vrátka),

Miloš Krkoška (Líbat se neumím)

Text písně

Josef Gruss (Jen pro ten dnešní den),

Karel Kryl (Bratříčku, zavírej vrátka),

Ľubomír Feldek (Líbat se neumím)

Zpívá

Ondřej Havelka (Jen pro ten dnešní den),

Karel Kryl (Bratříčku, zavírej vrátka),

Susanne Krkoška (Líbat se neumím)

Interpret

Melody Makers (Jen pro ten dnešní den)

Původní název

Očima fotografky

Anglický název

Through the Eyes of the Photographer

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

17.09.2015

Přístupnost

nevhodné pro děti do 12 let

Výrobce

W.I.P.,

Mazl,

Trigon Production,

Česká televize (koproducent),

Filmové centrum (Česká televize),

RWE Česká republika (koproducent),

Fénix Film (koproducent),

Slovenský filmový ústav (koproducent),

Rozhlas a televízia Slovenska (koproducent),

Bessel Kok (koproducent),

Evan Lazar (partner)

Nosič

2-D

Barva

colour