Češi proti Čechům

Od třicátníka Tomáše Kratochvíla po třech letech manželství odchází žena. Zklamaný filmař se rozhodne načas opustit dosavadní život a přestěhovat se do pověstného romského ghetta v Předlicích v Ústí nad Labem, aby hledal styčné body soužití „bílého“ a „černého“ etnika a natočil o tom film. Především prarodiče o něho mají obavy a jeho otec se netají zaujatostí vůči Romům. – Na místě se dokumentarista ubytuje v napůl vybydleném činžáku, který patří spořádaným a přátelským romským manželům Jardovi a Margitě Gažiovým. Vysvětlí jim svůj záměr. Aby měl kde bydlet, musí pomoci Jardovi opravit zdevastovanou garsonku. Rom tvrdí, že rekonstrukce bude trvat čtyři dny. Tomáš provizorně přebývá v jiném holobytě. U bezdětných Gažiových, kteří se často starají o synovce, tráví hodně času. Margita ho učí romsky. – Mladík půjčí ženě peníze na splátku hypotéky. – Česká televize projevila zájem o Tomášovo natáčení. – Dokumentarista jede s aktivistou Mírou Brožem do „vroucího“ Duchcova na shromáždění znesvářených občanů. Tam se setká s Jindřichem Pinďou Svobodou, který svolává protiromské demonstrace. – Tomáš natočí s Jardou chlácholivou zdravici pro rodiče a prarodiče. – Úprava garsonky nakonec trvá měsíc. – Margita se dohodne s Tomášem, že její dluh se stane předplatným nájemného. – Dokumentarista natáčí v Duchcově na pochodu neonacistů. Nikdo se nechce k situaci vyjádřit na kameru. Nakonec Jiří Obr promluví o útlaku od Romů, kteří prý mlátí jejich děti. – Míra Brož mimo jiné preventivně ohlašuje své demonstrace na místa, kde by mohlo dojít k otevřeným konfrontacím Romů s extremisty. – Tomáš dostane od České televize honorář a koupí si auto. Je rázem nejbohatším obyvatelem činžáku. – V Děčíně dokumentarista zaznamená rozhovor se školáky před cikánským domem. Ti násilí považují za legitimní způsob řešení problémů s Romy. V anketě o soužití s cikány zazní od „bílých“ obyvatel různé důvody jejich averze. – V Krupce přihlíží Tomáš dalším šarvátkám mezi etniky. Policií zadržený mladík je přesvědčen, že cikáni pobírají speciální dávky. Ministryně práce a sociálních věcí tuto domněnku vyvrací. – Ve Vítkově na Opavsku si „bílí“ a „černí“ vyříkávají sousedské křivdy ve chvíli, kdy má kolem projít další protiromský pochod. Dokumentarista si jako jediný připouští výbušnost situace. – Tomáš rozebírá s Jardou, co by na problému soužití mohli změnit. S „Prahou“ mladý muž komunikuje pouze přes internet. Je rozvedený. – V Duchcově ozbrojení Obr se Svobodou drží v noci hlídku. Tomáš je zve na návštěvu do Předlic. Tamní Romové až na Jardu s jeho nápadem na setkání s extremisty nesouhlasí. Pro ty je to další doklad, že Romové jsou nepřizpůsobiví rasisti. – Tomáš je v ghettu zabydlený. Dal si vytetovat malou kotvu. Sblížil se s dívkou Šárkou, která má dcerku Mariku. Zve Jardu na pražský Romský pochod hrdosti. Gažiovi do Prahy přijedou, protože to slíbili, samotná akce je však nezajímá. Mladík jim představí Šárku. – Brož vezme Tomáše na demonstrace do Ostravy. Romská komunita zde není jednotná. Vyhrocenou situaci před romskou ubytovnou, kde má Brož ohlášený ochranný „zábor“, ale správce je tam nechce, řeší aktivista s pověřenou policistkou. Dění sledují televizní štáby a novináři. Večer se tu vzájemně se zklidňující Romové setkají s extremisty. Každému táboru patří jedna strana ulice. – Brož si dovede představit život mezi Romy, zároveň však vyjmenovává důvody, proč do toho nemůže nutit těhotnou manželku. – Na Tomášovy třicátiny dorazí do Předlic větší část jeho rodiny. Velká oslava u Gažiových dopadne dobře. Rodiče pak rekapitulují své pocity: báli se přijet, ale teď rozhodně nelitují. I Jarda setkání s Tomášovým příbuzenstvem hodnotí dobře. – Míra Brož přesvědčuje Jardu, aby Romové jezdili na různé své demonstrace tak, jako to dělají jejich odpůrci, kteří se přemísťují po republice a mají pak přesilu. – Tomáš v ghettu končí, stěhuje se zpět do Prahy. Margita se učí na maturitu. Pinďa byl zvolen v Duchcově do městské rady. Filmařovým prarodičům se ulevilo. – Šárce a Tomášovi se narodí syn, mezi prvními přijíždí na návštěvu Gažiovi... -kk-