Girl Power

Země původu

Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2008—2016

Premiéra

27. 2. 2016

Minutáž

92 min

Režie

Sany, Jan Zajíček (dokončení)

Kategorie

film

Žánr

životopisný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Girl Power

Český název

Girl Power

Anglický název

Girl Power

Anotace

Anonymní autorka, realizátorka a hlavní postava dokumentu Girl Power je jednou z mála aktivních writerek v České republice, známá pod tagem („značkou“) Sany. Díky příslušnosti ke komunitě a osobnímu nasazení se jí podařilo komplexně zmapovat osobnosti a tendence světového ženského graffiti s odkazy na kořeny a historii fenoménu, v němž dominují muži. Vedle otevřeně prezentovaného autobiografického příběhu Sany během sedmileté „cesty kolem světa“ natočila řadu hvězd převážně ilegálního sprejerství, které této vášni propadly a snaží se o emancipaci v subkultuře; některé uplatňují směr i v uměleckých profesích. Kontroverzní, ale v současnosti již „usazené“ a všudypřítomné graffiti se autorka nesnaží obhajovat, pouze předkládá nejrůznější motivy pro posedlost, která z undergroundu částečně přerostla v „legitimní“ street art. – Zpověď Sany ve filmu střídají nedokonalé, narychlo pořízené dokumenty ze sprejerských akcí-bombů (rychlá malba) v yardech (noční depa), civilní rozhovory a přehledný komentář doplněný archivními záběry. Aktérky touží po respektu a uznání v adrenalinové zálibě a řeší úskalí paralelního života. Kultivovaný snímek je „propojil“ a zviditelnil, samotná Sany prošla významným osobním přerodem a během náročného a finančně nákladného natáčení řešila mnohé důsledky svého tajného života a klíčového rozhodnutí „udělat něco, co jí nikdo neodepře – film“. – O graffiti vznikl kultovní film Style Wars (1983, r. Henry Chalfant, Tony Silver). V české distribuci měl letos premiéru snímek Grey City (2013, Cidade cinza; r. Marcelo Mesquita, Guilherme Valiengo) o brazilské streetartové scéně. Dokumentu Girl Power pomohl na plátno projekt BU2R firmy Budvar na podporu původní tvorby a „urban culture“. -kk-

Obsah

Mladá žena odhaluje své tajemství: spořádaný život kombinuje s ilegálním writerstvím. V subkultuře působí pod identitou SANY. – Touha lidí zanechat po sobě vizuální stopu se v novodobých dějinách přetavila ve tvorbu graffiti, jehož primární součástí jsou tagy. Writerství se rozvinulo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v New Yorku ovládaném gangy, které si tak značkovaly teritoria. Za územní signum byl zprvu považován tag TAKI 183. V květnu 1971 článek v The New York Times odhalil, že za ním stojí manhattanský teenager, který nutkavě píše své jméno a číslo ulice všude, kudy chodí. Ve „veřejném malování“ pak našlo prostředek k sebevyjádření tisíce dětí imigrantů. Autoři pieců se časem vypracovali k výrazným individuálním stylům. – Sanyina nezasvěcená rodina žije podle společenských norem. – Patnáctiletou Sany fascinovaly tagy, které objevovala na různých místech, hledala mezi nimi spojitosti a přemýšlela o jejich tvůrcích. – Tvorba se posléze přenesla z ulic na metro, soupravy vozily „poselství“ writerů po celém New Yorku. Mobilní piecy zpopularizovali v knize Subway Art fotografové Henry Chalfant a Martha Cooperová. - Newyorský starosta na konci devadesátých let vyhlásil výtvarnému vandalství válku. V roce 1989 vešla v platnost vyhláška, podle níž nesměl pomalovaný vůz opustit depo. Ve stejném roce dorazilo graffiti do Východní Evropy. – Sany s kamarádkami založila crew Girl Power. Rodiče o „druhé rodině“ dcery neměli ponětí. Sany respektuje jejich usedlý životní styl a má z vyzrazení své ilegální vášně strach. Proto se odstěhovala z domova, aby následky svých činů řešila sama. – Spojenectví v crew neusnadňovalo holkám pozici v zábavě ovládané kluky. Všechny postupně odpadly. – V osmdesátých letech minulého století se v New Yorku jako první prosadila Lady Pink pomalovávající metro. – Studující Sany si vydělávala jako telefonická operátorka. Časem se vypracovala na místo manažerky. Vedle toho monitorovala graffiti scénu a obdivovala Lady Pink. V touze být respektovaná a udělat něco výjimečného se rozhodla natočit první dokument o „ilegálkách“. Ke spolupráci přizvala kamaráda a kameramana Ondřeje. – 2009. Berlín. Sany se účastní legálního jamu na podporu ženského graffiti u příležitosti Dne žen. Od devadesátých let, kdy ve městě zavládl „barevný“ boom, se východní část města stala mekkou sprejerů. Setkání organizují známé Mizza Caricová a fotografka Nika Kramerová, která spolupracovala s hip hopovou fotografkou Marthou Cooperovou. Ta do knihy Hip Hop Files zařadila několik rozhovorů s Lady Pink ve snaze emancipovat doposud mužskou platformu. Štábu se podaří kontaktovat uznávanou anonymní Sheron (aktivní od roku 1992). – Bezpečné graffiti na povolené zdi se propojilo s početnými tvůrci street artu a murálů. Naopak ilegální malování na metro nebo vlaky, vyžadující odvahu, pečlivou přípravu a logistické schopnosti je doménou individualit; není výjimkou, když vyústí ve smrtelné tragédie. – Mezi hvězdy současnosti v „ilegálu“ patří Utah z New Yorku. S přítelem Etherem tvoří crew MUL a barví vlaky po celém světě. – Milán. Sany doprovází místní graffiťačky do yardu. Bomb dokončí za zvuku hlášení o příjezdu policie. S Vicki (2005) a Fransy (2004) z Funky Girls, jednou z nejaktivnějších crew v Evropě, probírají úskalí náročných útěků a „dvojího“ života. Čekají, zda z depa vyjede jejich „dílo“. – Profesí vytížená Sany začala k radosti rodičů dálkově studovat ekonomii. Film dělá na dluh, čeká na smlouvu s producentem. – 2010. Sany s Ondřejem absolvuje bezvýsledné výjezdy do evropských měst (Vídeň, Budapešť, Lublaň, Kolín nad Rýnem, Bratislava, Lipsko). – Essen. Sany se setká s crew Puff Girls, kterou dobře zná. Anonymní členky dokončují studia výtvarných akademií, odhalení by pro ně znamenalo vězení. Během natáčení v metru vykradou zloději štábu auto se zapůjčenou technikou. – Produkční, který ztrátu zavinil, s miništábem nekomunikuje. Producent vypověděl spolupráci. – Zlom v neúspěších nastal, když se Sany podařilo zviditelnit graffiťačky v časopisu Concrete. – 2011. Moskva. V metropoli je „mladé“ graffiti jedním z mála způsobů, jak se svobodně vyjádřit, tresty tu udělují s ohledem na možnosti sprejera. Sany se setká s vydavatelkou graffiti časopisu Good Morning Quel (2003). Splní se jí sen: projede se ilegálně v kabině metra. Aktéři jsou zadrženi a obratem za úplatek propuštěni i s natočenými kazetami. Incident však ohrozil mnoho lidí a film. – Sany odjede na stabilnější Západ. Kontaktuje legálně aktivní ženy, které si svým hobby vydělávají. Biel. Rosy One (1989) byla často vězněná, nyní vystavuje v galeriích a sprejerstvím se živí. Barcelona. Musa 71 (1989) propaguje graffiti mezi veřejností. Toulouse. Sprejerka Forma (2005) dělá webové stránky. Silvestr tráví se Sany v yardu, odkud musí předčasně utéct. Hodiny pak s parťáky čekají na „nedodělaný“ vlak, aby pořídily památeční fotku. – Sany se dohodla se zaměstnavatelem na rozvázání pracovního poměru. Ulevilo se jí. – 2012. Madrid. Místní bombeři jsou proslulí divokostí (Madrid style). Dona (1995) patří co do počtu „ukořistěných“ vagónů mezi nejúspěšnější, v roce 2003 pomalovala i newyorské metro. Po teroristických útocích v roce 2004 se zabezpečení dopravního systému zvýšilo. Společný piece musí Sany oželet. S Donou jde do yardu pouze Ondřej, její „stopa“ nesmí ve filmu chybět. – Sany po zátahu na kamarády dostala varování, že ji monitoruje policie. Rychle se přestěhovala, aby ochránila materiály–důkazy. – Amsterodam. Bývalé hvězdě ilegálu Mickey (1983) změnilo život těhotenství. Rok po porodu šla malovat a skončila v cele. Poté přehodnotila své priority, dodnes však sleduje vlaky a postrádá přísun euforie. – Miništáb dostihly problémy se splácením dluhu za techniku. Sany podporoval její kluk, ona sama chodila s kameramanem na brigády. Dluh umořila Ondřejova máma. – Kapské město. Běloška Motel 7 (2003) maluje veřejně. Kvůli bezpečnosti se vydává na akce ve skupině. O depa se zde starají místní gangy, na vagóny se odváží málokdo. – Sany se rozhodne nemalovat, aby neohrozila vznik filmu. Nakonec však neodolá a vyráží do yardu. Výsledná fotka vlaku s pozadím zátoky ji smíří s nerozvážností. – Přestože australská legenda Lotus nečekaně zemře na zástavu srdce, Sany vyrazí na plánované natáčení. – Sydney. Zdejší graffiti se hlásí ke kořenům Velkého jablka. Ženy na scéně nejsou výjimkou. Sany se setká s kamarádkami a přítelem Lotus alias Queen Steel. – Během natáčení omezila Sany kontakty s lidmi mimo graffiti. Rodiče nechápali, proč se vzdala práce a přerušila studium. – Za Sany přijede architektka a sprejerka Doze (2005) z Polska. – Depresivní Sany se cítí být v graffiti „uvězněná“. Je bez peněz. – Brazilská writerka Panmela Castrozová alias Anarkia (2000) má exhibici v galerii Trafačka. Pochází z obávaného ghetta v Riu de Janeiro, kde není graffiti považováno za vandalismus. Začínala jako ilegálka, ale proslavila se díky sociálním aktivitám, které ji v roce 2012 zařadily mezi stovku nejvlivnějších žen světa. Setkání s ní Sany povzbudí, a tak si nechá vytetovat na zápěstí logo Girl Power. – V roce 2013 navštíví Sany vysněný New York. Je překvapena, že je „čistší“. Vyhláška z roku 1989 stále platí. Setká se s Claw Money (1992), která tvář svého graffiti přetavila do slavné módní značky (crew Power, Money and Sex). Přestože má dítě, manžela a prosperující firmu, považuje „ilegál“ za životní vrchol. - Slavná fotografka Martha Cooperová rekapituluje změny v graffiti, o které se začala zajímat na konci sedmdesátých let; původní underground se stal světovým fenoménem. – Posléze se Sany setká s Lady Pink (1979). Zkušená writerka stále maluje, vystavuje v galeriích a s teenegary vytváří murály. Sany jde na akci s Miss 17 a MRS, ale star Utah nedostihne, naráží jenom na její tagy. – Utah byla několikrát vězněna, a tak se s Etherem rozhodli opustit Ameriku. Malují po celém světě. Sany navštíví těsně před stržením bývalou továrnu, mekku graffiti Five Pointz. – Praha. Sany srovnává svobodu nebezpečných barevných ulic s šedým bezpečím pod dohledem kamer. Ji baví punk, divokost, vše, co neurčují peníze. Utah (2000) s Etherem dorazí za Sany z Bangkoku a „udělají“ společně metro. – 2015. Sany obdivuje, že Utah žije jen graffiti život. Nenáviděné přetvařování ji tlačí do zásadního rozhodnutí... -kk-

Poznámka

Použité ukázky: Daos, Deutsche Welle, Diane von Fürstenberg, Ismail Aymann, Martha Cooper, Palermo, Paul Tschinkel, Seven News, The Grifter, Zoow. ˜– Použité fotografie: Alex Kay Potter, Concrete Magazin, Globe Media – Lenka Pechalová, Jon Naar, Martha Cooperová, Mzee Production Akim Walta, Paul Tschinkel, Pierwinkle Blue Group, Boston Herald, Profimedia CZ, a.s., Push It To The Limit. – Použité materiály: soukromé archivy účinkujících. Ve filmu byly použity zvuky z www.freesound.org.

Komentář

Účinkují

Sany

Anarkia/Panmela Castro

Candy

Claw Money

Dona

Doze

Ether

Forma

Funky Girls

Vicki

X-Tina

Fransy

Kla

Igasm

Ivey

Lady Pink

Leny

Lotus

Martha Cooperová

Mary

Mick La Rock

Misa

Miss 17

Mizza Caricová

Motel 7

MRS

Musa 71

Nika Kramerová

Okada

Ondřej Rybár

Petr Hofman

Puff Girls

Luck

Smila

Kuss

Quel

Rosy One

matka Sany

Sheron

Shine

Spice

Thorn

Utah

Štáb a tvůrci

Autor projektu

Sany

Režie

Sany, Jan Zajíček (dokončení)

Původní filmový námět

Sany, Ondřej Rybár

Scénář

Sany, Jan Zajíček (dokončení), Zdeněk Marek (spolupráce na scénáři)

Autor komentáře

Sany

Dramaturg

Veronika Korčáková

Druhá kamera

Jan McGregor, Jan Zajíček, Matěj Pichler, Marek Brožek, Ondřej Chucky Najman, Roman Ruktansky, Sany, Šimon Dvořáček

Zvuk

Petr Hofman, Štěpán Mamula (mix zvuku a hudby)

Animace

Jan Šíma

Vizuální efekty

Triková postprodukce ČT, Jitka Chaloupková (Triková postprodukce ČT), Jakub Lupoměský (Triková postprodukce ČT), Oskar Lehar (Triková postprodukce ČT), Miloslav Jan (Triková postprodukce ČT)

Postprodukce

Česká televize

Výkonná produkce

Roman Blaas (ČT), Filip Čermák (Punk Film)

Producent

Martin Hůlovec (Punk Film)

Koproducent

Martina Šantavá (ČT), Sany

Produkce

Sany, Lucie Zvěřinová (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Aranka Válová (Punk Film), Jan Enický (Punk Film), Kateřina Kolingerová (Punk Film)

Výtvarná spolupráce

Petr Bosák (grafický design), Robert Jansa (grafický design)

Spolupráce

Evženie Brabcová (příprava na střih), Tomáš Elšík (příprava na střih)

České podtitulky

neuvedeno

Hudba

Lokace

Česká republika, Praha (Česká republika), Brazílie, Rio de Janeiro (Brazílie), Spojené státy americké, New York (Spojené státy americké), New York City (New York), Španělsko, Madrid (Španělsko), Polsko, Gdaňsk (Polsko), Francie, Toulouse (Francie), Itálie, Milán (Itálie), Austrálie, Sydney (Austrálie), Rusko, Moskva (Rusko), Nizozemí, Amsterdam (Nizozemí), Jihoafrická republika, Kapské Město (Jihoafrická republika), Španělsko, Barcelona (Španělsko), Německo, Berlín (Německo), Essen (Německo), Düsseldorf (Německo), Kolín nad Rýnem (Německo), Lipsko (Německo), Švýcarsko, Biel/Bienne (Švýcarsko), Afgánistán, Kábul (Afgánistán), Rakousko, Vídeň (Rakousko), Maďarsko, Budapešť (Maďarsko), Slovinsko, Lublaň (Slovinsko), Slovensko, Bratislava (Slovensko)

Produkční údaje

Originální název

Girl Power

Český název

Girl Power

Anglický název

Girl Power

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

životopisný

Země původu

Česká republika

Copyright

2016

Rok výroby

2008—2016

Premiéra

premiéra 27. 2. 2016 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Film, který nenatočíš, pokud nejsi graffiti writer. Když se sny stanou skutečností, a jaká cena se za to platí.

Nositelé copyrightu

Sany, ČESKÁ TELEVIZE, Punk Film

Distribuce

A-Company Czech

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

92 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, německy, francouzsky, italsky, polsky, španělsky, rusky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

anglické, české

Revue

Girl Power

Po sedmi letech zdlouhavého natáčení vstupuje do českých kin dokument Girl Power. Fenomén ženského graffiti je v něm nah...