TGM Osvoboditel

Země původu

Československo

Copyright

1990

Rok výroby

1989—1990

Minutáž

61 min

Kategorie

film

Žánr

historický, střihový

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

TGM Osvoboditel

Český název

TGM Osvoboditel

Anglický název

TGM the Liberator

Anotace

Střihový dokument Věry Chytilové TGM Osvoboditel vznikl krátce po listopadu 1989 a měl slavnostní premiéru v den výročí Masarykova narození 7. března 1990. Autorka se osobitým rukopisem vyrovnává s rozhodující postavou českých novodobých dějin, prvním prezidentem Československé republiky Tomášem Garriguem Masarykem (1850–1937). Film vznikl v době, kdy obecné povědomí o Masarykovi bylo velmi chabé, proto měl i významný didaktický efekt. Nejedná se ovšem o tradiční životopisný medailon, ale o svébytný umělecký esej, ve kterém dominantní úlohu plní komentář v osobitém přednesu Miroslava Macháčka. Text je vystavěn jako Masarykovo vzpomínání na soukromý život i na citacích z jeho nejrůznějších prací, přednášek či projevů. Pečlivě vybrané archivní záběry jsou navíc doplněny dynamickými dotáčkami krajiny či pražských exteriérů a reálů. V krátkých vstupech hovoří i Masarykovy vnučky Herberta a Anna a také prapravnuk Tomáš Kotík. Objeví se i část záznamu jednoho Masarykova rozhlasového vánočního projevu. Velmi důležitou roli hraje hudební dramaturgie skladatele Jiřího Šusta, vybírajícího různé typy klasické hudby, ale i vojenských pochodů; hudební podkres je téměř všudypřítomný. Vše slouží ke zdůraznění základních masarykovských premis, týkajících se demokracie, jež musí být vždy opřena o mravní základ, a také české státnosti. -tbk-

Obsah

T. G. Masaryk vzpomíná na své rodiče. Pocházel z chudých poměrů. Otec byl kočí; byl nevolník a zůstal nevolníkem. Matka, která byla silnou osobností, se postarala, aby syn mohl studovat. Byla pobožná. On v dětství ministroval. Obecnou školu vychodil v Hodoníně, pak byl na reálce. Ve čtrnácti ho dal otec na řemeslo do Vídně, kde vydržel jen krátce. Pak se učil u kováře. Dělal praktikanta v místní škole. Potom studoval na brněnském německém gymnáziu. Kvůli své první lásce byl vyloučen a přešel do Vídně, kde po gymnáziu absolvoval filologii a filozofii na tamní univerzitě. Musel se sám živit kondicemi. Tehdy už se intenzivně zabýval náboženstvím, politikou a národnostními problémy. – V Lipsku prožil osudovou událost svého života: setkal se s Charlotte Garrigueovou, s níž se oženil. Po habilitaci nastoupil na právě ustavenou českou univerzitu v Praze. Měl potíže adaptovat se na „malé“ poměry. Založil revui Atheneum a vydával řadu spisů. – Masaryk vzpomíná na své boje o Rukopisy a později na Hilsneriádu. Na letní byt jezdili s rodinou do Bystřičky na Slovensko, aby lépe poznal Slováky. Zabýval se i zahraniční politikou. Hned na počátku první světové války se rozhodl být v opozici proti Rakousku-Uhersku. Musel odejít do ciziny. Vrátil se až za čtyři roky, takže se už nesetkal se synem Herbertem (1880-1915), který během té doby zemřel. Se Štefánikem a Benešem založil v Paříži Českou národní radu. Chtěl navázat na dějiny českého státu. Zatím v Rakousku-Uhersku uvěznili jeho dceru Alici i Hanu Benešovou a také některé politiky. – V exilu se věnoval zakládání českých vojenských jednotek. Obával se bolševické revoluce. České legie musely po revoluci v Rusku podstoupit dlouhou cestu přes Sibiř. – V Americe jednal Masaryk o poválečné situaci. – Když vznikla Československá republika, stal se jejím prvním prezidentem. Musel se zúčastnit řady oslav. Ve Vladislavském sále složil prezidentský slib. Podle něj mohl malý český stát přežít jen jako demokratický a jen tehdy, když bude světový. Promýšlel, jaký má být prezident takového státu, a konstatuje, že může být spokojený se svým životem. – Svěřuje se s tím, že nikdy nechtěl stát v popředí a vždy překonával trému, když měl mluvit na veřejnosti. – Jako prezident plnil své povinnosti. Zúčastňoval se různých oslav, manifestací, vojenských přehlídek nebo sokolského sletu. V soukromí se uchyloval do Lán. Často se na veřejnosti objevoval na koni. – Na dědečka vzpomínají vnučky Herberta a Anna a jeho prapravnuk Tomáš Kotík mluví o prapradědově odkazu. – Své rozhlasové vánoční poselství končí TGM slovy: „Chvála Bohu na výsostech a pokoj lidem dobré vůle.“ -tbk-

Poznámka

Film měl slavnostní premiéru 7. března 1990 v kině Blaník, současně byl vysílán v televizi. Do distribuce byl opět nasazen 1. května 2018. S titulem byl v obnovené premiéře v roce 2018 uváděn jako předfilm krátký studentský film Věry Chytilové Kočičina (1960).

Komentář

Účinkují

Charlotta Garriguová-Masaryková

Anna Masaryková

Herberta Masaryková

Edvard Beneš

císař František Josef I.

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Věra Chytilová

Autor komentáře

Věra Chytilová

Asistent kamery

Ivan Jiránek, Jiří Rolínek, Oldřich Eichler (steadicam), Jiří Pechar (steadicam)

Asistent střihu

Růžena Hejsková

Vedoucí výroby

František Kopecký

Asistent vedoucího výroby

Petr Kellner

Odborný poradce

Josef Babůrek, prof. Dr. Josef Hanzal, Dr. Karel Kučera, prof. Dr. Milan Machovec, DrSc., doc. Dr. Jaroslav Opat, CSc., Dr. Miloš Pojar, Dr. Petr Voit, CSc.

Spolupráce

Ludvika Bařtipánová, Michal Bregant, Karel Čáslavský, Jaromír Kallista, Věra Matrasová, Vladimír Opěla, Vladimír Ševčík, Josef Válek, Věra Viceníková

Hudba

Hudba

archivní

Výběr hudby

Jiří Šust

Lokace

Praha, Nové Město (Praha), Mánes (Nové Město), Vltava (Praha), mosty (Vltava), Lány, zámek /i interiér/ (Lány), Brno, ulice (Brno), Hodonínsko

Produkční údaje

Originální název

TGM Osvoboditel

Český název

TGM Osvoboditel

Anglický název

TGM the Liberator

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

historický, střihový

Země původu

Československo

Copyright

1990

Rok výroby

1989—1990

Produkční data

začátek natáčení 17. 11. 1989

Premiéra

slavnostní premiéra 7. 3. 1990 (kino Blaník, Praha)
distribuční premiéra 8. 3. 1990 /přístupný mládeži/ (kino Paříž, Praha)
obnovená premiéra 10. 5. 2018 /přístupné bez omezení/ (kino Ponrepo, Praha)

Distribuční slogan

V upomínku na premiéru filmu režisérky Věry Chytilové 7. 3. 1990. (1990) / bez sloganu (2018)

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Československý filmový ústav (původní 1990), Národní filmový archiv (obnovená 2018)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

61 min

Původní metráž

1 734 metrů

Distribuční nosič

35mm , DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, komentář, anglicky

Podtitulky

bez titulků

Mezititulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Revue

TGM Osvoboditel

Střihová dokumentární esej Věry Chytilové je osobitým portrétem i důstojnou připomínkou filozofa, politika, sociologa a ...