TGM Osvoboditel

historický, střihový

Typologie filmu

dokumentární

Anglický název

TGM the Liberator

Minutáž

61

Země původu

Československo

Copyright

1990

Rok výroby

1989, 1990

Premiéra

07.03.1990

Jazyková verze

česká

Režie

Věra Chytilová

Scénář

Věra Chytilová

Námět

Věra Chytilová

Anotace

V upomínku na premiéru filmu režisérky Věry Chytilové 7. 3. 1990.

Střihový dokument Věry Chytilové TGM Osvoboditel vznikl krátce po Listopadu 1989 a měl slavnostní premiéru v den výročí Masarykova narození 7.3.1990. Autorka se osobitým rukopisem vyrovnává s rozhodující postavou českých novodobých dějin, prvním prezidentem Československé republiky Tomášem Garriguem Masarykem (1850-1937). Film vznikl v době, kdy obecné povědomí o Masarykovi bylo velmi chabé, proto měl i významný didaktický efekt. Nejedná se ovšem o tradiční životopisný medailon, ale o svébytný umělecký esej, ve kterém dominantní úlohu plní komentář v osobitém přednesu Miroslava Macháčka. Text je vystavěn jako Masarykovo vzpomínání na soukromý život i na citacích z jeho nejrůznějších prací, přednášek či projevů. Pečlivě vybrané archivní záběry jsou navíc doplněny dynamickými dotáčkami krajiny či pražských exteriérů a reálů. V krátkých vstupech hovoří i Masarykovy vnučky Herberta a Anna a také prapravnuk Tomáš Kotík. Objeví se i část záznamu jednoho Masarykova rozhlasového vánočního projevu. Velmi důležitou roli hraje hudební dramaturgie skladatele Jiřího Šusta, vybírajícího různé typy klasické hudby, ale i vojenských pochodů; hudební podkres je téměř všudypřítomný. Vše slouží ke zdůraznění základních masarykovských premis, týkajících se demokracie, jež musí být vždy opřena o mravní základ, a také české státnosti. -tbk-

Obsah

Masaryk vzpomíná na své rodiče. Pocházel z chudých poměrů. Otec byl kočí; byl nevolník a zůstal nevolníkem. Matka, která byla silnou osobností, se postarala, aby syn mohl studovat. Byla pobožná. On v dětství ministroval. Obecnou školu vychodil v Hodoníně, pak byl na reálce. Ve čtrnácti ho dal otec na řemeslo do Vídně, kde vydržel jen krátce. Pak se učil u kováře. Dělal praktikanta v místní škole. Potom studoval na brněnském německém gymnáziu. Kvůli své první lásce byl vyloučen a přešel do Vídně, kde po gymnáziu absolvoval filologii a filozofii na tamní univerzitě. Musel se sám živit kondicemi. Tehdy už se intenzivně zabýval náboženstvím, politikou a národnostními problémy. – V Lipsku prožil osudovou událost svého života: setkal se s Charlotte Garrigueovou, s níž se oženil. Po habilitaci nastoupil na právě ustavenou českou univerzitu v Praze. Měl potíže adaptovat se na „malé“ poměry. Založil revui Atheneum a vydával řadu spisů. – Masaryk vzpomíná na své boje o Rukopisy a později na Hilsneriádu. Na letní byt jezdili s rodinou do Bystřičky na Slovensko, aby lépe poznal Slováky. Zabýval se i zahraniční politikou. Hned na počátku první světové války se rozhodl být v opozici proti Rakousku-Uhersku. Musel odejít do ciziny. Vrátil se až za čtyři roky, takže se už nesetkal se synem Herbertem (1880-1915), který během té doby zemřel. Se Štefánikem a Benešem založil v Paříži Českou národní radu. Chtěl navázat na dějiny českého státu. Zatím v Rakousku-Uhersku uvěznili jeho dceru Alici i Hanu Benešovou a také některé politiky. – V exilu se věnoval zakládání českých vojenských jednotek. Obával se bolševické revoluce. České legie musely po revoluci v Rusku podstoupit dlouhou cestu přes Sibiř. – V Americe jednal Masaryk o poválečné situaci. – Když vznikla Československá republika, stal se jejím prvním prezidentem. Musel se zúčastnit řady oslav. Ve Vladislavském sále složil prezidentský slib. Podle něj mohl malý český stát přežít jen jako demokratický a jen tehdy, když bude světový. Promýšlel, jaký má být prezident takového státu, a konstatuje, že může být spokojený se svým životem. – Svěřuje se s tím, že nikdy nechtěl stát v popředí a vždy překonával trému, když měl mluvit na veřejnosti. – Jako prezident plnil své povinnosti. Zúčastňoval se různých oslav, manifestací, vojenských přehlídek nebo sokolského sletu. V soukromí se uchyloval do Lán. Často se na veřejnosti objevoval na koni. – Na dědečka vzpomínají vnučky Herberta a Anna a jeho prapravnuk Tomáš Kotík mluví o prapradědově odkazu. – Své rozhlasové vánoční poselství končí TGM slovy: „Chvála Bohu na výsostech a pokoj lidem dobré vůle.“ -tbk-

Poznámka

Film měl slavnostní premiéru 7. března 1990 v kině Blaník, současně byl vysílán v televizi. Do distribuce byl nasazen 1. května 2018. S titulem byl v obnovené premiéře v roce 2018 uváděn jako předfilm krátký studentský film Věry Chytilové Kočičina (1960).

Film online

Komentář

Účinkují

Charlotta Garriguová-Masaryková

Anna Masaryková

Herberta Masaryková

Edvard Beneš

císař František Josef I.

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Věra Chytilová

Vedoucí výroby

František Kopecký

Odborný poradce

Josef Babůrek, prof. Dr. Josef Hanzal, Dr. Karel Kučera, prof. Dr. Milan Machovec, DrSc., doc. Dr. Jaroslav Opat, CSc., Dr. Miloš Pojar, Dr. Petr Voit, CSc.

Hudba

Hudba

archivní

Výběr hudby

Jiří Šust

Lokace

Lokace

Praha, Nové Město (Praha), Mánes (Nové Město), Vltava (Praha), mosty (Vltava), Lány, zámek (Lány) (i interiér), Brno, ulice (Brno), Hodonínsko

Produkční údaje

Původní název

TGM Osvoboditel

Anglický název

TGM the Liberator

Copyright

1990

Rok výroby

1989, 1990

Premiéra

07.03.1990

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Československý filmový ústav (původní 1990), Národní filmový archiv (obnovená 2018)

Technické údaje

Verze

česká

Revue

TGM Osvoboditel

Střihová dokumentární esej Věry Chytilové je osobitým portrétem i důstojnou připomínkou filozofa, politika, sociologa a ...

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.