Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Dešťová víla

pohádka

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Rain Fairy

Minutáž

96

Žánr

pohádka

Země původu

Česká republika

Copyright

2010

Rok výroby

2010

Premiéra

11.02.2010

Jazyková verze

česká

Režie

Milan Cieslar

Scénář

Jan Míka, Milan Cieslar (spolupráce na scénáři)
Doporučujeme

Romantická pohádka.

Realizaci pohádky Milana Cieslara Dešťová víla brzdil nedostatek financí, dokud se koprodukce neujala Česká televize, která ji bude asi vysílat na Vánoce 2011. – Obyvatelé vesnice se až na výjimku – dívku Květušku – zachovají zle k žebračce, tedy převlečené Dešťové víle. Ta je po dohodě se Sluncem a s dalšími živly potrestá tím, že jim sebere vodu. Strádání může ukončit právě jen Květuška, zamilovaná do Ondry, syna statkáře Lakoty. Dívka se vydá na pouť za vílou. Dostane se až do nebe a splní tři náročné úkoly, aby získala zpět vodu. Nesmí se však vrátit domů, dokud si nebude jista Ondrovou láskou. Až když mladík od oltáře uteče vnucené nevěstě Bětě, dceři pivovarníka Bečky, Květuška se objeví rovnou na svou svatbu... – Scénář Jana Míky je nesoudržný, eklektický a málo dramatický, charaktery postav jsou stereotypní, režie je mdlá a vizuální efekty občas vzbuzují úsměv. Jedná se o běžný televizní produkt, těžící z obliby žánru, jemuž nepomohou ani obrázky z islandských exteriérů.

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Dešťová víla v podobě žebračky navštíví vesnici, kde prosí o chléb a o úkryt před deštěm, jejž sama vyvolala. Všichni před ní zavírají dveře. Jen chudá Květuška Pařízková ji schová. Víla jí dá dva penízky lásky, jež prý budou svítit v rukou milovaného a milujícího. – Květuška a syn statkáře Lakoty Ondra se mají rádi. Ale mladík si má brát pivovarskou dcerku Bětu Bečkovou. Jejich rodiče navzdory Ondrovým námitkám domluví svatbu po žních. – Květuščin děda, místní ponocný, potká za vsí žebračku. Ta mu řekne, že až bude nejhůř, může za ní přijít jen jeho vnučka. Pak se promění v Dešťovou vílu. Stařík to hned nahlásí Lakotovi, ale ten se mu vysměje stejně jako ostatní. – Večer děda vypráví dětem pohádky. Květuška nevěří ani na víly, ani na spravedlnost. Venku pořád prší. – Na Slunečním hradě si víla před Sluncem stěžuje s ostatními živly na lidskou chamtivost. Vznětlivý Oheň chce lidstvo spálit. Víla přesvědčí Slunce, aby jí dovolilo sebrat lidem vodu. – Udeří sucho. Voda už je jen v obecní studni. Lakota, který je starostou, pošle Květuška za vílou. Slíbí jí, že si pak může vzít Ondru. Matka dívku nechce pustit. – Večer dá Květuška Ondrovi jednu minci; obě se v jejich rukou rozsvítí. Mladík chce jít s ní. – Lakota s poskokem Amidorem zajdou za babou kořenářkou, aby jim dala bylinu na uspání. – Ráno čeká dívka marně, Ondra hluboce spí na peci. Květuška vyrazí sama. – Lakotovi předstírají, že mají o spícího syna strach, a zavolají doktora. – Květuška se trmácí mezi skalami. Najde nocleh u starého chalupníka a jeho ženy. – Doktor, který tuší, oč jde, získá od kořenářky protilék. – Ráno se Ondra probudí a přes otcovy protesty vyrazí na koni za Květuškou. Ta zrovna zabloudila na pobřeží. Vítr ji odnese v náruči. – Ve skalách Ondra prchá před lapky, kteří chtějí jeho koně. – Vítr letí bez cíle. Květuška se mu vysmekne a ocitne se na poli za vsí. Objeví se u ní Dešťová víla. Chce dát vodu jen jí, ale dívka si přeje vodu pro všechny. Proto musí jít s vílou do Slunečního hradu. – Ondra zatím setřásl v lese pronásledovatele. – Květuška dostane tři úkoly. Víla ji varuje, že i když je splní a získá vodu, ona sama prohraje. – Nejdřív je třeba odemknout studnu na poušti, kterou lidé zamkli chamtivostí. Květuška má džbánek vody, ale nesmí se z něj napít. Studnu chrání Oheň rozžhaveným klíčem. Dívka vodou ze džbánku zchladí klíč a odemkne studnu. Ve vesnici se objeví voda v říčce. – Ondra na poušti najde Květuščin náramek. Oheň mu oznámí, že jeho milovaná už nepatří lidem. – Dívka se probudí uvnitř Slunečního hradu. Dalším úkolem je svolat rozuteklé beránky. Květuška je na poušti marně volá. Znovu vytáhne svítící minci, pláče a zpívá. Beránci se objeví jako mráčky na nebi a pak u ní jako ovečky na zemi. – Ve vesnici začne pršet. Když Lakota nakáže chytat vodu, déšť ustane. – Ondru znovu napadnou lapkové. Omráčí ho a seberou mu koně. Jeho penízek lásky spadne do vody. – Třetí úkol zní: najít živou vodu. Je to možné, jen když Květuška obětuje buď svůj život nebo život svého nejdražšího. Dívka zjistí, že její penízek už nesvítí. Když předstoupí před Slunce, nedokáže se rozhodnout, zda obětovat sebe či Ondru. Bojí se. Víla mincí určí, že obětován má být Ondra. – Vesnice se raduje z vody. Lakota, zoufalý steskem po synovi, rozdává peníze. – Do obce dorazí zarostlý tulák. Když ho holič ostříhá a oholí, poznají v něm lidé Ondru. Spokojený statkář tvrdí, že vodu „přinesl“ jeho syn. Ten však skoro nemluví. – Květuška, která se obětovala místo milého, smutní u vodopádu v říši živlů. – Ondra si má brát Bětu. Pokud se tak stane, Květuška zůstane u Dešťové víly jako jedna z vodních žínek. – Ondra řekne Květuščině matce, že její dceru marně hledal. – Dešťová víla svěří Slunci, že mladík Květušku pořád miluje. Vládce dá pozemšťance poslední šanci. – Ondra odmítne Bětu. Bečkovi si stěžují u Lakotů. – Živly pozorují z hradu dění ve vsi jako v televizi. – V noci Lakota předstírá, že umírá, a přiměje tak syna ke slibu, že se ožení s Bětou. Ráno všichni vyrazí na svatbu. – Květuška pořád věří v Ondrovu lásku. – Ženich s Bětou stojí před oltářem. Živly to sledují. Mladík nečekaně řekne ne. Vzápětí mu dívenka dá penízek lásky, který prý našla ve studánce za vsí. Ondra s ním utíká k prameni. Ví, že jeho milá žije. Květuška se zjeví u studánky v drahých šatech. – Koná se nová svatba. Živly i Slunce jsou dojaté. Lakotovým nová nevěsta nevadí: je teď přece bohatá. – Spokojené Slunce chce dát lidem novou šanci. – Dešťová víla přijde na svatební hostinu jako žebračka. Děda Pařízek ji pozve ke stolu. -ivp-

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Lenka Vlasáková

Lenka Vlasáková

Dešťová víla/žebračka

Vica Kerekesová

Vica Kerekesová

Květuška

Miroslav Donutil

Miroslav Donutil

statkář Lakota

Simona Stašová

Simona Stašová

Lakotová

Aleš Háma

Aleš Háma

Amidor

Jana Janěková

Jana Janěková

máma Pařízková

Stanislav Zindulka

Stanislav Zindulka

děda Pohádka

Jan Skopeček

Jan Skopeček

dědeček

Luba Skořepová

Luba Skořepová

kořenářka

Jan Kuželka

Jan Kuželka

holič Mydlinka

Michal Roneš

Michal Roneš

farář

Ladislav Kopecký

Ladislav Kopecký

otec lapků

Pavel Vondruška

Pavel Vondruška

chalupník

Stanislav Lehký

Stanislav Lehký

hostinský

Adéla Srncová

Adéla Srncová

ohnivá víla

Barbora Kolaříková

Barbora Kolaříková

ohnivá víla

Johana Hájková

Johana Hájková

ohnivá víla

Veronika Nová

Veronika Nová

vodní víla

Lucie Žďárská

Lucie Žďárská

vodní víla

Kateřina Hovorková

Kateřina Hovorková

vodní víla

Veronika Prokšová

Veronika Prokšová

vodní víla

Kristina Carvanová

Kristina Carvanová

vzdušná víla

Aneta Zyková

Aneta Zyková

vzdušná víla

Nela Čelišová

Nela Čelišová

víla Země

Hana Kusnjerová

Hana Kusnjerová

hlas Květušky

Pomocná režie

Yvona Novotná

Asistent režie

Vlastimil Navrátil

Předloha

Theodor Storm (Dešťová víla – pohádka)

Scénář

Jan Míka,

Milan Cieslar (spolupráce na scénáři)

Druhá kamera

Martin Štěpánek

Návrhy kostýmů

Evženie Rážová

Vizuální efekty

Jan Procházka (supervize)

Zvláštní efekty

Josef Pokorný

Koordinátor kaskadérů

Martin Hub

Výkonná produkce

Lukáš Kaplan

Koproducent

Magdalena Sedláková (ČT),

Kamil Kožíšek (Flamesite)

Hudba

Petr Hapka,

Adam Klemens (aranžmá hudby a instrumentace)

Dirigent

Adam Klemens (FILMharmonic Orchestra Prague)

Písně

Beránci

Hudba k písni

Petr Hapka (Beránci)

Text písně

Pavel Vrba (Beránci)

Zpívá

Hana Kusnjerová (Beránci)

Choreografie

Andrea Straková

Lokace

Česká republika,

Kouřim (Česká republika),

Přerov nad Labem (Česká republika),

Zubrnice (Česká republika),

Levín (Česká republika),

Kaznějov (Česká republika),

Island,

Landmannalaugar (Island),

Gullfoss (Island),

Dettifoss (Island),

Vatnajokull (Island)

Původní název

Dešťová víla

Anglický název

Rain Fairy

Copyright

2010

Rok výroby

2010

Premiéra

11.02.2010

Výrobce

Happy celuloid s.r.o.,

ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce),

Flamesite s.r.o. (koprodukce)

Distribuce

Bioscop