Andělské oči

Léto roku 1947. V restauraci U Waldsteina probíhají pod vedením Dirigenta Krahulíka taneční kurzy. Dámy – až na starou pannu Hroudovou – se jako obvykle nedostavily, a tak tu spolu tančí jen muži. Nový návštěvník, mladý pan Bucifal, okouzlí slečnu Hroudovou. – Zatímco si při „rauchpauze“ přítomní muži nebohou ženu dobírají, v čemž vede prim zřízenec z blázince Bloudek, Bucifal se představí Dirigentovi a jeho kumpánům, Viktorovi a Uhdemu. Chce nastoupit u jejich pojišťovací firmy Opora ve stáří. Předtím působil jako zprostředkovatel pohřbů a záhy o svých kvalitách přesvědčí samotného Dirigenta. Je přijat především díky svým andělským očím. Pojišťovna se zaměřuje na drobné živnostníky, jimž prý dává pocit jistoty do nejisté bolševické budoucnosti. Pánové z tanečních kurzů jsou její klienti. – Čtveřice pojišťováků vystupuje na nádraží v Hradišti a hned se dvoří sebevědomé kolegyni Nadje, obchodní cestující s čističem skvrn Duha. – V Hradišti se všechno připravuje na dnešní benátskou noc. Pánové nelení a vydají se za zákazníky. První na řadě je majitel obchodu s umělými květinami Krause. Starý muž s dřevěnou rukou je znalcem filozofie a dnes už bohužel jen platonickým obdivovatelem dívčí krásy. Dobře si proto rozumí s Dirigentem. Ochotně zaplatí za jeden květ „nekalé konkurenci“, nezkušené dívce Uršule, která přijela prodávat do městečka umělé lekníny. – Uršule se u kašny dvoří nenapravitelný donchuán Viktor i mladý Bucifal. Oba pojišťováci se pak spolu vydají k řezníkovi. Zatímco Viktor si „vezme na starost“ roztouženou řeznici, umlouvá Bucifal jejího žárlivého manžela, jehož nakonec nejen pojistí, ale dokonce ho i přesvědčí, aby si od něj koupil hrobku. – Dvojice se po úspěšné akci přidá k Uhdemu, zaujatě pozorujícímu oknem žačky baletní školy. Vzápětí však musí všichni prchat před holičem Krupičkou, který v nich poznal pojišťováky z Opory ve stáří a který hodlá břitvou umučit jejich šéfa, s nímž má nevyřízené účty. Uhde na útěku přizná nováčkovi, že ve skutečnosti používají všechny vybrané peníze jen pro sebe a že jejich firma je podvod; až se komunisti dostanou k moci, stejně všechno všem seberou. – Kumpáni v hotelu varují Dirigenta, ale ten si z holiče nedělá těžkou hlavu. Pověří Bucifala, aby „udělal“ místního drogistu Pivoňku. Agent se dá na dvoře do řeči s potrhlým klientem, posedlým chemickými experimenty. Viktor neodolá, když zahlédne baculatou paní drogistovou. Žárlivý Pivoňka vystřelí jednu z rachejtlí, připravených na večer. Bucifalovi se jednoduchou lstí podaří přesvědčit rozhorleného muže, aby se dal pojistit. Kolegové pak před ním hluboce smeknou: „udělat“ drogistu se dosud nikomu nepodařilo. – Pojišťováci se v restauraci baví s Nadjou, jíž vůbec nejdou kšefty. Dirigent s ní flirtuje. – Při benátské noci na břehu řeky svádí Viktor Uršulu a Dirigent vezme Nadju na lodičku. Během drogistova velkolepého ohňostroje jej zahlédne rozvášněný holič. Loďka se s dvojicí převrhne, a zachraňující se pár potopí vor s dívčím orchestrem, hrajícím na balalajky. – Dirigent s Nadjou se za Bucifalovy asistence suší v hotelu. Šéf pošle Uhdeho pro pití. Pojišťovák pozoruje klíčovou dírkou Viktora, úspěšně svádějícího ve vedlejším pokoji Uršulu. – Agenti při bohatýrské pitce meditují o chmurných vyhlídkách do budoucnosti. Přidá se k nim spokojený Viktor a hned se věnuje podnapilé Nadje. Smutný Uhde řekne Uršule, že Viktor platí už troje alimenty, a že ji podvedl. Dívka udělá scénu, opije se a usne na chodbě v kočárku. Nadja nenápadně zmizí. Rozkurážení pojišťováci si hrají na četníky a zloděje. Bucifal má své kumpány jakoby zatknout. Ti jsou vyděšeni, když na ně vytáhne pistoli. Po chvilce napětí ji mladík zase schová, a všichni se tomu zasmějí. Dirigent zjistí, že ho Nadja okradla. – Čtveřice se ráno probírá z kocoviny na břehu řeky. Muži si dělají legraci z hasičů, kteří tu balí hadice, a ti je postříkají. – Pojišťováci odjíždějí z Hradiště. Na nádraží čeká pomstychtivý holič, ale Dirigent si půjčí brýle a hůl od slepé dívky, a tak se všichni dostanou šťastně do vlaku. Slepá dívka jim v kupé nabízí koláčky a Viktor vzpomíná na svého otce s abnormálním srdcem. – U Waldsteina jsou opět taneční hodiny. Bucifal vypráví příběh o záměně slavného Bambini di Praga, a při mazurce nasadí třem pojišťovákům želízka. Pánové z Opory ve stáří jsou překvapeni jeho proměnou v kriminalistu a osočí ho jako podvodníka. Nicméně ho přesvědčí, aby je spoutané odvedl k blázinci, kde jim pan Bloudek ukáže za oknem paní Mášu, která se pomátla z lásky a která má celý pokoj popsaný nápisy „Miluji tě“. Zřízenec potom nabídne kumpánům slivovici. Ti nechtějí dát Bucifalovi napít. Nešťastný policista konstatuje, že vlastně neví, kdo je ke komu připoutaný. Říká, že oni jsou jeho první a poslední případ; zjistil, že na fízlování nemá žaludek. Teprve teď dostane od svých nedávných kolegů, smířených už s osudem, napít; připíjí ve vzpomínce na krásnou Nadju „na skvrny, jež nelze vyčistit bez porušení látky...“ -tbk-