Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Princezna ze mlejna

pohádka

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Princess from the Mill

Minutáž

100

Žánr

pohádka

Země původu

Česká republika

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

01.06.1994

Jazyková verze

česká

Režie

Zdeněk Troška

Scénář

Vratislav Marek, Zdeněk Troška

Námět

Vratislav Marek
Doporučujeme

S Troškou do mlýna českých pohádek.

Po filmu O princezně Jasněnce a létajícím ševci je Princezna ze mlejna dalším pokusem zkušeného režiséra Zdeňka Trošky o navázání na tradice klasických českých pohádek. I tentokrát je jedním ze zdrojů laskavý svět sousedských vyprávěnek Jana Drdy, v jehož stylu režisér s autorem námětu a spoluscenáristou Vratislavem Markem pojednal příběh, plný lásky, kouzel a písniček. – Vesnický mládenec Jindřich se vydá do světa s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Jako pomocník zůstane ve mlýně, kde straší. Místní čert (stejně jako soused vodník) si totiž myslí na hezkou mlynářovu dceru Elišku a každého konkurenta vyžene. Jindřich se však nebojí a zůstane, protože Eliška mu namluví, že v rybníce je zakletá princezna. O úplňku se ve mlýně sejdou hned tři Eliščini nápadníci: vodník, čert a pyšný knížepán, kterému také učaroval její půvab. Dívka oddaluje své rozhodnutí, protože doufá, že nedovtipnému Jindřichovi se rozbřeskne, že ho už dlouho miluje a že má hledané štěstí na dosah ruky. A mladík nakonec pochopí a objeví svou „princeznu“ ze mlejna. – Snaha natočit „typickou českou pohádku“ a postavit ji proti klipové estetice „krvavých“ hollywoodských „pohádek“ vedla autory k vytvoření příběhu s volným tempem a bez temnějších tónů. Nadpřirozené bytosti (vodník, čert, čarodějnice) nejsou strašidelné, ale pouze legrační. Jindřich, připravený konat hrdinské skutky, tak vlastně nemá žádného protivníka kromě vlastní zaslepenosti. Základní pohádkový konflikt mezi Dobrem a Zlem se omezuje na pouhé partnerské nedorozumění. – Už v předchozí Troškově pohádce zabíraly scény s bizarně maskovanými čarodějnicemi značný prostor. Volný rytmus vyprávění, neseného jen napětím mezi postavami, mají oživit četné, ale samoúčelné výstupy nadpřirozených postav. Ochuzení pohádkových pravidel se autorům vymstilo v dramatické nevyváženosti celého projektu. Filmu dominuje výtvarná koncepce, těžící v kostýmech, v maskách i v krásných jihočeských exteriérech z poetiky ladovských ilustrací (líbivá kamera Ervína Sanderse). Z hereckých představitelů si zaslouží pozornost Yvetta Blanarovičová, která má v roli rozpustilého čerta nejvíc prostoru, a zpěvačka Lucie Bílá, která je skoro k nepoznání v masce čarodějnice. -ap-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Pod hradem Krákorkou žila kdysi vdavekchtivá čarodějnice, která měla políčeno na čerta. Ale ten o ni nestál. Nejraději ze všeho seděl za komínem blízkého mlýna a pozoroval hezkou mlynářovu dceru Elišku. Vodníkovi, bydlícímu ve zdejším rybníce, se dívka také líbí. Ještě raději si však ze mlýna ukradne nějakou tu sladkost. – Mládenec Jindřich se o děvčata nezajímá a místo tancovačky raději s dětmi poslouchá babiččiny pohádky. Sní o tom, že jednou vysvobodí ze zakletí krásnou princeznu a vezme si ji za ženu. Otec mu marně vyčítá, že by se měl raději poohlédnout po nějakém hezkém venkovském děvčeti. Jindřich se rozhodne vydat se do světa hledat svou princeznu. – Cestou nasype buchtu mravencům a podělí se i s přátelskou liškou. Dá buchtu i babičce, sedící u cesty (ve skutečnosti ovšem proměněné čarodějnici). Ta za to mladíka přenese ke mlýnu; doufá ovšem, že se mládenci zalíbí Eliška a čertovi pak nezbude, než se začít starat o ni. Jindřich uvidí na hrázi zpívající mlynářovu dceru; když mu však vodník řekne, že krásná dívka je „jen“ ze mlýna, přestane ho zajímat. Jindřich dá vodníkovi poslední buchtu; ten mu poradí, aby požádal mlynáře o práci. Za tu dostane jídlo i nocleh. – Mlynář přičinlivého pomocníka přivítá s radostí; je už starý a ani s pracovitou Eliškou na všechno nestačí. Dívce se Jindřich líbí. Zato čert má na hezkého mládence vztek; potěší ho, když zjistí, že vetřelec ve mlýně míní přespat jen jednu noc. – Eliška chce, aby u nich Jindřich zůstal. Při večerní procházce na hrázi mu namluví, že v rybníce je zakletá princezna, která se zjevuje o úplňku. – Když mládenec ulehne ve stodole, čert se pustí do strašení. Na rozdíl od předešlých mlynářských pomocníků však Jindřich neuteče, nýbrž mu nabije. Skučícího pekelníka ujišťuje, že o Elišku nestojí; touží jenom po vznešené princezně. Ráno řekne mlynáři, že zůstane do úplňku. – Čert však není spokojený, protože si všiml, jak Eliška po novém čeledínovi zamilovaně pokukuje. Spěchá na radu za vodníkem. Když nepochodí, poprosí o pomoc čarodějnici. Ta se však urazí a vyžene ho. – Vodník s čertem zjistí, že Jindřich se chystá k prohlídce zřícenin hradu Krákorky. Rozhodnou se uchystat mládenci překvapení. S pomocí ukradené kouzelnické knihy se začarují do žáby a kočky. Mladík zvířata políbí a ta se skutečně promění v princezny, ale velmi ošklivé. Návštěvník naznačí, že si může odvést jen jednu nevěstu. „Princezny“ se jedna přes druhou začnou vymlouvat a poukazovat na své nedostatky. Poperou se a mládenec pozná, co jsou zač. – Mlynář, rozzlobený dceřinou vybíravostí, unáhleně rozhodne, že Eliška si do úplňku musí vybrat ženicha; pokud to neudělá, dá ji za ženu prvnímu, kdo si o ni řekne. Vodník a čert to vyslechnou. – Čert řekne Jindřichovi, že v rybníce žádná princezna není, ale ten mu nevěří. Když však mladík zjistí, že si pekelník myslí na Elišku, nabije mu. Ráno dívce vypráví o falešných princeznách. Zatímco jde s Eliškou na houby, vodník požádá mlynáře o dívčinu ruku. Ten se mu však vysměje. Stejně se vede i čertovi. – Elišku v lese zahlédne starý nafintěný knížepán, už dlouho shánějící hezkou nevěstu. Rozhodne se, že se ožení s mlynářovou dcerou. Dívka však žádného ze tří podivných ženichů nechce; stojí jenom o Jindřicha. Ale ten se zase nechce vzdát pomyšlení na svou princeznu. Zatímco se mlynář s dcerou trápí vyhlídkami na budoucnost, bezstarostný mládenec odjede s moukou do městečka. – Dívka rozhodne, že si vybere za muže toho, kdo jí druhého dne přinese nejkrásnější dárek. Vodníka napadne, že by Elišce udělala radost kouzelná štičí šupina, s jejíž pomocí bude moci za úplňku kráčet po vodě. Knížepán po poradě se svým sluhou Žánem dá ušít krásné šaty, a čert vymámí z čarodějnice radu, že každé ženě udělají radost drahé šperky. – Zatímco si nápadníci lámou hlavu, přiveze Jindřich dívce z městečka velké perníkové srdce. Hned však rozradostněné dívce tvrdí, že to je jenom přátelský dar. – Druhý den se sejdou ve mlýně nápadníci se svými dary. Rozpačitá Eliška stanoví další úkol: poté, co ji požádali o ruku a co přinesli dárek, musejí jí večer při úplňku zazpívat na hrázi hezkou písničku. – Mlynář už pochopil, co svou tvrdohlavostí zavinil. Neví však, jak ze zapeklité situace ven, aby nikoho z mocných sousedů neurazil. Zatímco se Eliška trápí, Jindřich jde klidně ukázat cestu zbloudilým muzikantům. Cestou zpět ho zastaví knížepánovi sluhové. Jejich pán se obává hezkého mladíka, kterého už několikrát slyšel pěkně zpívat, a poručí ho nechat svázaného v lese. Mravenci a liška, které kdysi pohostil buchtami, však mládenci na poslední chvíli pomohou z pout. Jindřich pochopil, že má rád Elišku, a spěchá zpátky do mlýna. – Na hrázi se zatím za vycházejícího úplňku odehrává písňový souboj. Všichni tři nápadníci zpívají hrozně falešně a bez srdce; když však Eliška uslyší písničku vracejícího se Jindřicha, obleče se do šatů od knížepána a ozdobí se čertovými šperky. Přijde s pomocí vodníkovy šupiny za Jindřichem po hladině rybníka jako „princezna“. Mládenec teď o ni stojí jako o Elišku a miluje ji i bez úplňkového kouzla. Knížepán uraženě odejde, vodník a čert se však nezlobí. Závist a hněv jsou totiž lidské vlastnosti. Slíbí, že půjdou dvojici za svědky. – Po svatbě v kostele, kam ovšem čert nesmí, je ve mlýně velká tancovačka. Na vrcholu blaha nejsou jen novomanželé, ale i všichni hosté, protože s jídlem se dostalo na každého. -ap-

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Radek Valenta

Radek Valenta

Jindřich

Lucie Bílá

Lucie Bílá

čarodějnice

Alois Švehlík

Alois Švehlík

mlynář

Otto Ševčík

Otto Ševčík

knížepán

Eduard Cupák

Eduard Cupák

vypravěč

Jindřiška Kudrlová

Jindřiška Kudrlová

paňmáma

Miloš Mejzlík

Miloš Mejzlík

pantáta

Šárka Blažková

Šárka Blažková

Baruška

Milan Hrubý

Milan Hrubý

sedlák

Miroslav Zounar

Miroslav Zounar

kapelník

Luděk Čekavý

Luděk Čekavý

Honzík

Michal Kotyza

Michal Kotyza

Jakub

Martin Jakůbek

Martin Jakůbek

Vojta

Petr Bárta

Petr Bárta

Josef

Josef Stárek

Josef Stárek

šenkýř

Jana Maléřová

Jana Maléřová

šenkýřova dcera

Nikola Kolářová

Nikola Kolářová

šenkýřova dcera

Markéta Kudrlová

Markéta Kudrlová

dítě

Michal Sanders

Michal Sanders

dítě

Šárka Plachová

Šárka Plachová

dítě

Václav Placha

Václav Placha

dítě

Jaromír Cajthaml

Jaromír Cajthaml

lokaj

Emil Linka

Emil Linka

lokaj

Marek Kališ

Marek Kališ

lokaj

Zdeněk Peleška

Zdeněk Peleška

muzikant

Petr Vostatek

Petr Vostatek

muzikant

Josef Marek

Josef Marek

muzikant

Stanislav Havel

Stanislav Havel

muzikant

Josef Kutěj

Josef Kutěj

muzikant

Pomocná režie

Renata Čihulková

Asistent režie

Marek Kališ

Původní filmový námět

Vratislav Marek

Druhá kamera

Ivan Skopec

Architekt

Milena Koubková,

Martin Rus

Návrhy kostýmů

Jan Růžička

Triky

Boris Masník (AB Barrandov Trilobit)

Zástupce vedoucího výroby

Lenka Machačová,

Michal Berka

Odborný poradce

Vladislav Kučík,

Jiří Blažek

Spolupráce

Milan Bečka (Choreografie)

Vítěz

Festival: FILMÁK ’99 – 5. mezinárodní filmový festival plzeňských dětí a mládeže a televizní festival národní tvorby pro děti a mládež Plzeň

1999
Lokalita: Plzeň / Česká republika
Cena města Plzně za nejoiblíbenější dětské filmy uvedené po roce 1990
Fronda Film, spol. s r. o.

Vítěz

Festival: 30. dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana Ostrov

1998
Lokalita: Ostrov nad Ohří / Česká republika
2. místo v anketě o nejúspěšnější film třicetiletí podle výsledku hlasování dětí

Vítěz

Akce: Cena Václava Kováře

1995
Lokalita: Louny / Česká republika
Nejlepší film uplynulého roku

Vítěz

Akce: Zlatá kazeta časopisu Video Revue 1994

1995
Lokalita: ... / Česká republika
Zlatá kazeta za dětský film
udělená podle výsledků divácké ankety

Vítěz

Přehlídka: Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana – 26. národní přehlídka filmů pro děti a 2. přehlídka televizní tvorby pro děti – Ostrov

1994
Lokalita: Ostrov / Česká republika
Cena za epizodní roli
Ladislav Županič

Vítěz

Přehlídka: Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana – 26. národní přehlídka filmů pro děti a 2. přehlídka televizní tvorby pro děti – Ostrov

1994
Lokalita: Ostrov / Česká republika
Cena diváků

Vítěz

Festival: Novoměstský hrnec smíchu 1994 – 16. český festival filmové komedie – Nové Město nad Metují

1994
Lokalita: Nové Město nad Metují / Česká republika
Cena za nejlepší ženský herecký výkon
Yvetta Blanarovičová

Vítěz

Přehlídka: Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana – 26. národní přehlídka filmů pro děti a 2. přehlídka televizní tvorby pro děti – Ostrov

1994
Lokalita: Ostrov / Česká republika
Ceny Oty Hofmana – Křišťálová váza
udělovaná dětskou porotou

Písně

Různé písně

Text písně

Václav Bárta

Původní název

Princezna ze mlejna

Anglický název

Princess from the Mill

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

01.06.1994

Vývozní společnost

Telexport,

Telexport