Učitel tance

Země původu

Česká republika

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

26. 1. 1995

Minutáž

100 min

Kategorie

film

Žánr

psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Učitel tance

Český název

Učitel tance

Anglický název

Dance Teacher

Anotace

Snímek známého televizního a divadelního autora Jiřího Hubače a režiséra Jaromila Jireše Učitel tance je dalším projektem, s nímž Česká televize vstupuje do filmové distribuce (mj. Andělské oči, Saturnin nebo Helimadoe). Titulní hrdina, „velkej frajer Richard Majer“ (jak sám sebe označuje) už tři roky zápasí s tuberkulózou. Odmítá smířit se s postupující nemocí a vzdoruje jí s nezkrotnou vitalitou. Přichází už do čtvrté léčebny a i tady okamžitě narazí na přísný personál; důležitým předpokladem k uzdravení je přece klid a dlouhé ležení. A právě tomu se mladík vzpírá. Záhy „nakazí“ i své okolí. Dodává nemocným odvahu a vůli vzdorovat nemoci, nebo na ni alespoň na krátkou chvíli zapomenout. Vždyť člověk si může užít, jen dokud je naživu. Avšak ani Majerův věčný optimismus nedokáže překonat zhoubnou chorobu... - Tradičním způsobem vyprávěný příběh (s autobiografickými prvky) se odehrává v roce 1947 v uzavřeném světě léčebny (s výjimkou sekvence u svérázné léčitelky a poněkud neústrojných hrdinových vzpomínek na dědečka). Soustřeďuje se na drobné epizody, jejichž protagonisty jsou kromě hlavního hrdiny i další pacienti. Své místo v něm mají i lehce načrtnuté milostné vztahy. Navzdory všudypřítomné smrti a depresivnímu prostředí je však vyprávění neseno v humorném duchu, bez melodramatičnosti a sentimentu. Dominantou jsou charaktery jednotlivých postav. Další dobrou hereckou příležitost zde dostal Martin Dejdar, který je jako Richard Majer přesvědčivý ve všech polohách. Ostatní známí herci tu vytvářejí solidní typy: Jana Hlaváčová přísnou a strohou vrchní sestru, Petr Pelzer neméně přísného primáře, Zlata Adamovská sestřičku Ášu, Stanislav Zindulka pacienta Mandíka a Gabriela Wilhelmová léčitelku Dotáhalovou. Snímek se natáčel v prostředí Kojeneckého ústavu v Praze-Krči. Důležité místo v něm má kamera Jana Malíře i hudba Miroslava Kořínka, doplněná dobovými melodiemi (nahrávky orchestru Karla Vlacha a Allanových sester). -tbk-

Obsah

Rok 1947. Bývalý učitel tance Richard Majer nastupuje do plicní léčebny. Vzpomíná si, jak ho jeho děda, kapelník lázeňského orchestru, poslal v šesti letech rezolutně do školy. V parku před secesní budovou poučuje Richard maturanta Jiříčka, který si do léčebny vzal plný kufr knih. On se léčí na tuberkulózu už tři roky a nevyvede ho proto z míry ani bodrý zřízenec Alojz, vezoucí kolem dvojice mrtvolu do márnice. – Přísná vrchní sestra zpraží Majera hned u vrátnice. Má o něm ty nejhorší reference. Zdejší léčebna je už jeho čtvrtou štací; odevšad ho vyhodili kvůli nekázni. A tady je velmi přísný režim. – Na pokoji je mrtvo. Richard sem vnese trochu vzruchu. Přidá se k němu jen kolotočář Venda Benda a karbaník Maxa. Pacient Gryga v koutě stále poslouchá ve sluchátkách rádio, mladý Pepík se léčí s veškerou vážností a starý pan Mandík je pořád nevrlý. Majer neobstojí hned v první zkoušce: netrefí se vejcem do otevřeného okna. Zato ho při tom přistihne vrchní sestra. – Během vyšetření u primáře musí pacient znovu vyslechnout varování a opět rozhodně odmítne operaci. Stačil mu pohled na zkřiveného pacienta, jemuž odoperovali devět žeber a jenž netečně postává u okna. Mladík přiznává primářovi, že okolo sebe nutně potřebuje mít stále živo – patří to přece k jeho profesi. Lékař podotkne, že tady ovšem leží každý sám za sebe. – Při odpoledním klidu v pavilonu mimo hlavní budovu začne Richard učit pacienty tancovat podle foukací harmoniky. Jen vzorný Pepa se odmítne přidat. Richard si všimne krásné Lydie a přidá se v parku k ní. Dívka závodně tancovala a ráda by oživila své vzpomínky. Domluví si na večer schůzku. – Mladík se zastaví u zbědovaného Parduse, ležícího na pokoji číslo jedna, kam se dávají umírající pacienti. Nemocný věří v převtělování (proto se nebojí smrti) a mluví o nějakém zámku a o Eržice. Majer dá na pokoji Pepovi růži, kterou mu prý posílá pacientka Miluška. – Richard se večer vydá do pavilonu s gramofonem. Zkouší si step a Lydie se k němu přidá. Dvojice spolu v opojení tančí. Richard si to vybavuje ještě pozdě v noci v posteli a znovu vzpomíná na dědečka, který se vysmíval smrti. – Venda se na pokoji učí stepovat. Při vizitě se pan Mandík (bývalý hospodský) dozví od strohého doktora Krále, že tu musí zůstat ještě nejméně půl roku. Poslechne Richarda a obleče se jako elegán, aby překonal krizi. – Pod vedením vitálního učitele tančí pacienti v pavilonu slowfox. Miluška přiměje k tanci i opatrného Pepu. – Hodná sestřička pošle Richarda za Pardusem. Ten dá mladíkovi obrázek zámku a prosí ho, aby tam podle nákresu našel na půdě ukrytý prstýnek. – Pepa se zdrží s Miluškou v pavilonu a po dlouhých rozpacích ji políbí. Richard opět stráví večer tancem s Lydií. Cestou ze služby dvojici zpozoruje vrchní sestra. – Primář dá mladíkovi druhý den ultimátum: buď svolí k operaci, nebo bude opět vyhozen. Richardovi nezbývá než přikývnout. Znovu ho však zviklá rozhovor se zatrpklým operovaným pacientem. – Vrchní sestra teď dohlíží na pacienty při povinném odpoledním ležení. Lydie dá Richardovi adresu vyhlášené léčitelky. Políbí se. – Majer jede do Prahy na hloubkový rentgen. Slíbí Pardusovi, že se staví na „jeho“ zámku. Podle kresby zámek objeví a při prohlídce se vytratí na půdu, kde skutečně najde prstýnek. Pacient tedy neblouznil. – Mladík si koupí v drogerii dva litry čistého lihu a vydá se do vesnice za léčitelkou Dotáhalovou. Cestou se potká se sympatickou barovou zpěvačkou, která má stejný cíl. Ve statku, plném naivistických obrázků od pana Dotáhala, je s radostí uvítá energická léčitelka. Prohlédne si rentgenové snímky a nasadí kúru, spočívající v třídenním popíjení lihu. Večer na statku tančí všichni zdejší pacienti, kteří jsou značně podnapilí. – Po třech dnech Richard odchází. Paní Dotáhalová mu nabízí, aby u ní zůstal a aby jí pomáhal organizovat zábavu. Ale mladík se vrací do léčebny. Rozzlobenou vrchní sestru uplatí obrazem od pana Dotáhala. Od Alojze se pak dozví, že Pardus, který se po něm stále ptal, umřel. – Pepík odchází z léčebny. Miluška se s ním chce pomilovat a Richard jim poradí, aby použili dočasně prázdný pokoj číslo jedna. Sám je v noci před dveřmi hlídá a odláká pozornost sestry Áši. – Při velké vizitě rozhodne primář, že panu Mandíkovi udělají pneumotorax. Majer má k všeobecnému překvapení negativní nález. Pacienti jsou přesvědčeni, že je to výsledek léčitelky a téměř všichni se rozhodnou jít za ní. Odchází i Lydie, kterou Richard marně zrazuje – je to prý příliš riskantní a jemu samotnému začíná být znovu zle. Vrchní sestra běží za primářem: nemocní houfně opouštějí léčebnu. Lékař chce Dotáhalovou žalovat. – Richard vzpomíná, jak mu dědeček při boxování říkal, aby se nevzdával. Je mu zle. Flirtuje se sestrou Ášou, která jde tancovat Na vyhlídku. Ukradne kolo Alojzovi, ale cestou se v dešti schvátí a musí se vrátit. – Od zřízence se mladík dozví, že Lydii odvezli s chrlením krve do Motola. – Majerův stav je podle primáře beznadějný. Pacient má vysoké teploty a nelze jej operovat. Vrchní sestra přinese nemocnému jablka; teď má pro něj pochopení. Osamělý Richard si pouští gramofon. – Přicházejí noví pacienti. Mladík jménem Ondříček pozná v bledém zpoceném muži učitele tance, který ho kdysi nevzal do svého klubu. On se však později dostal do Amerického tanečního klubu, kde vynikl hlavně v pasodoble. Začne tančit. Richard si s vypětím obuje své taneční boty a soupeří s ním. Vrchní sestra s Ášou mlčky pozorují ode dveří jeho poslední tanec, v němž je radost z pohybu a ze života i vzdor proti přicházející smrti... -tbk-

Hrají

Jana Hlaváčová

vrchní sestra

Petr Pelzer

primář

Romana Sittová

Maruška

Václav Vydra

muž s plastikou

Jiří Strach

Jiříček

Vladimír Míka

Ondříček

Ladislav Trojan

otec Pardus

Filip Truhlář

malý Majer

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Zuzana Mathéová

Asistent režie

Jarmila Gösslová

Původní filmový námět

Jiří Hubač

Scénář

Jiří Hubač

Technický scénář

Jaromil Jireš

Dramaturg

Eduard Werner

Asistent kamery

Miroslav Souček

Návrhy kostýmů

Jarmila Konečná

Masky

Eva Šidlíková, Martin Větrovec, Michela Soukupová

Vedoucí výroby

Petr Švejda

Zástupce vedoucího výroby

Jolana Vejvodová

Spolupráce

Olga Svobodová (fotografka)

Hudba

Nahrál

FISYO

Choreografie

Josef Weiss, Josef Chrastil

Produkční údaje

Originální název

Učitel tance

Český název

Učitel tance

Anglický název

Dance Teacher

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

psychologický

Země původu

Česká republika

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

premiéra 26. 1. 1995 /doporučená přístupnost od 12 let/ (kino Lucerna, Praha)

Distribuční slogan

Příběh o lásce, tanci a neumírání. V hlavní roli Martin Dejdar.

Distribuce

Lucernafilm – Beta (monopol do 31. 12. 1999)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

100 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Ivo Špalj

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Václav Hála

Vítěz

Festival: Finále Plzeň ’95 – 8. festival českých filmů

1995
Plzeň / Česká republika
Cena za mužský herecký výkon
Martin Dejdar

Vítěz

Festival: 22. festival zdravotnických filmů – MEDICFILM ´95

1995
Podbořany / Česká republika
2. místo v anketě diváků