Ghetto jménem Baluty

Země původu

Česká republika, Polsko

Copyright

2008

Rok výroby

2008

Premiéra

26. 5. 2008

Minutáž

87 min

Kategorie

film

Žánr

dokument

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Ghetto jménem Baluty

Český název

Ghetto jménem Baluty

Anglický název

The Baluty Ghetto

Pracovní název

Zpráva o Lodži / Baluty

Anotace

Režisér Pavel Štingl v dokumentárním snímku Ghetto jménem Baluty propojil temné příběhy z městské části druhého největšího města Polska, Lodže. Poměrně velká čtvrť Baluty byla před válkou obávaným centrem kriminálních živlů, hned po okupaci zde bylo zřízeno ghetto pro židy, určené k postupné likvidaci, a dnes je to zdevastovaná chudinská oblast, charakterizovaná nezaměstnaností, nezájmem a alkoholismem obyvatel a svérázným antisemitismem. Je až s podivem, kolik bezvýchodnosti má společné současnost s minulostí, a že uzavřený prostor Balut stále přežívá (a dokonce s jistým respektem). Obrazy různých etap spojují výpovědi za války deportovaných Čechů i současných obyvatel a unikátní válečné snímky Henryka Rosse, bývalého reportéra židovské samosprávy v ghettu. Na výsledné podobě snímku se významně podílel kameraman Miroslav Janek a střihačka Tonička Janková. – Při natáčení se štáb na místě náhodně setkal s fotografem Karlem Cudlínem, jehož kolekce „Zpráva o Lodži“ tvoří s dokumentem „distribuční komplet“. – Pro televizi vznikla hodinová verze titulu. – Do DVD kinodistribuce byl postupně uváděn čtyřdílný cyklus Zapomenuté transporty režiséra Lukáše Přibyla (2007, 2008), zabývající se také tématem odsunů.

Obsah

Taxikář a pamětnice si připomínají během cesty městem záchytné body bývalého ghetta v Lodži. – Bývalí deportovaní, tehdy převážně odrostlejší děti, vypovídají o odsunu pěti tisíc Čechů v roce 1941 do Lodže. Nebyli z ortodoxních židovských rodin a netušili, co je čeká. – Transporty doputovaly do zpustlého města. I dnes jsou zde zdevastované domy. Roztodivní nájemníci vědí, co zde dříve bylo. – Když dorazili Češi, již rok a půl v přelidněném ghettu strádalo okolo sto padesáti tisíc polských židů; nováčky, ještě normálně vyhlížející, nepřijali. – Početná rodina i dnes přebývá namačkána v nevhodném prostředí. – Češi vykládají o prvním dnu, o prvním mrtvém, o krutých podmínkách a nemocech. Polovina z nich nepřežila první zimu. – Svérázní „Baluťáři“ ukazují své byty. Žijí zde zbytky rodin, jež válka připravila o přístřeší. Po zrušení ghetta se nastěhovali do stejných domů. – Třetí den po příjezdu do ghetta byla vykonána výstražná veřejná poprava. Hygienické podmínky byly neúnosné, nebylo jídlo. – Pro některé současné obyvatele je jedinou „zábavou“ alkohol. – Deportovaní Češi neznali zásady židovství a neuměli zde běžně užívaný jidiš. Odtažití Poláci od nich kupovali vše, co dovezli. – Na tržišti se prodává veteš a kvete nelegální obchod. Prodejci jsou pyšní, že jsou odtud. – Češi si za prodané cennosti kupovali šlupky od brambor. Pekli placky z lebedy, kopřiv, bodláků nebo z lógru. Přidělený krajíc chleba se krájel na „hodinové“ kostky. Ten, kdo si již nehledal vši, byl odepsaný. – Na dvorku hraje harmonikář. Přijíždí nevěsta. – V ghettu bylo během krušných zim vše dřevěné zužitkováno na otop. – Děti skotačí ve vybydlené ulici, v místě, kde bylo židovské pohřebiště. – Pamětníci vzpomínají na tvrdou práci. Dnes jí zde moc není, krejčí i provozovatel mandlu si stěžují. V památkově chráněném domě, kde esesáci patrně vedli výslechy, je tetovací studio. – Z tábora byla cesta do práce často dlouhá. Kdo si ji chtěl zkrátit, vystavoval se nebezpečí ze strany strážců. – V neutěšeném dvoře metař odevzdaně sleduje děti, skákajících do kupy listí. – Pamětníci hovoří o vozkovi, který sbíral mrtvoly. Jiný kočíroval fekální vůz. Dnes lidé jezdí po čtvrti s kárkami. – Češi vzpomínají na postupnou decimaci. Komu bylo nejhůř, šel zemřít k drátům. – Dnešní obyvatelé jsou nesoudržní. Žijí zde gangy. – Pamětníci vyprávějí o tzv. špérách (výběrech do transportů). Ti, kdo neunikli, byli odvezeni do plynových komor v Osvětimi. – Místní baví pouliční divadlo. Nestarají se o to, co se dělo s židy. Stěžují si, že jim „židi“ zabírají domy: pojmenování „žid“ je tu nejhorší nadávka pro toho, kdo nějak odírá chudáka. – Někteří Češi, kteří se zachránili z transportů, i tak zemřeli. – Kartářka říká, že historie ulpívá v městech, v domech i v lidech... – Češi se schovávali po půdách. Dnes se tu věší prádlo. – Stav současných obyvatel prý odráží židovské „pořekadlo“: vám patří dvory, nám domy. – Pamětnice konstatuje: „Kdo to neprožil, nepochopí.“ – Ghetto v Balutách bylo zlikvidováno v létě roku 1944. O rok později se vrátilo do Prahy 274 českých židů. -kk-

Poznámka

Ve filmu jsou použity dobové fotografie Henryka Rosse a fotografie doprovodné výstavy Karla Cudlína. Televizní verze snímku má 58 minut.

Štáb a tvůrci

Produkční údaje

Originální název

Ghetto jménem Baluty

Český název

Ghetto jménem Baluty

Anglický název

The Baluty Ghetto

Pracovní název

Zpráva o Lodži / Baluty

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

dokument

Země původu

Česká republika, Polsko

Copyright

2008

Rok výroby

2008

Premiéra

premiéra 26. 5. 2008 /doporučená přístupnost od 15 let/ (kino Bio Oko, Praha)

Distribuční slogan

bez sloganu

S podporou

Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, Polský filmový institut, Archive of Modern Conflict, Collection Art Gallery of Ontario, Toronto

Distribuce

K2 s. r. o. (DVD kinodistribuce)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

87 min

Natáčecí formát

Digital Betacam, HD Digital Betacam

Distribuční nosič

DVD

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, polsky

Podtitulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Ceny TRILOBIT Beroun 2008, Cena Vladislava Vančury a Čestná uznání FITES – Českého filmového a televizního svazu, Nadace Český literární fond a města Beroun za původní díla domácí filmové a televizní tvorby

2009
Beroun / Česká republika
Cena TRILOBIT BEROUN 2008 za přínos dokumentární tvorbě v roce 2008 /za autorský televizní dokument Zpověď Kateryny K. (The Confessions of Kateryna K., r. Miroslav Janek, 2008), za kameru filmů Ghetto jménem Baluty (The Baluty Ghetto, r. Pavel Štingl, 2008), Suchá Hora, dědina na konci trati (Suchá Hora, the Hamlet at the End of the Line, r. Pavel Štingl, 2008) a za finální verzi dokumentu Občan Havel (Citizen Havel, r. Pavel Koutecký, Miroslav Janek, 2008)/
Miroslav Janek

Vítěz

Akce: Ceny TRILOBIT Beroun 2008, Cena Vladislava Vančury a Čestná uznání FITES – Českého filmového a televizního svazu, Nadace Český literární fond a města Beroun za původní díla domácí filmové a televizní tvorby

2009
Beroun / Česká republika
Cena TRILOBIT BEROUN 2008 za autorské dokumenty Ghetto jménem Baluty (The Baluty Ghetto, r. Pavel Štingl, 2008) a Suchá Hora, dědina na konci trati (Suchá Hora, the Hamlet at the End of the Line, r. Pavel Štingl, 2008)
Pavel Štingl