Trafačka: Chrám svobody

Země původu

Česká republika

Copyright

2011

Rok výroby

2011

Premiéra

11. 11. 2011

Minutáž

75 min

Kategorie

film

Žánr

časosběrný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Trafačka: Chrám svobody

Český název

Trafačka: Chrám svobody

Anglický název

Trafacka: Temple of Freedom

Pracovní název

Trafačka, underground 21. století

Anotace

Časosběrný dokument Saši Dlouhého a Romana Vávry Trafačka – Chrám svobody sleduje šest let činnosti v alternativním uměleckém centru, jež vzniklo v transformační stanici Teslova rozvodna a měnírna v pražských Vysočanech, postavené v roce 1921. Ta je nyní i se sousedním pavlačovým domem v majetku Pražské správy nemovitostí. Objekty jsou určeny k demolici, neboť zde má vyrůst administrativní budova. – Původně časově omezený projekt tvůrčích dílen pětice výtvarníků v prázdné hale, již získali v roce 2006 k pronájmu za symbolické nájemné, se kvůli nedostatku financí na zamýšlené investice prodloužil až do současnosti; během stále ohrožené a nejasné existence zde vznikla pod vedením kurátorky a produkční Blanky Čermákové řada uměleckých realizací, performancí a došlo zde k inspirativnímu prolínání nejrůznějších uměleckých proudů a kulturních směrů, jež spojuje snaha oživit veřejný prostor. Do několika uvolněných bytů v pavlačovém domě se stěhují umělci a vznikají tu přidružené ateliéry a rezidenční prostor pro zahraniční tvůrce. Základna se rozrůstá. – Filmaři představují tvorbu zakládajících členů centra, jejich osobní a názorové proměny či střety, zaznamenávají jejich úspěchy i kontroverzní projekty, jež dovedly některé aktéry až před soud. V další linii zachycují pozvolné změny provozu jedinečného objektu v kontrastu s megalomanskou výstavbou v okolí. – Filmové zakonzervování genia loci dočasného, značně živelného, posléze však prestižního fungujícího centra je významným počinem v době, kdy se každá trochu odlišná kulturní snaha těžko prosazuje a obhajuje a alternativně zhodnocené cenné industriální stavby jsou v neustálém ohrožení či zcela mizí.

Obsah

V roce 2006 získá pětice právě dostudovaných výtvarníků možnost po omezenou dobu spravovat k demolici určený industriální objekt trafostanice ve Vysočanech. Produkční vznikajícího alternativního centra se stala kurátorka Blanka Čermáková. Sdružení se na místě rychle etabluje, obyvatelé sousedního pavlačového domu jsou vcelku smířliví. Úvodní párty navštíví i mnoho známých umělců. Průběžně zde probíhají drobné stavební práce. Hala je ideálním prostorem pro realizace nejrůznějších směrů: street art, graffiti, konceptuální umění. Tvůrci, k nimž se přidali další nadšenci, pronikají s projekty do veřejného prostoru. – Uskuteční se první výstava s názvem 5 + kk (pět výtvarníků v ulici Kurta Konráda a zároveň realitní označení pro prostor 5 plus kuchyňský kout). – Michal Cimala (nar. 1975) vytváří z duralových trubek hudební nástroj berlingo. Jan Kaláb (nar. 1978) postaví na Těšnově pomník obětem graffiti. Rád cestuje, sprejoval i v Brazílii. Jakub Nepraš (nar. 1981) instaluje na budově Laterny magiky světelné objekty z plexiskla, uvnitř kterých „tečou“ natočené sekvence v časové smyčce. Uskupení Ztohoven, jehož členem je Roman Týc (nar. 1974), zakomponuje atomový výbuch do vysílání televizního pořadu Panorama. Je z toho skandál. – Režisér Saša Dlouhý se odhodlá a probije Týcovi na jeho naléhání dlaň hřebíkem. – Sprejer Kaláb se v noci vydá tvořit na nádraží. V ateliéru dodělává dráčky pro instalaci v ulicích. – Týc ze zvětšených krůpějí vlastní krve, nastříkaných na papír, vytvoří obrazy pro „křížovou cestu“, jež během Velikonoc nelegálně instaluje v pouličních citylightech mezi Křižíkovou ulicí a Trafačkou. Po večerní vernisáži je druhý den ráno zaměstnanec firmy JCDecaux odstraní. – Příznivci uskupení Ztohoven jedou do Trutnova podpořit výtvarníky při soudu kvůli atomovému hřibu. Obvinění jsou zproštěni obžaloby. Vzápětí získají cenu pro mladé umělce NG 333. – Týc alias David Brudňák je odsouzen k pokutě, případně měsíci vězení za výměnu skel s různými siluetami panáčků na pražských semaforech. – Ve společenství dochází k zásadnějším názorovým rozchodům. – V okolí Trafačky probíhá geologický průzkum. Z pavlačového domu se postupně stěhují původní nájemníci a umělci pomalu prolínají i sem. Budují zde první obytné ateliéry. – Roman Týc opustí komunitu kvůli neshodám, Jan Kaláb zase odejde ze Ztohoven. – Cimala obdivně komentuje svévolnou destrukci budov na Rohanském ostrově. U ostravského dolu Hlubina vzpomíná na své počátky. – Vedle Trafačky se rozbíhají rozsáhlé zemní práce. – V roce 2009 se zdá, že centrum bude fungovat nejméně další dva roky. Účastníci párty z ploché střechy sledují protější výstavbu. – Nepraš s příznivci vytvořil jako další alternativní prostor vysokou přírodní věž ve větvích stromů. – V činžáku se umělci potýkají s běžným provozem. – Michal Cimala se žení ve venkovním amfiteátru. – Je zahájena výstava Věříme v krizi. Aktéři doufají, že ekonomické problémy oddálí stavbu polyfunkční budovy s pracovním názvem Triangl na místě jejich azylu. Vzrostlý skelet nákupního centra je již z jedné strany odřízl od světa. – Dva umělci získají zakázku na světovou výstavu do Šanghaje. Musejí tvrdě pracovat na náročné realizaci. – Na Expu 2010 v Číně návštěvníci obdivují pulzující létající talíř Jakuba Nepraše. Součástí instalace je i fragment stanice pražského metra s graffiti Jana Kalába. Ten v jedné místní uličce vytvoří drobné graffiti. – Michal Cimala vystavuje své hudební nástroje v Hamburku a hraje na ně. – Vedle Trafačky je dokončeno nákupní centrum. Výtvarníci v něm při slavnostním otevření „obdivně“ bloumají. Jejich „továrna na umění“ naopak chátrá a vybydluje se. Původní hybatelé projektu v roce 2011 postupně kvůli nejistotě z budoucího vývoje místo opustili… -kk-

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Saša Dlouhý

Dramaturg

Jana Hádková, Jana Škopková (šéfdramaturgyně)

Návrhy titulků

Jan Zajíček (animace)

Výkonná produkce

Saša Dlouhý

Producent

Petr Morávek (šéfproducent ČT)

Produkce

Roman Blaas (ČT), Lucie Zvěřinová (ČT)

Písně

Ježíš táhne na Berlín

Hudba k písni Ondřej Skala

Produkční údaje

Originální název

Trafačka: Chrám svobody

Český název

Trafačka: Chrám svobody

Anglický název

Trafacka: Temple of Freedom

Pracovní název

Trafačka, underground 21. století

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

časosběrný

Země původu

Česká republika

Copyright

2011

Rok výroby

2011

Premiéra

premiéra 11. 11. 2011 /přístupný/ (kino Bio Oko, Praha)

Distribuční slogan

bez sloganu

Nositelé copyrightu

freeSaM s.r.o., ČESKÁ TELEVIZE

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

75 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Ocenění

Vítěz

Akce: Ceny TRILOBIT Beroun 2012, Cena Vladislava Vančury a Čestná uznání FITES – Českého filmového a televizního svazu, Nadace Český literární fond a města Beroun za původní díla domácí filmové a televizní tvorby

2013
Beroun / Česká republika
Čestné uznání
Alexandr Dlouhý

Vítěz

Akce: Ceny TRILOBIT Beroun 2012, Cena Vladislava Vančury a Čestná uznání FITES – Českého filmového a televizního svazu, Nadace Český literární fond a města Beroun za původní díla domácí filmové a televizní tvorby

2013
Beroun / Česká republika
Čestné uznání
Roman Vávra

Nominace

Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011

2012
Praha / Česká republika
Nejlepší dokumentární film
Roman Vávra

Nominace

Akce: 19. výroční ceny Český lev 2012 za filmovou tvorbu roku 2011

2012
Praha / Česká republika
Nejlepší dokumentární film
Alexandr Dlouhý