V erbu lvice

historický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

In the Coat of Arms of a Lioness

Minutáž

97

Země původu

Česká republika

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

13.04.1995

Jazyková verze

česká

Režie

Ludvík Ráža

Scénář

Ludvík Ráža

Anotace

Příběh ženy, která vstoupila do legend. Na motivy románu Aleny Vrbové „V erbu lvice“.

Po režijním debutu Petra Hviždě Řád je snímek zkušeného režiséra Ludvíka Ráži V erbu lvice dalším historickým filmem, nabízejícím divákům aktuální myšlenkové poselství. Námět tvůrcům poskytl stejnojmenný román Aleny Vrbové (poprvé vyšel v roce 1977). Jeho osu tvoří životní příběh blahoslavené (a brzy svaté) Zdislavy z Lemberka, o níž spíše než sporé historické zmínky (Dalimilova kronika) vypovídají legendy jako o hluboce věřící ženě s léčitelským darem, která se plně obětovala pokorné službě nemocným a trpícím bližním. Autorka obdařila legendární Zdislavu aktualizovaným ženským osudem, jejž provázala s historickými událostmi a s osobnostmi první poloviny třináctého století; tvůrci filmu se soustřeďují na posledních sedm let hrdinčina života. Zatímco Zdislava zůstává doma na severočeském Lemberku a věnuje se vedle povinností matky a hradní paní i léčitelské činnosti (především ve špitále v nedalekém Jablonném), její manžel Havel z Jablonného oddaně slouží svému králi Václavovi I. Přes své válečnické založení má manžel pochopení pro Zdislaviny sny, pro její odříkání i pro odmítání výsad jejího stavu, ovšem až do chvíle, kdy manželka podle něj začne ohrožovat své zdraví i život očekávaného dítěte. Zdislava, která podle všeho žila jen krátce (zřejmě v letech 1220-1252), však takto zanechala v srdcích a v paměti lidí trvalejší stopu, než kdyby byla jen skvělou matkou a laskavou hradní paní svých poddaných. Její osobnost tvůrci představují jako oduševnělou a milující ženu, jež svým racionálním zájmem o léčebné procedury předznamenává renesanční myšlení. Řídký příběh však hlavní postavě nenabízí větší dramatické možnosti a tak Zdislava (navzdory pokusu naznačit její citovou rozpolcenost ve vztahu k mladičkému minesengrovi) zůstává pouze prvoplánově ušlechtilým modelem. Autoři ji umisťují do vesměs banálních obrazů, jež jsou navzdory snahám kameramana Jaroslava Brabce těžkopádné a popisně statické. Snímku ovšem nelze upřít profesionální úroveň a realizační pečlivost, podloženou pečlivým domýšlením neznámých dobových reálií a konzultacemi s odborníky. Film vyniká rovněž kvalitním hereckým obsazením (vedle Mileny Steinmasslové v hlavní roli poskytl hereckou příležitost Borisi Rösnerovi v robustní postavě Havla); ve své předposlední filmové roli se zde objevuje Josef Kemr. – Zdislava z Lemberka byla svatořečena dne 21. května 1995 při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Olomouci. -ap-

Obsah

1245-1252 – Sedm šťastných let. Klášter Na Františku. Zdislava z Lemberka navštíví proslulou Anežku Přemyslovnu, abatyši kláštera a sestru krále Václava I., která založila špitál pro nemocné a potřebné. Zdislava chce jít v jejích stopách. Anežka daruje Zdislavě svůj křížek a řekne jí, že práce vyžaduje velkou sílu, obětavost a odříkání. Znamená to přiblížit se nejbědnějším i oděvem a vystupováním. Ve špitále je návštěvnice šokována zoufalstvím a chudobou nemocných. – Zdislavin manžel, Havel z Jablonného, patří mezi přední šlechtice Václava I. Při královské hostině se mladá žena necítí mezi hrubými a požitkářskými šlechtici dobře. Manžel si všimne, že ji zaujala píseň německého zpěváka, a získá ho pro službu u sebe. Král na věrného šlechtice naléhá, aby ho podpořil svou přítomností u dvora i vyřizováním vojenských záležitostí v zahraničí; manželka tedy bude na Lemberku často sama. – Cestou domů poblíž hradu přepadnou Havla a jeho družinu lapkové. Z hradu však včas dorazí pomoc. V potyčce je těžce raněn Janek, syn Havlova věrného správce Miruše. Pán poručí trojici zajatých lapků pověsit. – Neúnavná Zdislava se hned po příjezdu věnuje jednomu ze svých tří dětí, nemocnému Havlíkovi. Chůva jí hned řekne, kdo všechno zoufale potřebuje pomoc. Paní je totiž široko daleko známa svým léčitelským uměním. Manželův dárek, honosný zlatý šperk, Zdislava přijme s váháním. – Jankovu ránu vymývá žena „voděnkou“ z nedaleké lesní studánky, již podle zkušenosti považuje za léčivou. Ráno se s dětmi a s chůvou vydá pro čerstvou vodu, a Havel jí to vyčte; v okolí hradu zatím není bezpečno. Zdislava ho však láskyplně uklidní. Manžel ví, co pro ni znamená práce léčitelky, a právě on jí umožnil návštěvu u Anežky. Zatímco se žena zabývá podporou stavby špitálu v klášteře dominikánů v nedalekém Jablonném, pan Havel myslí na válku, do níž ho král brzy povolá. – Zdislava pečuje o osleplého tesaře Vaňka, který má zhnisané oči. V hradní kapli se modlí za jeho uzdravení. Vzpomíná na matku Sibylu, jež pocházela z Itálie a jež jí darovala prsten s hadem, dávným symbolem léčitelského umění. – Převor z Jablonného, Gothard, daruje Zdislavě vzácnou knihu, v níž svatá Hildegarda uvádí některé léčitelské postupy. Chce, aby mu paní, která neumí číst ani psát, diktovala své zkušenosti při léčení. Zdislava považuje za velice důležitou víru nemocného v uzdravení. – Pan Havel pokračuje s výstavbou hradu. Účastní se jí i vyléčený tesař, který už vidí na jedno oko. – Rodina prožívá krátké chvíle společného štěstí. Za Zdislavou přiběhne matka s dítětem, které uštkla zmije. Léčitelka vysaje z rozříznuté rány jed a sama potom onemocní. Havel jí vyčítá přílišnou obětavost. – Královský posel přiveze Havlovi zprávy o vzpouře Přemysla Otakara II. proti otci. Havel s ozbrojenci hned vyrazí králi Václavovi na pomoc. – Opuštěná Zdislava vzpomíná, jak na rodném Křižanově matka pečovala o nemocného, který blouznil o tatarském vpádu. Vrací se jí vize vražedné války. Modlí se za manžela i za krále. – Přes Havlův zákaz a přes Mirušovo varování se Zdislava s malou družinou vydá do Jablonného. Převor jí ukáže starého mnicha, který zažil pád Jeruzaléma a který od té doby blouzní a nemůže spát. Zdislava o něj začne pečovat, i když ji to velice vyčerpává. – Doma se žena věnuje Jankovi, jehož rána se zanítila a jemuž vozí z kláštera vzácnou mast. Je velmi unavená a po další návštěvě v Jablonném omdlí vyčerpáním. Oporou je jí mladý německý zpěvák, který na paní velmi lpí a který se děsí jejích nezvyklých léčitelských schopností. Když mladík odvrátí pozornost lapků za cenu vlastního zranění, žena pochopí, že ji miluje. Uvědomí si, že ke zpěvákovi chová podobné city, ale odolá pokušení. – Návrat Havla a jeho družiny na chvíli rozveselí všechny na Lemberku. Zdislava se však brzy dozví, že povinnosti manžela opět brzy odvedou na dlouhou dobu z domova. Při hostině na uvítanou pán poníží zpěváčka. Vyčte manželce, že opouštěla bezpečné zdi domova, a připomene jí její povinnosti matky a hradní paní. Zdislava ho uklidňuje, že zvládne všechny své povinnosti. – Zpěváček paní požádá, aby ho zprostila služby, protože ji příliš miluje. Potom uteče z Lemberka se vzácnou Hildegardinou knihou. Zdislava je zoufalá: neví, jak ztrátu vysvětlí převorovi. Od posla se žena dozví, že události se pro Havla a pro krále vyvíjejí špatně: Přemysl Otakar II. obsadil královský Vyšehrad a odmítá otce a jeho družinu vpustit do města. – Zdislavě, která je těhotná, se vracejí hrůzné vize války. Vyléčí služku, postiženou zimnicí, ale k Mirušovu zoufalství se jí nepodaří zachránit Janka, který zemře na infekci. – Zdislava navštěvuje chudé a léčí je. Uzdravený mnich chodí po kraji a blahořečí jí. V Jablonném pokračuje stavba kostelíka a špitál je plný nemocných, kteří potřebují přispění Zdislaviných léčivých rukou i bylin. Je mezi nimi i malomocný, jemuž však není pomoci. – Zdislava chce přijmout na Lemberk chudé, které válka připravila o domov a kteří živoří v lese pod hradbami. Miruš namítá, že po dlouhé zimě nemají dost jídla ani pro sebe. Paní ho pošle na lov. – Posel ohlásí Václavovo vítězství a brzký pánův návrat. Zdislava v bolestech předčasně porodí. – Havel přijede domů jen na jediný den, když však uvidí slabounké dítě a vyčerpanou ženu, nezná se vzteky. Vyčte Zdislavě, že všem pomohla, jen sobě ne. Hněvá se i kvůli chudákům v podhradí, ale pak jim umožní usadit se v Jablonném. – Malý Zdislávek se díky starostlivé péči má k světu. Zdislava však schází před očima. Přesto se dál věnuje léčitelské práci, a učí znalostem léčivých rostlin i své děti. Nepřestává peněžitými dary podporovat špitál v Jablonném. Protože ji však jízda na koni příliš vyčerpává, nosí ji tam věrný Vaněk v židli na zádech. Dcerku Markétu pošle paní na vychování do kláštera; chce, aby se tam naučila číst. – V době hrozícího moru považují lidé špitál za semeniště zla, a chtějí jej podpálit. Zdislava se zdivočelému davu odhodlaně postaví a ohnivými slovy ho uklidní. Převor pak vyčerpané ženě řekne, že bojovala jako lvice. – Zdislava kašle krev. Mnich Luciano jí po dlouhém čase předá zprávy od manžela, který se v královských službách dostal až na Moravu a do Slezska. Umírající Zdislava ví, že už milovaného Havla nikdy neuvidí. Kaje se za to, že nevydržela a že své dílo nedokončila. – Na Zdislavině pohřbu se sešel lid z dalekého okolí. Mnozí nebožce vděčí za život. – Pověsti o Zdislaviných léčitelských skutcích a o její víře a oběti si lidé nikdy nepřestali vyprávět. Po letech přišel k jejímu hrobu v Jablonném i zestárlý německý zpěvák, aby se kál a aby vrátil ukradenou knihu. -ap-

Hrají

Michal Dlouhý

zpěváček

Martin Růžek

převor Gothard

Josef Kemr

šílený mnich

Barbora Srncová

služka Dorotka

Edita Horová

chůva

Hana Maciuchová

matka Sybila

Daniel Rous

Havlův posel

Viktor Preiss

Václav I.

Miroslav Středa

královský posel

Václav Vydra

bratr Luciano

Václav Kmoníček

mnich

Komentář

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Dagmar Frantová

Asistent režie

Jiří Augusta

Předloha

Alena Vrbová (V erbu lvice – román)

Autor komentáře

Ludvík Ráža

Návrhy kostýmů

Evženie Rážová

Triky

AB Barrandov

Zvláštní efekty

SFX spol. s r.o.

Návrhy titulků

Pavel Kryml

Produkce

Martin Hora

Zástupce vedoucího výroby

Jaroslav Vich

Odborný poradce

Josef Žemlička

Hudba

Nahrál

Petr Hapka

Produkční údaje

Původní název

V erbu lvice

Anglický název

In the Coat of Arms of a Lioness

Pracovní název

Zdislava / Zdislava z Lemberka

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

13.04.1995

Výrobce

EDIT s.r.o.

Technické údaje

Nosič

35mm

Zvuk

Dolby Digital

Verze

česká

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.