...ani smrt nebere!

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

1995

Rok výroby

1995

Premiéra

25. 1. 1996

Minutáž

90 min

Kategorie

film

Žánr

komedie, hořká komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

...ani smrt nebere!

Český název

...ani smrt nebere!

Anglický název

Even Death Doesn't Work!

Pracovní název

Obyčeje

Anotace

Hořká komedie Miroslava Balajky a Břetislava Rychlíka ...ani smrt nebere! těží z „blízkého setkání“ dvou odlišných životních stylů. Akurátní úředníček z pražského ministerstva, Čech Vilém Smutný, a jeho manželka, Slovenka Janka, se při letu za rozvodem z Bratislavy do Prahy zřítí s kabinkou záchodu na hřeben Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí. Ocitnou se v horňácké vesnici v době fašanku. Zatímco se Vilém marně snaží dostat se do té „pravé civilizace“, Janka se mezi svéráznými Horňáky cítí dobře. Ale i sobecký byrokrat postupně poznává, především díky domácí kořalce a místním obyvatelům, že život může mít i jiné rozměry, než ty, jež dosud vyznával... – Herec Břetislav Rychlík i režisér Miroslav Balajka, kteří spolu napsali scénář, mají k osobitému kraji Horňácka vřelý vztah. Ve svém díle se pokusili zachytit magii uzavřeného kraje v Bílých Karpatech, originalitu zdejších lidí a jejich působivých písní. Rychlík sám ovšem vytváří postavu, která je jeho naturelu značně vzdálená. – Scénář zvítězil v národní soutěži o postup do mezinárodního kola Hartley Merill Prize a získal i státní grant. – Kvůli nedostatku sněhu v Bílých Karpatech se snímek natáčel převážně na Oravě. Kromě známých herců (Boleslav Polívka, Jozef Kroner, Ondřej Havelka) se v něm samozřejmě objevují i horňáčtí muzikanti a zpěváci. – Neobvyklý pokus o spojení fantastických, magických a baladických prvků s komediálními situacemi a s částečným dokumentaristickým laděním zvládli tvůrci navzdory poctivé snaze jen částečně. Snímek místy působí křečovitě a neústrojně. -tbk-

Obsah

Česko-slovenští manželé Vilém (Vilo) a Janka Smutní letí z Bratislavy do Prahy kvůli rozvodovému řízení. Muž odmítne podepsat manželce pohled jejím kolegyním z redakce časopisu Naša žena a marně před ní hledá úkryt na toaletě. Janka se tam vydá za ním. Letadlo má ve sněhové bouři potíže a manželé se po několika prudkých nárazech ocitnou i s kabinkou toalety vysoko na stromě na hřebenu Bílých Karpat. Po havarovaném letadle však není ani stopy. Praktická Janka se postará o to, aby se dostali bez nehody dolů se stromu, u něhož je studánka. Ve sněhu se dvojice vydá hledat civilizaci. V lese ji vyleká dřevorubecký kůň. Sobecký Vilo na něm své manželce ujede. Když se však i s koněm ocitne u horského srubu, žena tam k jeho údivu už dávno je. Vevnitř naleznou trojici spících ojíněných mužů. Nešikovný Vilo se pokusí rozdělat oheň v kamnech pomocí dlouhé dřevěné píšťaly. Ta však v ohni začne pískat a probudí spáče. Trojice chlapisek se ještě ve spaní dá do zpěvu. Návštěvníků si však všimne, až když vidí doutnající píšťalu. Vilo ji musí očistit. Dřevorubci dají hostům najíst a napít. Janka si natáčí na magnetofon jejich zpěv. – Ve vesnické hospodě se slaví fašank. Starý Martin Janák, zvaný Štípaný, si dá od muziky zahrát. Na saních dorazí rozjaření dřevorubci s hosty. Těch se ujme místní evangelický farář Martin Janák mladší. Představí jim svou ženu Haničku i spoustu dětí. Zdejší zanícený folklorista, učitel Pavlica, pomůže „kurýrovat“ prochladlého Viléma, který chce hned telefonovat. Ale spojení s okolním světem je kvůli kalamitě přerušeno. Janka tančí. Podnapilý Vilém se shání venku po taxíku a poleká se maškary Smrtky. Vrátí se raději do hospody a dál zdatně popíjí kořalku. – Doktor Smutný se ráno budí ve venkovské posteli vedle nahé manželky, s níž se letěl rozvést. Jsou v chalupě starého Štípaného. Na rozdíl od muže je Janka s vývojem událostí očividně spokojená. Podle zpráv v rádiu se nad Bílými Karpaty přehnala sněhová bouře. Ale o žádné letecké havárii se nemluví. – Dvojice musí s dědou do kostela, kde káže jeho syn. Vilém se rozhodne dostat se do civilizace třeba pěšky a vydá se sám na cestu. Po kázání vyhlásí farář velkou pátrací akci, do níž se zapojí všechny vesnické „složky“ (od Sokolů přes myslivce až po hasiče). Doktor marně čeká na vlak u konce kolejí. Zachránci ho najdou napůl zmrzlého a odvezou ho za mohutného zpěvu na improvizovaných saních. Na zasněžených loukách na něj málem zapomenou. Musí je zavolat Smrtka, která jede kolem na běžkách. – Ve farářově bytě dají hosta rozmrznout do koupelny, odkud před tím vyženou přestárlého kozla Martina Luthera Kinga. Martin dá Vilémovi místo jeho úřednických šatů starý kroj. Janákovy děti považují návštěvníky za anděly, protože se k nim prý dostali z nebe. Vilém, kterému starý Štípaný říká Dobrošku, objeví u jednoho z dětí Jančinu pohlednici, kterou zahodil na záchodě v letadle. Chlapec však neví, kde ji sebral. – Vilo si stále myslí, že se mu to všechno zdá. Janka ho musí v posteli pořádně zeštípat. Manželé se pohádají. Polekaně přestanou, když se na zdi pohne obrázek Jana Husa. – Doktor ráno najde vzkaz od ženy, že chodí se Štípaným po dědině. Vyruší ho „rekruti“ se šavlemi, kteří podle tradice obcházejí celou vesnici. Cizinec jim napíchne na šavli místo slaniny svou kreditní kartu; už pochopil, že ta mu je tady k ničemu. – Vilo se také zapojí do masopustního veselí. Vysvětluje před chalupou dvěma stařečkům, že pracuje jako kontrolor na ministerstvu dopravy. Pak vymění s chlapeckou muzikou své hodinky za klobouček. To už je zase notně opilý. Jeden z dřevařů ho zavede za Jankou. Ta je se Štípaným u dřevorubce Jury v jeho novostavbě. Statnému Jurovi se Janka zalíbila. Muž se chlubí svým nedokončeným domem. – Hosté navštíví Pavlicovi. Janka si musí vyzkoušet kroj. Opilý Vilo náhle začne po domě „létat“ a vzápětí usne. – Janka tančí v hospodě s Jurou. Vilo se s ním chce porvat, ale zasáhne farář. Návštěvník pak falešně zpívá s muzikou Tálinský rybník a rozhněvaná manželka mu dá facku. – Doktor se probouzí do nového dne. Už téměř automaticky si lokne kořalky. Z hospody se konečně dovolá do práce. Ke svému zděšení zjistí, že ministr zrušil jeho úřad. Pochopí, že je opravdu „v riti“, jak se tu často říká. Smutně pozoruje Janku, odjíždějící na traktoru s Jurou do lesa. Zmocní se ho Pavlica a zavede ho ke své chloubě: „lidovému muzeu“ ze svých sbírek. Nadšený sběratel je však zklamaný, když zjistí, že návštěvník už není na ministerstvu a že mu tudíž nepomůže. Vilém se naopak cítí volný jako pták a rozbije jednu vitrínu. – Žárlivý doktor vidí svou ženu s Jurou a vtrhne do novostavby s lopatou v ruce. Muži se o Janku porvou a spadnou přitom s patra. – O pochroumané a zbědované rváče, ležící v jedné posteli, se stará Janka. Ti se proberou a hned si zavdají kořalky, kterou jim přinesli otec a syn Janákovi. Juro začne zpívat a Vilo se k němu neuměle přidá. Janka topí v krbu. Všichni tři jsou šťastní. – Uzdravený Vilo se vydá za farářem. Dvojice si vyjede na běžkách. Kněz nahlas medituje o tajemství života a vesmíru. Muži se ocitnou u stromu, v jehož větvích před nedávnem uvízla kabinka z letadla. Není však po ní ani stopy. – Vilo najde na novostavbě vzkaz od Janky, že odchází. Kolem domu chodí smutný dřevorubec Jura. – Děti vynášejí Morenu. Je to však jen pro natáčení nějakého folkloristického pořadu. Okolo štábu se samozřejmě motá Pavlica. Režisér se zlobí. Potřebuje do záběru nějakého nefalšovaného vesničana. Objeví ho ve Vilovi, který právě jde kolem. – Vilo, tedy vlastně Dobrošek, bydlí u dědy Štípaného. Přijede sem Janka, která čeká dítě. Muž před ní i před filmaři uteče do lesa. V potůčku najde snubní prstýnek, který tam zahodil, když hledali s manželkou po havárii cestu k lidem. Teď ho vyloví a u studánky pod stromem, kde „přistáli“ s Jankou, si ho nasadí zpět na prst... -tbk-

Hrají

Břetislav Rychlík

Vilém Smutný

Boleslav Polívka

evangelický farář Janák

Jozef Kroner

děda Štípavý

Ondřej Havelka

učitel Pavlica

Stano Dančiak

hostinský

Jana Dolanská

pošťačka/Smrtka

Arnošt Goldflam

televizní režisér

Kamila Polívková

dcera faráře

Petr Miškeřík

dřevorubec

Otto Ondra

Papírek

Pavlík Zedníček

synek

Evička Tobolová

dcerka

Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče

Hudecká muzika Ležhory Petra Miškeříka

volné pěvecké sdružení Lanfešt

národopisný soubor Velička

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Hana Hanušová

Asistent režie

Jiří Moravčík

Původní filmový námět

Miroslav Balajka, Břetislav Rychlík

Dramaturg

Ondřej Šulaj (dramaturgická spolupráce)

Druhá kamera

Vladimír Křepelka

Asistent kamery

Viktor Fančovič

Návrhy kostýmů

Dana Hávová-Záhradská

Masky

Anita Hroššová, Štefánia Zárecká

Triky

Jan Rumler

Zvláštní efekty

Miroslav Cyprián, Marek Fritsch

Návrhy titulků

WOW

Vedoucí výroby

Jovanka Potašová

Zástupce vedoucího výroby

Petr Veverka, Magda Chýlková, Jiří Husák

Odborný poradce

Jiří Hudeček, Martin Hrbáč

Hudba

Nahrál

Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče, Volné pěvecké sdružení Lanfešt, Národopisný soubor Velička, Hudecká muzika Ležhory Petra Miškeříka, Orchestr České televize

Písně

Horňácké písně

Lokace

Velká nad Veličkou, Javorník nad Veličkou, Oravská Lesná

Produkční údaje

Originální název

...ani smrt nebere!

Český název

...ani smrt nebere!

Anglický název

Even Death Doesn't Work!

Pracovní název

Obyčeje

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

komedie, hořká komedie

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

1995

Rok výroby

1995

Premiéra

festivalová premiéra 18. 1. 1996 (3. přehlídka nekomerční kinematografie a videa FEBIOFEST '96 /kino Scala, Brno/)
premiéra 25. 1. 1996 /přístupný/ (kino Illusion, Praha)

Distribuční slogan

Komedie o záhadném pádu a zázračném zmrtvýchvstání manželů Smutných.

Výrobce

IN Film Praha spol. s r.o., Charlie'Bratislava, AB BARRANDOV, a. s., Česká republika, TS Čestmíra Kopeckého (Česká republika), Pojišťovna Morava

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

90 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká, anglická

Mluveno

česky, slovensky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české