Krátká dlouhá cesta

Země původu

Česká republika

Copyright

2009

Rok výroby

2009

Minutáž

82 min

Kategorie

film

Žánr

dokument

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Krátká dlouhá cesta

Český název

Krátká dlouhá cesta

Anglický název

Short Long Journey

Anotace

Film Krátká dlouhá cesta dokumentaristy Martina Hanzlíčka, mapující snažení vědce, pedagoga, politika a podnikatele Fedora Gála dozvědět se podrobnosti o smrti svého nepoznaného otce při pochodu smrti z koncentračního tábora v Sachsenhausenu v dubnu 1945, je součástí ojedinělého multimediálního projektu: od léta 2008 byla na webové stránce www.kratkadlouhacesta.cz průběžně zveřejňována videa zachycující postup Gálova pátrání, v listopadu 2008 byla vydána stejnojmenná kniha statí, reportáží a esejů (nakl. Nemo, Praha 2008) a nakonec byl v březnu uveden v DVD kinodistribuci i dokumentární film, přičemž po jeho speciálních projekcích následují diskuse s autory. – Gálova osobní výpověď poukazuje na hrůzy, páchané v koncentračních táborech, a na antisemitismus, jehož paralely lze bohužel nalézt i dnes. – Pohyblivý obraz z velké části černobílého snímku doplňují vytříbené reportážní fotografie Mira Švolíka. -dh-

Obsah

Fedor Gál kritizuje přetrvávající antisemitismus. Narodil se v Terezíně měsíc po smrti otce, který zemřel v koncentračním táboře. Matka nevěděla, jak zemřel, a o koncentráku nikdy nemluvila. Gál chce najít pravdu. – Gálovi žili ve slovenské podhorské vsi. Syn už jejich dům nepoznává. – Sachsenhausen. Němka Kilianová vypráví, jak v blízkosti jejich domu začal vyrůstat ve 30. letech tábor. – Bývalí sousedé tvrdí, že židé Gálovi byli bohatí. Potvrzuje to i Fedorův bratr Egon. – Otec Vojtech Gál byl v roce 1945 zavražděn při pochodu smrti ze Sachsenhausenu do Schwerinu. – Ve Slovenském státu panovaly protižidovské nálady. – Fedora Gála mrzí, že nezná rodinnou historii. – Kilianová vídala v táboře muže v pruhovaných hadrech. – Gálova matka se vrátila z Terezína bez prostředků. – Koncentrák v Sachsenhausenu byl obehnán zdí s elektrickým drátem, za níž se ozývala střelba. Místním se tvrdilo, že vězni jsou zločinci. – Na Slovensku probíhalo zákonné vystěhovávání židů, hlavně mladých lidí. – Němka Marianne Bergerová si pamatuje, jak židé přijížděli vlaky do tábora ve večerních róbách. – Prezident Tiso hlásal, že Židé Slovákům škodí. Rodiče Bergerové bývali otřeseni z toho, co viděli. – V roce 1942 bylo ze Slovenského státu odvezeno do koncentráků 57 628 občanů židovského původu. Přežilo jich jen 250 až 800. – F. Gál odsuzuje lidskou nečinnost a udávání. – Gálově matce rozpad Československa v roce 1993 připomínal předválečný vývoj. Projevy rasismu jsou i v dnešním tisku. – Slovenský evangelický kněz Bázlik za války křtil kvůli záchraně Židy (včetně Gálových). – V roce 1944 se Gálovi skrývali v horách. Fedor obdivuje matčinu odvahu. – Terezín. Egon vzpomíná na transport a na bratrovo narození. Je tu od války poprvé. – Fedor se paradoxně spřátelil s Eugenem Gindlem, jehož otec byl vedoucím tábora. Společně se vydají po stopách Vojtecha Gála. Navštíví nynější památník v Sachsenhausenu. – V táboře se prováděly pitvy a na ruských zajatcích byl testován plyn. Fedor hovoří o dehumanizaci mezi vězni i dozorci. S rasisty nemá soucit. – V táboře fungovala plynová komora. Fedor upozorňuje, že lidi do tábora často přivedla závist jiných. Vojtech Gál nebyl ortodoxní žid, obětmi tedy byli a jsou především lidé. – Fedor chce za otcovu památku pietně položit tři kamínky. V Sachsenhausenu dal jeden i za barák, kde byli Židé. – Ze záznamu mluví o posledních dnech Vojtecha Gála spoluvězeň Z. Lenský. – Fedor se s Gindlem vydává na cestu. – Na vězně byl při pochodu strašný pohled. Fedor si v táboře uvědomil jejich vyčerpání i ztrátu intimity. Chce najít místo otcovy smrti. – Stará Němka si vzpomíná na mrtvé vězně. – Teschendorf. V dubnu 1945 byli vězni hnáni obcí. Lenský líčí, že slabého Vojtecha nesměli podpírat. Esesák střelil Gálova otce do čela. Ve vsi zemřelo celkem patnáct vězňů, ale není jasné, kde byli pohřbeni. – Paní Gálová se znovu neprovdala. – Fedor při putování pocítil kontakt s otcem. Telefonuje bratrovi. Na cestu položí druhý kamínek se slovy o vnučce Sofince. Poslední úsek absolvuje sám. – Vojtech Gál má hrob na Slovensku na židovském hřbitově. Nikdo z rodiny nevěděl o jeho evangelickém křtu. Egon přemítá o pocitech matky, která se vrátila po válce mezi udavače, kteří si rozebrali židovský majetek. – Paní Gálová si po válce koupila revolver. Po přestěhování do Bratislavy ho hodila do Dunaje. – Třetí kamínek Fedor položí před celou rodinou na otcův hrob. Druhý den už tam není. – Fedorovi kdosi psal, že se ve vsi, odkud Gálovi pocházejí, setkal s nebývalým antisemitismem... -dh-

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Fedor Gál

Dramaturg

Jiří Gold

Výtvarník

Radana Lencová

Postprodukce

Karel Hurych (obraz)

Návrhy titulků

Radana Lencová

Spolupráce

Miro Švolík (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Marián Varga (Quartetto per archi No. IV)

Nahrál

Ivana Pristašová /první housle/, Marián Svetlík /housle/, Milan Radič /viola/, Jozef Lupták /violoncello/

Produkční údaje

Originální název

Krátká dlouhá cesta

Český název

Krátká dlouhá cesta

Anglický název

Short Long Journey

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

dokument

Země původu

Česká republika

Copyright

2009

Rok výroby

2009

Premiéra

slavnostní premiéra 16. 2. 2009 (kino Světozor, Praha)
distribuční premiéra 19. 3. 2009 /doporučená přístupnost od 12 let/

Distribuční slogan

bez sloganu

S podporou

Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, Filmová nadace RWE & Barrandov Studio (scénář), Rada pro odškodnenie obetí holokaustu v Slovenskej republike

Distribuce

Aerofilms – sekce Aerodok (DVD kinodistribuce)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

82 min

Natáčecí formát

Digital Betacam

Distribuční nosič

DVD

Barva

barevný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, německy, slovensky

Podtitulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Ceny TRILOBIT Beroun 2009, Cena Vladislava Vančury a Čestná uznání FITES – Českého filmového a televizního svazu, Nadace Český literární fond a města Beroun za původní díla domácí filmové a televizní tvorby

2010
Beroun / Česká republika
čestné uznání za sebereflexi v dokumentárním eseji
Fedor Gál

Vítěz

Festival: 10. mezinárodní festival česko-německo-židovské kultury – Devět bran

2009
Praha / Česká republika
Křišťálová menora v kategorii dokumentární film
Martin Hanzlíček