Baader Meinhof Komplex

Země původu

Spolková republika Německo, Francie, Česká republika

Copyright

2008

Rok výroby

2008

Premiéra

9. 4. 2009

Minutáž

150 min

Režie

Uli Edel

Kategorie

film

Žánr

historický, politický, thriller, životopisný

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Baader Meinhof Komplex

Český název

Baader Meinhof Komplex

Anglický název

The Baader Meinhof Complex

Souběžný název

Der Baader Meinhof Komplex

Anotace

Uznávaný německý producent Bernd Eichinger inicioval po Pádu Třetí říše (2004; r. Oliver Hirschbiegel) další projekt z historie Německa, snímek Baader Meinhof Komplex, k němuž napsal scénář spolu s režisérem Ulim Edelem podle stejnojmenné knihy novináře Stefana Austa. – V dokumentárně laděném dramatu sleduje první a druhou generaci obávané teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) a nahlíží události především prostřednictvím jedné z protagonistek, novinářky Ulrike Meinhofové (1934-1976), která se stala mluvčí krvavého boje s „imperialistickým režimem“. Tvůrci tak líčí přerod levicové žurnalistky v zanícenou aktivistku, schvalující a podílející se na násilí ve jménu sociální a politické spravedlnosti. Zároveň popisují zlom, jenž nastal v německé společnosti na sklonku šedesátých let, kdy se v reakci na potlačení studentských demonstrací změnilo tvrdé jádro rebelů ve fanatiky. Děj se odehrává v letech 1967-1977 a zachycuje různé akce RAF i reakce oficiálních míst, představovaných zde inteligentním policejním šéfem Horstem Heroldem, zatčení skupiny, její věznění, soud s ní i následné skutky tzv. „druhé generace RAF“, rovněž spojené s vraždami, atentáty a únosy. – Autoři usilovali o objektivní pohled, a využili proto dokumentaristické postupy včetně natáčení na autentických místech. -tbk-

Obsah

Sylt, červen 1967. Novinářka Ulrike Meinhofová tráví dovolenou na nudistické pláži s manželem, šéfredaktorem časopisu Konkret Klausem-Peterem Röhlem, a s dcerkami, dvojčaty Reginou a Bettinou. Noviny píší o návštěvě íránského šáha Pahlavího a císařovny Farah. – Při zahradní party Ulrike čte svůj otevřený dopis císařovně. – Při demonstraci proti šáhovi v Berlíně 2. června 1967 vyprovokují najatí muži střety, do nichž zasáhne policie. Tajný policista přitom zastřelí studenta Bennyho Ohnesorga. – Meinhofová při televizní debatě mluví o Německu jako o policejním státu. Doma ji poslouchá Gudrun Ensslinová, která má mimino a žije s přítelem. Mladá žena se pohádá s otcem pastorem a odejde z domu. – Ulrike opustí s dětmi manžela, jehož přistihla in flagranti. – Anarchista Andreas Baader provede s milenkou Gudrun a dalšími kolegy noční atentát na obchodní dům ve Frankfurtu. Jsou zatčeni pro žhářství. – Studentský vůdce Rudi Dutschke má v zaplněné aule berlínské techniky projev proti válce ve Vietnamu. V sále je i Ulrike, k níž se přidá kolega Peter Homann. – Na ulici Dutschkeho několikrát zblízka střelí fanatický mladík, který je po přestřelce s policií zatčen. Dutschke přežije. – Meinhofová je zadržena při následných protestech v ulicích, ale jeden policista ji pozná a pustí ji. – Ve světě to vře. V Bolívii je zabit Che Guevara, ve Spojených státech zemře po atentátu Martin Luther King, Československo je okupováno vojsky Varšavské smlouvy. V řadě zemí vrcholí studentské bouře. – Proces za žhářství využijí Baader a Ensslinová k propagaci své ideologie. Hájí je advokát Horst Mahler. – Meinhofová píše svůj první „manifest“, obhajující právo na politickou akci proti zločinům kapitalismu. – Andreas a Gudrun jsou dočasně na svobodě. Založí komunu. – Gudrun vezme k sobě do vany mladíka Petera Boocka, který se zúčastnil vzpoury v pasťáku a byl potom ztlučen. Andreas se tváří tolerantně. Všichni si v noci vyjedou ukradenými auty řádit do Darmstadtu. – Wiesbaden, Spolkový kriminální úřad (BKA). Šéf úřadu Horst Herold se před asistentem Kochem netají obavami z radikalizace anarchistů. – Řím, únor 1970. Advokát Mahler se setká v kavárně s Andreasem, Gudrun a Astrid, kteří utekli, aby nemuseli do vězení. Baader přinutí právníka ukrást kabelku staré dámě, ale pak zuří, když mu zloději ukradnou (ukradený) vůz. – Anarchisté se po návratu do Berlína ubytují u Petera, kde žije i Meinhofová s dvojčaty. Gudrun novinářku přesvědčuje, aby se k nim přidala. – Andrease zadrží policejní hlídka v ukradeném porsche. Ulrike přijde s návrhem, jak ho osvobodit z vězení Moabit. – Baader je převezen do Ústavu pro sociální otázky, v jehož studovně má mít s Meinhofovou rozhovor kvůli připravované knize. Gudrun a Astrid v doprovodu maskovaného „profesionála“ ho tam osvobodí. Přitom je postřelen jeden zaměstnanec. Ulrike zpanikaří a také uteče, ačkoliv měla předstírat překvapení. – Novinářka převede své dcerky přes státní hranici do Francie. Píše další texty na obhajobu násilí proti státní moci. – Jordánsko, 1970. Skupina Němců přijíždí do výcvikového tábora hnutí Fatáh v poušti. Andreas odmítá podřídit se tamnímu tvrdému výcviku: jsou městští guerilloví bojovníci. Cizinci stále provokují Palestince. – Andreas se porve s Peterem, který nesouhlasí s jeho přístupem. Novinář se chce vrátit do Německa. Slíbí Ulrice, že se postará o dcerky, jež jsou v komuně hippies na Sicílii. – Peter později slyší, jak ho kolegové označí před šéfem Palestinců za izraelského špiona. – Západní Berlín. Během deseti minut přepadnou vrátivší se teroristé z Frakce Rudé armády (RAF) tři banky. Ulrike opět vydá obhajující prohlášení. Dozví se, že dvojčata, která měla být umístěna v táboře pro palestinské sirotky, byla ze Sicílie unesena. Správně předpokládá, že to zorganizoval jejich otec. – Následují další teroristické akce po celém Německu. – Policie zatkne řadu členů RAF včetně advokáta Mahlera. Veřejnost však zatím stojí spíše na straně zločinců. – Šéf BKA Herold navrhne elektronické zpracování dat, jež umožní lépe sledovat činnost nepřátel. – Při přestřelce s policií zahyne členka RAF Petra Schelmová. – Teroristé se zaměří na základny americké armády v Německu a páchají krvavé atentáty. Vyhodí do vzduchu vůz soudce, jejž nastartovala jeho žena. Spáchají atentát v redakci pravicového nakladatelství Springer. Ulrike má s Andreasem neshody. – Herold prosadí akci, kdy během jednoho dne „proklepne celé Německo“. – Policii se po přestřelce u garáží ve Frankfurtu podaří zadržet Baadera, Holgera Meinse a Jana-Carla Raspeho. Brzy je v butiku zatčena i Gudrun a v bytě Ulrike. – Teroristé jsou umístěni v různých věznicích. – Jenže následuje útok na izraelskou výpravu během mnichovské olympiády (1972). Palestinští teroristé požadují mj. propuštění vězněných příslušníků RAF. Akce skončí katastrofou. – Horst Herold rozvíjí před podřízenými myšlenku, zda terorismus není novou formou války. – O sedm měsíců později. Ulrike těžce snáší samovazbu. – Obvinění se považují za politické vězně a požadují jiné zacházení. Vyhlásí hladovku, při níž zemře Holger Meins. Na jeho pohřbu se objeví i Rudi Dutschke a prohlásí, že boj pokračuje. Jako odvetu teroristé zastřelí předsedu berlínského nejvyššího soudu Güntera von Drenkmanna. – Před procesem jsou teroristé umístěni na jednom patře ve věznici ve stuttgartském Stammheimu, kde se spolu mohou stýkat. – Tzv. Komando Holgera Meinse zaútočí na německou ambasádu ve Stockholmu. Zahynou přitom dvě rukojmí, pět teroristů je zatčeno. Jeden z nich zemře na následky zranění po převozu do Stammheimu, což je považováno opět za vraždu ze strany státu. – 1. den procesu. Meinhofová prohlásí, že není schopná vypovídat. – Ulrike se v cele hádá s Gudrun. – 39. den procesu. Vyčerpaná Meinhofová urazí soudce a odejde. Baader a Gudrun v urážkách pokračují. – Únor 1976. Spory mezi vězni se stupňují. – 9. května 1976 je Meinhofová nalezena oběšená ve své cele. – Při procesu dochází k excesům. – Jaro 1977. Propuštěná Brigitte Mohnhauptová se stane hlavou tzv. druhé generace RAF. Spolu s Christianem Klarem zorganizuje vraždu vrchního státního zástupce Siegfrieda Bubacka a při pokusu o únos zastřelí bankéře Jürgena Ponta. – Horst Herold odhalí, že prostřednictvím advokáta Hagemanna se vězni dorozumívají s venkem pomocí šifer. Netuší však, že do věznice byly propašovány i pistole. – Komando Siegfrieda Hausnera přepadne vůz prezidenta Svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera. Postřílí ochranku, podnikatele unese a ukryje v Bruselu. – Vězňové ve Stammheimu jsou poté izolováni. – Irák, Bagdád, říjen 1977. Mohnhauptová a Klar jednají s vůdcem Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP). Ten zorganizuje únos letadla Lufthansy. Únosci požadují opět i propuštění členů skupiny Baader Meinhofová. Ale izraelské komando na letišti v Mogadišu osvobodí rukojmí. – Druhý den ráno (18.10.1977) jsou v celách nalezeni zastřelení Andreas Baader a Jan-Carl Raspe a oběšená Gudrun Ensslinová. Irmgard Möllerová pokus o sebevraždu přežije. – Brigitte prohlásí před šokovanými teroristy, že jejich soudruzi byli připraveni na smrt a že se zabili sami. – Belgicko-francouzská hranice. Hanns Martin Schleyer je zastřelen v lese u silnice... -tbk-

Hrají

Martina Gedeck /ž/

Ulrike Meinhofová

Moritz Bleibtreu

Andreas Baader

Johana Wokalek /ž/

Gudrun Ensslinová

Nadja Uhl /ž/

Brigitte Mohnhauptová

Stipe Erceg

Holger Meins

Niels Bruno Schmidt

Jan-Carl Raspe

Vinzenz Kiefer

Peter-Jürgen Boock

Simon Licht

Horst Mahler

Alexandra Maria Lara /ž/

Petra Schelmová

Hannah Herzsprung /ž/

Susanne

Tom Schilling

Josef Bachmann

Daniel Lommatzsch

Christian Klar

Sebastian Blomberg

Rudi Dutsche

Heino Ferch

Dietrich Koch

Bruno Ganz

Horst Herold

Hans-Werner Meyer

Klaus Rainer Röhl

Anna Thalbach /ž/

Ingrid

Volker Bruch

Stefan Aust

Thomas Thieme

Judge Dr. Prinzing

Susanne Bormann /ž/

Peggy

Alexander Held

Siegfried Buback

Michael Gwisdek

Gudrunin otec

Bernd Stegemann

Hans Martin Schleyer

Hubert Mulzer

Jürgen Ponto

Annika Kuhl /ž/

Irmgard

Michael Schenk

soudce Hagemann

Hannes Wegener

Willy Peter Stoll

Jona Mues

Pranke

Elisabeth Schwarz /ž/

Gudrunina matka

Christian Blümel

Siegfried Hausner

Wolfgang Pregler

soudce Stammheim

Nina Eichinger /ž/

telefonistka

Sunnyi Melles /ž/

paní Buddenbergová

Martin Glade

Benno Ohnesorg

Štáb a tvůrci

Režie

Uli Edel

Pomocná režie

Michael Johnson (druhá režie)

Předloha

Stefan Aust (Der Baader Meinhof Komplex – kniha)

Druhá kamera

Markus Eckert

Architekt

Bernd Lepel

Výprava

Bernd Lepel

Návrhy kostýmů

Birgit Missal /ž/, Hassan Taghriti (Maroko)

Masky

Waldemar Pokromski, Studioefect (zvláštní maskérské efekty)

Zvuk

Stefan Bush, Roland Winke

Vizuální efekty

Arri Film & TV

Zvláštní efekty

Uli Nefzer (supervize), Die Nefzers

Koordinátor kaskadérů

Volkhart Buff, Alessandro Borgese (Itálie)

Výkonná produkce

Martin Moskowicz

Odborný poradce

Stefan Aust

Spolupráce

Stefan Aust (konzultant)

České podtitulky

Veronika Sysalová

Výrobce českých podtitulků

Filmprint

Hudba

Hudba

Peter Hinderthür, Florian Tessloff, Michael Kranz, Ben Rosenkind, Stefan Busch (dodatečná hudba)

Choreografie

Michael Bornhütter (rvačky )

Písně

V-8 Machine

Hudba k písni Jörg MilevczikThomass Ritter

My Generation

Hudba k písni Pete Townshend
Text písně Pete Townshend
Zpívá The Moussekateers Feat. Roachford

Abidat R'Ma

Hudba k písni Armand Amar

Dizzy Miss Lizzy

Hudba k písni Larry E. Williams
Text písně Larry E. Williams

Please, Please, Please

Hudba k písni Michael Gerdes-Heitling
Text písně Michael Gerdes-HeitlingJens-Peter Fuhse

Blowin' in the Wind

Hudba k písni Bob Dylan
Text písně Bob Dylan
Zpívá Bob Dylan

Guaranteed Satisfaction

Hudba k písni Beau Charles
Text písně Beau Charles
Zpívá skupina The Knickerbockers

Produkční údaje

Originální název

Baader Meinhof Komplex

Český název

Baader Meinhof Komplex

Anglický název

The Baader Meinhof Complex

Souběžný název

Der Baader Meinhof Komplex

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

historický, politický, thriller, životopisný

Země původu

Spolková republika Německo, Francie, Česká republika

Copyright

2008

Rok výroby

2008

Premiéra

slavnostní premiéra 8. 4. 2009 (kino Světozor, Praha)
distribuční premiéra 9. 4. 2009 /doporučená přístupnost od 15 let/

Distribuční slogan

bez sloganu

Výrobce

Constantin Film Produktion GmbH, Nouvelles Editions de Film S. A. (koprodukce), G. T. FILM Production, s.r.o. (koprodukce), NDR (koprodukce), BR (koprodukce), WDR (koprodukce), Degeto (koprodukce)

Distribuce

Bontonfilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

150 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital

Mluveno

anglicky, německy, francouzsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

německé

Ocenění

Vítěz

Festival: 9. Krimifest HB CHODOV

2009
Chodov / Česká republika
Cena za nejlepší film
BONTONFILM a.s.