4. 3. 2019, 18:00, kino Ponrepo

přednáší Julie Wittlichová

Narativní film má blízko k literatuře nejen proto, že jazyk bývá jeho podstatnou složkou, ale i proto, že hojně čerpá náměty z literárních děl. Film a literatura spolu komunikují i na poli průmyslovém či politickém – jak tomu bylo také v centrálně řízeném komunistickém Československu, kde kultura podléhala státnímu dohledu. Přednáška představí obecné problémy filmových adaptací literárních předloh a přiblíží také proměny vztahů českého filmu a literatury.

 

Kapitoly z dějin (filmu):

Exkurzy do dějin české kinematografie, které slovem a projekcí představují stěžejní i zdánlivě okrajová témata a prezentují je s důrazem na historické, kulturní či politické souvislosti.

Kapitoly probíhají od října 2018 do května 2019 v pondělí od 18:00 v kině Ponrepo.
Na přednášky je možné zakoupit vstupenky dle standardního ceníku kina Ponrepo.
Studenti Univerzity Karlovy a Umprum si mohou Kapitoly zapsat jako volitelný předmět. Na pokladně kina Ponrepo si po nahlášení svého jména vyzvednou akreditaci zdarma.

 

Další přednášky:

 

18. 3. 2019
Cenzurovaná šedesátá
přednáší Lukáš Skupa

Jak fungovala cenzura v české kinematografii v šedesátých letech? Jak cenzurní jednání a jeho výsledek ovlivňovali nejen představitelé cenzurního aparátu, ale i zástupci kinematografie nebo samotní filmaři? Odpovědi na tyto a další otázky zazní v přednášce, která nahlédne do méně známého zákulisí filmových „zlatých šedesátých“. Zvláštní pozornost bude věnována realizovaným i nerealizovaným projektům Věry Chytilové, na kterých lze ilustrovat vývoj cenzurních aktivit v průběhu celého desetiletí.

1. 4. 2019
Divoká devadesátá
přednáší Tereza Czesany Dvořáková

Co se stalo s českým filmem před třiceti lety? Po téměř půlstoletí se zhroutil státní filmový monopol a výroba filmů se vrátila do rukou většinou špatně kapitálově zajištěných soukromých společností. Filmaři hledali (a ne vždy nacházeli) nové tvůrčí cesty, jimiž se mohli a zároveň chtěli ubírat. Vedle existenčních problémů jsou ale devadesátá léta zároveň obdobím nejednoho autorského experimentu, který stojí za to připomenout.

15. 4. 2019
Přítel či nepřítel?: Obrazy hudebníků za normalizace
přednáší Petr A. Bílek

Normalizační filmová a seriálová produkce výrazně ideologicky vyhrotila zobrazení hudebníků a hudby, jež se stala častější součástí světa příběhu. Má buď podobu jednoznačně pozitivní (dechovka v seriálu Dispečer), jemně obskurní, ale neškodnou (pop music ve filmu Hvězda padá vzhůru), a nebo jednoznačně negativní (rock v epizodě Mimikry ze seriálu 30 případů majora Zemana). Právě obrazy rockerů a rocku jako nepřátel státu budou jádrem přednášky, byť dojde i na kazetový magnetofon MUDr. Jandery ze seriálu Sanitka.

6. 5. 2019
Laterna magika: Umění jako stroj
přednáší Lucie Česálková a Marta Mentzlová Kucharová

Laterna magika je experimentální multimediální projekt, který oslovuje diváky již 60 let. Vizionářský koncept vytvořili Josef Svoboda a bratři Radokovi pro bruselské EXPO 58, kde se unikátní propojení divadla, filmu a nových technologií stalo hlavní atrakcí československého pavilonu. Přednáška nastíní, jak se Laterna magika vyvíjela od zábavního spektáklu směrem ke komplexnímu dramatickému vyprávění, jaké technologie využívala a jaký byl její vztah k politickému dění v komunistickém Československu.

20. 5. 2019
Teplá česká kinematografie
přednáší Marie Barešová

Otevřeně homosexuální filmové postavy či chování v mainstreamové kinematografii zřídka překračují pejorativní nebo stereotypní znázornění. Existují ovšem i filmy vnímané určitým segmentem publika „jinak“ – na základě přítomnosti postavy s nejednoznačnou sexualitou nebo angažmá homosexuálního tvůrce a/nebo herce. Poslední kategorii reprezentují v české kinematografii filmy Václava Kršky v hlavní roli s Eduardem Cupákem (zejména Stříbrný vítr). Queer interpretaci nabízejí ale i Sedmikrásky nebo Údolí včel.