Jiřina Švorcová

herečka, pedagožka, politička, předsedkyně, organizační pracovnice, recitátorka

Datum narození

25.05.1928

Místo narození

Kociánovice u Hradce Králové, Československo

Datum úmrtí

08.08.2011

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Alternativní jména

Jiřina Rohanová (1. provdaná), Jiřina Šoltová (2. provdaná)

Životopis

JIŘINA ŠVORCOVÁ (nar. 25.5.1928, Kociánovice, okr. Hradec Králové – zemřela 8. srpna 2011, Praha) pocházela z dělnické rodiny (matka vedla hostinec). Studovala na učitelském ústavu a ještě před maturitou se zapsala po vzoru staršího bratra, herce Václava Švorce (nar. 1919), na dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (později změněna na DAMU). Po absolutoriu (1950) hrála rok v Hradci Králové a pak byla čtyřicet let členkou Divadla na Vinohradech (1951–90). Zprvu představovala schematické typy uvědomělých dívek a žen, později se propracovala k charakterním i komickým rolím v klasickém repertoáru (Legenda o lásce, Matka, Don Carlos, Anna Karenina, Loupežník, Tři sestry, Matka Kuráž, Hlasy ptáků, Tvrdohlavá žena, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Romeo a Julie, Figarova svatba ad.). Ve filmu debutovala postavou Helenky ve Steklého adaptaci Jiráskova románu Temno. Vedle hrdinek z lidu s budovatelským nadšením, jež v 50. a 60. letech vytvářela před kamerou nejčastěji, na sebe upozornila portréty mladých žen, řešících milostná dilemata s ideologickým pozadím: prodavačka Marie Rysová v Kachyňově dramatu Král Šumavy a lékařka Marie v Brynychově špionážním Smyku. Po titulní roli kriminalistky v Blumenfeldově detektivce Tereza ztělesnila Boženu Němcovou ve Vávrově životopisném dramatu Horoucí srdce a v politicky exponovaném filmu Člověk není sám jí připadla hlavní role obětavé stranické funkcionářky Joštové. Za normalizace po roce 1968 dala přednost stranické kariéře (jako členka ÚV KSČ a předsedkyně SČDU neblaze proslula projevem na shromáždění umělců v Národním divadle v roce 1977, tzv. Antichartě). Kromě divadla se uplatňovala už jen v tendenčních titulech v rozhlase (nekonečný seriál Jak se máte Vondrovi?) a v televizi, kde své komunistické přesvědčení vyjádřila recitací v Nedělních chvilkách poezie a zejména účinkováním v seriálech (Matka, 1976; Okres na severu, 1980; My všichni školou povinní, 1984; Gottwald, 1986), z nichž ji nejvíc zviditelnila titulní postava prodavačky Anny Holubové v Dietlově a Dudkově Ženě za pultem (1977). Získala četná režimní vyznamenání a tituly. I po roce 1989 podporovala KSČM (vystupovala na stranických manifestacích) a v roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu. Vydala memoáry Býti Švorcovou (2000) a ve spolupráci s Miroslavem Graclíkem a Václavem Nekvapilem knihu rozhovorů Jiřina Švorcová osobně (2010). Vznikly též portréty z cyklu ČT Po stopách hvězd (2008; r. Marek Škarpa) a pro TV Barrandov střm. dok. Tajemství Jiřiny Švorcové (2010; r. Adrian Stojkov). Jejími manželi byli dirigent Jindřich Rohan a malíř, scénograf a výtvarný kritik Vladimír Šolta. – Filmografie: Temno (1950; r. Karel Steklý), Cesta ke štěstí (1951; r. Jiří Sequens), Nad námi svítá (1952; r. Jiří Krejčík), Přicházejí z tmy (1953; r. Václav Gajer), Fučík (TV-1956; r. Jiří Bělka), Bezejmenná hvězda (TV-1957; r. Jiří Bělka), Kníže Bruncvík (TV-1957; r. Milan Tomsa), Intermezzo (TV-1957; r. Jiří Bělka), Občan Brych (TV-1958; r. Eva Sadková), Píseň o Čapajevovi (TV-1958; r. Jan Matějovský), Jen jeden den (TV-1958; r. Antonín Moskalyk), povídka Bloudění z filmu Vstup zakázán (1959; r. Milan Vošmik), Král Šumavy (1959; r. Karel Kachyňa), Radúz a Mahulena (TV-1959; r. František Filip), Smyk (1960; r. Zbyněk Brynych), Zlé pondělí (1960; r. Milan Vošmik), Neprovdaná paní Rosita (TV-1960; r. Jiří Bělka), Fučík (TV-1960; r. Jiří Bělka), Pouta (1961; r. Karel Kachyňa), Reportáž psaná na oprátce (1961; r. Jaroslav Balík), Tereza (1961; r. Pavel Blumenfeld), Horoucí srdce (1962; r. Otakar Vávra), O korunu a lásku (TV-1962; r. Jaroslav Novotný), Slunečnice (TV-1967; r. František Štěpánek), Člověk není sám (1971; r. Josef Mach), Jeden za všechny (TV-1971; r. Anna Procházková), Vyznání (TV-1971; r. Jaroslav Hužera), Jakou barvu má láska (1973; r. Zbyněk Brynych), Okno ještě svítí (TV-1973; r. Jiří Hořčička), První žena království (TV-1975; r. Jiří Bělka), Kremelský orloj (TV-1977; r. Evžen Sokolovský), Poslední koncert (TV-1979; r. Jiří Bělka), Výhoda (TV-1980; r. Jiří Adamec) z cyklu Tak se ptám, Putování Jana Amose (1983; r. Otakar Vávra), Panská 8 (TV-1984; r. Evžen Sokolovský), Převozník (TV-1984; r. Petr Tuček), Anynka a čert (TV-1984; r. Svatava Simonová), Kněžna Libuše (TV-1985; r. Jiří Bělka), Velká filmová loupež (1986; r. Oldřich Lipský, Zdeněk Podskalský), Jen ty a já (TV-1988; r. Ludvík Ráža), Než poznáš první úsměv (TV-1989; r. Ludvík Ráža). -fik-

Filmografie

Velká filmová loupež

1986

Hrají

Role: herečka

Putování Jana Amose

1983

Hrají

Role: Cyrilova žena

Vojáci svobody

1976

Komentář

četba popisků a titulků

Jakou barvu má láska

1973

Hrají

Role: Karla, Milenina kolegyně a kamarádka

Člověk není sám

1971

Hrají

Role: předsedkyně ZO KSČ Ing. Lída Jostová

Inventura

1963

Hrají

Role: prodavačka Zdena

Horoucí srdce

1962

Hrají

Role: spisovatelka Božena Němcová

Tereza

1961

Hrají

Role: podporučík VB Tereza Machátová

Hermína Týrlová

1961

Komentář

Pouta

1961

Hrají

Role: zemědělská instruktorka Magda Muzikářová

Reportáž psaná na oprátce

1961

Hrají

Role: Jelínkova žena

Smyk

1960

Hrají

Role: lékařka Marie, Františkova žena

Zlé pondělí

1960

Hrají

Role: Saša Turnovská, Radkova matka

Bloudění

1959

Hrají

Role: Jiřina, Štěpánkova žena

Král Šumavy

1959

Hrají

Role: prodavačka Marie Rysová

Přicházejí z tmy

1953

Hrají

Role: dělnice Tonička, dcera Martincové

Nad námi svítá

1952

ZpíváHrají

Role: údernice Marie, Kubrychtova vnučka

Cesta ke štěstí

1951

Hrají

Role: traktoristka Vlasta Tomešová

Temno

1950

Hrají

Role: Helenka, Machovcova dcera

Lidé a párky

1948

Hrají

Role: návštěvnice automatu

Ocenění

Vítěz

Akce: Čestný titul Národní umělec

1984
Praha / Československo
Národní umělkyně
propůjčen 15. 4. 1984

Vítěz

Akce: Čestné diplomy Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie

1980
Praha / Československo
Čestný diplom Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie
předán 23. 12. 1980 ústředním ředitelem Československého filmu Jiřím Puršem v pražském Klubu pracovníků kultury a školství u příležitosti 35. výročí zestátnění československé kinematografie

Vítěz

Akce: Řád Vítězného února

1978
Praha / Československo
Řád Vítězného února
propůjčen 17. 5. 1978

Vítěz

Akce: Čestný titul Zasloužilý umělec

1973
Praha / Československo
Zasloužilá umělkyně

Vítěz

Akce: Múzy pražských diváků 1971

1971
Praha / Československo
Múza Clio
udělena 28. 6. 1971 u příležitosti zakončení letní části Filmového festivalu pracujících ředitelem Filmového podniku hlavního města Prahy na návrh poroty za angažovanou, vysoce uměleckou interpretaci při úpravě filmů socialistických kinematografií, s přihlédnutím zejména k dabingu filmu Velvyslankyně

Vítěz

Akce: Čestný odznak Za obranu hranic

1968
Praha / Československo
Čestný odznak Za obranu hranic
udělena ministrem národní obrany a předána velitelem pohraniční stráže generálmajorem Karlem Peprným 15. 2. 1968 za dlouholetou spolupráci s pohraniční stráží, za pomoc při rozvoji kulturní činnosti v jednotkách pohraničníků a za vlastenecko-brannou výchovu obyvatelstva

Vítěz

Festival: 4. festival českých a slovenských filmů Košice

1962
Košice / Československo
Cena Ankety filmového diváka o nejúspěšnější herečku roku 1961
výsledky Ankety filmového diváka za rok 1961 vyhlášeny v rámci festivalu