Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Jiří Trnka

scenárista, návrhář kostýmů, výtvarník, ilustrátor, malíř, režisér

Datum narození

24.02.1912

Místo narození

Plzeň, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

30.12.1969

Místo úmrtí

Praha, Československo

Alternativní jména

Jiří Tomáš Trnka
Doporučujeme
Blaho lásky

Blaho lásky

1966
Výtvarník

Ruka

Ruka

1965
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník

Archanděl Gabriel a paní Husa

Archanděl Gabriel a paní Husa

1964
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník

Kybernetická babička

Kybernetická babička

1962
Režie, Scénář, Výtvarník

Vášeň

Vášeň

1961
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník
výtvarná práce

Půlnoční příhoda

Půlnoční příhoda

1960
Výtvarník
výtvarné návrhy

Sen noci svatojanské

Sen noci svatojanské

1959
Režie, Scénář, Výtvarník

Bombomanie

Bombomanie

1959
Výtvarník

Proč Unesco

Proč Unesco

1958
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník, Autor komentáře

Paraplíčko

Paraplíčko

1957
Výtvarník
loutka skřítka

Proti všem

Proti všem

1956
Návrhy kostýmů

Cirkus Hurvínek

Cirkus Hurvínek

1955
Režie, Scénář, Technický scénář, Výtvarník

Osudy dobrého vojáka Švejka II.

Osudy dobrého vojáka Švejka II.

1955
Režie, Scénář, Výtvarník

Osudy dobrého vojáka Švejka III.

Osudy dobrého vojáka Švejka III.

1955
Režie, Scénář, Výtvarník

Jan Žižka

Jan Žižka

1955
Návrhy kostýmů

Spejbl na stopě

Spejbl na stopě

1955
Výtvarník

Dva mrazíci

Dva mrazíci

1954
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník
výtvarná práce

Kuťásek a Kutilka jak ráno vstávali

Kuťásek a Kutilka jak ráno vstávali

1954
Režie, Scénář, Výtvarník

Osudy dobrého vojáka Švejka I.

Osudy dobrého vojáka Švejka I.

1954
Režie, Scénář, Výtvarník

Jan Hus

Jan Hus

1954
Výtvarník, Návrhy kostýmů

Byl jednou jeden král...

Byl jednou jeden král...

1954
Výtvarník

Jak stařeček měnil až vyměnil

Jak stařeček měnil až vyměnil

1953
Režie, Scénář, Výtvarník

O skleničku víc

O skleničku víc

1953
Výtvarník

Staré pověsti české

Staré pověsti české

1952
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář, Výtvarník, Autor komentáře

O zlaté rybce

O zlaté rybce

1951
Režie, Scénář, Výtvarník

Veselý cirkus

Veselý cirkus

1951
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník

Perníková chaloupka

Perníková chaloupka

1951
Výtvarník

Bajaja

Bajaja

1950
Režie, Scénář, Výtvarník

Arie prerie

Arie prerie

1949
Režie, Scénář, Výtvarník

Román s basou

Román s basou

1949
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník

Čertův mlýn

Čertův mlýn

1949
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník
výtvarná práce

Císařův slavík

Císařův slavík

1948
Režie, Scénář, Výtvarník, Střih
loutková část

Špalíček

Špalíček

1947
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník, Střih
výtvarná práce, návrhy loutek a staveb

Míša Kulička

Míša Kulička

1947
Výtvarník

Čapkovy povídky

Čapkovy povídky

1947
Výtvarník

Liška a džbán

Liška a džbán

1947
Režie, Scénář, Výtvarník, Umělecké vedení

Dárek

Dárek

1946
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník, Umělecké vedení
kreslená část

Pérák a SS

Pérák a SS

1946
Režie, Scénář, Výtvarník, Umělecké vedení

Zvířátka a petrovští

Zvířátka a petrovští

1946
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník, Umělecké vedení

Zasadil dědek řepu

Zasadil dědek řepu

1945
Režie, Námět, Scénář, Výtvarník

Dlouhý, Široký a Bystrozraký

Dlouhý, Široký a Bystrozraký

1942
Návrhy kostýmů

Všudybylovo dobrodružství

Všudybylovo dobrodružství

1936
Spolupráce
úprava loutky Hurvínka v roli Všudybyla

JIŘÍ TRNKA (vl. jm. Jiří Tomáš Trnka, nar. 24.2.1912, Plzeň - zem. 30.12.1969, Praha) rozvíjel svůj výtvarný talent již v raném mládí, zejména díky podpoře Josefa Skupy, jehož byl žákem a pomocníkem v divadle Feriálních osad. Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy v Praze (1928–35, ateliér užité tvorby) se živil jako časopisecký a novinový kreslíř. Založil loutkové Dřevěné divadlo, ale nesetkal se s úspěchem, a věnoval se ilustracím knih, zejména dětských, s použitím mnoha výtvarných technik. V tomto oboru později dosáhl světového věhlasu a získal prestižní Andersonovu cenu za ilustrace (1968). Právě ilustrace Andersonových pohádek jsou z jeho díla v zahraničí nejznámější. Trnka se věnoval i volné výtvarné tvorbě, malbě, grafice a plastikám, přičemž tato díla vydala na sedmdesát samostatných výstav po celém světě. V letech 1941–44 byl autorem výpravy několika her v režii Jiřího Frejky v Národním divadle. V 50. a 60. letech realizoval expozice pro několik světových výstav. – Koncem května 1945 byl požádán o umělecké vedení znárodněného studia kresleného filmu, jež pojmenoval Bratři v triku. První produkcí byla kreslená pohádka Zasadil dědek řepu, následovaná dalšími třemi kreslenými snímky. Již zde se objevily některé charakteristické rysy Trnkových filmů (mimo jiné absence typických situačních gagů a lyrický akcent ve vyprávění děje), jimiž se jeho tvorba odlišovala od disneyovského proudu. Tehdy také začala plodná spolupráce s hudebním skladatelem Václavem Trojanem a příležitostným spoluscenáristou Jiřím Brdečkou. Již svými ranými snímky si Trnka získal ve světě respekt; jeho druhý film Zvířátka a Petrovští byl odměněn Velkou cenou na MFF v Cannes. V dalším snímku Dárek přišel s animací „uvolněné kresby“, jíž zbavil kreslený film realismu a usnadnil tak k němu cestu řadě výtvarníků. Láska k loutkám a neshody s některými spolupracovníky motivovaly Trnku k odchodu do nového studia, zaměřeného na loutkovou tvorbu (Loutkový film Praha). Vznikly tu hned dva úspěšné celovečerní filmy Špalíček (Zlatá medaile za nejlepší loutkový film na MFF v Benátkách) a Císařův slavík (Cena francouzských filmových kritiků, Zlatá cívka Americké filmové rady). Pohádky O zlaté rybce a pozdější Jak stařeček měnil až vyměnil byly složeny pouze ze statických kreslených obrazů a metodu ploškového filmu si Trnka vyzkoušel poprvé ve Veselém cirkusu, na jehož výtvarné stránce se spolupodíleli Trnkovi přátelé František Tichý, Kamil Lhoták a Zdenek Seydl. V roce 1952 se pustil do realizace Starých pověstí českých. I toto specificky národní téma našlo obdivovatele ve světě a získalo mj. Stříbrnou medaili na MFF v Benátkách. Zde už se Trnka neobešel bez mluvené řeči, jíž se do té doby snažil vyhýbat a nahrazoval ji hudbou. Na dialozích jsou do značné míry založeny filmy Dva mrazíci a třídílné Osudy dobrého vojáka Švejka s proslulým komentářem Jana Wericha (ty byly v roce 1986 upraveny Stanislavem Látalem a zařazeny do devítidílného cyklu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války). Po nich se na několik let vrátil k ilustracím, aby nabral síly pro monumentální celovečerní loutkový film Sen noci svatojanské. Během jeho realizace pracoval na zakázkové agitce Proč UNESCO (zadavatelé se rozhodovali mezi ním a Disneyem), jež se u nás nehrála. Později natočil už jen čtyři krátké filmy. Alegorií o svobodě uměleckého projevu Ruka uzavřel svou kariéru, během níž soustavně zvedal uměleckou prestiž animovaného filmu. Je autorem dětské knihy Zahrada (1962), kterou později zfilmoval Břetislav Pojar. Na sklonku života (1968–69) vyučoval grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Knižní bibliografie: Od Špalíčku ke Snu noci svatojanské (Marie Benešová; Orbis, Praha 1961), Jiří Trnka: Historie díla a jeho tvůrce (Jaroslav Boček; SNKLU, Praha 1963), belgická monografie Jiri Trnka (Pierre Tillieux; Ciné Jeuneses, Mons 1964, 1970 dopl.), vzpomínkový sborník Jiří Trnka (Čs. spisovatel; Praha 1971), Můj syn (Růžena Trnková; Čs. spisovatel, Praha 1972), bibliografický materiál Tvůrce snů (Oldřich Fiala; Okr. knihovna a Filmový klub, Kroměříž 1975), vzpomínkový sborník Čaroděj: Šest národních umělců o sedmém (Albatros; Praha 1987), sborník článků Jiří Trnka – maliar, ilustrátor, bábkar a básnik filmového plátna (SFÚ, Bratislava 1987), Jiří Trnka (Helena Chvojková; Západočeské nakladatelství, Plzeň 1990), Jiří Trnka /1912 – 1969/ (Vlastimil Tetiva, Edgar Dutka; Alšova jihočeská galerie a Tok, České Budějovice 1999), výpravná monografie Jiří Trnka (L. H. Augustin; Academia, Praha 2002), sborník Staré pověsti české (ed. Lucie Česálková, NFA, Praha 2015), vydaný při příležitosti vzniku restaurované digitální kopie stejnojmenného filmu, katalog výstavy Ateliér Jiřího Trnky na Chvalském zámku (Miroslava Humplíková a kol.; Chvalský zámek, Praha 2016). – Filmy o Jiřím Trnkovi: (krátké dokumenty české produkce, není–li uvedeno jinak) Loutky Jiřího Trnky (1955; r. Bruno Šefranka), Skutečnost noci svatojánské (1959; r. Václav Táborský), medailon Jiří Trnka (1967; r. Jiří Lehovec), zachycující práci na dioramatu Dítě a svět pro výstavu EXPO 67 v Montrealu, dlouhý dok. Trnka z Čech (TV–1997; r. Miroslava Humplíková), nizozemský střm. portrét Jiři Trnka. The Man and His Job (TV–1994, Jiří Trnka. Člověk a jeho práce; r. Dolf Enters), první tři části z osmidílného TV seriálu Kapitoly z českého animovaného filmu (TV–1998; r. Jana Hádková), Jiří Trnka (TV–1998; r. Ljuba Václavová) z cyklu Potomci slavných. – Filmografie: (scénář či spolupráce na scénáři, režie a výtvarník, krátké loutkové filmy, není–li uvedeno jinak) kreslené pohádky Zasadil dědek řepu (1945; + nám.) a Zvířátka a Petrovští (1946), kreslená a hraná satira Dárek (1946; + spol. nám.), kreslená černobílá protinacistická satira Pérák a SS (1946), kreslený f. Liška a džbán (1947; spol. r. Stanislav Látal), dlouhý f. Špalíček (1947; + nám., spol. střih), dlouhý kombinovaný (loutkový/hraný) f. Císařův slavík (1949; r. hrané části Miloš Makovec; + spol. střih), Árie prérie (1949), Román s basou (1949), dlouhý f. Bajaja (1950), Čertův mlýn (1951; + spol. nám.), ploškový f. Veselý cirkus, známý též pod názvem Cirkus (1951; + nám., spol. výtv.), kreslený f. O zlaté rybce (1951), dlouhý f. Staré pověsti české (1952; + spol. nám.), kreslený f. Jak stařeček měnil, až vyměnil (1953), loutkový a ploškový f. Dva mrazíci (1954; + spol. nám.), loutkový a hraný f. Kuťásek a Kutilka, jak ráno vstávali, uváděný i pod názvem Kuťásek a Kutilka (1954), Osudy dobrého vojáka Švejka I, II, III (1954/1955; + spol. výtv.), Cirkus Hurvínek (1955), kreslený zakázkový f. Proč UNESCO (1958), dlouhý f. Sen noci svatojanské (1959), Vášeň (1961; + nám.), Kybernetická babička (1962), Archanděl Gabriel a paní Husa (1964; + spol. nám.), Ruka (1965; + nám.), rakouský kombinovaný reklamní f. Max Platte (1965; režie, výtvarník), pětidílný loutkový seriál s ploškovou první částí Zahrada (1974; r. Břetislav Pojar; nám.); (výtvarník, není-li uvedeno jinak; krátké filmy, není-li uvedeno jinak) kreslený a loutkový propagační f. Všudybylovo dobrodružství (1936; r. Irena a Karel Dodalovi; spol. výtvarník), dlouhý hraný f. Čapkovy povídky (1947; r. Martin Frič; spol. kostýmy), Perníková chaloupka (1951; r. Břetislav Pojar), dlouhý hraný f. Císařův pekař – Pekařův císař (1951; r. Martin Frič; spol. kostýmy), O skleničku víc (1953; r. Břetislav Pojar), dlouhé hrané filmy Byl jednou jeden král (1954; Bořivoj Zeman), Jan Hus (1955; r. Otakar Vávra; spol. výtvarník) a Jan Žižka (1956; r. Otakar Vávra; spol. kostýmy), Spejbl na stopě (1955; r. Břetislav Pojar), Paraplíčko (1957; r. Břetislav Pojar; spol. výtvarník), dlouhý hraný f. Proti všem (1956; r. Otakar Vávra; spol. kostýmy), kreslená protiválečná groteska Bombománie (1959; r. Břetislav Pojar), Půlnoční příhoda (1960; r. Břetislav Pojar), dlouhý hraný f. Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964; r. Oldřich Lipský; spol. výtvarník), kreslený f. Blaho lásky (1966; r. Jiří Brdečka). -oho- (2016)

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1965

1966
Lokalita: Praha / Československo
Trilobit za krátký animovaný film
Ruka

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Lokalita: Praha / Československo
Hlavní cena za krátký film
Kybernetická babička
za filmy Kybernetická babička a Archanděl Gabriel a paní Husa

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Lokalita: Praha / Československo
Hlavní cena za krátký film
Archanděl Gabriel a paní Husa
za filmy Kybernetická babička a Archanděl Gabriel a paní Husa

Vítěz

Festival: 10. filmový festival pracujících

1959
Lokalita: 22 měst / Československo
Cena za dokonalost umělecké techniky
Sen noci svatojanské
udělena 20. 7. 1959 ve Valdštejnském paláci v Praze Jiřímu Trnkovi s kolektivem

Vítěz

Festival: 5. světový festival mládeže a studentstva Varšava

1955
Lokalita: Varšava / Polsko
Velká cena mimo filmovou soutěž
Staré pověsti české

Vítěz

Akce: Cena Sdružení kulturních organizací v Alžíru

1954
Lokalita: Alžír / Alžírsko
Cena Sdružení kulturních organizací v Alžíru za nejlepší film roku
Bajaja

Vítěz

Akce: Umělecké prémie

1953
Lokalita: Praha / Československo
Umělecká prémie
Staré pověsti české

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní filmový festival Benátky

1953
Lokalita: Benátky / Itálie
Stříbrná soška Lva sv. Marka
Staré pověsti české
udělena jako symbolická cena od benátského obecenstva jako protest proti opomenutí filmu soutěžní porotou

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní filmový festival Benátky

1953
Lokalita: Benátky / Itálie
Stříbrná medaile s čestným diplomem
Staré pověsti české
udělena jako zvláštní cena zpětně prezidentem festivalu Giovannim Pontim

Vítěz

Akce: Umělecké prémie

1952
Lokalita: Praha / Československo
Umělecká prémie
Císařův pekař – Pekařův císař

Vítěz

Akce: Národní ceny za rok 1950

1950
Lokalita: Praha / Československo
Národní cena
Bajaja
udělena 28. 8. 1950 v Divadle státního filmu v Karlíně k pětiletému výročí zestátnění československého filmu za režii, scénář a za umělecké zpracování loutkového filmu

Vítěz

Akce: Národní ceny za rok 1949

1949
Lokalita: Praha / Československo
Národní cena
Císařův slavík
za umělecký celovečerní loutkový film

Vítěz

Akce: Cena země České za rok 1946

1947
Lokalita: Praha / Československo
Cena země České
Zvířátka a petrovští

Vítěz

Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky

1947
Lokalita: Benátky / Itálie
Mezinárodní cena režiséru za film
Špalíček
udělena za část Posvícení

Od nejčistší výtvarné exprese k nadreálnosti – Špalíček Jiřího Trnky

První celovečerní loutkový film Jiřího Trnky, oceněný mj. Zlatou medailí na MFF v Benátkách, vznikl spojením šesti krátk...

Digitálně restaurované Trnkovy Staré pověsti vyšly na DVD

Film plzeňského rodáka Jiřího Trnky Staré pověsti české vyšel poprvé na DVD v digitálně restaurované podobě. Celovečerní...

Staré pověsti české

Výstava Budování státu. Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu v pražském Veletržním paláci skončil...

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.