Alena Hynková

scenáristka, dramaturgyně, pedagožka, dokumentaristka, režisérka

Datum narození

25.05.1947

Místo narození

Praha, Československo

Datum úmrtí

08.04.2014

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Alternativní jména

Alena Hynková-Krämerová, Alena Šimíčková (rodné jméno), Alena Housková (1. provdaná), Alena Hynková (2. provdaná), Alena Šafrová (3. provdaná)

Životopis

ALENA HYNKOVÁ (též Alena Hynková-Krämerová, roz. Šimíčková nar. 25.5.1947, Praha – zem. 8.4.2014, Praha, na rakovinu slinivky) vystudovala scénografii na střední umělecko-průmyslové škole a katedru dokumentární tvorby FAMU (1979). Napsala desítky scénářů pro vzdělávací pořady ČST, vesměs na základě pramenů a vlastních zkušeností, jež nasbírala např. během práce sanitářky na ortopedii v nemocnici v Mostě nebo asistentky vychovatele na Středním odborném učilišti na Zeleném pruhu v Praze 4. Témata odmítnutá v ČST převáděla do literární podoby, hlavně pro časopis Mladý svět. V porevolučních letech pracovala jako redaktorka České televize (1990-91). Stála u zrodu Feničovy společnosti Febio, v níž v roli šéfdramaturgyně profilovala cykly OKO – pohled na současnost a GEN, na nichž se také autorsky a režijně podílela stejně jako na dalších: OKO (U nás doma – na severu, 1992), GEN (Otomar Krejča, 2002; Ludvík Kundera, 2002), Cestománie (Německo – Rýn: Romance na obzoru, 2003; Rakousko – Korutany: Paměť hor, 2003; Rusko – Kaliningrad: Ne-zakázané místo, 2004), Zpověď (Zpověď legendární krasobruslařky – Eva Romanová, 2003), 12 odvážných (Spisovatel a majitel nakladatelství Martin Pluháček, 2004; Výrobce krmných směsí Jindřich Šíp, 2005; Designérka dárků Radka Křivánková, 2006; Florista Mário Wild, 2007; Majitelka dietologické agentury Kateřina Maresová, 2007), Táta jako máma (Otcové, kterým záleží na úspěchu manželky, 2006), České milování (O lásce ztracené, 2009). Pokračovala však i ve spolupráci s veřejnoprávní stanicí jako režisérka, dramaturgyně a scenáristka. Natočila řadu portrétů a sond v rámci různých tematických cyklů: Bleděmodrý svět (Zvuky a doteky, 1999; Květinový den, 1999; Na tom záleží…, 2000; Na struně „E“, 2001; Tři oříšky pro Josefku, 2002; Začátek, 2002), Světci a svědci (Svatá Ludmila, 2007; Marie Magdalena, 2007; Svatý Josef, 2007; Antonín z Padovy, 2008; Sören Kierkegaard, 2008; Terezie z Lisieux, 2008; Martin Luther, 2009), Cesty víry (Polévka, mýdlo a spasení, 2001; Putování za svatou Ludmilou, 2002; Kde domov můj, 2004; Jak jsem se stal Čechem a nepřestal být Polákem, 2006; Český západ, 2007; Receptář plzeňských panenek, 2007; Tichý boj Josefa Adámka, 2010), Malé velké hry a události (Z deníku Vladimíra Branislava, Zdeny Hadrbolcové, Jana Vodňanského, Aleny Hynkové, Jana Buriana, Marka Ebena, Martina Mejstříka, Jana Potměšila, Martiny Vrbové, Aleše Cibulky, vše 2005), Dobyvatelé (Turecko, 2006), Ženy Charty 77 (Zdena Tominová, 2007; Libuše Šilhánová, 2007; Drahomíra Šinoglová, 2007), Neznámí hrdinové (František Zahrádka, 2008; Irena Preissigová-Bernášková, 2008; Tomáš Sedláček, 2009; Marie Doležalová-Šupíková, 2009), Pološero (Stíny města, 2011; Síla myšlenky, 2013), Zasvěcení (Dominikáni, 2009; Congregatio Jesu, 2010). Mimořádná byla její spolupráce na experimentech Den ČST (1999), Sametová noc (1999) s nesestříhanými materiály z roku 1989 a Teleautomat aneb padesát televizních let (2003) k půlstoletí vysílání. Její a Kunzův sestřih zahraničních reportáží o sametové revoluci Jak nás viděl svět (1990) získal cenu Českého literárního fondu. Ze záběrů z povodně v Praze sestavila vynikající emotivní klip Má vlast (2002), oceněný na několika festivalech. Od roku 2000 zastávala pozici šéfdramaturgyně v Redakci publicistiky Zpravodajství ČT. Podílela se na zrodu cyklu Návraty dokumentaristů, který v roce 2013 odvysílala ČT. V období 1991-2001 vedla na FAMU dramaturgickou dílnu. Z prvního manželství (1969-71) s architektem Markem Houskou (nar. 1947) pochází sólista opery Lukáš Hynek Krämer (nar. 1969), z druhého manželství (1971-78) s kameramanem Kristianem Hynkem (nar. 1944) má dceru Terezu Svěrákovou (nar. 1974). Se třetím manželem Janem Šafrem (nar. 1962) měla dceru Kateřinu Šafrovou (nar. 1984), která vyučuje a na mezinárodní úrovni (pod pseudonymem Shereen) provozuje orientální tanec. – Filmografie: (krátké a středometrážní dokumenty) Tam na Pasečné (TV-1975; r. Václav Sklenář; sc.), Vyprávění žáků darebáků (TV-1978; r. Viktor Polesný; sc.), Odpovědnost vědce (TV-1978; r. Viktor Polesný; sc.), Evžen Rošický (TV-1980; r. Daniela Stratilová; sc.), Ivan Olbracht (TV-1982; r. Jiří Věrčák; sc.), Poslední dopisy (TV-1983; r. Josef Platz; sc.), Totálně nasazení (TV-1984; r. Josef Platz; sc.), Psohlavci Aloise Jiráska (TV-1984; r. Eva Hallerová; sc.), Krajem Boženy Němcové (TV-1984; r. Tomáš Kulík; sc.), Antonín Dvořák (TV-1984; r. Tomáš Kulík; sc.), Julius Fučík (TV-1984; r. Václav Sklenář), Setkání s Leošem Janáčkem (TV-1985; r. Renata Mázelová; sc.), Josef Kajetán Tyl (TV-1985; r. Luděk Šipla; sc.), Máma Marie Jarošová (TV-1985; r. Jana Michajlová; sc.), Sport rodu ženského (TV-1987; r. Mojmír Hošt; sc.), Právem silnějšího (TV-1987; r. Pavlína Moskalyková; sc.), portréty Petrarca (r. Jaroslav Bouma; sc.), Le Corbusier (r. Václav Bendl; sc.) a Guillaume de Machaut (r. Jaroslav Bouma; sc.) z cyklu Praha a osobnosti (TV-1989), Jak nás viděl svět (TV-1990; spol. r. Vladimír Kunz), Klement G. – pokus o portrét (TV-1991; r. Vít Hájek; spol. sc.), Projev projevů (TV-1991; sc., režie), Kdyby (TV-1991; sc., režie), Heidelberg, město vědy (TV-1992; r. Jitka Pistoriusová; spol. sc.), Planeta Země – náš domov (2000; nám., sc., režie), Po sedmi letech (TV-2001; r. Jiří Datel Novotný; spol. sc.), Alfons Mucha v Obecním domě (2002; sc., režie), Jeden den u nás (2002; nám., sc., režie), Pět začátků Jiřího Suchého (2002; spol. r. Václav Toušek), Poslové zpráv z nebe (TV-2002; režie), Inteligence na pochodu (TV-2002; spol. r. Martin Dostál), Několik vět (2003; režie), Irák a my (TV-2003; sc., režie), Michal Kubal (TV-2003; sc., režie), Čeká nás doba ledová? (2005; režie), Energie kolem nás (2005; režie), Energie známá i neznámá (2005; režie), Samá voda (TV-2007; režie), Poprvé… (TV-2007; režie), Minutovník Livie Klausové (TV-2008; nám., sc., režie), Evropa – sňatek z rozumu (TV-2008; spol. sc., režie), Kolářovic Josefka (TV-2009; režie), Divadlo svět (TV-2009; režie), Měšťan na vsi (TV-2010; spol. sc., režie), Naši Němci a jejich Češi (TV-2011; nám., sc., režie), Na kávě u Kamily (TV-2011; sc., režie), Návraty Pavla Pecháčka (TV-2013; spol. r. Ivan Stehlík); (celovečerní dokumentární filmy): dok. sledující se šlechtici a s historiky významné mezníky českých dějin Letopočty na osm (TV-2008; spol. sc., režie). -fik-

Filmografie

Nonstop

1998

Dramaturgie

Pavučina

1986

Hrají

Role: pacientka

Ocenění

Vítěz

Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti televize za rok 1992

1992
Praha / Česká republika
Prémie Českého literárního fondu za scénáristickou a dramaturgickou práci
s přihlédnutím k televizním pořadům Den v parlamentu a U nás na severu