Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Revue /
Aktua
lity

Doporučujeme
Redakce 7. 9. 2017

Filmová přehlídka a výstava připomenou Alexandera Hackenschmieda

Série filmových a fotografických událostí připomene 110. výročí narození českého filmaře a fotografa Alexandra Hackenschmieda. V letním kině na Nákladovém nádraží Žižkov budou moci dnes večer diváci vidět pásmo filmů, na kterých se podílel před svým odchodem do USA. Hackenschmied, který v Americe používal jméno Hammid, patřil k nejvýznamnějším osobnostem české filmové a fotografické avantgardy a je jedním z mála českých držitelů ceny americké filmové akademie Oscar za film Žít!

Filmová přehlídka a výstava připomenou Alexandera Hackenschmieda Foto: Martina Kudláček

V sedmdesáti minutách dnes organizátoři oslav 110. výročí jeho narození představí jeho tvorbu ve třech tematických blocích. Samostatně bude uveden první Hackenschmiedův film Bezúčelná procházka (1930), druhý blok je věnován krátkým reklamním a propagačním filmům pro Baťovy závody, které vytvořil spolu s režisérem Elmarem Klosem. Třetí blok představí tři dokumentární filmy.

Připomínky výročí budou pokračovat od 11. do 22. října výstavou v synagoze na Palmovce. Představí fotografie Hackenschmieda, které pořídil při natáčení svého prvního amerického filmu Zapomenutá vesnice.

Projekt Hackenschmied 110 chce popularizovat osobnost Alexandra Hackenschmieda a propaguje myšlenku zřízení památníku u jeho rodného domu v Karlíně, na rohu Kaizlových sadů a Křižíkovy ulice. Památník by měl vzniknout podle pořádajícího spolku 8jinak! v horizontu roku až dvou formou otevřené soutěže. Jako místo Hackenschmiedova narození se uvádí Linec, podle organizátorů jej tam ale matka jen odjela jako nemanželské dítě donosit a porodit. V Karlíně Hackenschmied vyrůstal a navštěvoval tam i základní a střední školu.

Alexander Hackenschmied patří k zakladatelským tvůrčím i organizátorským osobnostem moderní české fotografie a filmu. Od konce dvacátých let publikoval v tehdejších časopisech fotografie a zároveň se postupně uplatňoval ve filmové profesi. Ve třicátých letech se pak stal jedním z nejvýznamnějších českých filmařů – působil ve zlínských ateliérech. Od čtyřicátých let se prosadil v USA jako autor dokumentárních a experimentálních filmů.

Zdroj: ČTK