Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Revue /
Premi
éry

Doporučujeme
Alena Prokopová 7. 6. 2017

Skokan

Režisér Petr Václav zve diváky prostřednictvím romského hrdiny na letní road movie napříč Evropou.

Skokan Foto: Pilot Film
ČTK/Šimánek Vít

Petr Václav

11.09.1967

Praha, Československo

PETR VÁCLAV (nar. 11.9.1967, Praha) je synem dokumentaristky Ljuby Václavové (nar. 1941) a hudebního skladatele Jiřího Václava (nar. 1940). Vystudoval katedru dokumentární tvorby na FAMU (1987-95), kt...

Petr Václav je prakticky jediným českým filmařem, který se dlouhodobě soustřeďuje na otázku menšin v české společnosti. Vedle půlhodinového dokumentu Cuộc sống o Ubitovna, věnujícího se vietnamské komunitě, natočil hrané snímky Marian, Cesta ven a Nikdy nejsme sami, ve kterých silně rezonovala romská problematika. K té se hlásí i Václavovo nové dílo – road movie Skokan, která vypráví o putování romského mladého muže za štěstím.

„Pohádka s dokumentárními rysy či snad dokument s rysy pohádky“ – tak stanovuje charakter svého snímku scenárista a režisér, který stále zřetelněji směřuje k představě evropského maistreamového artu. Otevřeně vstřícný postoj vůči většinovému publiku naznačuje už „letní“ marketing, který premiérově vyprovází Skokana pár dní před začátkem kalendářního léta do českých kin. Skokan tak mimoděk naznačuje i to, že se i u nás zabydlela praktika oslovovat diváky během dovolenkových měsíců lehčím filmovým zbožím nejen zahraniční, ale i domácí produkce.

Východisko Skokana ovšem působí jako základ „vážného“ díla zkoumajícího sociální drama jedince uvězněného ve stereotypech většinové společnosti. Zatímco Cesta ven sledovala osudy mladé romské ženy a postavy filmu Nikdy nejsme sami směřovaly k představě kolektivního portrétu skupinky vesnických sousedů, hrdinou Skokana je mladý romský recidivista Julius, kterého po propuštění z vězení zaujme náhodně zhlédnutý televizí šot o jakémsi outsiderovi, který se stal hvězdou na filmovém festivalu v Cannes.

Přestože motivací k Juliově putování je touha zazářit „v Kánu“, důležitější než cíl se ukazuje samotná cesta. Petr Václav tak odkazuje k „poutnické“ literatuře, podle svých slov zvláště ke dvěma francouzským románům 18. století – Jakubu Fatalistovi a Candideovi. Vyprávění o Skokanovi však nabízí vlastně tradiční příběh o „hloupém Honzovi“, který se k vysněnému štěstí propracovává spíše prostřednictvím náhod a dobrého srdce než díky racionálního plánu.

Podobně jako ve svých dvou předchozích „romských“ filmech Petr Václav vypráví příběh o hledání, během kterého si hrdina toužící po prvoplánovém štěstí v boji s rozličnými protivenstvími mimoděk buduje vlastní integritu.

Recidivista Julius je tak sice silně „provinilým“ hrdinou (během své cesty si neváhá přilepšovat krádežemi), má však energii změnit svůj život – opustit romské sociální ghetto a vydat se na cestu napříč Evropou. Většinou se pohybuje stopem, pokouší se zpívat, a ze snobských Cannes se tak kupodivu dostává do přístavního Janova a nakonec do Říma. Z naivní cesty za slávou se totiž nakonec vyvine mise na záchranu ženy, kterou Julius miluje, přestože je prostitutka a odmítá ho. Motiv, který zarezonoval už v předchozím Václavově filmu prostřednictvím dvou romských postav – majitele bordelu Milana a jeho zaměstnankyně Sylvy –, je ve Skokanovi rozvinut do podoby svérázné vztahové romance. Ta zastiňuje i obvyklé režisérovy snahy o kritické uchopení sociálního tématu.

Zmíněný „letní“ charakter filmu stanovuje i epizodická stavba, záliba v proměnlivých atmosférách míjející krajiny, důraz na hrdinova pěvecká vystoupení i samotný motiv „výletu k moři“. Tam se kromě hrdinů samozřejmě podíval i „vnitrozemský“ natáčecí štáb. V tom Skokan připomíná stejně vypravěčsky rozvolněné Prázdniny v Provence. Podobně jako (kritikou odmítnutý) exces Vladimíra Michálka, také Skokan se částečně opírá o improvizaci. Navíc využívá i stejných neherců jako oba Václavovy předchozí filmy: Klaudia Dudová (které Cesta ven vynesla Českého lva), Zdeněk Godla (Cesta ven, Nikdy nejsme sami) nebo Milan Cifra (MarianCesta ven) ovšem ve Skokanovi jen doplňují hlavního představitele Julia Oračku, jehož vlastní životní příběh se úzce proplétá s příběhem filmového hrdiny. Roma, který už hrál menší roli feťáka v Cestě ven, nespojuje s jeho postavou jen stejné jméno, ale i osud opakovaně trestaného delikventa, takže na plátně částečně zprostředkovává divákům i vlastní životní příběh.

Produkce Oračku kvůli natáčení dokonce dostala z vězení na podmínečné propuštění v polovině trestu, který nastoupil bezprostředně po natáčení Cesty ven. Petr Václav chtěl, aby práce na filmu umožnila Oračkovi návrat na svobodu a nový start, což se ovšem splnilo jen částečně. Vedlejší, „charitativní“ cíl nového filmu Petra Václava tak sice naplněn nebyl, což ovšem nic nemění na tom, že film jako nosič zájmu o sociálně slabé spoluobčany nevyužívá jen dokumentaristka Helena Třeštíková.

P_SkokanSkokan (ČR – Francie 2017), scénář a režie: Petr Václav, kamera: Štěpán Kučera, Priscila Guedesová, Petr Václav, střih: Florent  Mangeot, kostýmy Tereza Kučerová, hrají: Julius Oračko, Kaludia Dudová, Zdeněk Godla, Karidja Touréová, Julia Artamonová, Milan Cifra, Gigio Suffre, Maurizio Bucci a další. Pilot Film, 94 min. Premiéra: 8. 6. 2017.