Být Romkou

dokument, medailon

Typologie filmu

dokumentární

Anglický název

To Be a Romany Woman

Díl

5

Minutáž

56

Země původu

Česká republika

Copyright

2001

Rok výroby

2001

Premiéra

19.11.2001

Režie

Helena Třeštíková

Scénář

Helena Třeštíková

Námět

Helena Třeštíková

Anotace

Portrét mladé romské intelektuálky a novinářky Jarmily Balážové.

Další časosběrný snímek z desetidílného cyklu dokumentaristky Heleny Třeštíkové Ženy na přelomu tisíciletí je portrétem novinářky romského původu Jarmily Balážové. Režisérka se v něm věnuje veřejně známé a úspěšné osobnosti, podobně jako v předcházejících dílech o Báře Basikové ve snímku Bára B. (Live) a Dagmar Peckové ve snímku Forte a piana (oba 2001). Portrét, nazvaný Být Romkou, se vedle profesních a (spoře zachycených) osobních témat hlavní protagonistky zaměřuje na soužití majoritní společnosti s romským etnikem a vztahem mladé ženy k vlastní etnické příslušnosti. Z pohledu romské intelektuálky nespočívá potíž menšiny v její odlišnosti, ale v tom, že přistupuje na to, jak je vnímána majoritní společností. Na pozadí jejích úvah zachycuje Třeštíková důležité či přímo „historické“ události novodobých dějin romské komunity v ČR (rasově motivované vraždy, exodus Romů do Kanady atd.). Až ve druhém plánu vykresluje individuální podobu ženy, jež v pětiletém „dějinném“ období vyrostla ze začínající etnicky orientované novinářky v profesionálně i lidsky vyspělou a vyrovnanou osobnost. – Mimo cyklus Helena Třeštíková paralelně natočila snímek Být Romem o hudebníkovi, romském aktivistovi a moderátorovi Vojtovi Lavičkovi.

Obsah

Tento film byl natáčen pět let (1996-2001). Romská novinářka Jarmila Balážová vypráví o své dětské a středoškolské zkušenosti s přístupem členů majoritní společnosti, jež ji přivedla k rozhodnutí, že se kvůli své etnické příslušnosti nebude trápit. Pochází z rodiny moravských a českých Romů. Studovat novinařinu a pak mezi muži prezentovat svoje názory nebylo doma obvyklé. – Po listopadové revoluci prý čeští Romové zažili cosi jako národní obrození. Nadějí pro etnikum se stala mladá inteligence. – Balážová moderuje společenský večer nadace Dženo s kolegou Vojtou Lavičkou. Nerada mluví o svém soukromí; nemá prý zrovna žádného přítele. Dala by však přednost Romovi. – Na místě činu probírá Balážová se svědky okolnosti utonutí mladíka Tibora Danihela, zahnaného do řeky píseckými skinheady (24.9.1993). Sama se prý někdy bojí, ale odmítá kvůli tomu „chodit kanály“. – Romským otázkám se Balážová věnuje od začátku své novinářské práce, ale chtěla by pracovat i na něčem jiném. – Jako studentka absolvuje státnice na novinářské fakultě. Předseda zkušební komise Jan Jirák jí ostře vytýká faktografické nedostatky diplomové práce. Adeptka nakonec (s výjimkou části, týkající se masové komunikace) uspěje. – Po pobytu na stáži v USA komentuje Balážová v rozhlase emigrační vlnu Romů do Kanady. Reportáž Josefa Klímy z televize Nova, jež události vyvolala, považuje za zavádějící. – Novinářka odmítá brát na sebe odpovědnost za každého Roma. To může romský intelektuál udělat z vlastní vůle; nikdo to však po něm nemůže chtít. – Mladá žena se fotografuje pro velký časopisecký rozhovor. Odmítá ze sebe dělat cosi jako Cosmo-dívku. – Po vraždě súdánského studenta se Balážová účastní demonstrace proti rasismu na Staroměstském náměstí. Romové by podle ní měli dostat od majoritní společnosti signál, že nemají odjíždět. – Aktivistce vadí, že při literární soutěži romských dětí nejsou mezi organizátory Romové. – Po surové vraždě romské ženy ve Vrchlabí uznává Balážová důvody pro emigraci. – Novinářka má afghánského přítele, který v Čechách studoval, ale který teď žije v Nizozemsku. – Pražské zasedání Rady Evropy, věnované romským otázkám, je podle ní prospěšné, ale zároveň jen povrchní. – Balážová je mezi organizátory kurzu pro romské TV moderátory. – Ztrémovaná novinářka uvádí ve svých šestadvaceti letech poprvé živě vysílaný televizní pořad (Pěna dní). Vše dobře dopadne. Po roce a čtvrt už je zkušenou moderátorkou. Stále chodí s afghánským přítelem, avšak stále jsou odloučeni. – Romská inteligence se podle ní musí zbavit mindráků z toho, jak je etnikum vnímáno okolím. – Účastníkům moderátorského kurzu dává žena v hlasatelně ČT cenné rady o technice hlasového projevu. – Mnoho Romů se podle Balážové vrátí z emigrace se zkušenostmi a se sebevědomím. O to bude volba žít v rodné zemi cennější. – Ve svých šestadvaceti letech si žena ujasnila, jaké místo má v jejím životě práce. – V libeňské tělocvičně sbírá Balažová materiál o romském narkomanovi, který se stal boxerem. – Novinářka pracuje jako tisková mluvčí hudebního festivalu Khamoro. Před sčítáním lidu se zamýšlí nad přiznáváním romské národnosti v dotaznících. Pro ni je nesmyslné zapírat původ. – Vztah s odloučeným přítelem se po čtyřech letech komplikuje. – Balážová navštíví kartáře, ale některé jeho úsudky a závěry se jí nezdají. – Sama se teď považuje za zdravě sebevědomou: rozhodně nemá národnostní komplexy… -zk-

Hudba

Písně

různé písně

Produkční údaje

Původní název

Být Romkou

Anglický název

To Be a Romany Woman

Copyright

2001

Rok výroby

2001

Premiéra

19.11.2001

Výrobce

Česká televize, TS Anny Beckové (Česká televize), Michael Třeštík, Studio Čas (Michael Třeštík)

Technické údaje

Barva

colour