Zaniklý svět Karla Pecky

dokument

Typologie

dokumentární

Délka

středometrážní

Anglický název

Zaniklý svět Karla Pecky

Minutáž

58 min

Země původu

Česká republika

Copyright

2000

Rok výroby

1999

Premiéra

28.03.2000

Jazyková verze

česká

Režie

Pavel Štingl

Anotace

Režisér Pavel Štingl ve snímku Zaniklý svět Karla Pecky přibližuje nelehkou životní pouť jednoho z našich předních autorů tzv. muklovské literatury, básníka, romanopisce a scenáristy Karla Pecky (1928-1997). Sugestivní dokumentární portrét vydává svědectví o osudu jedince, ale stává se i výpovědí o otřesné éře 50. a 60. let u nás. Hlavní linii filmu tvoří čtené citace z knihy Jana Lukeše Hry doopravdy. Rozhovor se spisovatelem Karlem Peckou (Paseka, Praha/Litomyšl 1998), která je Peckovou autobiografií, a úryvky ze spisovatelových románů Motáky nezvěstnému, Veliký slunovrat a z básnické sbírky Rekonstrukce. Vše dokreslují vzpomínky rodiny, přátel a ojedinělý autentický videozáznam Karla Pecky z autorského čtení v roce 1990 u příležitosti vydání Motáků. Filmové vyprávění dokonale podtrhují archivní materiály „ze života“ v době budování komunismu, jež jsou kontrapunkticky doplněny komentářem popisujícím přežívání ve věznicích a ilustrativními záběry budov dnes již polorozpadlých a zchátralých československých lágrů. Filmová pouť končí v již zdemolovaném Peckově bytě v Nerudově ulici, v centru jím tak toužebně vysněné Prahy… Dokument brilantně vypráví o cestě životem, kterou se nedobrovolně vydávají muklové z komunistických věznic. Tlumočí jejich vzájemnou osudovou spojenost a díky jejich uvažování o době, v níž prožívali „nejlepší léta“ svého života, apeluje otázkami po smyslu lidské existence a lidské svobody. Vizuálně bohatý, promyšlený a obsahově hutný, mnohovrstevný dokument symbolicky vyjadřuje lidskou touhu překonávat utrpení. Vše trefně shrnuje Peckova glosa: „…vyjma toho těžkého bylo všechno ostatní lehké…“. -zz-

Obsah

Podzim 1959. Skupina vězňů byla v noci propuštěna z lágru nedaleko Prahy. Karel Pecka byl mezi nimi. – Jaro 1948. Pecka složil maturitu, ale na novinařinu přijat nebyl. Vydával časopis Za pravdu. Rozhodl se pro emigraci, ale na hranici byl zatčen. – Jeho sestra Hana Otrubová vzpomíná na toto období. – Pecka byl odsouzen k jedenácti rokům vězení za velezradu. – Rok 1990. Při oficiálním vydání knihy Motáky nezvěstnému osvětluje autor postupy a pravomoci soudů po roce 1948. – Rok 1959. Po noci na Hlavním nádraží začal druhý náročný den na svobodě. – Jiří Stránský a Zdenek Otruba, Peckův spoluvězeň a švagr, hovoří o dojmech po propuštění. – Peckova bývalá manželka Jiřina Kottová vzpomíná na společné mládí s Karlem. Pecka se vrátil z vězení v den premiéry filmu Princezna se zlatou hvězdou, pro který ona dělala choreografii. Tancovala v Národním divadle a zajistila tu pro Karla místo kulisáka. - Nedlouho po spisovatelově návratu z výkonu trestu se Karel a Jiřina vzali. – 1950, Důl Fierlinger. Spolu s dalšími vězni byl Karel převezen do Kladna. Založili tu vězeňskou kapelu. 24.5.1950, rok po zatčení, jeho život shrnují jména lágrů: Tachov, Plzeň, „Čtyřka“, Budějovice, Pankrác, Fierlinger... – Po dlouhé době navštívili Karla ve vězení rodiče a sestra, která byla vyloučena ze školy a která pracovala na pile. Jiřina Kottová chtěla jet s nimi, ale Peckovi ji s sebou nevzali. Posléze se provdala za jiného muže. – V táboře Svornost nad Jáchymovem měli každou neděli vězňové „za odměnu“ promítání filmů. Právě v době, kdy dostal Pecka od Jiřiny zprávu, že se vdala, ji zaregistroval v malé roli v Císařově pekaři. – Jiřina glosuje období, kdy ji opustil první manžel a ona zůstala sama s dcerami. – Jaro 1960. Po rozsáhlé amnestii chodilo k novomanželům Peckovým mnoho lidí i propuštěných vězňů. Sestra Hana se u nich seznámila se Zdenkem Otrubou. – Peckův švagr vzpomíná na svůj útěk z lágru Nikolaj. – 1961. Spisovatel Jiří Stránský objasňuje rozčarování propuštěných vězňů ze získané svobody. – Po rozchodu s manželkou „žil“ Pecka ve skladišti kulis, kde psal své knihy. – Leden 1963. Pecka, který před uvězněním nebyl na vojně, nastoupil na náhradní vojenskou službu k pétépákům. – Rok po vojně dopsal román Veliký slunovrat. Seznámil se s Bohumilem Hrabalem a pojilo je velké souznění. – Pecka dostal v roce 1965 první spisovatelské stipendium a odjel na zámek Dobříš. – Jaro 1968. K uvolňování atmosféry přispělo i zrušení cenzury. – Léto 1968. V době okupace byl Pecka v zahraničí, ale vrátil se zpět. Emigrace by pro něj znamenala projev slabosti. – Jiří Stránský objasňuje Karlovu mylnou naději, že události Pražského jara vyburcují lidi k větší touze po svobodě. – Pecka nastoupil do podniku Stavební geologie v Českých Budějovicích. – Haně bylo 12 let, když Karla zavřeli, byl pro ni hrdina. Přiznává však, že teprve v roce 1984, kdy přijela z emigrace, se s Karlem sblížili. – 13. března 1997 Karel Pecka zemřel. -zz-

Komentář

Josef Somr

citace

Jan Kačer

ukázky

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Pavel Štingl

Kamera

Petr Hykš, Martin Kubala (předtáčky)

Výtvarná spolupráce

David Mateásko, Josef Kolář

Spolupráce

Jiří Kubíček (technická spolupráce), Václav Hejduk (technická spolupráce)

Hudba

Hudba

Václav Fiala (archivní)

Produkční údaje

Původní název

Zaniklý svět Karla Pecky

Anglický název

Zaniklý svět Karla Pecky

Kategorie

film

Typologie

dokumentární

Žánr

dokument

Země původu

Česká republika

Copyright

2000

Rok výroby

1999

Premiéra

28.03.2000

Výrobce

Česká televize, TS Anny Beckové (Česká televize), K2 s. r. o.

Technické údaje

Délka

středometrážní

Minutáž

58 min

Nosič

video

Verze

česká