Pot a slzy Pražského jara, Opus 2

dokument

Typologie filmu

dokumentární

Anglický název

Sweats and Tears - The Making of the Prague Spring, Opus No. 2

Minutáž

58

Země původu

Česká republika

Copyright

2006

Rok výroby

2006

Premiéra

16.05.2006

Režie

Pavel Koutecký

Scénář

Pavel Koutecký

Námět

Pavel Koutecký

Anotace

Dokumentární snímek Pot a slzy Pražského jara s podtitulem Opus 2 je posledním dokončeným titulem tragicky zesnulého režiséra Pavla Kouteckého. V prvním opusu Každý rok je v Praze jaro, každý rok je Pražské jaro (2005) se tvůrce více zaměřil ke sledování ženského fenoménu, ve druhé části nedokončeného triptychu staví vedle sebe vyzrálé hudební virtuosy a začínající mladé muzikanty. Mozaika civilních záběrů odkrývá pozadí festivalu, náročné studování skladeb, cestu od dirigentových představ ke konečnému pojetí, boj s trémou, vynakládané úsilí hudebníků i vliv zdánlivých maličkostí. Snímek s respektem zachycuje první chvíle zklamání neúspěšných účastníků mezinárodní soutěže trombonistů, představuje ojedinělý čtvrttónový klavír, zaznamenává přípravu na první noční koncert světoznámého klavíristy a ukazuje dirigenta, jak jej posluchači v sále nemohou nikdy spatřit. – Pokorná filmová forma je obohacujícím zviditelněním atmosféry v nitru prestižního hudebního festivalu. – Třetí nedokončený Opus měl přiblížit realizaci dvou skladeb, jež byly napsány přímo pro Pražské jaro, se záměrem zaznamenat reakce autorů, sledujících přerod notového záznamu v „živou“ hudbu.

Obsah

Sir Charles Mackerras – dirigent. 22.5.2003 Rudolfinum. Uznávaný dirigent slušnou češtinou trpělivě odhaluje orchestru své představy o pojetí Janáčkova Tarase Bulby. Alois Hába. Skladby pro čtvrttónový klavír. Vojtěch Spurný - klavír. 19.5.2003 Mozarteum. Stěhováci v sále usazují unikátní nástroj. – Mezinárodní hudební soutěž. Pražské jaro. Obor trombon. 46 soutěžících ze 16 zemí. Účastníci provádějí poslední „rituály„. Formulují svá očekávání a losují si pořadí. – V Mozarteu probíhá složité ladění, nejdříve spodní, potom vrchní klaviatury „dvoukřídlého“ nástroje. – Taras Bulba. 1. díl. Dirigent stále není spokojen s výkonem hráčů. Orchestr je složitý organismus, nálada určuje výsledek zkoušky a Česká filharmonie se někdy špatně „zvládá“. – Klavírní virtuos Garrick Ohlsson se s pořadateli domlouvá na úpravě saka. Noční koncert je totiž „bez fraku“. – Klavírní recitál. Garrick Ohlsson. 20.5.2004 Rudolfinum. Sólista zkouší v prázdné koncertní síni, řeší akustické problémy: bude muset přizpůsobit svou hru sálu. – 1. kolo soutěže. Kanadský trombonista se dozví, že jeho země vyhrála hokejový zápas. Kolegové se rozehrávají. Vzájemně si dodávají odvahu, i když jsou rivalové. – Sir Charles Mackerras při natáčení rozhovoru vzpomíná na Václava Talicha, který mu byl rádcem a učitelem. – 1. kolo soutěže. Nastudování skladeb trvá skoro rok. Adepti setřásají nervozitu. Komise soustředěně poslouchá. Výsledky jsou známé až pozdě večer. Hráči odevzdaně hodnotí své výkony. – Vojtěch Spurný při zkoušce odhaluje náročnost techniky hry na čtvrttónový klavír. Josef Bohuslav Foerster na stavbu tohoto nástroje získal finanční podporu od prezidenta T.G. Masaryka. – Dirigent Mackerras se omlouvá hráčům, ale zároveň neústupně prosazuje své požadavky. – Ohlsson při cestě do hotelu v rozhovoru s režisérem konstatuje, že je třeba stále poctivě pracovat na udržení hráčské úrovně. – Spurný hovoří o metodě nácviku hry v představách na málokdy dostupný čtvrttónový klavír. Vychází z experimentu profesora tělesné výchovy pro dirigenty a pěvce, který dokázal, že se nemusí vždy cvičit reálně. – 2. kolo soutěže. Postupující se opět připravují na vystoupení. Únava se začíná projevovat i mezi členy komise. – Taras Bulba. 2. díl. Sir Mackerras se zlobí, že musí opakovat znovu vše, co hráčům již sdělil. – Chvíli před nočním koncertem odstřihuje asistentka Ohlssonovi knoflíky ze saka, aby „nerušily“ při hře. – Vojtěch Spurný zdůrazňuje důležité technické grify, nutné k oživení melodie v Hábových „divokých“ skladbách. – Alois Hába. Skladby pro čtvrttónový klavír. Vojtěch Spurný – klavír. 19.5.2003 Mozarteum. I přes posluchačskou náročnost čtvrttónových skladeb je sál zaplněn. – Finále soutěže. 13.5.2004, Rudolfinum. Čtyři vyvolení jsou spokojeni, že postoupili. Ruský trombonista ještě nikdy nehrál s orchestrem. – Hráči se v orchestřišti dohadují s Mackerrasem o drobných úpravách v partituře. – Ludwig van Beethoven. Klavírní sonáta A dur, op. 101. Garrick Ohlsson – klavír. 20.5.2004 Rudolfinum. Plný sál naslouchá soustředěné hře. – Těsně před půlnocí v předsálí posedávají znavení soutěžící. Komise konečně vyhlásí vítěze. – Ambiciózní Kanaďan sympaticky hodnotí nečekanou prohru (nepostoupil ani do finále) a získané zkušenosti. – Po koncertě gratuluje siru Mackerrasovi Talichova dcera. – Rozverný Ohlsson se v zákulisí učí česky číslovky chystaných přídavků. -kk-

Účinkují

Produkční údaje

Původní název

Pot a slzy Pražského jara, Opus 2

Anglický název

Sweats and Tears - The Making of the Prague Spring, Opus No. 2

Pracovní název

Každý rok je v Praze jaro II.

Copyright

2006

Rok výroby

2006

Premiéra

16.05.2006

Technické údaje

Barva

colour

Titulky

české