Zpěvák, básník a malíř Vincent Venera (nar. 1958) patřil k nepřehlédnutelným postavám Prahy osmdesátých let minulého století. Umělec, který do důsledků propojil umění a život, se vždy pohyboval na hraně šílenství a normality. Jeho přítomnost v pražských kavárnách v okruhu undergroundu a na koncertním pódiu střídaly pobyty v psychiatrické léčebně z důvodu domnělé protistátní činnosti nebo jednoduše jako důsledek toho, že si s jeho „osvícením“ nevěděla rady policie ani okolní společnost. V průběhu osmdesátých let se Venera stal protagonistou několika 8mm undergroundových filmů (Pablo de Sax, Čaroděj Oz, Něguš), z nichž některé tvoří tento program.
Kromě materiálů zachycujících proud jeho spontánních promluv a excentrický happening v domácím ateliéru je to také jedna z částí filmu My žijeme v Praze (Pablo de Sax a Tomáš Mazal, 1985), v němž vede dialog s filosofem Egonem Bondym. Venera v porevolučních devadesátých letech působil jako frontman noisové kapely Svatý Vincent a díky editorskému a sběratelskému úsilí Pabla de Saxe vyšel výběr z jeho promluv knižně.
Večer v Ponrepu se koná u příležitosti slavnostního uvedení dvou knih – reedice knihy Tak pravil Vincent podle původního samizdatu z roku 1985 a nové knihy, obsahující jeho meditativní rozjímání, fotografie, obrazy, ale i zaznamenané výslechy StB, pod názvem Tak pravil Svatý Vincent. Obě knihy v tomto roce vydává nakladatelství Okraj.
