Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Revue /
Událo
sti

Doporučujeme
Jan Křipač 11. 4. 2017

Alžběta Bačíková: Hrdinové

Alžběta Bačíková patří k nejmladší generaci českých vizuálních umělců. Ve své tvorbě se soustavně věnuje pohyblivému obrazu. Aktuální výstava v pražské Galerii Jelení představuje její nový film Hrdinové.

Alžběta Bačíková: Hrdinové Foto: Galerie Jelení
Ivana Bendová a Zdeněk Ryneš: Chci

Ivana Bendová a Zdeněk Ryneš: Chci

Události

Aktuální výstava v pražské Galerii Jelení představuje nové video mladé umělecké dvojice Ivana Bendová – Zdeněk Ryneš.

Bačíková absolvovala brněnskou Fakultu výtvarných umění VUT s videem Talk & Twerk (2014), které bylo oceněno jako nejlepší diplomová práce školy a získalo nominaci na evropskou Start Point Prize pro začínající umělce. Dílo, v němž autorka konfrontuje dvě protagonistky – lektorku rétoriky a twerkingovou tanečnici –, zahrnuje dominantní prvky jejího stylu, obsažené i v novém snímku: dialog protikladů (osob/pohlaví/povolání/kultur), předkamerovou perfomanci či vztah těla a řeči. V případě Hrdinů se však Bačíková více přiblížila k žánru klasického dokumentárního portrétu.

Protagonistou je tentokrát muž – dělník v továrně na pneumatiky, obdivovatel asijských bojových umění, aktivní cvičitel kung-fu a příležitostný spisovatel Eduard Štěpař. Kamera ho sleduje v jeho přirozeném prostředí: městském bytě, továrně, tělocvičně či čajovně. Bačíková ovšem tyto reálné situace poměřuje – stejně jako v některých předchozích pracích – s předem připraveným konceptem, který téma snímku posouvá dál směrem k širším společenským otázkám.

Autorka zadává svému protagonistovi úkol: sepsat ve stylu bojových příběhů wuxia povídku o čínské revolucionářce a feministce Qiu Jin, kterou následně bude číst a zpětně komentovat. Předvádění kung-fu (tělesné gesto) je vyvažováno performativním čtením z vytištěných stránek či obrazovky počítače a zpětným komentářem (řečový akt). Skrze tuto formální strategii se Bačíková dostává k historickým a kulturním souvislostem bojových umění: jejich vazbě na společenskou hierarchii, roli genderu i zachycení v literární tradici legendárních wuxia příběhů.

Samostatným tématem snímku se tak stává reprezentace historie v určitém mediálním diskurzu. Vyprávění o bojových uměních přešla v moderní době z literárního textu na klasický hraný film, zastoupený v Hrdinech ukázkami ze starých čínských akčních snímků. Bačíková se jejich zdánlivě homogenní narativy snaží narušovat a problematizovat – ať už střihem (fiktivní příběh versus následný komentář/stylizované filmové scény versus televizní záznamy skutečných soubojů), nebo instalačním řešením v prostoru galerie.

Film je promítán na obě strany plátna zavěšeného uprostřed „black boxu“. Každá ze stran však prezentuje jiný obrazový sestřih – divák je tedy vybídnut porovnávat obě filmové verze mezi sebou a promýšlet vztah mezi způsobem reprezentace a tím, k čemu má vizuální materiál odkazovat. Tímto důmyslným řešením Bačíková dovádí do důsledku svůj vlastní diskurz o mediální historii, směřující od literárního textu přes narativní film po relativně volný pohyblivý obraz, který jako umělecké dílo může existovat ve vícero podobách.

Výstava Hrdinové potrvá v Galerii Jelení do 16. dubna.

 

Alžběta Bačíková: Hrdinové. Galerie Jelení. Dukelských hrdinů 500/25a, Praha 7. Kurátorka: Anna Remešová. 22. 3. – 16. 4. 2017.