Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Revue /
Událo
sti

Doporučujeme
Veronika Zýková 14. 6. 2017

Kniha Umění počítačových her

V květnu 2017 vyšla dlouho připravovaná publikace Heleny Bendové Umění počítačových her, která se zaměřuje na téma uměleckosti již více než šedesát let existujícího média.

Kniha Umění počítačových her This War of Mine (foto: tlo.thiswarofmine.com)

Autorka v úvodu shrnuje dostupnou literaturu o tématu a objasňuje pojetí své knihy, jež podle jejích slov „nemá ambici být historií počítačových her“[1]. Specifické vlastnosti her a jejich prožívání analyzuje prostřednictvím svých vlastních herních zážitků, taktéž čerpá z početné literatury, zejména z oboru game studies. Ačkoli je publikace do značné míry teoretická, Bendová se snažila o srozumitelnost.

Rozsáhlá první kapitola je věnována definici umění a počítačové hry. Obecným a filozofickým způsobem zkoumá kritéria pro určování toho, co považujeme za umění a proč. Autorčin přístup se zakládá „na shrnutí čtyř nejdůležitějších a komplementárně fungujících aspektů, na jejichž základě máme tendenci něco považovat za umění, či nikoli“.[2] Jsou jimi 1) recepce, 2) sociální instituce, 3) historie a 4) umělecké prvky a zážitky.

Ve druhé kapitole knihy se autorka zabývá hrami v sociálním a institucionálním kontextu – jejich specifické pozici ve společnosti, tomu, jaké vzbuzovaly a vzbuzují emoce skrze zpravodajská média, jež například přináší informace o dopadu hraní násilných her. Věnuje se mimo jiné argumentům, které panují vůči nedostatečné emocionalitě her, jejich interaktivitě, která podle některých vylučuje autorsky řízený a esteticky prožívaný zážitek. Samostatnou podkapitolu si vysloužila legitimizace počítačových her v rámci institucí – zde za pozornost stojí přístup vývojářů, kteří počítačové hry řadí mezi audiovizuální produkty. Naopak vydavatelé by se rádi vyhnuli z toho plynoucí regulaci a klasifikaci, proto se snaží hry zařazovat mezi software.

papers
Papers, Please (foto: indieDB.com)

 

Třetí kapitola, věnovaná vyprávění a počítačovým hrám, přináší řadu příkladů narativních prostředků, jež jsou demonstrovány na konkrétních titulech – mimo jiné pozoruhodný „dystopický dokumentární thriller“ Papers, Please (2013, tento titul se dočká krátkometrážního filmu), explorativní experiment Stanley Parable (2013) či částečně dokumentární, do první světové války zasazená hra Valiant Hearts: The Great War (2014). Bendová zkoumá vypravěče, uvěřitelnost postav, působivost narativního závěru, cut-scenes a řadu dalších aspektů.

Tématy her se zabývá následující čtvrtá kapitola. Na svou vlastní hráčskou zkušenost autorka odkazuje v podkapitole nazvané Síla sdělení, tíha rozhodnutí. V akčním RGP Mass Effect (2007) vypovídá narace podle Bendové o dvou obecných tématech, a to loajality a hrozby ovládnutí. „Simulátor přežití“ This War of Mine (2014) „využívá expresivní sílu procedurálního systému, který nám zobrazuje válečnou situaci z hlediska civilistů ve velké komplexnosti a realističnosti“.[3] Hráč je nucen činit rozhodnutí, která mají devastující vliv na psychiku postav, zároveň je frustrující pro něj samotného.

mass-effect-1-7
Mass Effect (foto: cdr.cz)

 

V páté kapitole Hry a jiná umění se autorka zaměřuje na zasazení média počítačových her do kontextu historie umění. Vybírá si trojici: improvizace (např. LARPy), kinestetika pohybů (taneční potěšení ze hry demonstruje na příkladu akční hry Devil May Cry [2013]) a výtvarné umění (hnutí Fluxus, surrealismus, game art). Co se týče výtvarného umění, ale i hudby a literatury, bylo by jistě zajímavé zabývat se tím, jak je s nimi ve videohrách nakládáno – ať už v podobě inspirací či jejich licencovaného užití. Ale to by pravděpodobně samo o sobě vystačilo na samostatnou publikaci.

Šestá kapitola je zasvěcena čtyřem příkladům autorské poetiky. Tu zastupují tvůrci, kteří „výstižně představují svět herního umění v jeho šíři a pestrosti.“[4] Jsou jimi dva komerčně úspěšní tvůrci inovativních mainstreamových projektů Will Wright (simulátory SimCity [1989] a The Sims [2000], multižánrová hra Spore [2008], think tank Stupid Fun Club), David Cage (akční adventury Omikron: The Nomad Soul [1999], Fahrenheit [2005], Heavy Rain [2010] a Beyond: Two Souls [2013]) a dva nezávislí vývojáři Jason Rohrer (např. intenzivní pětiminutová hra Passage [2007], multiplayer storytellingová hra Sleep is Death [2010] či okultní online hra Cordial Minuet [2015]) a Paolo Pedercini (jenž svou tvorbu – simulátor nadnárodní fastfoodové korporace McDonald’s Video Game [2006] či Every Day the Same Dream [2010], zachycující každodenní pracovní rutinu, – prezentuje pod značkou Molleindustria).

http://www.mcvideogame.com/
McDonald’s Video Game (foto: mcvideogame.com)

 

V závěru Bendová píše, že „počítačové hry představují výzvu pro naše uvažování o umění, provokují nás k tomu, abychom vynalezli nové recepční strategie, abychom proměnili a rozšířili pojem umění tak, aby do něj i hry mohly zapadat.“[5] Konstatuje, že odpovědi na otázku, zda jsou počítačové hry uměním, jsou dvě: zaprvé „ta, kterou dává společnost na základě kolektivního institucionálního přístupu k hrám“[6], zadruhé individuální odpověď založená na průzkumu tohoto média.

Umění počítačových her funguje nejen jako uvažování nad povahou počítačových her, ale také coby zdroj tipů, podnětů a inspirací. Publikaci, kterou doprovází ilustrativní záběry z her, rozsáhlá bibliografie a rejstříky, není nutné číst chronologicky – lze ji procházet po kapitolách dle čtenářských preferencí a nalézat v ní řadu odkazů na pozoruhodná díla, která stojí za bližší prozkoumání. Ti, koho dané téma více zajímá, si mohou rozšířit obzory také prostřednictvím autorčiných článků na blogu Dok.revue a Gameart: Web o umění počítačových her, jenž vznikl jako interaktivní doplněk knihy a zdroj materiálů pro studenty CAS FAMU, kde Helena Bendová vyučuje. Pro praktiky bude navíc za dva roky k dispozici studijní program Herní design, jehož je Helena Bendová garantkou.

 

umeni

Helena Bendová: Umění počítačových her. Vydala Akademie múzických umění v Praze (Nakladatelství AMU), 2016. 354 stran. Cena: 269 Kč. Ukázku v pdf si můžete přečíst zde.

 

 

Obsah knihy:

 

Poznámky:
[1] Bendová, Helena. Umění počítačových her. Praha: NAMU, 2016, s. 15.
[2] Tamtéž, s. 39.
[3] Tamtéž, s. 210.
[4] Tamtéž, s. 253.
[5] Tamtéž, s. 319.
[6] Tamtéž, s. 323.